Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč se do Tebe měl někdo pouštět? Zůstávat ve vztahu, který je v krizi jenom kvůli dětem je blbost, protože to dítě to cítí a nakonec je na tom ještě hůř… ![]()
Nevím… připadá mi občas, že některé maminy tady jsou docela konzervativní. Už to nezvládám. Nechci ho opustit, abych zaparkovala v náručí jiného hned, ale abych už neměla takový stres… vždyt on mně nechce ani pustit k psychologovi. bojí se, že by mi poradil, at od něj odejdu… :-/
Stres je dítěti akorát na škodu..je jak houba a všechno nasává…a na konzervativní maminky se vykašli…je to Tvůj život…a k psychologovi klidně jdi..přece o tom nemusí vědět
, navíc psycholog Ti nikdy neřekne, že máš něco udělat..akorát Tě donutí přemýšlet, kde je problém..stejně je to pak na Tobě.. ![]()
Píšeš, že vás nechce od sebe pustit - jak to myslíš? Přece se můžeš jednoduše odstěhovat, ne?
@Suzume no, ono to nejde jen tak, když vyhrožuje že si něco udělá atd… Ale už na něj kašlu. potřebuju dýchat…
@Anonymní píše:
@Suzume no, ono to nejde jen tak, když vyhrožuje že si něco udělá atd… Ale už na něj kašlu. potřebuju dýchat…
podle slov mého psychologa, lidi, kteří vyhrožují, že si něco udělají, tak neudělají nic, prý je to na 99,9% jsou to jenom slova
Mám s tím bohužel taky zkušenosti. Drže se a přeji hodně sil ![]()
Proč bychom se tady do tebe měli pouštět? Lidé se scházejí a rozcházejí, v dnešní době je to vcelku normální a často i lepší pro psychiku všech zúčastněných.
Jestli je to u vás doma k nevydržení, nedá se to zvládnout, trpíte ty i dcera, pak prostě není co řešit a je lepší vztah ukončit a zaklapnout vrátka.
A že vás nechce pustit? On vás nemůže držet v okovech, to, jestli od něho odejdete nebo ne je čistě tvoje volba.. každý jsme svého štěstí strůjcem ![]()
Takže záleží jen na tvé odvaze a odhodlání ten krok udělat, nic víc, nic méně.
Přeji ti hodně sil i štěstí
![]()
@Anonymní píše:
podle slov mého psychologa, lidi, kteří vyhrožují, že si něco udělají, tak neudělají nic, prý je to na 99,9% jsou to jenom slova
Mám s tím bohužel taky zkušenosti. Drže se a přeji hodně sil
No jo, ale riskuj to, že… Je jasný, že zakladatelka váhá s odchodem.
Každopádně psychický vydírání by si neměla nechat líbit… ![]()
@Suzume píše:
No jo, ale riskuj to, že… Je jasný, že zakladatelka váhá s odchodem.
Každopádně psychický vydírání by si neměla nechat líbit…
zase dle slov psychologa
každopádně i kdyby, tak to byla jeho volba a on je odpovědný za sebe a nikdo jiný
@Anonymní píše:
zase dle slov psychologakaždopádně i kdyby, tak to byla jeho volba a on je odpovědný za sebe a nikdo jiný
tak tak ![]()
Hele, pripada mi, ze v tom mas docela jasno, ne? ![]()
Udelej to, co je pro tebe a dcerku nejlepsi.
@Anonymní píše:
@Suzume no, ono to nejde jen tak, když vyhrožuje že si něco udělá atd… Ale už na něj kašlu. potřebuju dýchat…
S velkou pravděpodobností si nic neudělá, a i kdyby, tak jenom demonstračku. Každopádně rozhoduje sám za sebe, byla by to jeho volba, nenech se citově vydírat. Navíc takové stresy se podepíšou i na malé.
No, já jsem ta konzervativní
Připadá mi, že psycholog nebo poradna je první krok. Jak tě tam nechce pustit? To tě zamyká nebo se nedostaneš do města? Pokud je to jen trochu možné, šla bych tam i proti jeho vůli.
Jinak na výhružky sebevraždou je údajně standardní postup zavolat rychlou a říct jim, že jsi u rozrušeného člověka, který vyhrožuje sebevraždou, ty se obáváš, že mu v tom nebudeš schopná zabránit (případně že musíš nutně odejít nebo odjet a nemůžeš ho hlídat). Záchranka dojede a dle rozhodnutí lékaře mu buď jen dají sedativa nebo odvezou na pozorování na psychiatrii. Nezkoušela jsem, ale věřím, že takové ty vyděrače pak přejde chuť to opakovat.
Díky holky… bojím se že zase ustoupím a nápor vydírání zase nevydržím… ale musím… Už kvůli malé. Jen na ní záleží, aby měla spokojené dětství…
zakl.
A ted se do mně pusťte. Jsem s přítelem skoro tři roky, máme roční holčičku. Máme už od jejího narození spolu krizi, což se už nedá vydržet… Navíc pod tíhou všech problémů doma, jsem se znova zamilovala do mé první lásky… Co mám dělat? Doma hádky, malá to občas musí poslouchat, já už jsem psychicky v háji a on nás ne a nechce pustit od sebe… To jsem tak špatná? To nemám právo na štěstí???