Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
naší babičku už nebaví žít,říká že jen přežívá a čeká na konec.....neustále vzpomíná na staré časy a je znechucena dnešní dobou
sedí doma a dojde si jen pro nákup…byla výborná kuchařka a teď se to nedá jíst,šidí se už i v jídle.....pořád za ní někdo z rodiny chodíme,ale.....nevím jak jí z toho dostat,mě už to taky nebaví poslouchat pořád její nářky a pokaždý se i rozbrečí
pořád má z něčeho nervy,nikam nejede protože od nervů dostane průjem a je po výletě,už jsem z ní zoufalá
hele přesně tak začal naší bábi Alzheimer, byla přehnaně přecitlivělá, furt jen pospávala a zapoměla i vařit. Nešourá vaše babča nohama? To je jeden z prvních příznaků, jsou na to léky, povzbudí trochu mozek
zkus ji dostat k doktorovi at ji dá něco na deprese.Ono to ,ale stejně musí být těžký kamarádi ti umřeli ,nebo umírají ,chodíš jenom popohřbech,venku cizí svět,kterýmu nestačíš..... .
Ahoj, já neporadím, můžu jen podpořit v tom, že to znám. Moje babička takhle přežívala roky, nechodila ale ani na ty nákupy, protože ji bolely nohy a ona se bála, že upadne a něco si zlomí. Bylo to čímdál horší, brečela skoro pořád, do telefonu, když jsem jí volala, i když jsme za ní přijeli. Pořád říkala, že by chtěla eutanazii
. Jediné, co ji jakžtakž potěšilo (někdy jí to pak i vydrželo několik dní „do zásoby“), byla Anežka, když s námi za ní přijela. To babička vždycky ožila a když pak bydlela u našich a my za nimi přijeli, tak ty dny byla babička jak vyměněná. Ale jak jsme odjeli, tak pár dní nato bylo vše zas při starém, trochu jí pak těšily fotky, které jsem posílala..
Na deprese léky brala, jednou dokonce paní v lékárně omylem dala několikanásobně silnější lék (stejný název, jen mnohem víc té látky v jedné tabletě), mamka na to přišla až poté, co ho babičce dala, tak hned volali dokotorovi a ten doporučil babičku hlídat, aby nebyla moc utlumená. A výsledek byl takový, že to babička ani nepoznala..
Ono je to těžký, sama vím, co jsou deprese, a v jejich věku, kdy jak už tu bylo psáno, známí kolem umírají, je to o to horší.
Máme doma to samý. Je to teda babička mého muže.
V březnu jí bude 88let. Nemůže pořádně na nohy, má rozpadlá kolenní kloub, který už jí nikdo nevymění, má cukrovku a dietu nedrží, má špatný ruce a pořád mluví o tom, že už jenom čeká na smrt, ale pravda, že takhle mluví už co jí znám a to je skoro 7 let ![]()
Loni byla měsíc na pobytu v domově důchodců a strašlivě se tam zlepšila, mohla líp chodit, byla mezi lidma.
Moje teta vždycky říká, že nejhnusnější nemoc je stáří. Všichni kamarádi ti umírají, ty si prolezlá nemocema, většinou i děti se vykašlou…
je to těžký…
nevím kolik je babičce, ale třeba by ji prospěla nějaká aktivita, že by chodila do nějakýho kroužku kreslení, pletení nebo keramiky, pokud je v hodně dobré kondici tak cvičení v sokole, skupina důchodců co podniká výlety nebo podobné věci, třeba se jen nudí a to pak spěje k takovým myšlenkám
Vaše babi potřebuje pořádně zaměstnat!
Nevím jak je stará ani v jaké je kondici, ale co zkusit na ní navléknout nějaké fakt ,,důležité´´povinnosti?
Naše teta měla po smrti strejdy něco podobného, tak když si ten smutek odžila a začala stejné řeči a nezájem, moc jsem se s ní nemazlila a řekla, ať se kouká probrat, že my jí moc potřebujeme a pořídili jsme slepice, králíky, naši kluci tam pravidelně z pátku na sobotu přespávají, v létě mi pomáhá se zahradou, v zimě pomáhá s domácností, naučila mě spoustu rodinných receptů…Samozřejmě i my jí pomáháme s domkem a tak. Jo a naučila se na internetu a nedávno jsem zjistila, že si píše s nějakým dědulou. ![]()
ona je až na ty deprese zdravá,žádná cukrovka,žádný operace,žlučník,klouby…jen bolí nohy ale na nákup dojde a občas ten tlak ale to už je u starých lidí normální…těch prášků na depreci se bojím,aby to pak pro ní nebyla droga
jí ani ta činnost na zahradě nezajímá-semínka jsou drahý,v pytlíčku málo semínek,z toho půlka nevzejde a druhou zežerou slimáci......u jednoho dědy bydlela,ale nervila stejně......taky mě napadlo nějaký setkávání z důchodcema ale jak jí někam dostat ![]()
Ahoj, taky radím jít k doktorovi, věnovat se jí, mluvit s ní. Asi by bylo dobré, kdyby přišla do kontaktu se svou věkovou skupinou.
a nechtěla by babička plést nebo šít čepičky a ponožky a zavinovačky pro nedonošený miminka do porodnoce,nebo vyrábět(jedno jakým způsobem či technikou) dárečky pro jejich maminky? moc bychom to potřebovali maminek je čím dál tím víc a „výrobců“ málo.Mohla by k tomu přidat vzkaz ,většinou jsou z předávání fotky a maminka občas napíšou děkovný dopis.Kdyby to babi zaujalo dej vědět napíšu víc a pošlu odkaz .
není to nic závaznýho jak ji to nebude bavit může přestat .
Ale je to MOC DŮLEŽITÁ A ZÁSLUŽNÁ ČINNOST. ![]()
dzarunka píše:
jí ani ta činnost na zahradě nezajímá-semínka jsou drahý,v pytlíčku málo semínek,z toho půlka nevzejde a druhou zežerou slimáci......u jednoho dědy bydlela,ale nervila stejně......taky mě napadlo nějaký setkávání z důchodcema ale jak jí někam dostat
No u nás to bylo úplně stejný. Strejda umřel v září před 2roky a teta zdravá čupr baba smutkem zestárla o milion let. Ale jak jsme se nejvíc báli vánoc, tak snad díky nim se z toho dostala- to bylo pořád- teto jedeme na nákup- pohlídáš kluky?! Teto- jak babička pekla to cukroví a teto, nechceš jet se mnou na dárky- s mužským nic není… Na jaře se pořizovali ti králíci a slepice, protože jsou kluci alergici a nic lepšího než domácí není.....No a v podstatě jsme jí ukamenovali povinnostmi. ![]()
pavlak5 píše:
a nechtěla by babička plést nebo šít čepičky a ponožky a zavinovačky pro nedonošený miminka do porodnoce,nebo vyrábět(jedno jakým způsobem či technikou) dárečky pro jejich maminky? moc bychom to potřebovali maminek je čím dál tím víc a „výrobců“ málo.Mohla by k tomu přidat vzkaz ,většinou jsou z předávání fotky a maminka občas napíšou děkovný dopis.Kdyby to babi zaujalo dej vědět napíšu víc a pošlu odkaz .
není to nic závaznýho jak ji to nebude bavit může přestat .
Ale je to MOC DŮLEŽITÁ A ZÁSLUŽNÁ ČINNOST.
ona nám dřív pletla ponožky ale to už taky nechce,že na to blbě vidí
Hanulínek píše:dzarunka píše:No u nás to bylo úplně stejný. Strejda umřel v září před 2roky a teta zdravá čupr baba smutkem zestárla o milion let. Ale jak jsme se nejvíc báli vánoc, tak snad díky nim se z toho dostala- to bylo pořád- teto jedeme na nákup- pohlídáš kluky?! Teto- jak babička pekla to cukroví a teto, nechceš jet se mnou na dárky- s mužským nic není… Na jaře se pořizovali ti králíci a slepice, protože jsou kluci alergici a nic lepšího než domácí není.....No a v podstatě jsme jí ukamenovali povinnostmi.
jí ani ta činnost na zahradě nezajímá-semínka jsou drahý,v pytlíčku málo semínek,z toho půlka nevzejde a druhou zežerou slimáci......u jednoho dědy bydlela,ale nervila stejně......taky mě napadlo nějaký setkávání z důchodcema ale jak jí někam dostat
ona děti hlídat nechce,protože kdyby jí náhodou kleplo tak co pak.....když jí vezmem na nákupy tak je šílená z těch cen.....máme jet na výlet,nikam se nejede protože od nervů má průjem,s ostatníma důchodcema se jen dozví kdo zas umřel a kdo koho zamordoval a kolik nechal v lékarně peněz…jen ten den kdy tam jsme tak se potěší z pravnoučat ale zároveň už přemýšlí do jakého to přišli světa