Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nedávám dítě do školky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.9.14 22:19
@Angua píše:
Já už to tak nemám, ale udělala jsem to stejně. Není společenský typ, do školky nechtěl, já jsem byla doma, takže jsem nepovažovala za nutné, aby tam chodil. Začal chodit ve 4,5.
Ahoj, náš syn je na tom podobně, není společenský, šel tedy taky letos a má 4 a čtvrt. Jak to váš ustál ve 4,5??? Náš i přesto špatně 
myslela jsem, že když nastoupí později, tak už to bude lepší, ale nehraje si, kouká a čeká na oběd, protože poté dorazím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 22:30
Fakt záleží na dítěti - mám známou, která musela dát dítě ve třech letech do školky (šla do práce) a bylo to o nervy, protože dítě tam celý dny prořvalo. Třeba moje malá je naopak tak společenská, že si říkám, že jsem s ní mohla zůstat doma jen do dvou let - doma se děsně nudí a dělá akorát čurbes. Pokud má syn jinak dostatek kontaktu s dětma, tak bych to asi nijak výrazně neřešila. Od 4 let bych ale dítě do školky už dala. Přecejen je tam určitý režim, dítě se učí vycházet s kolektivem jako celkem a tvoří si vztah k autoritám (učitelky 
). Myslím, že dítě, který by šlo do školky až třeba v pěti letech, by mohlo mít ve škole určitý handicap.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 22:31
@roli píše:
Ahoj, náš syn je na tom podobně, není společenský, šel tedy taky letos a má 4 a čtvrt. Jak to váš ustál ve 4,5??? Náš i přesto špatně
Pak už to ustál dobře. Já jsem se snažila ho trochu socializovat, aby tam nebyl vyloženě jak Mauglí (bydlíme trochu bokem, moje kamarádky děti nemají, MC mě moc neba) - takže chodil od 2,5 do cvičení rodičů s dětmi a od 3,5 na jedno dopoledne v týdnu do takové „miniškolky“. Tam teda chodil spíš tak odevzdaně a do školky stále moc nechtěl. Zpracovávala jsem ho celé prázdniny, až se mi podařilo dosáhnout stavu „těším se na hračky, ale ne na ty děti“ 
A pak se mu tam zalíbilo, já jsem pokračovala v entuziastickém zpracovávání a dobré To si určitě sedne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 22:34
@Billi Jako bys mi mluvila z duše…dceři budou teď v záři 3 a do školky nešla…mám pocit, že jsem si ji málo užila 
Jsem doma s 2 měsíčním miminkem, stíhám to, i když máme doma bordel jak v tanku, ale chodíme na výlety, do zoo, na koně, na hřiště, navštěvujeme jiné děti a užíváme si 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 22:44
@Angua píše:
Pak už to ustál dobře. Já jsem se snažila ho trochu socializovat, aby tam nebyl vyloženě jak Mauglí (bydlíme trochu bokem, moje kamarádky děti nemají, MC mě moc neba) - takže chodil od 2,5 do cvičení rodičů s dětmi a od 3,5 na jedno dopoledne v týdnu do takové „miniškolky“. Tam teda chodil spíš tak odevzdaně a do školky stále moc nechtěl. Zpracovávala jsem ho celé prázdniny, až se mi podařilo dosáhnout stavu „těším se na hračky, ale ne na ty děti“
Ale kdy…čekám na to každý den s okousanejma nehtama. On nemá problém s dětma, které zná, když přijdou na návštěvu, jsou třeba dvě, ale jak jich je hodně, tak se stranní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
8.9.14 22:48
My hodně čteme, často mu čtu u kojené.
Když vařím, tak si zpíváme nebo si říkáme básničky/pohádky. Pravidelně mě už doplňuje. Případně si povídáme o tom, co budeme dělat.
Z malování jsme se teď hodně vrhli na kreslení prsty. Líbí se mu, když něco zvládne sám, takže mu např. předkreslím rybu a on prstem puntíkuje šupiny. Podobně se dá dělat i lepení.
Ven chodíme dopoledne i odpoledne. Máme kousek od domu takovou „minizoo“, tak chodíme tam a spojujeme to s odrážedlem, setkáváme se s dětmi v okolí.
S úklidem mi pomáhá způsobem, že např. vozí autem věci na správná místa.
Teď cvičíme nenásilně počítání a barvy. Počítá třeba jogurty, když je ukládá do ledničky, což ho hrozně baví. Barvy cvičíme na nejrůznějších věcech v domácnosti - teď chodí sám sbírat rajčata, už trhá jen zralá.
- Citovat
- Upravit
8.9.14 22:57
Tak já jsm svým váceméně negativním laděním vůči školce vcelku známá. Ve třoch začal kluk chodit na jeden půl den do skoukromé. Čistě jen pro můj pocit, potřebusi nějak dokázat, že to půl den beze mne zvládne. V té skoukromé to bylo takové neutrální z jeho strany, já byla z jejich přístupu nadšená, víceméně taková moje inspirace, jak se chovat k dítěti. Další rok jsem měla ambice, že by mohlo dítě chodit do školky už častěji, ve 4 tedy nastoupil do státní, mladší ve dvou letech na den v soukromé (1 den v týdnu jsem pracovala). Starší víceméně stále horší a horší, ráno bulel, odpo sice říkal, že se mu tam líbilo, ale už večer zas hlásal, že zítra nechce. Nakonec chodil sporadicky, jen ten jeden povinný den. Na plno začal chodit až teď v září. Aa je v pohodě. Nevím čím, jestli tím, že nějak dozrál nbo změnou učitelky nebo tím, že tam má ségru, která narozdíl od něj je vysloveně školkový typ.
Já jen že zvláš´t u tříleťáka bych se nesnažila školku napodobovat a nahrazovat, naopak bych se snažila užít si a dát ítěti to, co si jako školkové už neužije. Nějaké výlety, pohyb venku - kolo, koloběžku, pouštění draků, řádění, pořádněj humbuk a kravál, bláto a louže venku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 22:59
@roli píše:
Ale kdy…čekám na to každý den s okousanejma nehtama. On nemá problém s dětma, které zná, když přijdou na návštěvu, jsou třeba dvě, ale jak jich je hodně, tak se stranní
A vadí mu to? 
Taky mám introverta, prostě si hrál sám. Trvalo to určitě dýl jak týden, než o těch dětech vůbec začal mluvit a trvalo určitě dýl jak měsíc, než mi řekl, že si s někým hraje a že je nebo není jeho kamarád. A i tak bych řekla, že na těch dětech nijak extra nelpí - teď jak se měnily třídy, jsem mu říkala, s kým bude a jemu to bylo skoro jedno - byl teda rád, že ty děti zná, ale že by měl k někomu nějakou hlubokou vazbu… Vždycky vykládá, že si hrál s nějakým jedním kamarádem - je jich víc, střídá se to, ale taky nevyhledává na hraní nějaké velké skupiny. Zdálo se mi, že hodně ovlivňovalo, i s kým chodil zrovna na procházku. To teprve začne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 23:07
Také nedávám děti ve třech letech do školky. Nejstarší syn kvůli dysfázii měl doporučeno do školky ve 3a půl roce a po dvou měsících jsme školku zrušili, protže na ní měl doslova fobii. Začal pak chodit jako předškolák a to už bral zcela jinak a neměl problém. Další děti se do školky dostaly nejdříve ve 4 letech a teď zatím poslední školkový šel až letos a dnes slavil šest. Prostě do školky chodit nechtěl, tak jsem ho nechala doma, když jsem doma s mladší holčičkou.
Podle některých psychologů děti školku nepotřebují, pokud jim rodiče zajistí jiné kolektivní činnosti - takže náš syn chodil na keramiku, do klubu dětí, návštěvy u kamarádů a tedy má šest sourozenců, takže i ti mu zajišťují společnost dalších dětí. No a pak je to na mě (mamince), abych mu zajišťovala program a nějaké „vzdělávání“ Jak píše @Billi počítání při nákupu, učení barev, starší dítě určování počtu věcí pohledem, sčítání věcí jako 1 + 2 a pod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 23:12
@ameliska píše:
Přidávám názor a tipy- dceru jsme zkoušela dát ve třech a půl letech do školky a nevyšlo to - šíleně plakala, byla na mě dost fixovaná, byla často nemocná, po měsíci jsme ji odhlásila ( řvoucí jsem ji na rozdíl od jiných maminek nenechala ve školce samotnou, mohla jsme tam zůstat s ní).. a za rok v 4 a půl letech šla do školky bez problémů, nadšená, těší se. Rok s ní doma a s malým miminem ( nyní dva roky) byl náročný, protože jsou děti často nemocné, nemůžeme chodit do center a heren. Doma máme houpačky, klouzačku, hrajeme společenské hry ( pexeso, domino, kvarteto, Carcassone, Nemo, Activity), dcera dělá úkoly pro předškoláky ( logico primo ji skvělě zabavilo), chodili jsme za každého počasí ven 2×. Nemám pomoc, babičky, ani hlídačky, manžel práci do večera a 1× týdně na služební cestě. Vrstevnice dcery ve školce..Plusem je krásný vztah dcery a syna, vyhrají se spolu, mají se rádi, neubližují se. syn viditelně dopoledne trpí, když je dcera ve školce, snad si brzy zvykne. RAdím pjak se tady píše..respektovat zaměření dítěte, některý je ve dvou letech v kolektivu šťastné, jiné až v pěti letech..
to jsi tedy šikovná… já to mám podobně - dcera 4roky a 4měsíce jde do školky teprve nyní(ještě musí být do konce září ze zdrav. důvodů doma), syn má 19m. Nedala jsem ji do školky ve třech letech, ptž jsem chtěla aby byla ještě se mnou doma a hlavně, aby si s bráškou udělali pěkný vztah.
Jen právě vůbec nestíhám… vždy, když dopoledne vařím, tak jí dám do kuchyně ke stolu nějaké tvoření - odbíhám od vaření k ní a pod nohama se motá prcek.. odpoledne už trávíme jen venku… dny bývají hektické… je to dost náročné… ale nelituji, spíš mám výčitky, že nemám čas ani na jednoho, ani na domácnost… .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 23:19
Malému budou ted v zari 3 a taky budu dávat do školky az za rok. Ma doma hrachu 1.5, tak se nenudi:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 23:25
@ameliska píše:
Cítila jsem se opravdu nepříjemně, opravdu protiproudová… každý se ptal, jestli dcera chodí do školky a divili se, že nechodí. Dokonce naše logopedka se pokaždé ptala ( tak jsem se na ni po třetí návštěvě vykašlala a našla si jinou). Ani nejbližší kamarádky se stejně starýma dětma to nechápali..přece ji tam necháš tři hodinky a pak ji vyzvedneš.. ( tři hodiny brečící až zvracející…??!!) Argumet nejsilněší byl..nezažilas, nemůžeš pochopit.. Snažila jsem se dokonce přes inzerát sehnat maminku v okolí se stejně starou dcerou, se kterou bychom mohly chodit na hřiště a nepodařilo se.
Mám problém s tím, že dcera když je doma tak hodně mluví a teď po návštěvě školky mluví ještě víc a když už ji říkám, nech mě chvíli, nestíhám Ti odpovídat, tak řekne,. já si budu mluvit pro sebe a „jede“ dál. A čím je starší, tím je těžší ji doma zabavit.
Tak to je přesně tak i u nás - pro okolí jsem exot, který zkazil dceři dětství, ptž jsem ji nedala ve třech letech do školky 
a ona je taky kecka ukecaná - je jí úplně jedno, jestli ji vnímám, prostě ráno vstane, otevře oči a pusu a zavře to všechno zase až večer v posteli - ufff 
a příšerně mě teda komanduje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 23:28
@Billi píše:
My hodně čteme, často mu čtu u kojené.
Když vařím, tak si zpíváme nebo si říkáme básničky/pohádky. Pravidelně mě už doplňuje. Případně si povídáme o tom, co budeme dělat.
Z malování jsme se teď hodně vrhli na kreslení prsty. Líbí se mu, když něco zvládne sám, takže mu např. předkreslím rybu a on prstem puntíkuje šupiny. Podobně se dá dělat i lepení.
Ven chodíme dopoledne i odpoledne. Máme kousek od domu takovou „minizoo“, tak chodíme tam a spojujeme to s odrážedlem, setkáváme se s dětmi v okolí.
S úklidem mi pomáhá způsobem, že např. vozí autem věci na správná místa.
Teď cvičíme nenásilně počítání a barvy. Počítá třeba jogurty, když je ukládá do ledničky, což ho hrozně baví. Barvy cvičíme na nejrůznějších věcech v domácnosti - teď chodí sám sbírat rajčata, už trhá jen zralá.
super
já se taky snažím všechno možné uvést do praxe - nakupování - zábava - hledá po obchodě, kde je mléko, kde je ovoce - u regálu mi vyjmenuje druhy apod.
Když tady čtu, jak jste s dětmi doma šikovné maminky, tak se mi ani nechce ji tam dávat, i když jde až v říjnu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 23:29
@3HE píše:
super
já se taky snažím všechno možné uvést do praxe - nakupování - zábava - hledá po obchodě, kde je mléko, kde je ovoce - u regálu mi vyjmenuje druhy apod.Když tady čtu, jak jste s dětmi doma šikovné maminky, tak se mi ani nechce ji tam dávat, i když jde až v říjnu.
myslela jsem tím to, že mě to motivuje k činnosti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 23:35
@mlsalkaM jojo, tvp, došlo mi to za chviličku ale už jsem to nestihla opravit. Na školkách mi přišlo fajn to propojování témat a aktivit, tak to občas zkouším. tady je to hezky popsané (s.21-23) Přístupy chápu, kamínky tedy neznám.-) Ale zajímala by mne ta témata. My opravdu spíš děláme co mi přijde pod ruku. V knížkách a pracovních listech toho je hafo, něco se možná ve školkách třeba nedělá (např. uzlovačka nebo pečení muffinů.-) ale nevím, co se třeba dělá v MŠ a nedělám já..-)
@zichisek pěkný, šikulové 
Mám několik knížek s aktivitami, tak jedu z nich, moje nejoblíbenější je ze Svojtky „Co budu dnes dělat“, z ní mi vyšlo pěkně vše až na ozdoby z toustového chleba. Občas lezu sem - tři prasátka byla supr. A máme rádi papírmaché.
Příspěvek upraven 08.09.14 v 23:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
