Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejde nám počít a štve mě celý svět
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.9.23 09:46
Úplně tě chápu. Měla jsem něco podobného, ale ne úplně stejného. Spíš nechápu, že je kolem tebe tolik neomalených lidí, kteří se pořád blbě ptají nebo mají poznámky. Mně se tohle nedělo, řekla jsem to jednou a dali mi až na výjimky pokoj nebo se opět zeptali, ale třeba až za rok. Mně nebral ani tak vztek, ale spíš závist a lítost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.23 09:49
@malákráličice píše:
@HappyPotato vymaz z konverzace s ostatnimi lidmi prikazy, co ONI budou muset. Bude se jim s tebou zit lip.
Všichni si musíme najít způsob, jak žít svůj život s tím, co máme naděleno. Můžete se tady vztekat nad formulací „muset“, ale je to tak. A ano, i kapitulace, defétismus či nihilismus jsou způsoby vyrovnání se se životem, jakkoli destruktivní a neatraktivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.23 09:55
@malákráličice píše:
@HappyPotato vymaz z konverzace s ostatnimi lidmi prikazy, co ONI budou muset. Bude se jim s tebou zit lip.
Nejedná se o příkazy, jedná se o konstatování. Stejně jako všichni musíme jíst, dýchat, nějakým způsobem fungovat v rámci společnosti. Každý si v životě něco neseme a musíme se s tím nějak potýkat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.23 10:00
@HappyPotato jeste ti tam chybi „dobre ti radim“, „jednou si na me vzpomenes“, „vim, o cem mluvim, ale na to si kazdy musi prijit sam“. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eva2610
14.9.23 10:05
@HappyPotato píše:
Nejedná se o příkazy, jedná se o konstatování. Stejně jako všichni musíme jíst, dýchat, nějakým způsobem fungovat v rámci společnosti. Každý si v životě něco neseme a musíme se s tím nějak potýkat.
Nemusíme nic z toho.
- Citovat
- Upravit
14.9.23 10:07
@malákráličice píše:
@HappyPotato jeste ti tam chybi „dobre ti radim“, „jednou si na me vzpomenes“, „vim, o cem mluvim, ale na to si kazdy musi prijit sam“.
Asi pořád nechápeš mou pointu, protože já se nikomu nesnažím radit ani říkat, co má dělat. Já jen konstatuji, že každý má ve svém životě situace, které si nepřál, které by nejraději změnil, má pocit, že život není fér, postrádá smysl atd. A každý se s tím musí naučit nějak žít. Někdo se s tím smíří, někdo upadne do depresí, někdo předstírá, že se nic nestalo, z někoho se stane zapšklý morous apod. Ale pokud si neumí navodit zástavu srdce ve chvíli, kdy bude vědět, že už není žádná naděje, tak s tím prostě bude muset žít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.23 10:17
@HappyPotato píše:
Asi pořád nechápeš mou pointu, protože já se nikomu nesnažím radit ani říkat, co má dělat. Já jen konstatuji, že každý má ve svém životě situace, které si nepřál, které by nejraději změnil, má pocit, že život není fér, postrádá smysl atd. A každý se s tím musí naučit nějak žít. Někdo se s tím smíří, někdo upadne do depresí, někdo předstírá, že se nic nestalo, z někoho se stane zapšklý morous apod. Ale pokud si neumí navodit zástavu srdce ve chvíli, kdy bude vědět, že už není žádná naděje, tak s tím prostě bude muset žít.
Ufff, rozumím tomu, jak to myslíš, máš pravdu, že i ty destruktivní strategie jsou strategie vyrovnávání se (člověk s tím nějak žije), ale ani tak si nemyslím, že to platí vždy a na všechny. Když se rozhodne zabít, tak s tím fakt žít nemusí. A pokud uzná za vhodné, že bez dětí nemá smysl žít a že to nechce mít jinak, že ten smysl nechce hledat, že to chce mít tak, jak to má a rozhodne se svůj život ukončit, tak se s tím opravdu nemusí žít. Jsou lidé, kteří před hroutící se budovou utečou, jsou lidé, kteří zůstanou stát a přijmou to a jsou tací, kteří když uvidí, že někde něco padá, tak si ještě aktivně popojdou, aby byla jistota, že je to vezme s sebou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.23 10:39
O dítě jsme se snažili 7 let, takže ti rozumím a ze své zkušenosti ti poradím, abys na všechny dotazy na to, kdy budete mít dítě, tak odpovídala upřímně. Chcete dítě, ale bohužel to nejde tak snadno. Minimálně to řekni lidem, se kterýma se stýkáš pravidelně - v práci, znamí, rodina. Věř mi, příště už se ptát nebudou. A co se týká tvé blbé nálady, tak mně pomáhalo mít, co nejvíc aktivit a užívat si života. S manželem jsme každý víkend někam vyrazili - na kola, běžky, pěší výlet. V týdnu jsem chodila na flamenco, kurz šití a beďas. Koupili jsme si s manželem elektrokola a jezdili na několikadenní jízdy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.23 10:50
Pár kousků ze života:
Neplodných je cca 15% párů. 
Psychlog mi kdysi poradil mít předem připravenou smysluplnou odpověď na otázku „Jak je? Jak se vede?“ a pod.
Jednak už při přípravě myslíte na nějaké (jiné) zajímavé aktivity a samozřejmě v reálu okamžitě nastartujete jiné téma, kde jste „doma“. 
Jsme zvyklí, že nám jde vždycky všechno na „první dobrou“.V „přírodním prostředí“ to u velké části primátů, kam člověk patří, ale funguje tak, že hodně často předchází potrat těhotenství, tedy něco jako test těhotenství, nebo zkouška. A to mluvíme jen o těch, které byly zaznamenány.
Pokud byste spočítaly všechny případy v okolí, včetně těch časně zamlklých, možná byste se divili.
No, vůbec se nám to nelíbí, je to trochu tabu 
, ale…
ZOO by mohly vyprávět…
Tak nezbývá, než to vzít v úvahu. Na jednu stranu je to trauma 
, ale na druhou stranu není za co se stydět. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.23 12:12
Zakladatalko, dotěrné dotazy jsou hodně nepříjemné. Jsme na podobné lodi, je mi 35, s manželem jsme se potkali v mých 31, snažíme se nějakých 18 měsíců a miminko nikde. Zkuste si doma znovu promluvit, prožože když lidem jednou odpovíš „snažíme se, nejde to“ tak většinou dají pokoj a dál se nevyptávají. Zkus ten svůj postoj přehodnotit a třeba těchto dotazů ubyde, a tím budeš trochu klidnější.
Taky už jdeme do CAR, ale už víme kde je náš problém, špatné spermio v kombinaci s mým PCOS.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.23 12:43
To je mi moc líto, že máte takové okolí. Pochopím ještě u rodiny, ale od sousedů nebo cizích lidí 
Takže za mě spíš divné okolí. Jasně, lidi budou mluvit tak jako tak, ale napřímo se ptát je fakt velmi necitlivé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.23 14:11
Ahoj, já si taky pamatuju, jaký to pro mě bylo, úplně ti rozumím. Právě proto, že mě to tak štvalo, tak jsem s objednáním do CAR nečekala tak dlouho. Páč nasranej stav mysli šanci počít nepřidá. Jo a…je to teda tvoje věc a nechci znít nějak moc ezo, ale nepřijde mi dobrý ‚hrat‘, že nechci děti a jsem ok. Přijde mi dobrý tomu budoucímu dítěti, že o něj stojíš i před vlezlým okolím.
I v tom příspěvků často říkáš, že s tebou bio hodiny nemlatej… podle mne docela jo a není důvod se za to stydět. Prostě bych si v sobě srovnala, že dítě fakt hrozně moc teď chci, srovnala bych i to okolí a všecko bych to ještě pojistila podpůrnou návštěvou CAR.
Určitě vám to vyjde, máte super vztah 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.23 14:19
@Anonymní píše:
A co je špatného na formulaci ze by to dítě teď krásně zapadlo do jejich života? Ma to tak většina žen. Když se rozhodnou mít dítě - maji vetsinou stabilního partnera ( manzela) bydlení, finanční zajištění a mentálně na to dítě dozrali oba dva.Ve srovnání s " dvacítkou" která otěhotni jen proto, ze chtěla být maminka…ale krátkodobý partner ji po roce udělá papá, nemá finance, bydlení, to dítě nemá ted ani stabilní rodinu…kdyby nebylo prarodičů, je pod mostem - to je příklad z mého okolí. Jasně, otěhotni na první dobrou, ale jen proto že je ji 20, tak " dva jedinci co spolu nevydrží normálně žít" mají spolu dítě.
A není na tom ta dvacítka líp, než zoufalá starší žena, které to nejde?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.9.23 16:11
@Polední bouře píše:
A není na tom ta dvacítka líp, než zoufalá starší žena, které to nejde?
Dle mého názoru ne. Kromě dítěte které ma tzv. na první pokus nemá nic. A to dítě také ne.
Jaký je tvůj názor?
- Citovat
- Upravit
15.9.23 16:28
@Anonymní píše:
Dle mého názoru ne. Kromě dítěte které ma tzv. na první pokus nemá nic. A to dítě také ne.Jaký je tvůj názor?
No, neznám ten tvůj konkrétní případ. Ale už to dítě je hrozně moc. A většinou i v těch 20 sama s dítětem se dá zařídit hezky život. Může s ním podnikat spoustu věcí a dítě toho zas tak moc nepotřebuje. Navíc mladá ženská má všechno před sebou, obzvlášť pokud není vyloženě ošklivá.
To ženská, které dotikavaj hodiny a má všechno krom toho dítěte, je na tom mnohem hůř. Protože ona jediné po čem touží je to dítě, a nic jiného ji nezajímá. A nejlepší je, když ji nakonec opustí partner a odejde za mladší, plodnou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
