Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
mám pocit, že jsem opravdu nemehlo. Projevuje se to nejvíce teď ve školce, protože to je furt nějaké společné tvoření (dekorace, věnce, pečení rodičů s dětmi) a najednou se mi to jako flashback vrací. Když balím dárky, je to ošklivý a šišatý.
V obecný rovině mi nejde žádné tvoření, můj rukopis je hodně nečitelný, když chodím cvičit, nedokážu zkoordinovat nohy a ruce. Na jógu chodím už několik let a stejně mi to nejde. Pamatuju jak jsem na střední vzdala taneční, protože mi to opravdu nešlo. Často něco omylem rozbiju, zakopnu. Když jsem měla dcerce mojí kamarádky uplést copánek nezvládla jsem to. Měla ošklivý culík, ale lépe mi to nešlo.
Dodnes mi nejde nic rovné ustřihnout, nenaučila jsem vyšívat ani hackovat, snažila jsem se ale těm rukoum to nešlo.
Dnes s tím žiju, mám práci jako HR, takže jedinej karambol co se mi v práci děje, že vyleju kafe.
Jenže zpět k té školce, syn se mě zeptal, proc vyrobek máme tak šišatý a já mu jen byla schopná říct, že nejsem zrovna moc šikovná. A v tu chvíli mi to došlo. A nejsem to jen já, stejný trable má manžel.. jako chlap nedokáže ani smontovat nábytek. Pořád mu něco padá a když spolu tancujeme, jsme jak dva medvědi. Nic si nevycitame, ale teď je mi líto syna. On nevypadá nějak nešikovně asi je po švagrový. Ta je zase naopak moc šikovná. Nábytek a opravy nám dělá ona.
Můžu se v tý levote nějak zlepšit? ![]()
Každý se může zlepšit, chce to trénink. Osobně bych začala stříháním. Nějaké vystřihovánky a zkoušet. Pak nějaké jednodušší tvoření a přidávat. Třeba tě to chytne, když uvidíš, že se to zlepšuje. Sama jsem hodně tvořivá, ale do 35 jsem neuměla plést. Znala jsem postup, ale moc jsem utahovala. Pak se to nějak zlepšilo a už mám pár čepic a šál za sebou.
Pokud by to ani tak nepomohlo, tak zkusit ukecat švagrovou, aby chodila na dílničky s vámi a synovi pomohla. ![]()
SESTRO!!! 😍 😍 😍Je tak ulevne najít ve světě někoho, kdo to má stejne jako ty…tohle je, jako bych to psala já…
@Torryy píše:
Ahoj,mám pocit, že jsem opravdu nemehlo. Projevuje se to nejvíce teď ve školce, protože to je furt nějaké společné tvoření (dekorace, věnce, pečení rodičů s dětmi) a najednou se mi to jako flashback vrací. Když balím dárky, je to ošklivý a šišatý.
V obecný rovině mi nejde žádné tvoření, můj rukopis je hodně nečitelný, když chodím cvičit, nedokážu zkoordinovat nohy a ruce. Na jógu chodím už několik let a stejně mi to nejde. Pamatuju jak jsem na střední vzdala taneční, protože mi to opravdu nešlo. Často něco omylem rozbiju, zakopnu. Když jsem měla dcerce mojí kamarádky uplést copánek nezvládla jsem to. Měla ošklivý culík, ale lépe mi to nešlo.
Dodnes mi nejde nic rovné ustřihnout, nenaučila jsem vyšívat ani hackovat, snažila jsem se ale těm rukoum to nešlo.
Dnes s tím žiju, mám práci jako HR, takže jedinej karambol co se mi v práci děje, že vyleju kafe.
Jenže zpět k té školce, syn se mě zeptal, proc vyrobek máme tak šišatý a já mu jen byla schopná říct, že nejsem zrovna moc šikovná. A v tu chvíli mi to došlo. A nejsem to jen já, stejný trable má manžel.. jako chlap nedokáže ani smontovat nábytek. Pořád mu něco padá a když spolu tancujeme, jsme jak dva medvědi. Nic si nevycitame, ale teď je mi líto syna. On nevypadá nějak nešikovně asi je po švagrový. Ta je zase naopak moc šikovná. Nábytek a opravy nám dělá ona.
Můžu se v tý levote nějak zlepšit?
mám to stejně jako ty! ![]()
nenávidím ty tvořilkovské nádherné výrobky typu perníčky od mé kámošky, z nichž každej je umělecké dílo
hele, prostě jsme takové, umíme jiné věci! třeba v práci, úklid, vaření (to mi fakt jde
nebo máme třeba víc v hlavě.. já k tomu mám i nemohlo na sporty, od mala samé jedničky a dvojka z těláku
no a co.. komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí…
něco se jde naučit, třeba to pečení, ale lidová tvorba vysoké úrovně z toho nikdy nebude ![]()
buď v klidu, školka časem brzo přejde a na zš už to tak poznat není… leda když některé super-matky dodají na jarmarky zas nějaké ty andělky a další rukodělné zázraky ![]()
hele, stejně to nakonec doma není kam dávat!
![]()
@Aspera k čepicím gratuluji
![]()
ale vážně si myslíš, že je nutné trénovat něco, co v životě vůbec nepotřebuješ? jako kolik čepic a šál potřebuješ? i kdyby deset, postupně koupíš
kolik doma potřebuješ háčkovaných deček a ubrusů? já žádný
člověk má ve volném čase dělat jako hobby to, co ho baví, ne se trápit tím, co ho nebaví..
@Lucy75 píše:
@Aspera k čepicím gratuluji![]()
ale vážně si myslíš, že je nutné trénovat něco, co v životě vůbec nepotřebuješ? jako kolik čepic a šál potřebuješ? i kdyby deset, postupně koupíškolik doma potřebuješ háčkovaných deček a ubrusů? já žádný
člověk má ve volném čase dělat jako hobby to, co ho baví, ne se trápit tím, co ho nebaví..
Dávala jsem to jako příklad, že mi nešlo všechno a naučila jsem se to. Já protože jsem chtěla. Ostatní se můžou naučit něco jiného co je bude bavit. Třeba by zakladatelku bavily dorty, perníčky. Ono je to jedno, vše chce cvik.
@Torryy
já umím smontovat nábytek, akorát na skříň nebo postel potřebuju pomocníka na přidržení,
balení dárků vyřeší dárkové krabičky, jinak jsem izolepou slepovala obrovské papírové koule, kde vevnitř byl balíček
, jo umím vánoční věnce tavnou pistolí,
ve školce nejošklivější obrázky byly vždy moje, věci jako pletení a háčkování obcházím kilometrovým obloukem, nepeču a když vařím, občas to úplně pokazím, třeba přesolením, tančím také jako omedvěd
sport mě baví, ale umím akorát plavat, bruslit, jezdit na obou bruslích a posilovnu,
dcera od čtyř let neustále kreslí, maluje, vystřihuje, nalepuje, dělá koláže, peče s babičkou, krásně zdobí perníčky - takže váš syn může být úplně šikovný ![]()
@Torryy Zrovna jsem od švagrové dostala krásnou vánoční dekoraci na dveře. Protože já to prostě neumím, všechno kupuji za drahé peníze.
Trpím dyspinxií a s tím nic nenadělám. Ale umím zase jiné věci. ![]()
Mám to naprosto stejně, naučila jsem se s tím žít, neuděláš nic. Máš zase jiné přednosti, netrap se tím.
Teď jste mě uklidnily.
Jsem ráda, že je nás víc. V té školce jsou ty ostatní maminky fakt šikovné. Nechápu jak to dělaj. Tak jsem nabyla dojmu, že jsem fakt největší poleno na planetě.
I učitelky jsou všechny takové tvorilky, fakt jim to jde, pak se člověk cítí zase jak to dítě s ošklivým obrázkem ve školce. ![]()
@Torryy Tak zkus nějaká cvičení na rozvoj jemné a hrubé motoriky, určitě najdeš spoustu tipů na internetu, jde to natrénovat.
@Torryy píše:
Teď jste mě uklidnily.Jsem ráda, že je nás víc. V té školce jsou ty ostatní maminky fakt šikovné. Nechápu jak to dělaj. Tak jsem nabyla dojmu, že jsem fakt největší poleno na planetě.
I učitelky jsou všechny takové tvorilky, fakt jim to jde, pak se člověk cítí zase jak to dítě s ošklivým obrázkem ve školce.
Nikdy jsem netvořila, maximálně jsem byla ochotná upéct perníčky nebo jiné sušenky, ale zdobení jsem dítku vysvětlila, že ode mne nebude, že to neumím. Pochopilo a nevyžadovalo. Školkovým a podobným tvořením jsem se vyhýbala nebo pracovalo dítě. Taky je na rozdíl ode mne šikovné. Vlastně jsem dítku dělala obrázky na okna, ale jen z předloh, to zvládnu
Dítko dokonce absolvovalo i pokračovací taneční, já je ani nedochodila, jsem prostě dřevo.
@Torryy píše:
Ahoj,mám pocit, že jsem opravdu nemehlo. Projevuje se to nejvíce teď ve školce, protože to je furt nějaké společné tvoření (dekorace, věnce, pečení rodičů s dětmi) a najednou se mi to jako flashback vrací. Když balím dárky, je to ošklivý a šišatý.
V obecný rovině mi nejde žádné tvoření, můj rukopis je hodně nečitelný, když chodím cvičit, nedokážu zkoordinovat nohy a ruce. Na jógu chodím už několik let a stejně mi to nejde. Pamatuju jak jsem na střední vzdala taneční, protože mi to opravdu nešlo. Často něco omylem rozbiju, zakopnu. Když jsem měla dcerce mojí kamarádky uplést copánek nezvládla jsem to. Měla ošklivý culík, ale lépe mi to nešlo.
Dodnes mi nejde nic rovné ustřihnout, nenaučila jsem vyšívat ani hackovat, snažila jsem se ale těm rukoum to nešlo.
Dnes s tím žiju, mám práci jako HR, takže jedinej karambol co se mi v práci děje, že vyleju kafe.
Jenže zpět k té školce, syn se mě zeptal, proc vyrobek máme tak šišatý a já mu jen byla schopná říct, že nejsem zrovna moc šikovná. A v tu chvíli mi to došlo. A nejsem to jen já, stejný trable má manžel.. jako chlap nedokáže ani smontovat nábytek. Pořád mu něco padá a když spolu tancujeme, jsme jak dva medvědi. Nic si nevycitame, ale teď je mi líto syna. On nevypadá nějak nešikovně asi je po švagrový. Ta je zase naopak moc šikovná. Nábytek a opravy nám dělá ona.
Můžu se v tý levote nějak zlepšit?
Jsem to same, mne tedy joga jakz takz jde, ale zase pro zmenu uplne bezmyslenkovite nacpu nakup do tasky, ze meke kolace jsou rozdrobene a poskozene, slehacka protrzena. Ztratim se i ve meste kde ziji a nepoznam svetove strany.
Klid..ja jsem hrozba katastrofa.
Omlacene nohy a ruce..
Porad mi neco pada..
Dneska mi jen tak vypadlo z ruky syrove vejce..proboha, proc?
Ale je fakt, ze se to da trochu naucit..kdyz jsem zacinala behat, obcas jse se valela po zemi..a ted tuk tuk..pul roku bez padu a to beham ve snehu, naledi i bahne..