Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Mar__tanka1983 píše:
Tak počkej, až mu bude 9![]()
Né, hele, ty děcka taková jsou. Nevím, jestli všechny, nevím jestli jen ty dnešní, ale jsou.
Náš mladej je podobnej, všechno je nuda, polovinu času někde sedí a tupě zírá, z 80% ho zajímají jen hry, telefon, kdy bude moct na počítač.
Všeho má přehršel, vše naservírovaný až pod nos, proto čumí do lednice a ani neví, co by si dal.U nás jsou teď taky boje, táhne mu na 12 a poslední třeba dva měsíce mám pocit, že mu ten mozek už vypadl úplně
Chce se po něm jen to, aby po škole umyl nádobí a připravil se do školy. U táty i u mě. Pak může ven, za kamarádama, na mobil, pustit si film. Celkem jednoduchá žádost, řeklo by se. Ale on se i přes opakovaný vysvětlování, domlouvání, u táty i hulákání,… stejně zase na polovinu vykašle, pustí si bednu a i na těch pár věcí, práce na půlhodinu?, prostě dlabe.
Začíná nám všem docházet trpělivost. Já na něj jdu od lesa, že když si udělá tohle málo, co má, tak bude mít od všech pokoj…ale stejně, jak není odpoledne nikdo doma, flákne sebou na postel a všechny předsevzetí a sliby jsou tytam.
Aspoň že ho teď chytil sport a pravidelně a s chutí chodí na tréninky a ve škole jedničky/dvojky, takže žádný průšvihy, ale to jeho domácí povalování.
Minulej tejden už vytočil mýho partnera tak, že na něj poprvý zařval (koukali sme oba).
Kdo má rady, sem s nimi. Já už sem si v afektu (a v nadsázce) řekla, že je čas ho pořádně zmydlit, aby se mu rozsvítilo, a aby holt začal fungovat ze strachu, když né z jiných motivací, ale samozřejmě to neudělám
Jediný, co mě uklidňuje je to, že to úplně stejně mají i ostatní děti v mým okolí. Některé fungují o něco líp (právě ty, co se bojí, že dostanou po hubě), ale jinak jsou všichni stejní. Předpokládám, že z toho vyrostou
Příspěvek upraven 23.03.23 v 09:32
Holky kdyz to ctu ja byla snad z jine planety..od 6let jsem si cetla, chodila do knihovny nebo venku ale to me tak nebavilo. Spise to cteni, no uklid jsem taky nemilovala, ale nikdo se me neptal..proste to byla povinnost. Musela jsem jsem se pripravovat do skoly, chodit ns cviceni. Fakt jsem do zdi nekoukala. Ale jasne Husakovo dite. A jako bonus uklizet i za segru, protoze ta pry nebyla ve skole lajdak a tak princezna nemusela uklizet decak a tak nejak se vykecala,. Tak ze si jen cetla
a zakerne me jeste stipala, nesnasela jsem ji v jednim pokojicku, rvaly jsme se fest teda.
@unuděná píše:
@Mar__tanka1983 Chudák, s chorobnou leností soucítím![]()
Mě se osvědčilo zrovna tu školu fakt nechat na něm. Žádný honění k úkolům, maximálně se večer zeptám, jestli má vše do školy hotový. Myslím, že párkrát se na to vykašlal, měl ve škole poj.eb a už si dává větší pozor, než když jsem ho cepovala já
Ale on je teda premiant, nehrozí, že by měl učitele na salámu. Z domácích povinností má odnášet tříděný odpad, to mu musím kolikrát vrazit do ruky mezi dveřma, jinak by se na to vybodnul; a vyndavat myčku a to je vždycky taky s tolika kecama, že by vydaly na knížku.
Naše běžná debata:
„domyla myčka“
„a co já s tím?“
„ty s tím, že máš vyndat nádobí“
„hm“
„do půl hodiny, ok? Potřebuju pak prostor na vaření“
„hm“
a co myslíš, udělá? Až když za tu půl hodinu zařvu jako pes
No vidis, mozna kdybys rekla ‘domyla mycka, bez prosim te vyndat nadobi’ tak by to udelal. Nebo taky ne. Ale domyla mycka je oznameni, ne zadost o pomoc, to primo nabizi odpoved ‘a co ja s tim’ ![]()
@Anonymní píše:
Kupodivu mám, 3 leté a je úplně jiné.
3 lete nikdy nebreci, zabavi se cely den samo a neni nerozhodne v jidle? Tak pockej az mu bude 9 ![]()
@hani28 píše:
No vidis, mozna kdybys rekla ‘domyla mycka, bez prosim te vyndat nadobi’ tak by to udelal. Nebo taky ne. Ale domyla mycka je oznameni, ne zadost o pomoc, to primo nabizi odpoved ‘a co ja s tim’
@hani28 píše:
No vidis, mozna kdybys rekla ‘domyla mycka, bez prosim te vyndat nadobi’ tak by to udelal. Nebo taky ne. Ale domyla mycka je oznameni, ne zadost o pomoc, to primo nabizi odpoved ‘a co ja s tim’
Dítě není počítač, aby si do něj musela vkládat “správný” kód. Puboš si stejně najde odpověď na všechno.
@lilith1 píše:
Holky kdyz to ctu ja byla snad z jine planety..od 6let jsem si cetla, chodila do knihovny nebo venku ale to me tak nebavilo. Spise to cteni, no uklid jsem taky nemilovala, ale nikdo se me neptal..proste to byla povinnost. Musela jsem jsem se pripravovat do skoly, chodit ns cviceni. Fakt jsem do zdi nekoukala. Ale jasne Husakovo dite. A jako bonus uklizet i za segru, protoze ta pry nebyla ve skole lajdak a tak princezna nemusela uklizet decak a tak nejak se vykecala,. Tak ze si jen cetlaa zakerne me jeste stipala, nesnasela jsem ji v jednim pokojicku, rvaly jsme se fest teda.
Jako já taky.
Jenže to bylo v době, kdy v bedně byl ve čtvrtek magion a v neděli jůheláci, internet neexistoval a my si buď četly nebo lítaly povenku, protože doma to smrdělo prací
A když sme něco neudělaly (se ségroou), vzala nás máma páskem po zádech, tak to byl člověk opatrnej.
A i tak sem se teda, jak to šlo, někde ulila
ale přesně sem věděla, kdy máma dorazí domů z práce a v tu chvíli to muselo bejt hotový. Pravda taky je, že ještě ve třiceti sem měla tiky, když sem slyšela klíče v zámku ![]()
Týhle zkušenosti bych syna chtěla ušetřit ![]()
Příspěvek upraven 23.03.23 v 10:33
@unuděná @Janli
Vsak jsem tam psala ‘nebo taky ne’
ale i s ditetem/pubosem komunikuju jako s dospelyma, kdyz po nich neco chci. To samozrejme neznamena, ze jako dospely odpovi ![]()
Dítě potřebuje hranice pro jeho pocit jistoty. Do lednice čumí i můj daleko starší syn a neví. Dej mu na výběr ze dvou jídel. Taktéž nabídni dvě varianty, co můžete odpoledne dělat. To, že ho necháte se klátit od ničeho k ničemu, je pak o tom, že se nudí. Dceři dám na výběr uklidíš myčku nebo půjdeš se psem? Půjdem ven spolu nebo jdeš s kamarády? K svačině banán nebo jogurt. A hned je jasno.
@hani28 píše:
@unuděná @Janli
Vsak jsem tam psala ‘nebo taky ne’ale i s ditetem/pubosem komunikuju jako s dospelyma, kdyz po nich neco chci. To samozrejme neznamena, ze jako dospely odpovi
No to já právě taky, proto mi přijde úsměvné si myslet, že když ho poprosím (aby udělal svou pravidelnou povinnost, o které moc dobře ví mimochodem), tak to půjde s chutí hned udělat. Když zmiňuješ komunikaci jako s dospělým - když můj muž například vynáší odpadky, pravidelně každý druhý den ráno když jde do práce a vidím, že se obouvá a koš stojí v kuchyni, taky neříkám „miláčku, mohl bys prosímtě vzít ty odpadky do popelnice?“ ale jednoduše houknu „koš“ a je to
Netřeba kolem nich našlapovat. Mě taky nikdo neprosí, abych jednou týdně umyla záchody ![]()
@Mar__tanka1983 píše:
Jako já taky.
Jenže to bylo v době, kdy v bedně byl ve čtvrtek magion a v neděli jůheláci, internet neexistoval a my si buď četly nebo lítaly povenku, protože doma to smrdělo prací![]()
A když sme něco neudělaly (se ségroou), vzala nás máma páskem po zádech, tak to byl člověk opatrnej.
A i tak sem se teda, jak to šlo, někde ulilaale přesně sem věděla, kdy máma dorazí domů z práce a v tu chvíli to muselo bejt hotový. Pravda taky je, že ještě ve třiceti sem měla tiky, když sem slyšela klíče v zámku
Týhle zkušenosti bych syna chtěla ušetřitPříspěvek upraven 23.03.23 v 10:33
Ja zase z kazde trojky
to hodinove kazani..me zase maminka nevahala proplesknout pres tvar. Takze cumet di zdi mi by fakt beproslo.
@Anonymní píše:
Kluk 9 let, nevlastní. Bývá u nás ale cca polovinu dní v měsíci. Poslední rok začíná být takový, že se nudí, neví, co má doma dělat, přitom ho baví skládat lego, ale to složí za chvíli a když už nemá další, je po jakékoliv zábavě. Když mu něco navrhnu (třeba jestli chce jít ven nebo ne) a chci, aby se k tomu vyjádřil, nemá názor. Ani za půl hodiny ho nemá. Prostě neví. Kouká do lednice a neví, co si dá, přitom lednice je nacpana a praská ve švech jídlem. Takhle je schopnej o tom premejslet půl hodiny a vypadá, že čeká, že to za něj někdo vymysli. Při sportu, jakmile se má víc snažit a vystoupit ze svého komfortu, radši na to kašle a řekne, že to nechce dělat. To samé při úkolech do školy, je největší problém zapnout mozek a o něčem trochu přemýšlet. Pokud jde o nějakou komunikaci, tak se s ničím nesveri, jen mlčí a je naštvanej. Když mu člověk něco vytkne, hned se rozbreci. Brečí i kvůli kravinám. Stojí s kolem, upadne na místě, nic se mu nestane, ale prostě se rozbreci a je schopnej hrát divadlo jak mu právě málem odpadává noha, přitom mu reálně nic není.
Přitom byl vždycky v pohodě, fajn kluk, rád se vším pomáhal, teď má na vše milion ksichtů, ale udělá to, když se po něm něco chce. Většinou po něm ale chci, aby si uklidil svoje. V domácnosti nemá žádné povinnosti.
Je to jen puberta? Já doufám, že jo a že to zase bude lepší. Je to fajn kluk, dá se s ním super vycházet, bavit atd, ale jakmile je nějakej problém, nedá se s ním mluvit.
A ty se mu divíš, vychovávají ho dvě rodiny v každé bude trochu odlišný režim, třeba je jeho matka úzkostná a proto brečí i když se mu nic nestane a tobě se to bude těžko měnit, pro něj je pohodlnější, to když jej někdo polituje, než aby mu řekl ať se vzchopí.
Další problém je, že dnešní děti mají všechno a to doslova, pamatuji si, jak jsme se chodili hrávat ke kamarádovi protože měl právě zmiňované lego, u dalšího se hráli TV hry a jinde se chodilo, protože měli moc sladkostí a na kreslenou pohádku jsem vždy čekal jednou denně na večerníček, nebo na neděli na kačery.
Přirovnej si to k sobě, když jsi někde v obchodě a máš něco koupit, člověk už ani pomalu neví, co pravidelně kupuje a jak obal vypadá, a ty si máš vybrat z 66 sirupů, tak tam stojíš hledíš a vzpomínáš, jestli to byl ten neb ten, co dětem naposled chutnal, no a kdysi jsi věděla, že oranžový, nebo zelený, vzalas a šlas a oni mají takové nepřeberné množství všeho, tak jsou v tom ztracení ![]()
Dnešní doba dětem nenahrává,
Mne napada, jestli ma u vas co delat?
Hrat bimbec, jit na kolobku, na zmrzku, ma tam kamarady v dosahu? Hrajete deskovky? Jezdite nekam?
V dobach, kdy bylo synovi cca 7 a jeste chodil k exovi, tak jsem taky slychala, ze syna nic nebavi, ale oni sli na pivo a mysleli si, ze kluk bude cely stastny, ze muze jit na prochazku sto metru do hospody, kde mu koupi limcu.
@unuděná píše:
Tak psala jsi, že ani on dřív takový nebylBudeš se divit, ale ano, tohle je normální u většiny dětí v tomhle věku, bude to pravděpodobně dělat i tvoje vlastní dítě. Ale můžu tě uklidnit, syn měl tohle divný (já říkala „nijaký“) období kolem 8 let, pak to přešlo a ta pravá puberta teprve začíná, je mu 11. Obrň se nervama, snášet vlastní puboše je peklo, snášet ty cizí, to je doslova očistec
Opravdu?
asi mám divný dítě, protože nic z tohohle jsem nezažila
Jo někdy přemýšlí, co so dát k jídlu, ale vždycky nakonec něco vymyslí. Ti samé nějaké aktivity q když náhodou nevi, tak mu dám něco na výběr.
Zakladatelko, jezdíte ba výlety, hrajete spolu nějaké zajímavé hry?
@lilith1 a jak to teda dělaly rodiče? Že jsme fungovali? Já se v tom vašem popisu totiž docela taky poznávám. Člověk se zabavil čímkoliv. Že bych někde ležela a nevěděla do čeho píchnout, to si nepamatuju. Právě teda premejslim, co děláme jinak, že dneska ty děti dokážou sedět na gauči a čučet do bl.ba a jsou unudeny.