Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Nemám ráda svého psa
- Fotoalbum (4)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.7.17 12:38
Dej tomu čas 
My jsme tři týdny po smrti milovaného psa adoptovali rok a půl starého. Je to hodný zvíře, poslušný, ale má prostě svoje určité „libůstky“ a úplně mi povahově nesedl. Ze začátku jsem taky z toho byla nešťastná, proč necítím to co bych správně měla a litovala jsem, že jsme se unáhlili, navíc se u něj projevily nepříjemné zdravotní problémy, finančně celkem náročné, doma kojenec, no nebylo to pěkný období. Ale sedlo si to časem. Lhala bych, kdybych tvrdila, že ho miluju stejným způsobem jako jeho předchůdce, ale je už prostě „blbej, ale náš“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.17 19:31
U nas je to 6m co nam umrela psi holcicka a ja stale se necitim na noveho psa, rekla jsem, ze az budu na ni vzpominat bez slz, tak to bude ten spravny okamzik.
Taky se bojim, ze bych noveho pejska nemela tak rada a srovnavala bych.
Mame 4m mimco, tak se soustredim na nej, ale neni den, kdy bych si na ni nevzpomnela 
.
Kdyz byla stenne, myslela jsem, ze ji vratim, uknourana, no hruza.
Takze urcite to chce cas a sednete si a bude to fajne .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.17 22:28
@Anonymní píše:
Ahoj holky, radši anonymně - stydím se, tak se s tím nemůžu svěřit nikomu známému, tak se tady vypovídám.
Měla jsem pejska a ten mi v lednu umřel. Bylo mi smutno, nového jsem nechtěla, nicméně jsem nakonec o něm začala přemýšlet a manžel nakonec svolil a teď máme týden doma 4 měsíční štěně. Jenže já si k němu neumím najít cestu
Bojím se, že ho nebudu mít ráda, i když se moc snažím. Zatím tam není takové to, co by tam mělo být - ta radost. Mám pořád strach, že manžel na mě bude naštvaný, že nakonec svolil (dolehnou na něj ty povinnosti) a že pes nebude náš parťák, ale přítěž
Já si osobně myslím, že pořizovat si pejska jako náhradu za zvířátko, o které jsi přišla, je pitomost. Jako nelze nahradit člověka, nelze nahradit zvíře. Nejdřív jsi se s tím měla vyrovnat a pak si případně pořídit zvířátko nové.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.17 15:40
Úplně se v tom vidím. Taky jsme si s přítelem pořídil fenečku, křížence od štěněte. Oba jsme v tom byli úplně noví a byl to fakt očistec. Sotva se naučila čistotě, přišlo na řadu ničení. Teď chodím pokaždé domů se staženým žaludkem, co zas doma najdu za pohromu. I když ji oba moc milujeme, občas taky máme pocit, že byla chyba si ji pořizovat. Ale věřím, že časem nám to všechno vrátí a když se na vás podívá těma svýma nevinnýma očima, je vymalováno 
Prostě se štěňaty se musí myslet „za roh“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.17 20:00
@Jitrulka - pokud máš doma ničitele, pořiď mu klec. Někdo to teda neschvaluje, ale určitě to bude lepší, než abys psa dávala za pár týdnů pryč, protože ti doma zničí všechno, co může.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 17:02
@Anonymní píše:
Ahoj holky, radši anonymně - stydím se, tak se s tím nemůžu svěřit nikomu známému, tak se tady vypovídám.
Měla jsem pejska a ten mi v lednu umřel. Bylo mi smutno, nového jsem nechtěla, nicméně jsem nakonec o něm začala přemýšlet a manžel nakonec svolil a teď máme týden doma 4 měsíční štěně. Jenže já si k němu neumím najít cestu
Bojím se, že ho nebudu mít ráda, i když se moc snažím. Zatím tam není takové to, co by tam mělo být - ta radost. Mám pořád strach, že manžel na mě bude naštvaný, že nakonec svolil (dolehnou na něj ty povinnosti) a že pes nebude náš parťák, ale přítěž
Ahoj,
tak moc jsem chtěla poděkovat za tuto diskuzi, až jsem se musela zaregistrovat 
O štěňátku jsme uvažovali dlouho, čekali na správnou chvíli, byla jsem si 200% jistá, že jsem připravená. Znala a akceptovala jsem všechna rizika, úskalí a nepohodlí a akceptuji je doteď.
Pejska (mimochodem také vipeta) máme doma třetí týden a já se potýkám, jak tomu říkám, se psí poporodní depresí. Měla jsem ji po synovi, mám ji teď.
Zoufale si nemohu najít ke štěňátku vztah a opět po 11ti letech si připadám jako nejhorší „matka“ na světě, protože ostatní svoje štěňátka milují od prvního okamžiku a já bojuju.
Jsem hrozně moc ráda, že v tom nejsem sama a že vám všem, které jste si tím také prošly, se ta společná cesta podařila najít. A přesně jak tu některé píšete - mám problém i s úplně malými dětmi - nevím pořádně co s nimi. Svého syna jsem si začala užívat až v době, kdy jsem se s ním mohla dorozumět. 
Moc se těším, až naše štěně nebude úplně štěně.
Pracuji z domova, učím samostatnosti, ale dneska ráno jsem třeba musela na hodinu odejít a vrátila jsem se do takového virválu, vytí a kňoukání, že jsem byla na prášky (bydlíme, jak jinak, v paneláku).
Když jdu pryč na krátko - do krámu a zpátky - je v pohodě.
Je to vlastně jediná vada na „kráse“ a vím, že trpělivostí a pílí a zase trpělivostí to vyřešíme.
Proto díky moc za tuhle diskuzi a za druhou Anonymní, která přišla se svým problémem. 
Příspěvek upraven 03.10.17 v 07:36
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 19:39
@Evusha007
Za chvíli to období přejde, u nás to trvalo cca měsíc, než jsem si to začala užívat. Každé dvě hodiny ven, neustálé hlídání, aby mu dcera něco neudělala, v noci neustálé hlídání kvůli čurání. Cca po tom měsíci naprostá pohoda, ale musím říct, že je malá šikovná, ve 3 měsících nebyly nehody, doma nic neroztrhala a spí sama ve svém pelechu, chce to trpělivost a vydržet a doufat, že doma nebude nic ničit . Přeji pevné nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.10.17 21:38
@Evusha007 - můžu se zeptat, z jaký chovky máte psa? Já jen, že takhle starý jsou zrovna štěňata po mým psovi, tak jestli nemáte jedno z nich.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.10.17 04:26
Já se přiznám že nemám ráda psa své matky, vlastně k ní cítím odpor.
Na druhou stranu každý kdo ji zná ji rád nemá.
I mamka lituje že zrovna ji má i když je to u ní ještě dobrý.
Věřte mi že její fenka má vlastnost že ji nikdo rád nemá. Štěká, furt..uchcává,, a inteligence no když Bůh rozdával rozum, tak ona přítomna nebyla.
Je to popelnice co vše sežere a pak kvičí 2 dny páč ji není dobře.
Já milovník psů fakt tohoto psa nesnáším.
- Citovat
- Upravit
3.10.17 07:43
@Anonymní píše:
@Evusha007 - můžu se zeptat, z jaký chovky máte psa? Já jen, že takhle starý jsou zrovna štěňata po mým psovi, tak jestli nemáte jedno z nich.
Omlouvám se, ale přesně do těchto diskuzí bych nerada zabředávala. Pejsek je perfektní, mazlík, poslouchá. Já se učím. Je úplně jedno z jaké je chovky.
Já se jen potřebovala podělit o radost, že v tom nejsem sama. 
Moc se těším na společně strávená léta. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.17 10:08
@Evusha007 píše:
Omlouvám se, ale přesně do těchto diskuzí bych nerada zabředávala. Pejsek je perfektní, mazlík, poslouchá. Já se učím. Je úplně jedno z jaké je chovky.
Já se jen potřebovala podělit o radost, že v tom nejsem sama.
Moc se těším na společně strávená léta.
Do jakých diskusí? Chtěla jen vědět, jestli se nejedná o její odchov, asi aby mohla být případně nápomocná, předat zkušenosti a měla o štěňátku přehled, to je u dobrého chovatele normální, že se zajímá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.17 10:38
@Michelle_M Napsala jsem to nešťastně. Já se za to svým způsobem dost stydím. Vědí to moji nejbližší. Se svými chovateli v kontaktu jsme téměř neustále. Jsou moc fajn a poradí s čímkoliv a já jsem jim za to moc vděčná.
S podobným pocitem vlastní nedostatečnosti už jsem se jednou prala a ani tehdy ani nyní se mi s tím lehko nesrovnává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.17 22:51
Běžte prosím na cvičák a začněte s pejskem něco dělat. Psi nemají lidské vlastnosti jako vychytralost a už vůbec neumí dělat věci naschvál. Prostě ji to nikdo nenaučil, tak neví. Navíc musíte být vždy důsledná, pokud ji např. pošlete na místo a někdy ji necháte jen tak odejít a někdy chcete aby tam ale zůstala, tak ona to nechápe.
Pes není věc, aby se dal jen tak obměnit za nový kus! První se opravdu zkuste poradit s odborníkem, cvičáků je všude spousta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.20 15:33
Mám podobný problém - Přecenila jsem své síly. Mám fenu buldocka z útulku ( Původně prý z mnozirny) zatim jen 3 měsíce. Je mazlivá, trpělivá, nekouše nábytek a vůbec nešteká. ALE… bohužel čurá do postelí a po kobercích ( koberec jsem už zrušila), vyčůra se i v bytě na návštěvě kam jsme ji vzali ( původně na zahradu), každý týden peru pětiny a čistím matrace na kterých spime. ALE… válí se ve vykalech a mrsinách. Máme zahradu a chodí k nám sousedovic kočky a ikdyz se snažíme udržet tam čistotu, ona to hov. o proste najde a vyválí se, myju ji co tři dny a ted minuly týden našla nějakou zdechlinu hlodavce a nedá se to z ni umýt.. smrdí nám cely byt. Mám malé dítě a chci ještě druhé a cítím, ze tohle dlouhodobě nedám. Kdyby to bylo občas ale tohle je doopravdy obden, ona je proste prase. Manžel i syn ji milujou ale já se ji začínám štítit je mi to lito
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
