Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nemám smysl života
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.9.14 10:34
A co se zkusit odpíchnout od toho co mám? Soustředila bych se na studium a udělala výhodu z toho, že nemám závazky. Tudíž se škole můžu věnovat víc. Školu potřebuju, kvůli dobré práci - abych až najdu budoucího tatínka věděla, že budu mít lepší mateřskou, než kdybych šla z UP. Nešlo by to vzít takhle? 
, alespoň pro začátek?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.9.14 10:47
Mám už jednu VŠ a nechci studovat další rok a půl, protože ve svojí práci nevidím žádnou budoucnost a mám syndrom vyhoření (tzn. mě nebaví). Problém je, že nechci chodit v týdnu do práce, o víkendech studovat, vše si sama hradit, pak nevidím důvod chodit do práce, když všechny vydělané peníze utratím za další studium, nebudu mít na své koníčky… Podle mě to nedává absolutně žádný smysl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.8.16 14:10
smysl života
Dobrý den, Bude mi 29 let. Po 7 letech jsem se rozešla s přítelem a od té doby nemůžu najít smysl života. Kdybych měla partnera můj smysl života by byla rodina, ale bohužel nemám. V čem máte smysl života Vy pokud nemáte partnera a rodinu. Když vidím fotky na facebooku jak se to kolem 30 rozrodilo a povdávalo a já sedím sama. Je mi smutno.
- Citovat
- Upravit
8.8.16 14:17
Holka, je ti 29! Co kdyby ten smysl jsi byla ty sama? Jses mlada, ze svoji svobody nemusis byt zoufala!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 14:17
To je normální, v tom věku jsem to viděla stejně, protože jsem taky rodila.
Ano máš nárok na smutek, ale holt vymysli náhradní program - cestování, studium, zvelebování či pořízení bydlení a hledej nového partnera. takového, který bude tu rodinu s Tebou chtít. Hodně štěstí, protože vím, jak je to těžké. Několik mých kamarádek se rozešlo proto, že chtěly děti a partner ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.8.16 14:25
Studium, kariéra, cestování, přátelé. Jsi mladá, ještě máš na založení rodiny čas a uvědom si, že čím víc, na to budeš tlačit, tím spíš nikoho nenajdeš. Máš život před sebou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.8.16 14:29
Hele já děti mám a jsem v takovém rozpoložení, že už ani to pro mne není smysl života. Vím, že bude líp, teď se jenom nakupilo a vygradovalo hodně problémů, jenže nevím jak se odrazit, aby se ty lepší časy mohly konat.Samo to nepřijde, to mi je jasné, jen to prázdno (bezdůvodné) je tak šílené, že nevím kudy z toho ven 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.8.16 14:31
Děkuji za odpovědi. Já na to nespěchám. Každý člověk chce mít blízkého člověka. Já jsem realistická a vím, jak je to těžké v dnešní době potkat muže kolem 30 let, který za něco stojí a je bezdětný. Já už do baru ani na disko nechodím, seznamkám už nevěřím, když jsem ukazovala švagrové, co jsou na seznamce za muže, tak říkala samí zoufalci a je to bohužel pravda. 
A hlavně už ani nemám s kým moc zajít, protože jak jsem psala v předchozím příspěvku, kamarádky mají své partnery a rodiny nebo se každý rozprchl do jiného města.
- Citovat
- Upravit
8.8.16 14:34
Jestli děti máš, tak se věnuj jim, jejich rozvoji - uč je třeba cizí jazyk, na hudební nástroj, podnikejte výlety atd
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.8.16 14:56
Smysl života? Nevím, ale pro mě život sám o sobě je smyslem. I když mi bylo někdy ne uplně dobře psychicky, nikdy mě nenapadlo, že by neměl smysl. Já měla dlouho partnera/nepartnera- vztah/nevztah. Něco, co nemělo nemělo budoucnost, ale těžko se z toho odpoutávalo. Rozsekla jsem to před 28 rokem a byla jsem sama. uplně. a upřímně - naprosto šťastná a spokojená. Měla jsem práci, která mě neskutečně bavila, koupila jsem si starý byt a celý ho rekonstruovala, sem tam vyjela někam na wellness a dovolenou. Chlapa jsem absolutně nehledala. Mí kolegové mě seznámili s jejich kamáradem. Neměla jsem zájem…No a nakonec to dopadlo tak, že s kamarádem, kterého jsem nechtěla je chlap, kterého jsem si vzala a kterého miluju, naše dcera bude mít 4 roky.Bude mi 34 
. Nikdy nevíš, kde koho potkáš. Taky jsem nechodila na diskotéky, po barech - nebylo kdy a ani mě to nebavilo.ale z vlastní zkušenosti- neutápět se, užívat život, soustředit se na sebe a on se někdo objeví 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.8.16 14:56
Já jsem po založení profilu na seznamce našla svého současného (tehdy svobodného a bezdětného) manžela za 5 minut. Tehdy mi bylo 32, muži 34.
Musela jsem hodně obětovat, přistupovat na kompromisy a já nevím co ještě, ale byl to můj cíl a celé mi to dávalo a dává smysl. Takže jsem v tom žádnou potíž neviděla a nevidím
Asi by si v první řadě měla vědět co chceš. Zdá se mi, že je pro tebe smyslem života právě ta rodina. Tak za tím jdi, no ne!?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.8.16 14:59
Já seznamování přes internet neodsuzuji jen jsem psala, že bohužel se tam nikdo normální neobjevil.
- Citovat
- Upravit
8.8.16 14:59
@Anonymní píše:
Děkuji za odpovědi. Já na to nespěchám. Každý člověk chce mít blízkého člověka. Já jsem realistická a vím, jak je to těžké v dnešní době potkat muže kolem 30 let, který za něco stojí a je bezdětný. Já už do baru ani na disko nechodím, seznamkám už nevěřím, když jsem ukazovala švagrové, co jsou na seznamce za muže, tak říkala samí zoufalci a je to bohužel pravda.
Ahoj, ja chápu jak Ti je. Ja si prožila to stejne trochu driv- v 25 letech. A popravdě je mi vždycky strašně líto každého kdo to prožívá v pozdějším věku.
S chlapama je to horší, ale marne to není. Pokud jsi normální milá holka, tak nekoho najdeš. Na diskoteky a seznamky bych se vybodla. Ale většina lidi si najde partnera bud v práci nebo pres nějaký koníček. Celkove je to fajn zkoušet nové věci, tak se toho neboj.
Tvoje pocity a obavy jsou úplně normální. V mem okolí mam porad dost holek stejne starých jak Ty, které jsou samy a vidím ze prožívají to stejne.
Nabdruhou stranu mas ted moznost udělat neco sama pro sebe. Třeba někam cestovat, zit v zahraničí, jestli Tě tohle láká atd.
A neboj se. Ono to dopadne dobre.
Hlavně se neuzavirej před lidma kteří se vdavaji a rodi, pokud to jen jde. On kazdy má nějaké trápení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 15:03
Já jsem věřící. Mým smyslem života je Bůh. Věřím, že mě sem Bůh poslal, abych tu odvedla nějakou práci. Mám radost, když pro někoho udělám něco dobrého a vím, že tu nejsem zbytečně. Rodinu vnímám jako Boží požehnání. Kdybych jí neměla, asi bych se věnovala potřebným, což jsem ostatně do doby, než jsem rodinu založila, dělala. Být sama a nemít víru bych asi vnímala dost sklesle a bylo by mi také smutno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
