Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Juu, to bude zajímavá diskuze… taky by mě to štvalo. K zamyšlení je, proč ti tak lže… jestli to má v povaze nebo se třeba bojí to říct.
Já třeba chápu lež, když si uberu z ceny oblečení - nedělám to, ale známá ano a nezdá se mi to až tak strašný.
Ale taky lež nesnáším a to, co popisuješ ty, by mi vadilo. Zeptej se ho narovinu PROČ ti neřekl pravdu.
Já jsem na lhaní celkem alergická a tohle by mě vadilo hrozně. Můj exmanžel byl notorický lhář a jeho lhaní nám nakonec rozbilo vztah a můžu říct, že už bych nedokázala žít s člověkem, kterému nemůžu věřit. A to bych tvému partnerovi potom, co jsi zjistila, asi nemohla. ![]()
@ncc1701 píše:
Proboha co to bylo za tablet?
Tak pokud máte společné peníze tak takhle drahý tablet by mě dostal do kolen, to je pravda. A i to ostatní lhaní, ohledně že někde byl a on tam nebyl
Jsi stíhačka, že ti takhle lže? ![]()
Tak tohle je podle mě lež dost podstatná. Neškodná lež pro mě znamená, když si někdo třeba přikrášlí historku, kterou vypráví. Rozdíl v ceně 13,5 tisíce a lež o tom, kde byl… to bych asi moc klidná nezůstala. Otázka je, proč ti lhal ![]()
Musím přiznat, že jsem hodně zvědavá na odpovědi. Mně osobně by to, co popisuješ, vadilo hodně a určitě by to ve mně taky vzbuzovalo nedůvěru.
Na druhou stranu, několikrát jsem zde četla, že ženy svým partnerům vykládají, jak si to či ono koupily nesmírně výhodně, a přitom cena byla třeba mnohem vyšší. Nebo že byly na kávičce s kamarádkou, ale ve skutečnosti byly s kamarádem. A přijde jim to normální, protože to dělají s „dobrým úmyslem“, aby byl klid.
Tak mě už zaujal název diskuze… Lež je prostě lež a to já úplně nesnáším a nedivím se, když rozbije vztah. Jestli je tvůj chlap notoricky lhář, tak to ti nezávidím
. A kde teda byl když ne v té firmě??? Už to by mě hlodalo a já pak nejsem schopná věřit ničemu ![]()
Tohle mi nepřijde jako neškodná lež, ale spíš, že z tebe dělá blbce. Mě by takové průhledné a hlavně stupidní lži vadily ![]()
Já souhlasím s tím, že je lež a lež. Já jsem třeba lhala mužovi, že jdu na kurz líčení a místo toho jsem si nechala nafotit boudoir fotky, který jsem mu pak dala k Vánocům - takže to byla účelová lež, abych pro něj měla překvapení. Pak jsem mu to přiznala a nezlobil se. To co předvádí tvůj muž je lež, která by mi vadila, bála bych se, v čem všem mi lže a jestli se to nebude do budoucna stupňovat:o/ Neměla bych prostě důvěru v to, co mi říká a pro mě je důvěra velmi základní stavební kámen každého vztahu.
Asi bych to nepausalizovala a posoudila vzdy radeji kazdou konkretni lez samostatne- cely kontext. A samozrejme zalezi take na tom, ze to TOBE VADI. To je neopominutelny faktor, ktery musis do hodnoceni lzi zahrnout.
Priklady (oba), ktere uvadis, se mi zdaji byt nezanedbatelnymi. Je tam hodne velky rozdil s pravdou, nejen drobnost nebo tak. A hlavne vadi ti to a vzbuzuje neduveru. Tak je to jasne, takova lez je proste zavazna.
Ohledne toho, ze on to bagatelizuje… no, asi bych mu rekla dost jasne, jak se na to divas ty a chtela bych po nem, aby to dusledne odstranil. Pokud je to pro nej malickost a o nic nejde, tak ti prece muze rikat bez problemu pravdu..
Popravdě jsem celkem čekala, že si někdo rýpne, že jsem stíhačka…asi takhle…nebyla jsem, na začátku vztahu ne, ale pak jsem občas narazila na podobné nepravdy a fakt to byla náhoda, že pravda vyplula na povrch a už ve mě bylo zaseto semínko nedůvěry…a to bohužel vyklíčílo…nevím, co teď…je toho víc a začínám být zoufalá…akorát poblém je, že jsem v takovýhle situacích dost hysterická…stydím se za to…jenže já nevím, jak reagovat, chápete…když to přejdu a budu se tvářit, že je to v pohodě, tak to bude k ničemu…a když hysterčím, tak vím, že to taky není ok…je mi fakt hrozně…nevím, prostě nevím, jak to brát…navíc, i když jsem měla tu fakturu v ruce, tak mi tvrdil, že to na ní není jeho podpis…a že neví, co to je
pak mi k tomu řekl, že to říkal, protože jsem se hloup+ ptala, že je snad jasný, že to je jeho podpis…
@Anonymní píše:
Popravdě jsem celkem čekala, že si někdo rýpne, že jsem stíhačka…asi takhle…nebyla jsem, na začátku vztahu ne, ale pak jsem občas narazila na podobné nepravdy a fakt to byla náhoda, že pravda vyplula na povrch a už ve mě bylo zaseto semínko nedůvěry…a to bohužel vyklíčílo…nevím, co teď…je toho víc a začínám být zoufalá…akorát poblém je, že jsem v takovýhle situacích dost hysterická…stydím se za to…jenže já nevím, jak reagovat, chápete…když to přejdu a budu se tvářit, že je to v pohodě, tak to bude k ničemu…a když hysterčím, tak vím, že to taky není ok…je mi fakt hrozně…nevím, prostě nevím, jak to brát…navíc, i když jsem měla tu fakturu v ruce, tak mi tvrdil, že to na ní není jeho podpis…a že neví, co to jepak mi k tomu řekl, že to říkal, protože jsem se hloup+ ptala, že je snad jasný, že to je jeho podpis…
Takže ti ještě do očí tvrdí, že máš věřit jemu a ne tomu co vidíš? To mi připomíná krutý vtip. Za tohle bych mu i vrazila facku, že ze mě debila dělat opravdu nebude.
Řekla jsem mu několikrát, jak moc mě to zraňuje…ýe mi to ubližuje, dost jsem nad tím i plakala…prostě hysterická reakce…jenže já prostě tak nějak pochybuju a nevěřím, jsem takový ten úzkosstný typ…potřebuju mít v partnerovi tu oporu a vědět, že na něj se spolehnout můžu a když pak se stává tohle, tak je to pro mě rána do srdce…navíc, jak tu píšete, já mu vysvětlila, že pro mě je lež jako lež a prosila ho, že mi to ubližuje ![]()
Ahoj děvčata, myslíte, že je nutné rozlišovat lži? Myslím, co se týče závažnosti nebo jak to napsat…jde mi o to, že já lhaní nesnáším a za dobu, co jsem s manželem, tak jsem si z jeho strany se lhaním dost užila…jenže podle něho, dělám z komára vlblouda a ty lži jsou naprosto nepodstatné. Dám Vám příklad…na jaře si koupil tablet a sám od sebe my vykládal, že ho má od obhcoďáka, co chodí k nim do firmy kvůli telefonům, a firemnímu volání…trvrdil mi, že to byla super výhodná koupě, že stál 3,5 tisíce…jenže po půl roce jsem našla náhodou fakturu, ze které bylo patrné, že si tablet koupil v elektro worldu a že stál kolem 17 tisíc…stejně tak se mi stalo před Vánoci, že mi tvrdil, že pojede z práce ještě do jedné firmy pro kterou dělá na živnostňáj a pak se bude vracet na večírek do té práce…telefonovali jsme spolu a tvrdil mi, že fakt v té firmě byl…jenže já tak nějak tušila, že mi lže…tak jsem se zachovala jako krysa a řekla mu, že mi lže, protože jsem mu do firmy volala a nebyl tam…nakonec to přiznal a zase mi tvrdil, že mi nelže, že o nic nejde a kdesi cosi…jde o to, že všechno tohle ve mě budí obrovskou nedůvěru a je mi čím dál hůř…zajímá mě Váš názor…fakt není lež jako lež? Například ten tablet…já jsem vždycky hrozně ráda, když si koupí něco z čeho má radost a co ho baví…rozhodně bych mu to nevyčítala…koupila bych mu ho i sama…