Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nerozumíme si s přítelem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.11.14 18:10
A jinak k anonymní, my jsme to takhle měli opravdu hodně podobně. Takže chápu to zoufalství, beznaděj, pocit že jsem mu úplně ukradená…
A jinak já jsem do poradny chtěla už před rokem. Až když to u nás začalo být opravdu vážné a řekla jsem že tohle je poslední možnost a jestli jí nechce využít tak já už končím, protože jsem byla vážně na dně, tak sám souhlasil a řekl at poradnu objednám-věděl že už jsem dřív sháněla čísla. A pak sám chtěl v tom pokračovat a uznal, že to má něco do sebe a že to asi k něčemu je. Jinak by poradny vůbec neexistovali. taky určitě záleží na tom na koho narazíte. Ten náš nic nesoudí, na nikoho z nás neútočí, jen otázky podává tak, aby se nad nimi ten druhý zamyslel a vlastně přišel na to kde možná dělá chybu sám…
Píšu to proto, že my jsme si opravdu sami pomoct nedokázali 
.Bohužel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.14 18:12
@ametyst sorry ale to, že si své problémy dokážu vyřešit sama bez toho, abych lezla někam do poradny neznamená, že mám staromodní názor 
prostě opravdu nemám potřebu svůj život, svoje manželství a nevim co všechno rozebírat s nějakym psychologem, fakt ani omylem 
prostě jsem tím chtěla jen říct, že ty chlapi chápu, že tam lézt nechtěj a to velmi dobře 
a nechápu, kde si vyčetla, že se maj hned rozvést - to sem nikde nepsala; navíc nikde jsem poradny neodsuzovala - pro mě za mě si chod´ kam chceš - jen prostě psycholog tvůj život nežije a ve výsledku si stejně musíš poradit sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.14 18:18
@brumdinka no přišlo mi to jak zastaralý názor typu" k psychologům chodí jen blázni" 
.Tak to přeci vůbec není. Ale rozumím ti, chápu že je lepší si to vyřešit sami, ale když už člověk udělal všechno možný a partner stále nereaguje anebo nechce komunikovat tak co s tím? Má trpět několik měsíců(let, celý život)?Jen kvůli třeba hrdosti, že „já si to umím vyřešit sama“,když to prostě nejde?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.14 18:21
Ale ono to jdem, ono totiž všechno jde, když se chce…třeba stačí jen změnit taktiku, kolikrát ženský zbytečně na ty chlapi tlačej… a furt by si jen promlouvali 
my naskakuje husí kůže jen to slyšim 
a to je to o čem tu celou dobu píšu, když ten druhej nechce, tak ho nutit prostě nebudu…samotný by se mi to nelíbilo, kdyby mě někdo nutil do něčeho co nechci…
Příspěvek upraven 16.11.14 v 18:23
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.14 18:23
@brumdinka jo já sama zkoušela všechny možný taktiky a nic z toho .Nebrala bych to jen podle sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.14 18:24
@ametyst třeba si je zkoušela špatně, co já vim, někdy je lepší nedělat nic 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.14 18:26
@brumdinka to jsem taky zkoušela. Prostě opravdu skoro všechno možný. Ale hádat se nechci, jen jsem chtěla napsat svojí zkušenost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.14 18:28
Ale jo v pohodě, já tim jen chtěla říct, že někdy je lepší to neřešit, než se v tom furt hrabat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.14 18:30
@brumdinka jo já to pochopila a taky jsem psala že ani toto u nás nepomohlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.14 15:02
Je vidět, žes moc nemyslela na zadní kolečka, když se teď nemáš kam vrtnout. Pokud se nepodaří dát to do pořádku jinak, začala bych se na Tvém místě rozhlížet po argumentech pro to, aby dítě zůstalo ve Tvé péči. Může to být problém, pokud by tě měl nechat bey halíře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.11.14 14:37
@ametyst také zkouším různé „taktiky“ a nechápu, proč ve vztahu taktizovat, proč to prostě nejde.. u nás se to mele, někdy to vypadá dobře, někdy totálně na houby.. Bojím se, že když se ho nebudu všímat, nikam to nepovede a ztratim ho úplně, nebo zlenoší a bude si myslet, ok tak teď je to v pohodě, a přitom mně to vůbec nebude vyhovovat a stejně se nikam neposunem. Přesto, chci přestat tlačit na pilu, chsi se zaměřit hlavně na sebe, aby zase byla aspoń trochu sebevědomá… třeba pak bude míń kritizovat, víc si mě vážit. Třeba to bude dobrý a přála bych si to. Ale už ani nevím, kdy jsem byla s ním opravdu šťastná, teď nemyslím milostný život, ten je v pohodě, ale prostě jen tak s ním šťastná, kdy jsem si řekla, je to ok, máme se rádi, máme zdravé děti, jsem šťastná. Nejhorší je, že i když se někdy po mě vyloženě vozí, neobejme, když mi je mizerně, neřekne mi mám tě rád, protože to prostě dělat nebude… 
tak přitom se ale někdy chová, že mu na mě pořád ještě záleží, zapálí svíčku, řekne, že mi to sluší, tuhle i sklidil nádobí a poklidil.. Já fakt nevím, co si myslet Tuhle jsem to nevydržela a řekla mu, že nemůžu být s chlapem, který mě nemiluje a on, že by taky nemohl být se ženou, kterou by nemiloval.. ale proč se tedy někdy chová jako s odpuštěním pitomec?.. Spíš jsem se jen chtěla vypovídat, je toho ve mně moc a potřebuji to dostat ven, ten smutek a pocit samoty. Chci být pro své děti šťastná máma, ale sakra jak, když se nemůžu přenés přes to jak to teď je mezi mnou a mým chlapem?… já ani fakt nevim, jak to vlastně mezi námi je..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.11.14 14:39
@stastne_rozvedena na zadní kolečka jsem nemyslela, to máš pravdu, když člověk někoho miluje, tak podle mě nemyslí na to, že se s ním rozejde a přemýšlí co bude pak.. Dítě by stoprocentně zůstalo v mojí péči, není důvod aby nezůstalo.
- Citovat
- Upravit
18.11.14 15:21
@Anonymní píše:
@ametyst také zkouším různé „taktiky“ a nechápu, proč ve vztahu taktizovat, proč to prostě nejde.. u nás se to mele, někdy to vypadá dobře, někdy totálně na houby.. Bojím se, že když se ho nebudu všímat, nikam to nepovede a ztratim ho úplně, nebo zlenoší a bude si myslet, ok tak teď je to v pohodě, a přitom mně to vůbec nebude vyhovovat a stejně se nikam neposunem. Přesto, chci přestat tlačit na pilu, chsi se zaměřit hlavně na sebe, aby zase byla aspoń trochu sebevědomá… třeba pak bude míń kritizovat, víc si mě vážit. Třeba to bude dobrý a přála bych si to. Ale už ani nevím, kdy jsem byla s ním opravdu šťastná, teď nemyslím milostný život, ten je v pohodě, ale prostě jen tak s ním šťastná, kdy jsem si řekla, je to ok, máme se rádi, máme zdravé děti, jsem šťastná. Nejhorší je, že i když se někdy po mě vyloženě vozí, neobejme, když mi je mizerně, neřekne mi mám tě rád, protože to prostě dělat nebude…
Ani nevíš jak ti rozumím 
.Možná máme stejný typ chlapa, ten můj je podobný mi přijde tvého-podle toho jak ho popisuješ. I mají podobné řeči…můžu se zeptat jaké zaměstnání dělá ten tvůj? Jestli chceš znovu nabízím napsat mi SZ, je to jen nabídka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.14 18:37
Ach jo holky a to je přesně ono, vy se v tom pořád vrtáte…sakra bud´te sebevědomé ženy a dávejte těm chlapůlm najevo, že jste s nima proto, že chcete, né proto, že musíte
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.11.14 13:26
@brumdinka píše:
Ach jo holky a to je přesně ono, vy se v tom pořád vrtáte…sakra bud´te sebevědomé ženy a dávejte těm chlapůlm najevo, že jste s nima proto, že chcete, né proto, že musíte
To bych strašně chtěla, ale teď se v tom tak plácám, že nevím, jak zase být sebevědomá. Popravdě mé sebevědomí je už nějaký čas v p.deli. Vím, že by měl ze mě cítit, že jsem s ním, protože chci, že nejsem žádná chudinka.. ale jak?…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
