Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jen dodám, že to, co tu radím, je spíše, pokud to chlap prostě zkouší, kam až může zajít, pokud je to prostě násilník a usurpátor, tak tyhle rady fakt moc nepomůžou, ale to nepomůže ani nic jiného, než se opravdu sbalit a jít
![]()
@Anonymní píše:
jojooo, já si takle jednou vyšla s kamarádkou na kafe.. asi po dvou letech sama, jinak jsme chodili spolu nebo sám, no nepřišla jsem do desíti, ale ve dvanáct, maličko ovíněná, asi 3 dny se semnou nebavil ahned jsem měla na talíři bůh ví klde jsem bylaTak jsem si pak řekla, že už zase asi dlouho nikam nepůjdu, že mi to za to nestojí.. Já mohu aktivity leda přes den a ani z toho není nadšený třeba když jedu za jednou kamarádkou kterou nemusí..
On Tě koupil na trhu s otroky, že Ti smí určovat, s kým se kamarádíš?
Můj ex byl podobný. Napřed si to zkoušel vynutit slovy, pak se pokusil i fackou. Dostal jednu zpátky a odešla jsem.
A odešla bych, i kdybych měla děti. Partnerství je dohoda, ne diktát jedné strany.
Zakladatelko, musis hlavne reagovat na jeho slovni utoky.Ja uz se to naucila. Nedela mi problem mu rict, at tahne, ze tamhle jsou dvere.Vim,ze neodejde. Ikdyz pokazde tvrdi, ze uz se stehuje.Jsem schopna mu vyjmenovat, co vse dela spatne atd.
@Anonymní píše:
@Berousik nevím, asi pořád joo, nebo jestli se jen upínám ke vzpomínkám.. Chybí mi takový to teplo víš, obětí a tak :- Jsem ráda když prostě příjde a udělá to, pak mu to odpustim.. ale asi to správný není, přesně chci aby něco z dětí bylo, asi on se musí srovnat, jestli se srovná. Třeba fakt není chyba ve mě, ale co když za to fakt můžu já, jen nevím čim? Třeba se se mnou opravdu trápí, ale já ho tady za nohy nedržím a neříkám mu nechoď, naopak, poslední dobou
prosim tě, hlavně se nenech vmanipulovat do pocitu, že to, že je na tebe takhle extrémně sprostý a to i za nejmenší maličkosti, je vlastně tvoje vina. NENÍ. Pokud nejsi alkoholička, feťačka a nebo totální magor, a ani tak nemá právo být na tebe takhle hrubý! ale měl by ti pomoct…
@Mar__tanka1983 píše:
jako co poradit přesně to nevím, záleží, jaký je, a to víš jen ty. Na někoho stačí jen se mu postavit, aby viděl, že se nenecháš. Vem si to z jeho pozice, vynadá ti do krav, do pí*, do dobytků a co uděláš ty? Sklopíš hlavu a nebo max. zavoláš mamince. No to je pro usurpátora krásnej materiál.
Chtělo by mu to ukázat, že se ho nebojíš, že s tebou takhle jednat nemůže. Hádáš se s ním? Vynadáš mu také? Děláš tichou domácnost? Umíš prásknout dveřma? Umíš říct, když se ti nelíbí, jak myju nádobí, myj si ho sám a pak na něj fakt týden nešáhnout?Ke mě se takhle zachovat chlap, tak mu asi nandám do hajzlů, ať se zamyslí, jak se chová a pak se sebrala a se slovy „děti potřebují k večeři to a to a já se vrátím, až se uklidníš“ bych se šla vyvztekat třeba ke kamarádce. Jak by ses zachovala ty, kdyby se k tobě takhle choval někdo cizí?? A co nedovolíš cizímu dovolíš členu rodiny? Prostě to chce začít sama od sebe. Psycholožka je moc dobrý krok, ta by tě měla naučit kudy v tom chodit, jak si vážit sama sebe, od toho se to totiž všechno odvíjí.
Nenene, to já mu to řeknu takle se mnou nikdo mluvit nebude, nesklopím hlavu, někdy se tak rozjedu, že jsem k nezastavení
já si taky umím dupnout, ale je mi to k ničemu, protože se buď urazí nebo vysměje, nebo mě tak urazí a pod… že prásknu těma dveřma a odcházím. Nenechávám si to líbit. Jenže někdy brečim, vím že je to špatně ![]()
To s tím nádobím to ne, to bych nevydržela a máš pravdu otevřít si na mě někdo takle pusu cizí, tak mu asi jednu vrazim nebo si pomyslim že je to blb a odejdu, záleželo by na náladě… Ale vím, jak to myslíš, díky ![]()
@Anonymní píše:
@Berousik nevím, asi pořád joo, nebo jestli se jen upínám ke vzpomínkám.. Chybí mi takový to teplo víš, obětí a tak :- Jsem ráda když prostě příjde a udělá to, pak mu to odpustim.. ale asi to správný není, přesně chci aby něco z dětí bylo, asi on se musí srovnat, jestli se srovná. Třeba fakt není chyba ve mě, ale co když za to fakt můžu já, jen nevím čim? Třeba se se mnou opravdu trápí, ale já ho tady za nohy nedržím a neříkám mu nechoď, naopak, poslední dobou
ja bys za to mohla Ty? Normální chlap, když je s ženou nespokojený, tak jí to řekne, nebo ji opustí. Ale nadávat, urážet dokáže jen hlupák, slaboch a buran. On si Tě absolutně neváží a nějaká následná omluva s tím nemá nic společného. Tvoje děti si z toho leda vezmou ponaučení, že chovat se hrubě k lidem je normální, pokud se pak omluví.
@Mar__tanka1983 ježiš nejsem alkoholička ani feťačka
Magor ještě taky snad nejsem
né nejsem, i když podle něho kdo ví… Já vím, nadávat by mi neměl, má problém ale se ovládnout když je naštvaný.. když se s ním hádám, říká mi a´t jdu pryč, tak když nejdu (kvůli tomu že chci něco doříct) kolikrát se stalo že to nezůstalo jen u slov, bohužel.. ale měla jsem jít pryč, jenže já prostě nesnesu když mi křivdí a říkám si proč mu to nemůžu doříct, když já jeho vyslechnu, jako došel mi čas, už mě milostpán nechce polsouchat a když nejdu tak je zle, pak mi řekne, že za to můžu já, co se stalo, a já vím, že ano, kdybych šla, spoustu věcí by se nestalo, ale přeci nejde, když mi poručí odejdi tak se otočit a jít ne.. Nebo to tak není?
@Anonymní píše:
Nenene, to já mu to řeknu takle se mnou nikdo mluvit nebude, nesklopím hlavu, někdy se tak rozjedu, že jsem k nezastaveníjá si taky umím dupnout, ale je mi to k ničemu, protože se buď urazí nebo vysměje, nebo mě tak urazí a pod… že prásknu těma dveřma a odcházím. Nenechávám si to líbit. Jenže někdy brečim, vím že je to špatně
To s tím nádobím to ne, to bych nevydržela a máš pravdu otevřít si na mě někdo takle pusu cizí, tak mu asi jednu vrazim nebo si pomyslim že je to blb a odejdu, záleželo by na náladě… Ale vím, jak to myslíš, díky
no jo, ale pak se vrátíš a co? Pak tu hlavu sklopíš, viď? Protože pokud bys to neudělala, tak by jela hádka nanovo a nejspíš by to fakt skončilo fackama a skopnutím ze schodů
Takže si sice tak jako trochu dupneš, ale jsi jako pes co nekouše (v jeho pohledu), on si řekne, no jo, ona se vycuká a pak zase přiběhne…
a ty, pokud chceš vztah dál držet, nemůžeš ani udělat nic jiného, protože jakýkoliv dlouhodobý odpor by nejspíš beztak vyústil rozpadem „vztahu“…
Já nevim, no, fakt s tebou soucítím, ráda bych pomohla, ale ono asi fakt není jak, chlapovi se jen tak nerozsvítí samo od sebe, on sám je přesvědčený, že má pravdu, tebe neposlouchá, maminku taky ne.
Co třeba společní přátelé? Ti vidí, co se děje, mlčí nebo jak? Leckdy pomůže jedno slovo od kamaráda, než tisíc slov od manželky…
Nezůstalo jen u slov? A kdepak to skončilo? Modřinama? Nebo jenom červenou tváří?
@Anonymní píše:
@Mar__tanka1983 ježiš nejsem alkoholička ani feťačkaMagor ještě taky snad nejsem
né nejsem, i když podle něho kdo ví… Já vím, nadávat by mi neměl, má problém ale se ovládnout když je naštvaný.. když se s ním hádám, říká mi a´t jdu pryč, tak když nejdu (kvůli tomu že chci něco doříct) kolikrát se stalo že to nezůstalo jen u slov, bohužel.. ale měla jsem jít pryč, jenže já prostě nesnesu když mi křivdí a říkám si proč mu to nemůžu doříct, když já jeho vyslechnu, jako došel mi čas, už mě milostpán nechce polsouchat a když nejdu tak je zle, pak mi řekne, že za to můžu já, co se stalo, a já vím, že ano, kdybych šla, spoustu věcí by se nestalo, ale přeci nejde, když mi poručí odejdi tak se otočit a jít ne.. Nebo to tak není?
ty vado, no to se mi otvírá kudla v kapse, já si pamatuju, jak na mě chlap párkrát zkusil takové to „drž už hubu“ nebo něco v tom smyslu. Ten hroznej vztek, co mě v tu chvíli naplnil
To jsem pak po něm vyjela jak čertík z krabičky a pak řekla, krom hormady sprostých slov, něco jako „mám držet hubu? Ok“ a mlčela sem, dokud se neomluvil
Zkusil to párkrát a pak se na to vykašlal.
A žijeme si spokojeně už patnáct let. Tak asi proto radím, nenechat si to líbit. Já potřebuju, aby muž byl dominantní, ale zároveň se umím ozvat, když překročí mou hranici. On ji několikrát překročil, já se nenechala a dneska máme krásný vztah.
On musí věřit, že stojíš za svým slovem…
Dostala jsi facku? Já taky, jednou. Pak, když jsme se oba uklidnili, sem mu řekla naprosto jasně, že ok, stalo se, ale bylo to naposledy, jinak mě už nikdy, NIKDY neuvidí. A asi sem to řekla opravdu dostatečně věrohodně, aby to už znovu nezkoušel, protože pochopil, že se fakt mlátit nenechám (a to sem si toho facana naprosto objektivně zasloužila
). Pokud by přiletěla druhá, měla bych sbaleno do pár minut, nekompromisně, i kdybych měla s dětma jít spát před kostel. ![]()
Vim, jak tezko se opousteji zajete koleje. A rady typu…ja bych mu ukazala, ja bych s nim zametla…to neni pouzitelne do zivota. Mela by sis uprimne odpovedet na par otazek. Predne zda ho milujes ci aspon mas rada, nebo je to jen setrvacnost. Pokud ti stoji za to, jeste bych s nim promluvila, ze takhle to dal nejde, vadi mi to a to, pokud nejsi schopen zmeny, musime to resit. At se na cas odstehuje k mamince a pokud se nechce zmenit, neda se nic delat, musime od sebe. Jak to mate s bydlenim, byt mate dohromady? Pokud jsi v jeho a k naprave v dohledne dobe /do tydne/ nedojde, premyslela bych o odstehovani. Pokud to nejde k rodicum, zkusila bych babicku, jak jsi psala. Pochopila jsem, ze mas 2deti zpredchoziho vztahu a on se zvlast k jednomu nechova hezky. To bych asi tezko nesla. Tohle vsechno bych mu rekla, klidne si vsechno napis na papir nebo mu to posli mailem, kdyz si to precte vickrat, treba si leccos uvedomi. A pokud s nim opravdu nic nehne, je na case jit dal. Ja to mam za sebou, vycerpala jsem vsechny moznosti bez odezvy. A to jsme se hadali ne takto brutalne. ![]()
@Anonymní píše:
ano. Přesněopravdu nestojím a neříkám, jasné máš pravdu, jsem to a to, bráním se přeci!! Nevím jak mu to nedovolit no, jak jsem psala mu zalepit pusu, by koukal
No né, jen jsem si tu situaci představila, že se hrabu v tom šuplíku a hledám takovou tu šedou pásku, blížím se k němu viď
![]()
jéje no.. tak konec srandy. Ty taky víš o čem mluvím? Nemusíš se rozepisovat
Vim, bohu zel. Proto ti rikam, ze to s nim asi nema smysl. Ja kdyz nekam sla a hlidala syna moje mamka, tak mi hned volal kde vy. mrdavam, s kym se kurvim a ze si mam uvedomit, ze jsem matka a mam okamzite mazat za synem. A to jsem opravdu neflamovala kazdej vikend. Za 3 roky jsem byla nekde sotva 2×
Souhlasim, me doslo, ze od cizich mi stejne chovani ublizuje a od muze to trpim. Anonym 123