Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
To máš asi marný. Moje už celkem vzrostlé dítě se vypravuje tímhle tempem do teď. Říká u toho zodpovědně „mami, já už musím makat, je moc hodin,“ ale stejně nezrychlí. Nejvíc se mi osvědčilo, jak už holky psaly, všechno rozkrokovat, kalhoty- jedna noha, druhá noha, bylo to jak u blbejch, no. A pokud jde o hodiny, o přesýpacích jsem taky uvažovala, ale měli jsme minutku a on byl schopný na ni čučet. ![]()
@Anonymní píše:
@ka2ka u nás to mají oba synove a je to masakr. Hlavně se starší při kumulaci 2 a více úkolů dostane do stresu, vypne se a neudělá nic. Vše musíme krokovat.
Ale ráno už je naučený na svůj rytmus a jede. Jen mu nikdo nesmí zavazet a narušit zavedený postup, kdy se probudí, kde na WpC, snídaně, zuby, převlékání… Kdyby byl třeba obsaženy záchod, tak se sekne, vykolejí a už nenaváže
u nás naštěstí jen jeden a né tak moc ale taky ho najdu sedět napůl oblečeného a hrát si pohoda klídek
takže ho honím a vše neustále opakují a stejně tuhle jsem nějak nehonila a neopakoval takže byl vypravený do školy - kalhoty obráceně tričko zadkem dopředu, svetr naruby, bez svačiny, bez brýlí, bez čepice
Jediné co pomohlo je krokovani jak už holky psaly. Co nejméně rozptylovaní a jet každý den stejně. Zajede si rutinu a bude to snazší
@Anonymní píše:
@ka2ka u nás to mají oba synove a je to masakr. Hlavně se starší při kumulaci 2 a více úkolů dostane do stresu, vypne se a neudělá nic. Vše musíme krokovat.
Ale ráno už je naučený na svůj rytmus a jede. Jen mu nikdo nesmí zavazet a narušit zavedený postup, kdy se probudí, kde na WC, snídaně, zuby, převlékání… Kdyby byl třeba obsaženy záchod, tak se sekne, vykolejí a už nenaváže
PAS?
@ka2ka píše:
myslíš že svoje dítě nemá ráda, protože chce aby se neoblíkalo půlku dne a trošku sebou pohlo? hele to chápu nemám čas čekat dvě hodiny než se děti vypraví ráno do ústavutakže když se hrabou beru klíče a oznamuju že za pět minut odjíždím a ví že fakt odjíždím a to je fofr
Odjedes a nechas je doma. Nase sestileta na tohle nikdy nereagovala, ani kdyz jsem ji odjela vytahem. Odjet uplne jsem nemohla, vedela to. U nas doted vypravovani na dve hodiny, odjakziva. Byvala posledni ve skolce a i ve skole si dava na cas.
Dvouletak je oblecenej vzdycky hned a nosi mi i boty.
@lombrico píše:
To máš asi marný. Moje už celkem vzrostlé dítě se vypravuje tímhle tempem do teď. Říká u toho zodpovědně „mami, já už musím makat, je moc hodin,“ ale stejně nezrychlí. Nejvíc se mi osvědčilo, jak už holky psaly, všechno rozkrokovat, kalhoty- jedna noha, druhá noha, bylo to jak u blbejch, no. A pokud jde o hodiny, o přesýpacích jsem taky uvažovala, ale měli jsme minutku a on byl schopný na ni čučet.
Nepomohlo by to. My meli i presypaci. Extra jsme si poridili i hodiny na stenu kvuli ni. Metoda odmenovani, motivaci atd. k nicemu. Ale tak ono manzel je jeste horsi,, ma to po nem.
Příspěvek upraven 30.10.21 v 22:01
@blumen píše:
Odjedes a nechas je doma. Nase sestileta na tohle nikdy nereagovala, ani kdyz jsem ji odjela vytahem. Odjet uplne jsem nemohla, vedela to. U nas doted vypravovani na dve hodiny, odjakziva. Byvala posledni ve skolce a i ve skole si dava na cas.Dvouletak je oblecenej vzdycky hned a nosi mi i boty.
jednou jsem položila ruku na dveře dál mě nenech odejít
@ka2ka píše:
jednou jsem položila ruku na dveře dál mě nenech odejít
Tak tohle u nas vubec nefunguje, ja i odjela vytahem ![]()
Ale to je rozdil dcera a kluk. Te jsem i jako male rekla papa, ze jdu, ona zamavala nazpatek a nezajem. U malyho udelam papa a on se lekne a leti za mnou.
@blumen píše:
Tak tohle u nas vubec nefunguje, ja i odjela vytahemAle to je rozdil dcera a kluk. Te jsem i jako male rekla papa, ze jdu, ona zamavala nazpatek a nezajem. U malyho udelam papa a on se lekne a leti za mnou.
u nás jsou naštěstí obá bojánci takže toho teda zneužívám i když starší teda už ví že do školy musí přijít včas
@Anonymní píše:
Nevím si rady s naším dítětem. Má 4,5 roku, už třetí rok „chodí“ do školky - čti první dva roky tam byl kvůli nemocem a situaci s covidem dohromady asi tak 40 dní. Je hrozně nesamostatný. Obléct se, to je otázka půl hodiny a kýbl nervů. Obout boty? Komedie o třech dějstvích. Nedávno z něho vypadlo, že dostal ve školce trest, když po dopolední procházce se všechny děti už převlékly, zatímco on seděl v šatně na lavičce na zadku a místo převlékání kecal (trest tedy byl za to, že celá anabáze skončila tím, že ho paní učitelka hledala po celé školce, ale to už sem nepatří).
Jí jako čuně, není jediný den, aby se mi ze školky vrátil s čistým oblečením.
A takhle je to se vším, co by měl zvládat sám. Všechno mu trvá „jak psovi pastva“, všechno dělá obráceně, u všeho dělá všechno možné jen ne to, co zrovna dělat má, ke všemu musí mít milion připomínek, dotazů a tisíc nesmyslných řečí, které s daným úkolem ani nesouvisí.Nejsme rozhodně nějací liberální rodiče, neskáčeme k němu pokaždé, když zakňourá, že mu něco nejde, že to neumí apod.
Už nevím, jak ho „přinutit“ začít konečně něco dělat. Doufala jsem právě ve vliv školky, ale jemu je úplně ukradené, že je neustále ve všem poslední, nejhorší a nejslabší, že se na něho ostatní děti dívají skrz prsty „to je ten divnej“ a straní se ho.
Je to jeste male dite. Nektere deti jsou proste trosku pomalejsi, casem se to urcite zmeni, neboj..
Myslim si, ze je prehnane, jak mluvis o skarede, urcite neni ve vsem nejhorsi a posledni.. Urcite si za neco od tebe zaslouzi slyset, jak je v necem sikovny
@stinga píše:
PAS?
Nemá žádnou diagnózu. Jen je prostě „divnej“. Osobně si myslím, že má poruchu pozornosti, ale ve škole funguje, tak to neřešíme.
U nás odcházení nepomáhá. Došla jsem až za roh. On seděl doma v předsíni. Byl polonahý a zkoumal berušku
![]()
@fíkofka Jj, zvídavý je až až. Jen kdyby u toho aspoň občas dělal co má. 😀
@Hoa Mai Toho vojína jsme zkoušeli, pro syna děsná legrace, ale k žádoucímu výsledku to nevedlo. 😀 Je mi jasné, že přímá a jednoduchá cesta není, ale třeba se tu sejdou tipy, z nichž některý zabere. Ale máš pravdu, že je chytrý jak opice, rozumově nad vrstevníky, tak to asi považuje za zbytečnost. Díky
U nás ještě pomáhalo (a bylo to i prospěšné pro mě
) dávat závody. Např. „kdo bude první, vy odnesete špinavé prádlo a převléknete se do pyžama, a já umyju umyvadlo a záchod, kdo bude první, vybírá knížku, která se čte“, nebo „vy uklízíte na svých stolech a pod nimi, já uklízím jídelní stůl a kuchyň i s vytřením, kdo bude první, může si vybrat, co bude k snídani“. Na moje děti to platilo, hrozně chtěly porazit mámu, ale ony se v té soutěživosti podporovaly navzájem, když se jeden z nich zadíval do blba, tak ho ten druhý popohnal, ať maká, aby máma nevyhrála, nevím jak to funguje u jedináčků.
A přiznávám, že občas tento způsob volím, když se mi do něčeho děsně nechce (naposled jsem krájela jablka na křížaly a děti rovnaly a čistily boty, já měla velký koš, takže děti odbíhaly z chodby šmírovat, jak mi to jde, a já loupala jako divá a dělala jim trochu divadýlko, až mi syn řekl „mami nepospíchej tak moc, nebo si ufikneš prst, my radši zpomalíme, abys měla šanci“. Nepříjemná činnost nám utekla rychle, obecně děti velmi nerady něco dělají, když mě třeba vidí sedět s počítačem. Já mám teď po operaci, tak sedím/ležím často, ale když jim třeba zašívám plyšáky nebo krájím ta jablka/louskám ořechy, prostě dělám něco, co děti vnímají jako činnost, tak ochotněji samy jdou něco dělat.
@ka2ka u nás to mají oba synove a je to masakr. Hlavně se starší při kumulaci 2 a více úkolů dostane do stresu, vypne se a neudělá nic. Vše musíme krokovat.
Ale ráno už je naučený na svůj rytmus a jede. Jen mu nikdo nesmí zavazet a narušit zavedený postup, kdy se probudí, kde na WC, snídaně, zuby, převlékání… Kdyby byl třeba obsaženy záchod, tak se sekne, vykolejí a už nenaváže