Nesamostatné "líné" dítě

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
30.10.21 20:44

Nesamostatné "líné" dítě

Nevím si rady s naším dítětem. Má 4,5 roku, už třetí rok „chodí“ do školky - čti první dva roky tam byl kvůli nemocem a situaci s covidem dohromady asi tak 40 dní. Je hrozně nesamostatný. Obléct se, to je otázka půl hodiny a kýbl nervů. Obout boty? Komedie o třech dějstvích. Nedávno z něho vypadlo, že dostal ve školce trest, když po dopolední procházce se všechny děti už převlékly, zatímco on seděl v šatně na lavičce na zadku a místo převlékání kecal (trest tedy byl za to, že celá anabáze skončila tím, že ho paní učitelka hledala po celé školce, ale to už sem nepatří).
Jí jako čuně, není jediný den, aby se mi ze školky vrátil s čistým oblečením.
A takhle je to se vším, co by měl zvládat sám. Všechno mu trvá „jak psovi pastva“, všechno dělá obráceně, u všeho dělá všechno možné jen ne to, co zrovna dělat má, ke všemu musí mít milion připomínek, dotazů a tisíc nesmyslných řečí, které s daným úkolem ani nesouvisí. :zed:

Nejsme rozhodně nějací liberální rodiče, neskáčeme k němu pokaždé, když zakňourá, že mu něco nejde, že to neumí apod.
Už nevím, jak ho „přinutit“ začít konečně něco dělat. Doufala jsem právě ve vliv školky, ale jemu je úplně ukradené, že je neustále ve všem poslední, nejhorší a nejslabší, že se na něho ostatní děti dívají skrz prsty „to je ten divnej“ a straní se ho. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1418
30.10.21 20:54

Dotazů, pŕipomínek, řečí… to zní jako zvídavé dítko :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1069
30.10.21 21:03

Máte svoje dítě vůbec ráda?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27905
30.10.21 21:05

To zní jako typický chlap :palec: takže ne, nevyroste z toho - bude takový celý život, akorát za 20 let se s ním bude zlobit asi už jiná ženská

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11970
30.10.21 21:06

V o něco mladším věku byly u nás věčně na stole malé přesýpací hodiny (dostala jsem je k sadě čajů, byly barevně odlišené na tuším 3, 4 a 5min.). Dětem jsem řekla „oblečte si kalhoty, mikinu a bundu a obujte se, když to stihnete, než se přesypou červené hodiny, můžete si vybrat, na které hřiště půjdeme/vezmeme sebou na procházku létacího draka/dosaď cokoliv, co má dítě rádo… A potom to samozřejmě dodržet, stalo se párkrát, že jsme nešli nikam, večer se nečetla pohádka (protože se do pyžama převlékaly čtvrt hodiny), no tak byl řev, ale žádné ústupky, a ono je to příště přešlo a kmitaly… Cca od 4 let mladšího dítěte už nic takového nebylo potřeba, děti už měly všechno zažité. Nedávno (děti 6 a 7) jsem se jich ptala, jestli zase nevytáhneme hodiny, že jsou občas pomalejší než v těch 2-4 letech. No představa, že budou zase za mrňata se jim nelíbila.
Ale dítě potřebuje taky cítit podporu a hlavně lásku rodičů. Opravdu máš pocit, že je tvoje dítě ve všem nejhorší, nejpomalejší, nejdivnější? Není nic, co spolu děláte rádi a říkáš si "to je můj šikulka“? Dodáváš mu dost sebevědomí, že tu a tu věc zvládne, že mu věříš, že se nic neděje, když se to nepovede napoprvé atd. atd.?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21898
30.10.21 21:15
@Petája píše:
Máte svoje dítě vůbec ráda?

myslíš že svoje dítě nemá ráda, protože chce aby se neoblíkalo půlku dne a trošku sebou pohlo? hele to chápu nemám čas čekat dvě hodiny než se děti vypraví ráno do ústavu :nevim: takže když se hrabou beru klíče a oznamuju že za pět minut odjíždím a ví že fakt odjíždím a to je fofr

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2711
30.10.21 21:20

Já mám takového prvnaka. To je katastrofa s ním někam odejít. A těch řečí kolem všeho… porad nechápu, proč hodinu mluví o něčem, co by měl udělaný za půl minuty… No co už. Přesýpací hodiny jsou super nápad, musím nějaký koupit, kde se to kupuje? :mrgreen: jinak hodně pomáhá ho chválit. Když ho k smrti upusinkuju za to jak mi udělal snídani, tak se celej pysnej oblece za minutu. Taky je strašně sikovnej na matiku, ve škole počítají do 5, on dnes přinesl od babičky papír s počtama přes 100. Takže při mu při oblékání dávám příklady, on si tím zaměstná hlavu a tělo pak dělá to, co má. Prostě všeobecně je lepší jit cestou legrace, odpoutani pozornosti, pozitivní motivace… než zákazy, příkazy a tresty. Jo, kéž bych toto sama sobě zopakovala, když na něj po půlhodině zírání na ponožku ječím :mrgreen: :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1069
30.10.21 21:22
@ka2ka píše:
myslíš že svoje dítě nemá ráda, protože chce aby se neoblíkalo půlku dne a trošku sebou pohlo? hele to chápu nemám čas čekat dvě hodiny než se děti vypraví ráno do ústavu :nevim: takže když se hrabou beru klíče a oznamuju že za pět minut odjíždím a ví že fakt odjíždím a to je fofr

Ne, ale je to běžné chování dítěte tohoto věku, do osumnácti věčně poslední nebude. Chápu, že některé z nás mají děti geniální už od narození a rodí se málem se slovníkem v ruce…
Ale nevím proč tolik negativismu najednou, je to prcek…pozitivní výčet věcí nula…
Každého věc, nemyslím si raději nic…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21898
30.10.21 21:24
@Petája píše:
Ne, ale je to běžné chování dítěte tohoto věku, do osumnácti věčně poslední nebude. Chápu, že některé z nás mají děti geniální už od narození a rodí se málem se slovníkem v ruce…
Ale nevím proč tolik negativismu najednou, je to prcek…pozitivní výčet věcí nula…
Každého věc, nemyslím si raději nic…

tak holt jí trápí tohle tak tu řeší to co jí trápí proč sem bude psát že její dítě ve čtyřech čte vergilia v originále? řeší tu problém :nevim: a upřímně klidně může být věčně poslední a věčně pomalé a je třeba trošku trénovat tu rychlost a korigovat lovení lelků protože ve škole mu to nikdo tolerovat nebude

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11970
30.10.21 21:25

@Midaku Ty hodiny já jsem měla z čajů, ale teď jsem zadala do Googlu, a vybrala bych toto

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.10.21 21:26

Něco podobného mám doma, ale je mu už o něco víc. Ještě v 6,5 letech se z jeho oblečení dal zjistit celodenní jídelníček. Letos v lednu dostal 5 nových triček a v únoru byla na odpis. Do 5 let se převlékal i 3× denně a jedl s bryndakem - i ve školce.
Dodnes ho ráno oblékám, protože na to nemám čas a nervy. Odpoledne se převléká i hodinu a půl, to nikam nespěcháme, takže ho nechávám, ale pociťuje následky, kolikrát nestihne kolo, procházku se psem… Vzteká se, štve ho to, ale stejně nezrychlí.
V úterý jsem ho našla dve hodiny po příchodu domů s kalhotami u kotníků a stavěl si z Lega.
Ve škole je vždy poslední v šatně. Když jdu do družiny, tak čekám nejdéle, uklízečka mi ho pravidelně chodí popohánět.
A náš má ještě úžasné sebevědomí, protože mi tvrdí, že je nejrychlejší :mrgreen:
Prostě ho ber takového jaky je. Zkuste závodit, motivační kalendáře a třeba něco pomůže. ;)

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
30.10.21 21:31

@Midaku my máme přesýpací hodiny z DM. Tuhle mi hlásil, že se už 4× otočily a jedno otočení napočítal do 150 :mrgreen: Ale nezrychlil.
Masakr jsou ukoly.

A ještě mě napadá krokovat činnosti. Já třeba nemůžu rict „svlékni si pyžamo, oblékni si džíny“. My krokujeme.
„Svlékni si kalhoty od pyžama. Svlékni vršek. Dej do postele. Na posteli máš hromádku. Vezmi si trenky. Vezmi si ponožky…“

  • Citovat
  • Nahlásit
21898
30.10.21 21:34
@Anonymní píše:
@Midaku my máme přesýpací hodiny z DM. Tuhle mi hlásil, že se už 4× otočily a jedno otočení napočítal do 150 :mrgreen: Ale nezrychlil.
Masakr jsou ukoly.A ještě mě napadá krokovat činnosti. Já třeba nemůžu rict „svlékni si pyžamo, oblékni si džíny“. My krokujeme.
„Svlékni si kalhoty od pyžama. Svlékni vršek. Dej do postele. Na posteli máš hromádku. Vezmi si trenky. Vezmi si ponožky…“

tohle je u nás nezvládne tři věci najednou musí postupně katastrofa ale jako zlepšuje se to hodně pomáhá mu dopředu říct ráno budeme pospíchat bude fofr i když je to normální vypravování tak pro něj to je fofr

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9056
30.10.21 21:35

Měla jsem doma podobný vzorek…
Mé nervy zachránilo to, že ho ráno vypravoval muž.
A naučil se pak miláček vše rychle ;)
A to je muž mnohem milejší než já :oops:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9055
30.10.21 21:42
@fíkofka píše:
Dotazů, pŕipomínek, řečí… to zní jako zvídavé dítko :)

To nemá se zvědavostí co dělat. Mám to doma 3×, všechny děti jsou zvídavé, ale to se projevuje jinak. Tohleto je čistá sabotáž.

@Anonymní píše:
Nevím si rady s naším dítětem. Má 4,5 roku, už třetí rok „chodí“ do školky - čti první dva roky tam byl kvůli nemocem a situaci s covidem dohromady asi tak 40 dní. Je hrozně nesamostatný. Obléct se, to je otázka půl hodiny a kýbl nervů. Obout boty? Komedie o třech dějstvích. Nedávno z něho vypadlo, že dostal ve školce trest, když po dopolední procházce se všechny děti už převlékly, zatímco on seděl v šatně na lavičce na zadku a místo převlékání kecal (trest tedy byl za to, že celá anabáze skončila tím, že ho paní učitelka hledala po celé školce, ale to už sem nepatří).
Jí jako čuně, není jediný den, aby se mi ze školky vrátil s čistým oblečením.
A takhle je to se vším, co by měl zvládat sám. Všechno mu trvá „jak psovi pastva“, všechno dělá obráceně, u všeho dělá všechno možné jen ne to, co zrovna dělat má, ke všemu musí mít milion připomínek, dotazů a tisíc nesmyslných řečí, které s daným úkolem ani nesouvisí. :zed:Nejsme rozhodně nějací liberální rodiče, neskáčeme k němu pokaždé, když zakňourá, že mu něco nejde, že to neumí apod.
Už nevím, jak ho „přinutit“ začít konečně něco dělat. Doufala jsem právě ve vliv školky, ale jemu je úplně ukradené, že je neustále ve všem poslední, nejhorší a nejslabší, že se na něho ostatní děti dívají skrz prsty „to je ten divnej“ a straní se ho. :nevim:

Znám, mám to doma 3×. Radu, která ti to vyřeší rychle a jednoduše, ti nedám, je to povahou a úplně eliminovat to nejde, ale jak píšu, je to sabotáž. Ty děti jsou chytré a možná proto činnosti týkající se samoobsluhy jsou pro ně podřadné, mimo jejich žebříček hodnot a snaží se je bojkotovat. Mě se osvědčilo hodně trpělivosti a velká důslednost. Neustupovat (pokud to umí, zásadně nepomáhám), nedoprošovat se, nerozčilovat se, dávat jednoslovné hlasité pokyny, jako na vojně. Nemyslím po něm naštvaně řvát, ale pojmout to jako hru. Třeba:"Vojíne, pózor! Vyčurat, umýt ruce, ponožky, kalhoty, mikinu, nežvanit, jedu, jedu, makám, makám. Kecy utnout v zárodku - jsi velitel, vojín nekecá. Na dceru by mi tohleto nefungovalo, tu musím motivovat jinak. Kluky tohle baví. Ono v zásadě je třeba najít něco, co těm dětem přiblíží tu neoblíbenou činnost něčemu, co je zajímá nebo baví. Pak začnou fungovat. S učitelkama ve školce jsem byla domluvená, že tohle můžou aplikovat taky. Po dítěti nekřičet, neprosit, nevyčítat, nemluvit ve větách, ale v jednoslovných pokynech, nedat najevo, že tě tím vytáčí, nedat mu možnost dělat něco jiného a sabotovat to. Když už děti byly starší a rozumnější, vysvětlovali jsme si to a říkala jsem jim, že chápu, že je to nebaví, že mě převlékání taky nebaví, ale je to něco, co se udělat musí a čím déle to budou prodlužovat, tím to pro ně bude horší. Takže jestli je něco nebaví, je lepší to udělat hned (pochopí to časem) a to na tom do puntíku.

Příspěvek upraven 30.10.21 v 21:47

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat