Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nesnáším svoji práci, jsem unavená, co dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.2.22 18:42
to me mrzi, asi mas syndrom vyhoreni, telesne neduhy tomu nepridaji 
ale neboj se, zrovna stitna zlaza se da pekne kompenzovat leky, chodis nekam k doktorovi? Je normalni ze s pribyvajicim vekem zlaza lenivi a hodne lidi je dnes na euthyroxu nebo letroxu. Zaberou tak asi za 6 tydnu az 3 mesice, zalezi jake mas hodnoty. Ale budes se pak citit lip, pisu to dle vlastni zkusenosti.
Ohledne prace je otazka, kolim ti je, jaky mas pracovni zivotopis a zivotni naklady, jake to je s trhem prace ve vasem regionu atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.22 18:54
Ahoj…
ano, záleží, co kdybys zkusila, vím, i pro mě je ta představa..,.zkusit jinou práci v oboru? nemusí být ani v oboru, ale když zaměstnavatel bude vidět, že chceš a máš zájem, máš možnost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.22 19:03
Zkušenost nemám, ale pracovat na 3 směny 17 let fyzicky se někde projeví. Můžeš mít i syndrom vyhoření, možná by nebylo vůbec špatné zajít si k praktikovi na krevní testy, nebo klidně i na endokrinologii a nechala si napsat neschopenku (bud na štítovku nebo na psychické problémy). Co zkusis pracovat v nějakém obchodě? Asi to nebude žádná hitparáda, ale aspon bys neměla noční.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.22 19:11
@Anonymní píše:
Pracuju ve fabrice u pásu na směny už 17 let. Práci nesnáším a už mi lezou na nervy i kolegové. Není to teď najednou, trvá to už asi 3 roky. Navíc jsem ve věku, kdy začínám jít do přechodu, lecos mě pobolívá, jsem unavená a noční směny mě doslova drtí. Navíc mám nyní potíže se štítnou žlázou. Zaměstnavatel má čím dál větší nároky, zvedají se normy, lidí je málo, musíme kolikrát dělat za druhé. Každou chvíli (cca každé tři měsíce) jdu na pár dní na neschopenku protože to prostě nezvládám. Jenže co s tím? Změnit práci? Za jakou? Já se obávám že je to všude stejný. Navíc po tolika letech si takovou změnu nedokážu už ani představit. Máte to někdo podobně? Možná by mi to po psychický stránce pomohlo.
jestli je to pravda, co píšeš, jsi pracovitá
musíš zkusit jít jinam
rozpošli CV a žádosti u jiných firem u vás
děti?? dle 17leté praxe už máš větší dítě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.22 19:13
@Helca83 píše:
@Wani nebo mne napadla recepce, tam by se treba dalo sedet
To by asi taky šlo, ale tam se běžně dělají i noční.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.22 19:14
@Wani asi zalezi jak kde, myslela jsem spis v podniku, ne primo v hotelu. Anebo na pokladne, tam taky posedi… ale netusim zda treba ve volnu nemusi jit doplnovat zbozi, kamoska sla za covidu do DM a byla z toho uplne hotova, pritom mlada holka a sportovkyne 
Příspěvek upraven 13.02.22 v 19:15
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.22 19:14
A co máte za vzdělání? Mohla byste dělat i jinou práci než fyzickou? Nedivím se, že jste vyčerpaná, směnování je pro tělo záhul už sám o sobě, natož tolik let u pásu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.22 19:17
@Wani píše:
To by asi taky šlo, ale tam se běžně dělají i noční.
A hlavně je třeba umět jazyky. Nevíme, co může zakladatelka nabídnout. Myslím, že na recepci v podniku, příp. nějakou vrátnici, se třesou spíše invalidní a jiní důchodci. U nás jsou taková místa naprosto bez šance.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.22 19:30
Tři roky se zbytečně trápit, to je o zdraví. Šel bych jinam, co nejdříve.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.2.22 19:34
No a co nějaký obchod, jako třeba drogerie? U nás berou třeba v rossmanovi skoro pořád, a ta práce tam vypadá dost v pohodě, normální pracovní doba, nelítají tam jak hadry na holi celou dobu, známá tam pracovala než šla na mateřskou a velice si to chválila. Předtím bych zkusila jít třeba na delší nemocenskou, aby ses trochu vzpamatovala. Mě se to taky stalo a po mnohem kratší době. Práce mě stresovala a nesnášela jsem ji, špatné vztahy, velký nátlak, do toho nějaké zdravotní problémy tím způsobené, a najednou jsem před třicítkou byla ve stavu, kdy jsem si neuměla představit tam zase jít, ale ani nastoupit nikam jinam. Byla jsem úplně vyšťavená, všechno mi přišlo jako nepřekonatelný problém. Skončila jsem tam bez ohledu na následky, chvíli byla doma, po měsíci začala v nové práci. Od té doby v pohodě, už jsem se do tak příšerného stavu nikdy nedostala i když makám třeba taky dost.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.2.22 19:38
Jsem vyučená brašnář-sedlář, takže o mě zájem moc nikde nebude. V létě mi bude padesát a mám jednoho kluka, ten je v Praze a má svoji rodinu sem jezdí občas o víkendu, jak mu práce dovolí. Jsem z menšího města 5tis. obyvatel, přímo tady u nás jsou čtyři menší supermarkety, ty ale nepříjímají a když tak jen brigádně. Jezdím autem, takže problém dojíždět nemám, ale v podstatě není kam, do většího města to tu máme 20 km, tam je Lidl, Kaufland, Tesco, možná tam bych práci sehnala, ale zase nemám zkušenosti s prací v obchodě, dělám celý život ve fabrikách. Manžel je svářeč a naštěstí má práci doma a ta ho zatím baví.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.2.22 19:48
Byla jsem se na podzim zeptat na práci v Superzoo a v drogerii Dm. Vyplnila jsem dotazník a víc nic, nikdo se neozval. Mohla bych samozřejmě jít ještě do některého elektra, nebo prodejny oblečení (takko, kik, atp) ale myslím, že v mém případě to skončí všude stejně 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Pracuju ve fabrice u pásu na směny už 17 let. Práci nesnáším a už mi lezou na nervy i kolegové. Není to teď najednou, trvá to už asi 3 roky. Navíc jsem ve věku, kdy začínám jít do přechodu, lecos mě pobolívá, jsem unavená a noční směny mě doslova drtí. Navíc mám nyní potíže se štítnou žlázou. Zaměstnavatel má čím dál větší nároky, zvedají se normy, lidí je málo, musíme kolikrát dělat za druhé. Každou chvíli (cca každé tři měsíce) jdu na pár dní na neschopenku protože to prostě nezvládám. Jenže co s tím? Změnit práci? Za jakou? Já se obávám že je to všude stejný. Navíc po tolika letech si takovou změnu nedokážu už ani představit. Máte to někdo podobně? Možná by mi to po psychický stránce pomohlo.