Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Jakoby to psal můj manžel. U nás to řešíme tím, že dárky (většinou včetně těch pro sebe), nakupuji a balím já. I tak je z toho mrzutý…
Neres, jestli jsi dala,,dost dobry,, darek. proste jsi mela snahu a hotovo… pokud se tobe darky nelibi, tak je hod obratem na bazar, nekomu udelaji treba radost… nelibi? tak se fakt nenutim to pouzivat nebo se na to divat… bohuzel rodinu nezmenis, musime pracovat s tim co mame:-D nastesti Vanoce jsou jen jednou do roka;-)
V nekterych rodinach se to prehani
My si s dospelymi sourozenci darky nedavame. Dohodli jsme se tak a vsem se ulevilo. Nejvetsi usili je totiz ten darek vymyslet.
Navrhni v rodine, ze se nebudete mezi dospelymi obdarovavat. Nebo to primo oznam a pred Vanocemi pripomen. Hlavne to musis sama dodrzovat, protoze pribuzni to stale zkouseji. Ale staci dvoje, troje Vanoce, kdy se presvedci, ze to myslis vazne, a klapne to.
A proč se nedomluvíte, že si dárky dávat nebudete?
My už roky dáváme jen vlastním dětem a rodičům. A máme domluvený finanční limit. S ostatními příbuznými si popřejeme, navštívíme se, vyměníme cukroví a jsme všichni spokojení.
Můj chlap taky nesnáší vánoční dárky. Já si ty svoje kupuji i balím sama. Letos jsem si udělala mega radost.
Akorát jemu jsem koupila 2 dárky, které chtěl a to třetí se mi taky nepovedlo. Koupila jsem mu nejake oblečení Bandi a i kdyz jsem vzala prodlouženou velikost kalhot (má 2m), tak mu to je nekde do lýtek a je to děsně slim. Ještě teď se tomu směju. Akorát že jemu to moc k smíchu nepřišlo. Bral to tak tragicky jako ty. Děti tedy z dárků radost mají. Tam jsem se trefila.
My si dáváme v jedné rodině dárky za 300 mezi dospělými, v druhé ponožky a dobroty, nelze nic zkazit ![]()
Aneb jaké si to uděláš, takové to máš ![]()
My si v širší rodině dárky nedáváme, jenom svým dětem a rodičům, opravdu by se my nechtělo kupovat dárky všem sourozenců, bratrancum, sestrenicim, neterim, tetickam.. Vždyť to je zbytečnos…
@Anonymní píše:
A já jsem s dárky od nich vlastně taky nespokojená: nechci tolik věcí, nemám to kam dát, oblečení dostávám příliš velké, věci do bytu v nevyhovujících barvách atd. Jako by mě neznali.I když si o něco na jejich žádost „napíšeme Ježíškovi“, tak dostaneme jinou barvu + 15 dalších věcí… Nejraději bych dostala jen spotřební věci (jídlo, drogerii) a žádné překvapení, hlavně nic velkého.
Já tě naprosto chápu, taky jsem „nedárková“, samozřejmě s výjimkou dětí, a když už mezi dospělými, tak jedině dárky pitné a jedlé. Kramaření nesnáším. Takže ty dárky recykluj. To, co letos dostaneš od Franty, dej příští rok Pepovi, a tak pořád dokola. Akorát je dobrý si pamatovat, co je od koho.
@Karamba2020 píše:
Já tě naprosto chápu, taky jsem „nedárková“, samozřejmě s výjimkou dětí, a když už mezi dospělými, tak jedině dárky pitné a jedlé. Kramaření nesnáším. Takže ty dárky recykluj. To, co letos dostaneš od Franty, dej příští rok Pepovi, a tak pořád dokola. Akorát je dobrý si pamatovat, co je od koho.
Jezisi… putovni darky ![]()
U nas mame putovni lahve. Okoli vi, ze nepijeme alkohol, presto nam to porad davaji
Kazdou flasku oznacim, od koho je, at ji pak dame nekomu jinemu ![]()
@Karamba2020 píše:
Já tě naprosto chápu, taky jsem „nedárková“, samozřejmě s výjimkou dětí, a když už mezi dospělými, tak jedině dárky pitné a jedlé. Kramaření nesnáším. Takže ty dárky recykluj. To, co letos dostaneš od Franty, dej příští rok Pepovi, a tak pořád dokola. Akorát je dobrý si pamatovat, co je od koho.
třeba naopak, když Franta dostane 3× to, co sám daroval, tak konečně pochopí, že obdarovávat 30 dospělých je blbost a utnou to
Základem je najít protějšek, který to má stejně. Nedáváme si dárky ani k narozeninám a tím pádem stres tohoto typu jde naštěstí mimo mě. Díky bohu
Já miluji vánoce a hlavně nakupování dárků
. Naštěstí to má moje rodina stejně. Nakupují po celý rok, vyměňujeme si dárky asi s 60 lidmi. Ale píšeme si seznamy přání a jsme schopni se více lidí složit a koupit společný dárek. Nelíbí se mi styl že co chci si koupím sama přes rok a potom nevím co si přát, jsme skromní, takže si jenom píšeme přání. Letos jsme třeba kromě knížek, ponožek a kosmetiky, dostali postel a kuchyňského robota. My jsme naopak darovali předplatné novin a časopisů, křížovky, stolní hry, oblečení, kabelky, elektroniku, svíčky, sběratelské předměty apod.
Chci se vypsat a třeba to máte někdo podobně, nebo tohle máte za sebou a poradíte jak ten odpor překonat. Nesnáším vánoční dárky. Roste to ve mně už od dětství- mládí. Nerada nakupuju dárky, vždycky se bojím, že to není dost, že to není ono, že adresát dárku bude zklamaný, že to bude trapas. Zároveň nechci utratit desetitisíce, nepřijde mi to rozumné a nevidím v tom smysl. Nesnáším to množství obalů v popelnicích, zbytečné, škoda papíru a ty plasty všude?! Dárky mi většinou přijdou jako nepotřebné krámy, které ani neudělají opravdovou radost. Mluvím spíš o dárcích pro dospělé, ne pro děti které věří na Ježíška. Moje širší rodina dárky hrotí a odmítají přistoupit na 1 dárek pro každého. S manželem si koupíme co potřebujem, žádné překvapení, a vyhovuje nám to. S ostatními příbuznými mám ale vždy pocit, že jsou s dárky nespokojení, že čekali víc, přitom nakoupit to co máme mi zabere měsíc a půl intenzivního úsilí a několik hodin to balím. A já jsem s dárky od nich vlastně taky nespokojená: nechci tolik věcí, nemám to kam dát, oblečení dostávám příliš velké, věci do bytu v nevyhovujících barvách atd. Jako by mě neznali. I když si o něco na jejich žádost „napíšeme Ježíškovi“, tak dostaneme jinou barvu + 15 dalších věcí… Nejraději bych dostala jen spotřební věci (jídlo, drogerii) a žádné překvapení, hlavně nic velkého.
Jinak mám ráda vánoce, výzdobu, peču cukroví, tvořím s dětma atd., ale ty dárky mi to vzdycky pokazí. Já vím, darovanému koni na zuby nehleď. Každý rok mám obrovské výčitky svědomí, že jsem ohledně dárků nevděčná, a nutím se je používat, i když se mi nehodí. Taky mám pocity viny ohledně dárků ode mě, že nejsou dost dobré. Tak co s tím? Čekají nás ještě návštěvy u dalších příbuzných a ráda bych myslela pozitivně, ale už dopředu se bojím.