Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Netěším se na své miminko :-(
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.2.16 14:09
@Anonymní píše:
Ahoj všem, mám podobný problém jako zakladatelka před pár lety…s tím, rozdílem, že nemám strach z nezvládání (děti budou od sebe taky dva roky), myslím, že zvládat organizačně budeme…ale mám divný pocit. Včera se mě zrovna ptala mamka - a už se těšíš? (mám pár týdnů do porodu)…já se zarazila a říkám „vlastně nevim, ani ne..jako jo, ale vlastně ne tak, jak jsem se těšila na první“. Sama před sebou si připadám hloupě. Jasně, logicky poprvé člověk neví do čeho jde, vše je pro něj nové, nevědomost je sladká..a taky celých devět měsíců má myšlenky ve volném čase u dítěte - bď kupuje výbavičku, nebo chodí na cvičení, s parterem jsme chodili na kurzy, prožívali to, mazal mi břicho, povídal si s ním, fotilo se hodně…prostě těšení se vším. Což už u druhého není - vše doma máme, do čeho jdeme už víme, dítě je plánované, chtěné, ale připadá mi hloupé, že se necítím vůbec tak nadšená jako poprvé. Chlap to má na háku těžce, nějak zapomněl, co těhotenství obnáší, nikdy mě nenamasíroval, pupku si moc nevšímá..prý jsem si měla říct..? jenže když si řeknu o pomoc - např. aby vstal v noci k malé, že mě už fakt ty kosti bolí, nebo že su hotová, tak mě okřikne že jsem líná a na těhotenství se vymlouvám atd. Takže to vlastně spolu vůbec neprožíváme. Kolikrát se ho ptám, jestli se těší, jestli si to vůbec všechno uvědomuje..prý jo. ale mám problém, že já sama to vidím jako z rychlíku a ty pocity tam prostě takové jako prvně nejsou. Stydím se. Taky se bojím, že to miminko nějak poznamená. Prostě na to těhotenství nemám už tolik času a mrzí mě to. Měla jste to některá podobně?
naprosto stejně, navíc jsem si neuměla představit, jak se co bude dít po porodu, jak zvládnu školáka, stěhování, novou školu, dítě s VVV.. lup, byl venku a do pár minut láska jak sviňa 
a pak už šlo vše samo. Ohledně chlapa - z toho si nic nedělej, chlapi to prostě prožívají jinak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.2.16 14:16
@martina.se píše:
naprosto stejně, navíc jsem si neuměla představit, jak se co bude dít po porodu, jak zvládnu školáka, stěhování, novou školu, dítě s VVV.. lup, byl venku a do pár minut láska jak sviňa
jee díky za hezký příspěvek. no, mě překvapilo, že to TEN SAMÝ chlap může prožívat dvakrát jinak, respektive že ta ochota ke všemu (u prvního) byla tak velká, a ta pomoc při druhém prakticky nula 
- Citovat
- Upravit
21.2.16 14:24
@me2dova píše:
Njn, takový je život:) Žádné těhotenství už není takové, jako to první…
Ale není to tak, že by ses na to miminko netěšila. Jen už to není středobodem tvého vesmíru. A pro okolí už to taky není nic nového, že budete rodiči… je to tak normální a v pořádku. Jediné, co mi na tom nepřišlo v pořádku je to, že se s tebou chlap pohádá, když ho slušně poprosíš, aby vstal k děcku, že ti není dobře…
pod tohle se podepisuju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.16 14:42
@Anonymní píše:
jee díky za hezký příspěvek. no, mě překvapilo, že to TEN SAMÝ chlap může prožívat dvakrát jinak, respektive že ta ochota ke všemu (u prvního) byla tak velká, a ta pomoc při druhém prakticky nula
jo, aji to se stává 
já to při prvním těhotenství nezažila, při druhém na začátku ani omylem, až později, a to zase kolikrát fakt přehnaná péče atd neboj, ono se to po porodu srovná 
u nás chlap fungoval okamžitě - nebyl problém na hodinu odjet, on si poradil (i když má zoufale málo času), ale cokoliv, krom kojení a koupání zvládnul, když musel.. a malý je jeho miláček
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.2.16 14:49
@martina.se to on funguje a fungovat bude to se nebojím, i koupal, dával odstříkané mléko…problémy má teď „jen“ v noci 
kolikrát ani neví co mluví..posledně jsem ho probudila a on kecal cosi o mase v ledničce, prostě mimo..nebo mi řekne něco hnusného, já pak brečím, on pak neví co se mi zas stalo, prostě v danou chvíli vůbec neuvažuje nad tím, jak formuluje to, co mi říká, neuvědomuje si okolnosti, jakékoliv probuzení za účelem činnosti je pro něj buzerace 
posledně jsem mu říkala, že jsem zvědavá, jak to bude když budu náhodou v noci rodit..to se tam snad dřív dohrabu sama než ho dostanu do normálního stavu
- Citovat
- Upravit
21.2.16 14:52
@Anonymní píše:
@martina.se to on funguje a fungovat bude to se nebojím, i koupal, dával odstříkané mléko…problémy má teď „jen“ v noci
neboj, on to zvládne.. teď prostě podvědomě ví, že nemusí a hotovo.. taky se mi to stává - když vim, že vstává chlap, tak vůbec nezaregistruju, že malej brečel /a že to fakt umí/.. ale jak je to na mě, vzbudí mi vše.. a stejně to mam vyzkoušeno u chlapa - jak musí, tak zvládá, jak nemusí, nereaguje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.16 17:54
Měla jsem to úplně obráceně, naprosto - u prvního jsem neměla pocity vlastně žádné, absolutně bez zkušeností (ani kamarádky neměly děti a z rodiny jsem byla první, kdo čekal - z naší strany), neměla jsem nikde co „odkoukat“, výbavičku jsem pořizovala ráda, i ty všechny věci okolo, ale jenom jsem si to uměla vyprat, vyžehlit, hezky naskládat, ale mimino jsem si v tom představit nedokázala 
, takže jsem vlastně čekala, „jaké to bude“. No ze začátku teda nic moc, synek křičel, nespal, já z toho rozhozená, protože jsem byla zvyklá na svůj život…ven jsem se jít bála, že se mi někde rozkřičí, takže jsem seděla doma, až od cca 2 měsíců se to trošku zlepšovalo a „zvykla jsem si“. Nakonec jsem si na to vše tak zvykla a vytvořila opět svůj „vlastní život na mateřské“, že po 3 letech jsem totálně obrečela návrat do práce
U druhého úplný opak - nevím, jestli to bylo tím, že jsem do toho šla až po 6 letech od toho prvního, možná, že jo…ale to jsem se těšila NESKUTEČNĚ, těšila jsem se dokonce i na porod, že to vše znovu zažiju, těšila jsem se na dlouhé procházky s kočárkem, na to, že budu zase „jenom doma“. DÍKYBOHU se mi vše splnilo - druhý synek naprostý anděl, že jsem se v šestinedělí doma nudila!!!, protože jsem měla vše hotové a on jen spinkal v košíku - to jsem neznala od prvního. Druhý synek usměvavé spokojené miminko, které zavíralo očka, jen jsem ho pokládala do kočárku, takže venku žádný křičící kočárek atd…fakt pohodička.
Dodnes si myslím, že ten druhý synek byl tak pohodové miminko právě proto, že jsem byla v těhotenství úplně šťastná, spokojená a strašně se na to těšila. U prvního jsem fakt totálně netušila, co to obnáší, trochu mě to i mrzí dodnes, ale opravdu jsem tenkrát byla absolutně „od mimin nepolíbená“ a musela jsem se „naučit“ vlastně mít ráda mimino - což se mi podařilo, ale až postupem času. U druhého to bylo okamžitě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.16 08:20
Tak zrovna včera jsme se o tom před spaním bavili s manželem že oba dva teď druhý břicho dost ignorujeme oproti tomu prvnímu fakt je to normální, tak hlavně si to nevyčítat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.11.18 12:39
ahoj, obnovuji, blíží se mi porod, a já mám čím dál horší pocit že mi končí „klid a pohoda“. Čekáme první miminko o které jsme se snažili dlouho. Víme že s dítětem nebude peněz moc, budem muset hodně šetřit na rodičovské, a tak vlastně mám pocit že mi něco končí a mám hrozný strach z toho co přijde. Všechny maminky říkají jak poprvé máš ty ružové iluze, každá druhá diskuse je o opoporodních depresích(ze kterých mám hrozný strach), o tom jak miminko jen řve a řve, jak se to musí „vydržet“, spánková deprivace, problémy s kojením, jak je to hrozný, strašný, příšerný… A tak se vůbec netěším. Jediné na co se těším je až bude prcek venku a budu klidnější že se neoběsil na pupečníku a mam ten porod za sebou.
Dál že se nikam nepodíváme už na dovolenou (nedostatek peněz na rodičovské), že nebude čas na nás s manželem… Byla jsem naposledy v kině, hrajeme deskovky protože pak už to nepujde a podobně… zkrátka se cítím nějak špatně, všichni se těší a já se nedokážu těšit jak bych chtěla… přitom bych bezdětná být nechtěla. Manžel to má stejně, moc se netěší (nevíme na co se těšit), ale bezdětný by také být nechtěl… asi takový pocit.
Tak jsem se mohla aspoň vypsat. Závidím všem kdo se těší.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.11.18 15:59
@Anonymní píše:
ahoj, obnovuji, blíží se mi porod, a já mám čím dál horší pocit že mi končí „klid a pohoda“. Čekáme první miminko o které jsme se snažili dlouho. Víme že s dítětem nebude peněz moc, budem muset hodně šetřit na rodičovské, a tak vlastně mám pocit že mi něco končí a mám hrozný strach z toho co přijde. Všechny maminky říkají jak poprvé máš ty ružové iluze, každá druhá diskuse je o opoporodních depresích(ze kterých mám hrozný strach), o tom jak miminko jen řve a řve, jak se to musí „vydržet“, spánková deprivace, problémy s kojením, jak je to hrozný, strašný, příšerný… A tak se vůbec netěším. Jediné na co se těším je až bude prcek venku a budu klidnější že se neoběsil na pupečníku a mam ten porod za sebou.
Dál že se nikam nepodíváme už na dovolenou (nedostatek peněz na rodičovské), že nebude čas na nás s manželem… Byla jsem naposledy v kině, hrajeme deskovky protože pak už to nepujde a podobně… zkrátka se cítím nějak špatně, všichni se těší a já se nedokážu těšit jak bych chtěla… přitom bych bezdětná být nechtěla. Manžel to má stejně, moc se netěší (nevíme na co se těšit), ale bezdětný by také být nechtěl… asi takový pocit.
Tak jsem se mohla aspoň vypsat. Závidím všem kdo se těší.
Ahoj, já se těšila tak nějak napůl… Teď mám doma 2mesicni mimčo a ano miluji ho nadevše, ale vše co jsi napsala je pravda. Malej stále pláče, má problémy s trávením, nespime a na nic není čas. Už mám týden neomyte vlasy…uz ani nevím, co je řasenka. Kino v nedohlednu. Na návštěvy nechodím, protože malej opravdu stále řve. Občas mám pocit, že mi chybí můj život před… A že už se nikdy nevrátí a já budu domácí putka s miminem na krku. Ale přesto všechno to za to stojí. 
To že spousta lidí má taková miminka ještě neznamená, že i ty budeš mít. Třeba bude prcek hodně a spave miminko a ty si budeš vše užívat 
- Citovat
- Upravit
8.11.18 13:23
Ta hruza je pul roku. Pak si to zacnes uzivat. Prvni pulrok je tezky. Pak uz jsi s miminkem sehrana a uzivas si to. Po dvou letech uz chce prcek do skolky a ty jsi zase free.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.3.19 19:54
Netěším se na třetí dítě
Ahoj, s manželem čekáme třetí dítě a já z toho mám už od začátku divný pocit i když jsme ho oba chtěli. Zadařilo se hned na poprvé což mě docela zaskočilo, protože u obou starších dětí to nějaký ten měsíc trvalo. Momentálně jsem ve 36tt a od začátku mám často pocit, že z toho nemám radost, těhotenství mě nebaví, jsem velmi náladová, nic mě nebaví a vše mě štve. Tentokrát se bojím porodu a na miminko se asi moc netěším. Ale výbavičku jsem moc ráda nakupovala. Nevím jestli jsou to jen obavy, jak to zvládnu se třemi dětmi nebo je potřeba jít k psychologovi.. Bojím se abych potom neměla třeba poporodní deprese a nebyla zlá na děti 
- Citovat
- Upravit
16.3.19 20:02
Reš problémy až nastanou. Já tohle těhotenství taky tak neprožívam ale věřím že až to mrne uvidím tak se do něj zamiluju jako do prvního. Pokud ne a pokud budu mít deprese tak potom vyhledam psychologa. Teď nemá cenu na to myslet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:11
Ja ted taky cekam treti a taky mam pocit, ze to prožívám nejak min, nez u předchozích. Je To jednak tím, že moc dobře vím, do čeho jdu. Ty začátky budou krušné, já nejsem na mimina, nespím pořádně ani teď, co je to odpočinek dávno nevím. Potom taky s dvěma malýma dětma za zadkem se jen těžko dá rozjímat nad rostoucím břichem, sledovat každý pohyb v břiše, sedět na netu a vybírat vybavicku, kterou navíc stejně všechnu máme po dětech… Ale pres to všechno se těším. Děsím, ale těším
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.19 20:23
Taky čekám třetí, poslední, říkala jsem si, jak si to užiju a jak to bude super a není je mi pořád strašně, všichni mě štvou, nebaví mě nic, neslutečně se těším na porod, až bude dcera s náma a budeme kompletní. Ale to těhotenství, to fakt vlastně ani nestíhám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
Krátký děložní čípek
- 03.07.26
- Analytička96
Vaginální suchost bolest při sexu
- 26.06.26
- Anonymní
