Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Netěším se na své miminko :-(
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.2.12 13:55
No já mám doma chlapečka 9 měsíců a jsem 23. týden v očekávání holčičky - rozdíl na den přesně 13 měsíců. Strach byl spíš, když jsme druhé dítko s manželem plánovali, teď si to nepřipouštím - ani není čas s ohledem na to, že se točím kolem malého a těhotenství tak nějak utíká beze mě 
, stejně je to už nevratné a navíc zvládli to jiné, tak to zvládnu taky 
Zkus myslet pozitivně a věřit sama sobě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 13:55
Myslím, že to není netěšení, spíš obavy jak to všechno zvládneš… Schválně si zkus představit, že bys o něj přišla… byla bys ráda? Ulevilo by se ti? Myslím, že ne 
Někdo prostě těhotenství tolik neprožívá.
A určitě se to změní hned po porodu, stejně jako u prvního dítěte, budeš ho milovat, jako prvního
Navíc za tři měsíce už bude teplo, syn bude větší, bude umět už víc věcí… Neboj 
Já třeba vůbec nemám touhu po dalším dítěti, ale nechci aby syn byl jedináček. Takže taky doufám v příliv lásky po porodu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.2.12 13:55
ahoj, měla jsem to taky tak, neboj, přejde to - my máme rozdíl 20 měsíců a pravda, k malému jsem hledala cestičku malinko delší dobu, první dítko jsem milovala od prvního okamžiku, kdy bylo venku.. Dneska je malému 15 měsíců a nevyměnila bych ho ani za nic jinak my zpočátku jely ve 2× plínách, 2× kojení, prostě jak 2 mimina, jen každé s naprosto jiným rytmem, ale srovnalo se to - válčíme pořád, pořád čekám, kdy to bude lepší, ale aspoň je tu legrace 
- Citovat
- Upravit
23.2.12 13:59
Prosimtě to zvládneš levou zadní, uvidíš. Sice první dva tři měsíce budou děsný, než si to všechno sedne, než se všichni sžijete ale proč se tím nervovat už teď? Navíc dva nebo tři měsíce chaosu a nervů na dranc uteče jako voda a pak to bude pohoda. Teď je to taky všechno v klidu tak nevím proč to teď řešíš a proč si teď děláš vrásky. A uvidíš že prcka budeš milovat stejně tak moc jako své první dítě - srdce je velké a vejde se do něj spoustu lidí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 13:59
Jasně že se to dá zvládnout, zvládli to jiné, zvládneš to taky. Nesnaž se o dokonalost a nezblázníš se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 14:02
Jo a jinak já furt čekala, kdy to jako začne být děsný, protože jsem vždycky četla, že první půlrok nebo rok jsou záhul.
Ale mladýho jsem záhy oblafla zavinováním dle Karpa a bílým šumem, takže byl spokojený a teď už se spolu i zabaví sami (rpávě se starší krmí křupkama a dává mladšímu a je ticho )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 14:04
No jasne, ja myslim, ze jsme si tim prosly vsechny. Taky tyhle zachvaty bezmoci, jak budu vsechno zvladat. Clovek ty dva tri mesice zatne zuby, vysere se na fullservis v domacnosti a bude se venovat hlavne novorozenci a dvouletakovi. Se zbytkem pomuze manzel:D Ale ja myslim, ze i to vareni a naladovat pracku,mycku,vytrit nebude nic co by se nedalo zvladnout. A na zehleni se proste ze zacatku najme nejaka pani:D
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 14:07
Přesně tohle důvod, proč ještě nemáme druhý dítě. Nicméně tohle si slyšet nechtěla.
Jak píšou ostatní zvládneš to. Budeš muset. Bude to náročný, ale jednoho dne zjistíš, že máš spoustu volnýho času, protože si děti hrajou spolu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 14:08
A ohledne toho jak clovek bude prijimat a mit rad druhe dite. Ja myslim, ze to prijde naprosto spontalne a automaticky. Ja osobne jsem se nad timhle vubec nikdy nezamyslela, ani by me to nejak nenapadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 14:17
Se teda až musím stydět ale…když se narodil mladší syn staršímu bylo 2 a 3/4 rokuažádné problémy nic…byla to prostě pohodička 
Starší teda už chodil i venku sám,bez plínek byl taky,sám taky jakž takž jedl.....ale dělalo to to, že mladší byl abnormálně spavé a hodné miminečko…já stresuju ted čekáme třetí s maldším budou o 2 roky…mladší ještě venku nechodí…to ho prostě musím naučit mladší je závislák na mě spí nalepený a to doslova na mě ,nedá beze mě ránu…bude to masakr ale věřím že to prostě zvládnu as hold budu muset upustit o denního uklízení aby vše bylo dokonalé apod Neboj zvládneš to.Možná to ze začátku bude hodně náročné…ale v prnví řadě bys měla aspon staršího učit tapkat venku po svých:))Zvládly to jiné mamči,dáš to tak…BTW stejně už nemáš na výběr
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 14:21
Btw. tak to ziram teda. Nam je teda 22.Venku chodime obcas i bez kocaru, snazim ji odplenovat do cervence jeste chvili cas mame:D na nocnik chodime na malou, ji sama, zasadne neuspavam. To kojeni a uspavani je trochu asi bic v tomhle veku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 14:33
Zakladatelko neboj se nic. 
Já mám rozdíl bez týdne 15 měsíců mezi dětma a bylo to v pohodě. Člověk se dané situaci přizpůsobí, nesmíš si prostě trvat na tom, co máš zajeté, spousta priorit půjde stranou, řešit se budou jen opravdu zásadní věci, třeba bude doma dočasně větší nepořádek.
Možná by nebylo od věci zkusit odbourat večerní uspávání, počasí na to, aby chodil venku, už pomalu je (synovi je 16 měsíců a teď jsme koupili první boty, chodí od prosince a doteď taky jen doma), takže to do května natrénujete, no a buď zakup tandem kočár (my jsme měli Jané Powertwin) nebo stupátko za kočárek a všechno půjde, uvidíš. 
Ta interakce mezi nima je pak naprosto k nezaplacení, to se nedá ničím vynahradit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.12 14:35
Jo a zakladatelko , lásky nemáš 100% a nedělíš ji mezi děti, láska se násobí. Počkej, ať ti ho dají na břicho a bude po obavách, uvidíš. Druhé a každé další těhu je vždycky takové vlažnější, všechny ty obr emoce prožijem jen napoprvé, kdy nevíme, co čekat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.2.12 14:41
Ahoj, přidám se k tobě - my budeme mít rozdíl 24 měs.Na jednu stranu se těším, na druhou to těhotenství jde nějak mimo mě.Jak už tu někdo psal..
Nebojím se toho jak to prakticky zvládnu, zvládla jsem první, dám druhé..
Sice asi s plínama na 2× ( tohle nás nějak nebere a nechi nutit ), ale chodíme už nyní bez kočárku, většinu noci taky spí u mě a při uspávání taky někoho potřebuje.
Ale spíš psychicky s láskou k druhému, nějak si to zatím neumím představit, u prvního jsem to cítila už v těhotenství nyní to jde ztuha..ALe taky jsem ho víc prožívala, teďka jsem jen unavená, počítám tvrdnutí břicha..
Bojím se jestli to vůbec - ta láska přijde..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
Krátký děložní čípek
- 03.07.26
- Analytička96
Vaginální suchost bolest při sexu
- 26.06.26
- Anonymní
Čekala jsem, jakou budu mít ohromnou radost, že mi v bříšku roste nový člověk. Místo to - ano jsem ráda, ale to je asi tak vše. Mám doma 19 měsíčního raubíře, je hodný až na růst zubů a záchvaty vzteku … i docela poslouchá (jak v čem). S miminkem od sebe budou cca 22 měsíců. Spíše se děsím, jak to zvládem (pro mě šestinedělí bylo strašné), kojení, malý ještě sám neumí jíst, chodí zatím jen doma, venku ještě ne, večer ho musím uspávat … převládá strach nad radostí z dalšího potomka … někdy mám výčitky, že miminko v bříšku se cítí nemilované, že ho to třeba poznamená …
Měl to taky tak někdo? Přijde to po porodu samo? Nedokážu si představit, že ho budu mít stejně ráda, jak malého …