Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, myslím, že je důležité se svěřit, zvláště pokud jde o věci, které tě hodně trápí. Já to dělám tak, že se věřím své kamarádce nebo přítelovy (podle toho o co jde) a pak to proberem a podle toho si udělám výsledek a řeším to dál, nebo ne.....ale dusit to v sobě není dobré. Každý máme starosti a myslím, že není důvod se za ně stydět. Jde o to, svěřit se tomu, komu věříš. Mít jistotu, že to zítra nebude vědět třeba celý kolektiv. Pokud je to něco opravdu choulostivého, co nechces ríct ani nej nej kamarádce, můžeš to řešit i tady a anonymne:) třeba te překvapí nekdo nejakou dobrou radou nebo potesí pekným slovem ![]()
Jeste me nepadla jedna vec, proc se mozná bojís sverit…treba znás pravdu, nebo si jí myslís a bojís se jí, nepripoustít si to. Proto o problému nemluvís. Bojís se pravdy nebo reakcí.....
vítej v klubu! takhle jsem žila celej život, uzavřená ve svým světě. Na okolí hrála hru jak je vše v pohodě a uvnitř se užírala. Měla jsem ale štěstí, před půl rokem jsem potkala úžasnou holku, a přesto, že bych tomu nikdy nevěřila, sveřila jsem se jí…u mě nevídaná věc, protože lidem nevěřím…ale máme spolu skvělej vztah a jsme jak sestry. Sice to nebylo hnedka, trvá mi to vše trochu dýl a leze to ze mě jak z chlupatý deky, ale vcelku o mě ví vše. Moc mi pomáhá a já jsem jí moc vděčná.
Takže i tobě přeju ať někoho takovýho najdeš!
Mám dvě nejlepší kamarádky, kterým jsme schopná říct všechno a moc mi chybí, když se dlouhonevidíme a nemůžeme si popovídat.Hodně si taky povídám se svojí mamkou a smaozřejmě taky s manželem.
Karenka píše:
Jeste me nepadla jedna vec, proc se mozná bojís sverit…treba znás pravdu, nebo si jí myslís a bojís se jí, nepripoustít si to. Proto o problému nemluvís. Bojís se pravdy nebo reakcí.....
To máš zřejmě pravdu
Vím jaká je pravda ale bojím se jí slyšet od druhých
A to ta „pravda“ nemusí být nic světobornýho ![]()
Anonymní píše:
Neumím se svěřovatVždycky když mám starosti, trápení tak to v sobě dusím
Nikomu nic neřeknu, protože se za ty své starosti stydím
Pomůže vám když se svěříte? Komu se svěřujete? Já snad ani nemám komu se svěřovat
Snad jen holkám tady, ale těm se taky prostě nesvěřím. Prostě to nějak polknu a jedu dál… Jak jste na tom vy? A hádejte proč jsem anonym? No protože se stydím, že mám starosti
máme s mužem menší krizi
No každý jsme jiný… někomu pomůže, když se vypovídá a je jedno, komu, jiný se nechce svěřit ani nejbližším, rodičům, nejlepší kamarádce… a někdy se taky nechceme svěřit s něčím, co nás trápí a myslíme si, že je naše vina… a nakonec většinou vyjde najevo, že jsme se trápili zbytečně a že chyba není na naší straně, nebo že to není tak strašné, jak se zdálo… a to svěření se svými starostmi a problémy může přinést nejen úlevu, ale i řešení… a ono stejně není dobře dusit všechny starosti, problémy a smutky v sobě, když je toho moc, tak se to většinou odrazí na našem zdraví… a to rozhodně není dobře…
Jinak na svěřování mám manžela a nebo mám kamarádku, se kterou se svěřujeme navzájem…
Když máš problémy s manželem, tak to asi bude chtít nějaký nezávislý pohled zvenčí… většina problémů se dá vyřešit, jen se musí chtít… někdo potřebuje poradit, postrčit, ukázat cestu… ale dokud nenapíšeš víc podrobností, tak se těžko radí… jsi tady anonymně, nechceš to zkusit? Někdy je řešení jednodušší, než by člověk čekal…
Anonymní píše:Karenka píše:To máš zřejmě pravdu
Jeste me nepadla jedna vec, proc se mozná bojís sverit…treba znás pravdu, nebo si jí myslís a bojís se jí, nepripoustít si to. Proto o problému nemluvís. Bojís se pravdy nebo reakcí.....Vím jaká je pravda ale bojím se jí slyšet od druhých
A to ta „pravda“ nemusí být nic světobornýho
No jo, nejtěžší je přiznat si pravdu sami sobě a odpustit si… pak už je to jednoduché, to je vždy jen ten první krok tak strašlivě těžký…
já mám štěstí, mám super manžela, a ikdyž někdy mé problémy vnímá jako prkotiny, můžumu říct cokoliv. je hrozně důležité se svěřovat. můžeš klidně i tady jako anonym. mě kolikrát už pomohlo se z toho vypsat… tady tě holky podpoří, nikdo tě neodsoudí a pokud ano, ber to jako další názor, který tě přiměje získat na problém jiný názor!
Já mám takové motto: pravda tě nejdřív naštve, ale pak tě posílí:) A někdy mám také trápení a dusím to, a pak když se nad tím zamyslím a utřídím si myslenky, přijmu pravdu a problém je fuč.....jindy je to složitější a člověk potřebuje oporu někoho jiného a pokud jí nemá doma a ani nemá kamarádku na svěření, je to velmi těžké.......
Hihi, právě ses svěřila ![]()
Někdy se svěřuju, někdy ne, někdy anonymně na netu, někdy kamarádce, partnerovi, to záleží. Máš zas ale tu výhodu, že vše nerozkecáš a pak nemusíš řešit pomluvy a drby ![]()
Neboj já to taky neumím, až v okamžiku, kdy to mám vyřešené, tak to všem povím.
Neumím se svěřovat
Vždycky když mám starosti, trápení tak to v sobě dusím
Nikomu nic neřeknu, protože se za ty své starosti stydím
Pomůže vám když se svěříte? Komu se svěřujete? Já snad ani nemám komu se svěřovat
Snad jen holkám tady, ale těm se taky prostě nesvěřím. Prostě to nějak polknu a jedu dál… Jak jste na tom vy? A hádejte proč jsem anonym? No protože se stydím, že mám starosti
máme s mužem menší krizi 