Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neumím stanovit hranice
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.8.17 16:37
A proc by se nemohla podivat na vnouce v porodnici? Tva mama taky nesmi? Ja zas nechapu tu modu, ze rodicka ma pravo na totalni klid..jasne ano ma, ale je to babicka a tesi se. Myslim, ze dvacet minut v porodnnici bys prezila, pokud by byla vule..ve zbytku si stat za svym.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 17:02
Ježíši, to jsou ty babičky malé děti, že nevydrží pár dní?
To je tady pro některé opravdu tak těžko pochopitelné, že někdo si chce po porodu v klidu větrat krvácející rozkrok (když už sžívání se s miminkem, počátky kojení, a hormonální návaly nejsou pro vás argument) a návštěvy u toho nepotřebuje? Asi jste měly poporodní období úplně v pohodě, ale ne každý to tak má.
Opravdu si myslím, že návštěvy do porodnice nepatří, a pokud ano, tak jenom v tom případě, že si rodička návštěvy přeje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 17:20
@inkakřivák píše:
@PAN66 Mně se moc líbí argument - potřebuji klid, abychom se sžili s dítětem. Je to takové pěkné - ale jak se to dělá třeba v rodině, kde už jsou dvě děti? kam je strčí, aby se mohli sžívat? myslím si, že tahle tchyně není nic zlého, prostě se zajímá a já nechápu, proč je to tak hrozné. Jednou jste její rodina, tak prostě má zájem. Kdyby se neptala, tak bude sobecká mrcha, která se nezajímá, když se ptá, je vlezlá. To je pak těžké. A upřímně si myslím, že nějaká ta desetiminutová návštěva v porodnici by vás nezabila. At se babička pokochá miminkem, pak jí klidně říci já jsem unavená a jdu ležet, dítě sbalit a jít. Hotovo. A třeba se hned domluvit, kdy se může babička stavit doma na delší návštěvu. Ona se totiž taky na to dítě svého syna těší! Ono to miminko není jenom vaše, má i tátu!
Naprostý souhlas..opravdu větu „abychom se sžili“ nechápu..ze všeho se dneska dělá tragédie..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 17:25
Považuji za vrchol neslušnosti jít do porodnice, aniž se předem zeptám, zda si to rodička přeje. Teď čekáme v rodině přírůstek, takže jsem se zeptala budoucí maminky, zda si přeje návštěvy. Dověděla jsem se, že ne, že budou po šestinedělí sami zvát domů, až se na to budou cítit. Vzala jsem to úplně v pohodě, počkám na pozvání. V životě by mě nenapadlo si nárokovat „okouknutí mimča“ jen proto, že jsem příbuzná. Rozumní lidé to pochopí.
Navíc málokterá návštěva zůstane v porodnici deset minut, to je naivní představa. Každá žena má právo určit si, kdo a kdy a jestli za ní do porodnice přijde. Kdo není schopen toto respektovat, tak je fakt buran.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
22.8.17 18:28
@inkakřivák A ty starší děti budou s matkou v porodnici? Asi ne, že? Myslím, že čerstvá matka si aspoň den dva klidu zaslouží. A obávám se, že babička, které je zatěžko dojet do vzdálenější porodnice se za 10 minut návštěvy neotočí a nevyklidí pole. Navíc kdyby se jen slušně domluvila, tak by to nemusel být problém, ale vypadá to, že tu návštěvu bere jako samozřejmost bez nutnosti domluvy s matkou dítěte. Zase za ten zájem o vnouče nemůže schovávat veškeré svévolné strkání nosu do věcí rodiny svého syna.
- Citovat
- Upravit
22.8.17 18:43
@Elenloth Jenomže právě tohle je ta potíž - pro někoho je to prostě samozřejmost, že jsou rodina, a tím pádem berou jako úplnou normální věc, že se synovi narodilo dítě, hurá jedeme do porodnice. Prostě jo, je to nový člen rodiny a všichni ho chceme vidět, ne? A pro někoho je to prostě nepředstavitelné buranství. Hrozné je, když se sejdou dva takto rozdílní lidé v manželství. Co pak? jedna strana se prostě chce zachovazt podle svých zvyklostí, druhá též. A ted kdo je v právu? manžel chce návštěvy, manželka je odmítá. Vy řeknete žena má právo, ona je matka, a co když on řekne - ale já jsem táta? proto říkám, že je líp, když se sejdou lidé se stejným pohledem na věc. pak tern problém není. A co se táýče těch dětí, starších sourozenců - ne v porodnici nejsou, ale doma ano, a proč tedy chce být matka hájena v šestinedělí na sžívání se, když má doma třeba ty dvě tři děcka?: Jak se pak sžívají? je to podle mne jenom výmluva prostá neboli obecná. Doted mi nikdo nevysvětlil, co je to sžívání se. Ale celkem mi to může být jedno, jen je mi líto, když vidím, kolik lidí si umí solidně kazit život takovými nesmyslnými komplikacemi. myslím si, že by to matku ani děcko nepoznamenalo hnatrvalo, kdyby třeba jen v rámci uchování slušných vztahů tu návštěvu přijali. Ale když myslíte, že ne, je to vaše věc. U nás to bohudíky funguje jinak. Bohudíky. Takže klidně v půlroce mi snacha vrazí dítě, bez nějakých manuálů dostaneme všichni pusu a ahoj, my přijedeme ráno. A já si najdu pyžamko, pleny, vykoupu, uložím ty prcky oba, nakrmím a uspím - n a že pyžama dostali oba velká - a co?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 18:45
@inkakřivák píše:
@PAN66 Mně se moc líbí argument - potřebuji klid, abychom se sžili s dítětem. Je to takové pěkné - ale jak se to dělá třeba v rodině, kde už jsou dvě děti? kam je strčí, aby se mohli sžívat? myslím si, že tahle tchyně není nic zlého, prostě se zajímá a já nechápu, proč je to tak hrozné. Jednou jste její rodina, tak prostě má zájem. Kdyby se neptala, tak bude sobecká mrcha, která se nezajímá, když se ptá, je vlezlá. To je pak těžké. A upřímně si myslím, že nějaká ta desetiminutová návštěva v porodnici by vás nezabila. At se babička pokochá miminkem, pak jí klidně říci já jsem unavená a jdu ležet, dítě sbalit a jít. Hotovo. A třeba se hned domluvit, kdy se může babička stavit doma na delší návštěvu. Ona se totiž taky na to dítě svého syna těší! Ono to miminko není jenom vaše, má i tátu!
no sziva se i s temi ostatnimi detmi, ne? jsou rodina, ziji ve spolecne domacnosti, ty deti nejsou navsteva, naipak vic deti, vic pro nekoho potreba klidu, ne se jeste starat o navstevu..jako pokud matka nechce, nechce. jako pokud vy ji nevadilo jet daleko kvuli tomu, ze manzel vezme mimi na chodbu a ukaze, pric ne, ale ruku na srdce, to by u vetsiny tchyni stejne neoroslo a prisly by si odstrcene a bylo by ti, proc nemuzu na pokoj..podej prst..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 18:49
@PAN66 Myslíš? Každá tchyně musí být ta špatná, stejně jako každá snacha musí být ušlápnutá? Ruku na srdce, stejně jako jsou špatné tchyně, jsou i solidní mrchy snachy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 18:50
@mamamiem píše:
Potřebuji se vypsat, popřípadě požádat o radu. S přítelem jsme spolu přes tři roky, letos očekáváme narození miminka. Možná je i moje chyba, že jsem doposud striktně neřešila chování matky přítele a řeším to až teď, když jsem těhotná, ale příjde mi, že prostě přituhuje, ničí mi to vztah, chci si stanovit své hranice, nastavit pravidla, a to, aby ona pochopila, že máme už svoji rodinu, svůj domov, svoje soukromí… že ona nemá žádné právo, aby se starala do spousty věcí, do kterých se stará.Přítele matka mě ještě neznala a už řešila výživné na mé dítě (z předchozího vztahu mám jednoho potomka), to mi řekl přítel… potom začaly takové malé náznaky toho, že prostě sice se usmívá, ale není to upřímné, vidím, jak mě probodne pohledem, že jsme jako soupeřky, ale ale já ji jako soupeřku neberu, přítel miluje nás obě, jen každou jiným způsobem. Ona se zeptá sama od sebe a pochválí mi, co mi přítel koupil na narozky, výročí a pak, ho na další návštěvě, kde je sám sepsuje, že za mě utrácí peníze. Pochválí příteli účes, nějakou změnu, a když je tam sám, řekne, že předtím to měl lepší… Často se taky stávalo, že mě psala, jak se má její syn, že u ní dlouho nebyl, jestli dojel dobře ze služebky. Tohle jsem začala řešit tak, že jsem ji slušně napsala, ať si napíše jemu, že on vlastní svůj mobil.
Taky se vyjadřuje negativně o tom, když na návštěvu přijedem bez dítěte, protože je u svého biol. otce. Ten má přece právo dítě vidět, a já se nemusím ospravedlňovat, že dítě je se svým otcem. Do toho nemá vůbec co mluvit a když jí to řeknu, úplně mě ignoruje.Vyvrcholilo to teď, v těhotenství, kdy začala řešit to, kde jsme si s partnerem vybrali rodit v porodnici, protože je to dál od domova, ona nebude moct dojet. (aniž by se zeptala, jestli o tom vůbec někdo stojí. Na to už jsem se naštvala a slušně ji řekla, že je to záležitost pouze mě a chlapa a návštěvy si snad budeme zvát sami až domů dle domluvy. Na což mi ironicky odfrkla, že babička přece uvidí vnouče automaticky, kdy bude chtít ona, přátelé ať si zvu dle domluvy.
Štve mě ta sobeckost z její strany, co takhle myslet na to, že si vybírám porodnici, kde já a miminko budem mít lepší péči, že chci mít po porodu klid a chceme se nejprve sehrát my jako rodina…
Dřív jsem tam jezdila celkem ráda, teďka spíš jen tak, že musim. Podporu moc nemám v příteli, který se mnou sice ve všem souhlasí, ale až doma po návštěvě u jeho rodičů, tam neřekne nahlas ani ň. Řekl, že nechce, aby si mamka myslela, že jsme dva proti jedné a aby jí to prej nebylo líto.
I když nemáme s mužem žádné problémy ve vztahu (mimo tyhle situace s jeho máti), tak to můj vztah k němu dost ovlivnuje. Myslím, že by měl i přítel reagovat, žije se mnou, čeká rodinu a nežije přece s matkou. Dost mě to už unavuje, a po porodu to bude ještě horší… Nejhorší je, že si dost věcí beru a nejsem flegmatik, co by nad tím mávnul rukou, ale myslím na to…Ona totiž umí dost dobře zahrát na city, a rozplakat se. Kdyby se tohle týkalo mé mámy, tak bych prostě situaci řešila rázně, ale takhle si to nedovolím, protože ona není moje máti, myslím, že by měl zakročit syn.
Chce to nastavit jasná pravidla hned od začátku. Vypadá to na pěknou manipulantku. Ovšem největší problém je ten, že tvůj přítel sice s tebou po straně souhlasí, ale matce nic neřekne, čili se tě nezastane. Zřejmě budeš muset nastavit mantinely ty. V klidu bych jí řekla, že ji chápu, a respektuji jako maminku a babičku, ale rodina jste vy, takže
u vás platí vaše pravidla. Že nestojíš o nevyžádané rady, a když tak se sama zeptáš.
A za tím si stůj. Pokud bude říkat něco, s čím nesouhlasíš, v klidu řekni, že to je její názor, a ty máš na tu věc jiný názor. A dělej si to podle sebe. S tou porodnicí bych to nehrotila. U nás to bylo zase tak, že když by se někdo nechtěl přijet podívat na miminko, tak by mi to bylo líto. Krátká návštěva nikoho nezabije. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 18:54
@inkakřivák píše:
@PAN66 Myslíš? Každá tchyně musí být ta špatná, stejně jako každá snacha musí být ušlápnutá? Ruku na srdce, stejně jako jsou špatné tchyně, jsou i solidní mrchy snachy.
to nejsou, ja mam tchyni az na par malickosti perfektni, byt me obcas..ale to ja ji asi taky, ale pokud ty vztahy takove nejsou..a i kdyz byly, prisla k nam do porodbice druhy den a upri.ne, byla jsem rada, kdyz odesla. nemela jsem naladu na nikoho nez manzela, hodne tezky porod, problemy s kojenim, do toho jeji byt dobre minene rady..byla jsem rada, ze pozbala, ze o navstevy nemam zajem a nechala na nas, abysme si rekly, kdy muze prijit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 19:01
@inkakřivák píše:
@Elenloth Jenomže právě tohle je ta potíž - pro někoho je to prostě samozřejmost, že jsou rodina, a tím pádem berou jako úplnou normální věc, že se synovi narodilo dítě, hurá jedeme do porodnice. Prostě jo, je to nový člen rodiny a všichni ho chceme vidět, ne? A pro někoho je to prostě nepředstavitelné buranství. Hrozné je, když se sejdou dva takto rozdílní lidé v manželství. Co pak? jedna strana se prostě chce zachovazt podle svých zvyklostí, druhá též. A ted kdo je v právu? manžel chce návštěvy, manželka je odmítá. Vy řeknete žena má právo, ona je matka, a co když on řekne - ale já jsem táta? proto říkám, že je líp, když se sejdou lidé se stejným pohledem na věc. pak tern problém není. A co se táýče těch dětí, starších sourozenců - ne v porodnici nejsou, ale doma ano, a proč tedy chce být matka hájena v šestinedělí na sžívání se, když má doma třeba ty dvě tři děcka?: Jak se pak sžívají? je to podle mne jenom výmluva prostá neboli obecná. Doted mi nikdo nevysvětlil, co je to sžívání se. Ale celkem mi to může být jedno, jen je mi líto, když vidím, kolik lidí si umí solidně kazit život takovými nesmyslnými komplikacemi. myslím si, že by to matku ani děcko nepoznamenalo hnatrvalo, kdyby třeba jen v rámci uchování slušných vztahů tu návštěvu přijali. Ale když myslíte, že ne, je to vaše věc. U nás to bohudíky funguje jinak. Bohudíky. Takže klidně v půlroce mi snacha vrazí dítě, bez nějakých manuálů dostaneme všichni pusu a ahoj, my přijedeme ráno. A já si najdu pyžamko, pleny, vykoupu, uložím ty prcky oba, nakrmím a uspím - n a že pyžama dostali oba velká - a co?
V rámci uchování dobrých vztahů by měla především tchyně mít v sobě trošku slušnosti. Zakladatelce oznámila, že ona může automaticky vnouče v porodnici vidět, KDY ONA SAMA bude chtít. Jako toto mi říct tchyně, tak s ním vyrazím dveře, vztahy nevztahy. Nezlob se, ale toto je chování drzého spratka a ne starší dámy a matky.
Co třeba místo automatického očekávání zvolit slušnější strategii?
„Jak to budeš mít s návštěvami? Myslíš, že bychom se mohli v porodnici zastavit? Nezdržíme se dlouho, zavoláme ti předem a domluvíme se, kdy se ti to bude hodit…“ Myslím, že taková komunikace a slušnost je základ, na který většina rodiček neřekne ne. Ale jestli si někdo myslí, že naběhne automaticky a ani se předem neohlásí, nezeptá se, zda se to hodí a ještě předem vykřikuje to, co zakladalčina tchyně, to je fakt vychování řeznického psa. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 19:05
@Adrasteia píše:
V rámci uchování dobrých vztahů by měla především tchyně mít v sobě trošku slušnosti. Zakladatelce oznámila, že ona může automaticky vnouče v porodnici vidět, KDY ONA SAMA bude chtít. Jako toto mi říct tchyně, tak s ním vyrazím dveře, vztahy nevztahy. Nezlob se, ale toto je chování drzého spratka a ne starší dámy a matky.
Co třeba místo automatického očekávání zvolit slušnější strategii?
„Jak to budeš mít s návštěvami? Myslíš, že bychom se mohli v porodnici zastavit? Nezdržíme se dlouho, zavoláme ti předem a domluvíme se, kdy se ti to bude hodit…“ Myslím, že taková komunikace a slušnost je základ, na který většina rodiček neřekne ne. Ale jestli si někdo myslí, že naběhne automaticky a ani se předem neohlásí, nezeptá se, zda se to hodí a ještě předem vykřikuje to, co zakladalčina tchyně, to je fakt vychování řeznického psa.
Taky mě zarazil ten styl komunikace od jeho matky. Chtělo by to trochu diplomacie, a to všeobecně ve vztazích, a hned by to vypadalo všude jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 19:06
Odpověd pro Adrasteia
V tomto s tebou plně souhlasím. Ale víš jak, já málokdy věřím naprosto plně tomu, co se tu píše. Chápu, že je třeba zakladatelka naštvaná, a třeba kolikrát už něco přibarví, aniž by si to uvědomovala. A tak, jak to píšeš ty, mi to přijde akorát. A třeba takto jsme to měli my - ale podotýkám, že jsem počítala s tím, že mi holky žádná neřeknou ne, my se sžíváme, až po šestinedělí. Takže jsem sice jela těch 300km tehdy, pochovala jsem si prvního vnuka a za chvíli jsem zase jela zpět. Ale stál ten ýlet za to. Prostě - slušnost na obou stranách a pochopení na obou stranách - matka by měla pochopit, že se babka těší, a babka by si měla uvědomit, že máma může být odvařená - tedy ze jistě je odvařená, a nestrašit v porodnici půl dne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 19:10
Já ale nikde v příspěvku nepsala, že partner s návštěvami v porodnici souhlasí. 
Neřeším v příspěvcích jen porodnici, ale komplexně celkově situaci a řešení věcí, do kterých jí prostě nic není. V tomhle se mnou partner sice souhlasí, avšak jí neřekne nic, protože se jí nechce dotknout.
Tou porodnicí to jen vyvrcholilo, myslím, že si snad můžu vybrat, kde se líbí mě, a ne poslouchat výčitky, že mám jít tam, kde to návštěvy budou mít blíže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 19:23
@Adrasteia píše:
V rámci uchování dobrých vztahů by měla především tchyně mít v sobě trošku slušnosti. Zakladatelce oznámila, že ona může automaticky vnouče v porodnici vidět, KDY ONA SAMA bude chtít. Jako toto mi říct tchyně, tak s ním vyrazím dveře, vztahy nevztahy. Nezlob se, ale toto je chování drzého spratka a ne starší dámy a matky.
Co třeba místo automatického očekávání zvolit slušnější strategii?
„Jak to budeš mít s návštěvami? Myslíš, že bychom se mohli v porodnici zastavit? Nezdržíme se dlouho, zavoláme ti předem a domluvíme se, kdy se ti to bude hodit…“ Myslím, že taková komunikace a slušnost je základ, na který většina rodiček neřekne ne. Ale jestli si někdo myslí, že naběhne automaticky a ani se předem neohlásí, nezeptá se, zda se to hodí a ještě předem vykřikuje to, co zakladalčina tchyně, to je fakt vychování řeznického psa.
Nenapsala bych to lépe, děkuji. Takhle bych to brala, bohužel to tak není, a je mi to líto. A není to jen o komunikaci, co se týká porodnice. Oznamovacím, popř. rozkazovacím způsobem jedná víceméně v jakémkoliv tématu. (Např. Volám jí, že se stavíme na kafe, jestli můžeme. -Ne, přijedete na oběd.- My ale nepřijedem na oběd, jedeme na výlet. Stavíme se po výletě na to kafe, můžeme?" A návštěva se pak nese v duchu, kdy vyčítá…Kdyby se slušně zeptala, návštěvu bych jí neodmítla, takhle mi oznámí, že když rodila před 35 lety, bylo běžné, aby tak prarodiče došli na návštěvu jak se jim zachce, je to prý automatika. A rozhodně nejsem nějaká svině, většinou jsem to já, kdo řekne příteli, jestli se nestavíme k rodičům, že jsme tam dlouho nebyli, jestli nechce zavolat mamce, že je něco levnějšího, co kupuje, když jsme na nákupu, takže já rozhodně nejsem někdo, kdo není nakloněn návštěvám rodiny nebo kdo není nakloněn ustoupit, udělat nějaký kompromis. Ale má to své meze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
