Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neumím stanovit hranice
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.8.17 14:15
@adresa problém je v pochopení psaného textu. Já neříkám, že váš přístup je problém, ale pouze říkám, že váš přístup může způsobit problém. To je hodně veliký rozdíl, ale opravdu hodně veliký. Tak to zkuste ještě jednou přečíst.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 18:28
@inkakřivák píše:
Anebo třeba taky sodu - že s umí uvařit sama. A taky třeba info, že se ted bude sžívat s miminkem a proto návštěvy až. Ono i tohle klidně může být. Hele to je jedno - můj názor - tvůj názor. Jak říkám my to máme takto a jsem a to ráda, vy to máte jinak, váš problém. Naštěstí ne můj. Dležité je, jak se sejdete. A když to vyhovuje všem stranám, tak jo. Problém nastává, když to vyhovuje jen straně jedné - třeba mamince - ale ne otci. Nemluvím o prarodičích, protože ti mají zkrátka smůlu a jsou druzí. Ale otec je první tak jako matka. A pak začínají problémy - a dle mého plně zbytečně. Protože tohle je prakticky taková prkotina a hloupost.
„vy to máte jinak, váš problém. Naštěstí ne můj.“
Příspěvek upraven 24.08.17 v 18:54
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 18:33
Pokud jde o tu porodnici, o které tu celou dobu vedeme řeč, tak nejde o to, aby se sešly obě strany nebo dokonce všechny strany. Těch pár dnu fakt musí jít tyhle věci podle rodičky. Jiný přístup je bezohledny a sobecký.
Přirovnání už jsem tu taky psala - az bude tchyně po operaci a pár dnu bude chtít klid a jen manžela, tak to taky musí mladi respektovat a ne ji tam cpát vnoučata
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 22:07
@mamamiem nám tchýně taky dala seznam jmen která jsou vhodná 
, manžel mrknul a řekl že smůla ale ani jedno z těch jmen není ve výběru Někdy je to těžké 
Roky jsem se s ní nestýkala a ted je to až moc vše v klidu. manžel říkal že snad zmoudřela a ví kdy má raději mlčet. Na mě se usmívala za rohem pomlouvala a snad čekala že se to nedozvím . kdyby jednala na rovinu mohlo se to vše řešit v klidu, takhle jsme se nebavili od prosince 2008 do října 2016 A jen doufám že už nenastane doba kdy to budu muset utnout 
Z vlastní sestrou se nebavila roky kvůli pár dekám třešní a už se baví i když asi nic extra. Je fakt dobré si to nastavit hned, pak časem se to blbě mění 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 22:55
@Markéta80 píše:
@mamamiem nám tchýně taky dala seznam jmen která jsou vhodná
To je mi moc líto, snad to už bude v pořádku. 
a jak probíhal třeba kontakt s ní a vnoučetem/ vnoučaty? A kdo udělal první krok k usmíření? U nás snad tahle situace nikdy nenastane, a vždy se nějak domluvíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 23:05
@mamamiem kontakt s vnoučaty šel přes manžela takže to měla dost omezené, protože manžel zase tak často doma nebyl. No usmíření? Tak nějak postupně, nebylo to tak že by se něco řešilo, ona že bude jezdit s prostředním do školky, vozíme ho přes celé město takže jsme musela předávat a velký podíl na tom má naše nejmenší, já byla v kuchyni a ona na babi na předsíni at taky mamince řekne ahoj a v říjnu jsme jeli na pár dní pryč, tchýně tady takže jsem musela s ní probrat co kde děti mají. my si tykaly takže se jen navázalo 
a snad to bude v klidu. bylo to fakt nepříjemné, manžel říkal že by jí vadila každá takže to nebylo mnou . jen jí nedošlo že když já kontakt utnu už sem nebude chodit moc často, musel u toho asistovat manžel tak chodila o víkendu 1× za 14 dní. Fakt pomluvy nesnášim, na mě samé úsměvy a pak pomlouvat , asi mě to říct do očí nedokázala Dokonce se mnou a mladším synem jela vlakem k lékaři . manžel mě pak i říkal že je znát že se zklidnila a snad poučila že má napřed myslet a pak mluvit Ale at vztahy byly mrtvé tak si děti brala k sobě a řídila se tím co se řeklo . Nejmladší k ní začala chodit kolem 2,5 let, napřed tam sní 2× byl manžel a pak už si jí brala sama. malá tam chodí ráda a na začátku se tchýně ptala co malá může k obědu, ted už si to s ní malá řeší sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 07:29
K tomuhle se snad ani nelze nevyjádřit. Abych si odbyla problém s porodnicí, za mě teda, i když jsem měla porod těžký, na pokoj mě vezli, jelikož jsem se po dvou hodinách odpočinku sunula k zemi, byla jsem vděčná za každou návštěvu. Naopak jsem pomalu bulela, když všichni odcházeli a ráno už odpočítávala minuty, kdy někdo přijde. Nevím, co vám tolik vadí na návštěvách v porodnici, přijde mi to přirozené, každá jedna z vás by slintala, kdy uvidí kamarádky dítě a nedělejte, že ne… natož když je to vnouče… 
Ale ok, nechcete, tak se pak ale nedivte, když i k vám pak bude někdo mrzutý a neochotný protože tohle mi nepřijde jako „nemám náladu a chci se sžít (a jako proboha, co to je?), tohle mi zavání tak trochu mstou vůči tchýni. Tohle zakladatelko neber jako útok, naopak, chci, aby sis sama sáhla do svědomí a poučila se. Respektive, dát ti radu. Protože jediná rozumná, tady z těch, nebudu citovat, ale bylo to něco jako "u nás v rodině je to tak, že radosti i bolesti prožíváme spolu“, čili jediné správné řešení je, když vyhovuje oběma stranám, v tom je tvůj problém, buď to vyhovuje tobě anebo jí, ale nikdy ne dohromady. To, že ti předložila seznam jmen, upřímně, to dělá skoro každá babička, že si chce prosadit jméno, který si neprosadila nebo se nedočkala u svého dítěte (např. pokud má kluky a ty čekáš holku). Přijde mi, že se až zbytečně zabýváš malichernostmi a od tchýně si držíš odstup, tak nějak s ní jednodušše řečeno, nechceš být kámoška a ta protistrana to cítí a kope kolem sebe. Zkus být trochu diplomat, jsou věci, které u svých tchýní musíme přehlédnout, protože jsou to maminky našich partnerů a ty jsou vždycky na své syny háklivé. Stejně tak je to u vašich tatínků, jste jejich princezny a oni vás budou chránit klidně i s pistolí v ruce 
Na tvé straně vidím chybu v tom, že se prostě nesnažíš s ní vyjít v dobrém, ty se s ní snažíš jen nějak vyjít a šoupat nohama a pak se nemůžeš divit… být tebou, zkusím s ní jednat úplně jinak. Já ku příkladu nemám problém s tchýní sedět nad lahvinkou vína, vyrazit na nákupy, nabarvit jí hlavu, udělat nehty. Když už se vrátím do porodnice, byla si miminko pochovat hned druhý den a jakou měla radost, pusu jsem dostala, košík dobrot, po návratu domů oběd, abych nemusela vařit… prostě a jednoduše, se vstřícností nejdál dojdeš, udělej laskavost, radost a odmění se ti. Jen těžko říct, jak moc už je váš vztah poškozen ostupem a nezájmem. Protože pokud se ti vztah s ní nepovede zachránit, bude ti to ničit i vztah s partnerem, i s tvým dítětem, to ti doufám dochází. Je to jeho maminka a proti té on se nikdy nepostaví, ne, kvůli takovýmhle blbostem, protože tohle jsou blbosti, tohle nejsou věci opravdu důležité. Dítě babičku potřebuje, je to rozmazlovací element, který mu předá životní moudra a zásady, jelikož na to má už jednoduše věk. Babičky, ať chceme nebo ne, umí líp číst pohádky a šeptat říkanky než maminky, pečou dobroty a nebudou tu věčně, dejte možnost jim se užít navzájem. Jednou by vám to ty děti mohly vyčíst a nebo ještě hůř, vrátit a taky určitě nechcete být jednou odstrčená… a k tomu „já já já moje moje moje“, tak to není pravda, stejně tak je to dítě partnera a dokonce, ze zákona, na ně mají „nárok“ i prarodiče, takže ať se tady, maminky, sžíváte jak chcete, babičky jsou prostě součástí úzké rodiny a do sžívání patří, vy jste totiž taky jejich děti, na to nezapomínejte 
Příspěvek upraven 25.08.17 v 07:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 07:43
@Taktrochumaminka píše:
K tomuhle se snad ani nelze nevyjádřit. Abych si odbyla problém s porodnicí, za mě teda, i když jsem měla porod těžký, na pokoj mě vezli, jelikož jsem se po dvou hodinách odpočinku sunula k zemi, byla jsem vděčná za každou návštěvu. Naopak jsem pomalu bulela, když všichni odcházeli a ráno už odpočítávala minuty, kdy někdo přijde. Nevím, co vám tolik vadí na návštěvách v porodnici, přijde mi to přirozené, každá jedna z vás by slintala, kdy uvidí kamarádky dítě a nedělejte, že ne… natož když je to vnouče…
a co jako, zes ty byla rada za navstevy, kazdy to ma snad jinak, ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 07:44
@PAN66 píše:
a co jako, zes ty byla rada za navstevy, kazdy to ma snad jinak, ne
nene, všechny to musíme mít stejně. A pokud to některá tak nemá, tam holt je ta problémová, zlá a sobecká…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 08:04
@PAN66 @Keyllah
Mám takový pocit, že jste si ten text nepřečetli/y, nevím, co jste zač, ženy, muži, to je fuk, zkuste to znova, stojí tam „za mě, i když jsem měla porod těžký…“ čili pouze jsem popsala svou zkušenost a k ní trochu sobecké rady, že když už nic, mohla by třeba využít právě toho, že by jí tchýně na oplátku ku příkladu uvařila, protože to jsem já za sebe určitě nejvíc ocenila. Ale nechápu, co se tu furt plácáte s porodnicí, pokud vím, není to hlavní problém a úplně opomíjíte zbytek odkazu a rady zakladatelce ale kdo holt chce rýpat a cpát a omýlat jak pokažené rádio, budiž mu dopřáno, jen jsou to příspěvky vcelku bezcenné, hlavně pro tu, co diskuzi založila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 08:57
@Taktrochumaminka Hezky shrnut.
A ještě poukážu na ten seznam jmen třeba. Jak tu někdo psal, že ho taky dostali a manžel se usmál a řekl no jo, jenže nám se nehodí. A bylo to. Proč se hned naštvat a dělat drama, že vám diktuje. Tak dala návrh a co? Přečtu, usměju se a řeknu ěkuju, jsou pěkný, třeba o té Natálce bych uvažovala, ale my už jsme domluvení, bude Adélka. A hotovo. Ale vybrala jste taky pěkně, třeba příště jo? Prostě chyba je, že se všechno bere hned jako útok. A ne jako diskuze, jako návrhy. Jistěže pokud tchyně řekne - zítra odpoledne přijedu a koupím ti kočár, vybrala jsem, pak je na místě reakce jiná - děkuji, ale ne. Přijedte, dáme kafe, ale kočár já už mám domluvený a dost. Ale pořád je to jenom o způsobu komunikace, o vyjadřování. A jediné co doporučuji je slušnost, nehrotit, nehnat někam na ostří typu bud ona nebo já. Často se tu objevuje, že matky bojují o své syny, ale ze způsobu komunikace bych řekla, že stejně často se tu vede bitva o odtržení od původní rodiny, úplné a dokonalé. Je to nesmysl. Naučte se říkat si třeba tohle - máma je jednou máma, ale mne si vybral, se mnou chce strávit zbytek života, za mnou odešel, takže co? jen at si jede na návštěvu. Mne si vybral, ne ji. Třeba vám to pomůže. A při dostatku tolerance vás ta máma bude ještě podporovat, a nikdy vás nemůže ve vašem postavení ženy ohrozit. S výjimkou nějaké té opravdu echt mrchy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 09:18
@inkakřivák píše:
@Taktrochumaminka Hezky shrnut.
A ještě poukážu na ten seznam jmen třeba. Jak tu někdo psal, že ho taky dostali a manžel se usmál a řekl no jo, jenže nám se nehodí. A bylo to. Proč se hned naštvat a dělat drama, že vám diktuje. Tak dala návrh a co? Přečtu, usměju se a řeknu ěkuju, jsou pěkný, třeba o té Natálce bych uvažovala, ale my už jsme domluvení, bude Adélka. A hotovo. Ale vybrala jste taky pěkně, třeba příště jo? Prostě chyba je, že se všechno bere hned jako útok. A ne jako diskuze, jako návrhy. Jistěže pokud tchyně řekne - zítra odpoledne přijedu a koupím ti kočár, vybrala jsem, pak je na místě reakce jiná - děkuji, ale ne. Přijedte, dáme kafe, ale kočár já už mám domluvený a dost. Ale pořád je to jenom o způsobu komunikace, o vyjadřování. A jediné co doporučuji je slušnost, nehrotit, nehnat někam na ostří typu bud ona nebo já. Často se tu objevuje, že matky bojují o své syny, ale ze způsobu komunikace bych řekla, že stejně často se tu vede bitva o odtržení od původní rodiny, úplné a dokonalé. Je to nesmysl. Naučte se říkat si třeba tohle - máma je jednou máma, ale mne si vybral, se mnou chce strávit zbytek života, za mnou odešel, takže co? jen at si jede na návštěvu. Mne si vybral, ne ji. Třeba vám to pomůže. A při dostatku tolerance vás ta máma bude ještě podporovat, a nikdy vás nemůže ve vašem postavení ženy ohrozit. S výjimkou nějaké té opravdu echt mrchy.
Tady je ale potřeba zamyslet se i nad tím, jakým stylem komunikuje i ta tchýně. Nemůže přece pořád ustupovat a brát ohledy jen jedna strana.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 09:20
No vždyt jo, píšu snad něco jiného? Nebo si myslíš, že slušnost je prostě nesmysl? Řekne mám vybraný kočár a koupím ho, tak řeknu slušně děkuji, jste hodná, ale nechci. Já ho koupím - ne děkuji, ale nechci. Jednoduchá asertivita. Stačí se ji naučit. Být milá, slušná a pevná ve svém rozhodnutí, nic víc. To není ustupování, to je prosazování si svého.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
