Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Neustálé řvaní
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Janulka.001
26.1.10 17:57
- Citovat
- Upravit
Aghata nepřihlášená
26.1.10 18:07
Janulka.001 píše:
Dobrý nápad,tu sprchu zkusím, někde sem četla že to jedné mamce zabralo na syna
Nezkoušela bych. U některých dětí to může vyvolat hodně nebezpečnou odezvu, zástavu dechu, zástavu oběhu. A i kdyby ti přestal řvát v ten daný moment - při nejbližší možné příležitosti zase začne. Ledovou sprchou dítě nepochopí, že nemá řvát. Jsou i jiné cesty.
Ale chápu tvou beznaděj - máme doma cosi obdobného.
- Citovat
- Upravit
Betty03
26.1.10 18:49
ahoj,
naprosto podepisuju, že dětský psycholog /nehledej pod „dětský“ ale „klinický“, většina nerozlišuje a má dětské i dospělé pacienty, kdyby ne, řekne ti, nebo poradí jiného/.
S tou sprchou - my s úspěchem praktikovali, cca v 17 měsících, syn je taky silně temperamentní dominantní typ, ventilující veškeré emoce na ven, taky se začal vztekat, byl do vrtule a nic nepomáhalo. Několikrát jsem ho tedy odnesla do sprchy, podotýkám, že to bylo v létě a nebyla ledová, ale vlažná. Stačilo to ale, ze zuřivého řevu přešel do pláče a už se ode mě nechal uklidnit (stávalo se mu to vždy před poledním spaním z únavy a nějak jsem ho uklidnit musela, aby usnul). Takže stačilo pár kapek (na nohy) a začal plakat, vyndala jsem ho do osušky, tulil se, odnesla jsem do postýlky a za chvíli spal. Po několika extempore to skončilo. Nicméně tvůj synek je asi těžší kalibr a myslím, že odborná rada by nebyla na škodu. On možná si už příliš vytvořil dojem, že bude „po jeho“, tím 5× za hodinu kojením to podle mě začalo, asi moc nezažil, že by „prohrál“, když se do toho opře.
Na syna taky platilo, když byl v tom vzdoru, oddělit ho od „publika“, odvedla jsem ho do předsíně, ať se vrátí, až bude hodnej, přišel a jak mílius.
Vidím to na dvojčatech, jak je každá povaha jiná a vyžaduje jiný přístup- i u těch dvojčat: jedna je vzteklejší (Amálka), ale zas vyrovnanější, druhá tak nezuří, ale když se jí něco stane, je hned hysterická a neumí si pomoci. Takže Amálka se vztekne, že se nechce přebalovat, ječí, tak na ni houknu, někdy stačí říct důrazně „dost“, jindy ji plácnu. No a ona z plného řevu je najednou ticho a klidná. Když se to stalo poprvé, zůstala jsem na ni koukat. Justinka když se rozeřve, prohne se jak luk a když bych ji plácla, tak to jen zhorším, ona se neumí sama uklidnit, Amálka je sice vzteklejší, ale říkám, že má i „posilovač brzd“ 
Prostě: psycholog ti ho vyšetří, řekne jaký je temperament, poradí, co by na něj mohlo platit, a uvidíš. Zuřivé myšlenky si nevyčítej, doteď jsi mu přání jen plnila, ať sis myslela, co chtěla.
- Citovat
- Upravit
26.1.10 19:18
já si myslím, že je synek celkem normální, taky jsi ho asi kapku rozmazlila, když jsi mu každých 15 minut dávala prso, když si na tohle zvykl, nediv se, že si furt vyřvává, ono to rodičovství je i o trpělivosti a učení samostatnosti, navíc dítě cítí matčinu nervozitu a špatnou náladu, za tím psychologem by jsi měla nejprve asi ty, trošku se srovnat, hodit do klidu a pak řešit syna. Nic ve zlém, každý to má jinak, je to jen můj názor, a rozhodně tím nechci říct, že něco děláš špatně, jen to rodičovství není sranda, je potřeba se nad vším co člověk dělá a k čemu dítě vede zamýšlet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 19:20
Ahoj, četla jsem jen úvod, takže reaguju lehce off topic.
Popravdě Tě dost obdivuju, tohle bych nezvládla. Stačila mi péče o malinkou ségru, kterou jsem občas měla na krku se vším všudy a když byla mrzutá a plakala mi hodinu v kuse, tak já už pak málem brečela taky, jak mi jí bylo líto. Teď čekám vlastní mimi a dostala se mi do ruky super kniha, jmenuje se „Nejšťastnější miminko v okolí“, má to i pokračování s batoletem. Připadá mi, že ty rady, co tam jsou, to chtělo aplikovat na Tvého syna. To batole jsem ještě nečetla, třeba tomu ani nevěříš, ale já jsem ochotná ty rady vyzkoušet, pokud náše mládě bude taky takový cíťa.
Nikomu nic necpu, ber to jako doporučení zkusit do knížky mrknout, třeba by to zafungovalo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 19:47
Janulko doporučuju navštívít doktorku Krejčířovou, z Thomayerovy fakultní nemocnice v Praze, je to dětský klinický psycholog a slýchám na ní samou chválu, telefon najdeš bez porblémů na netu. Souhlasím s ostatníma, že u syna je vypěstovaný pocit, že si vše vyřve, je to pro něj nejsnazší a nejrychlejší cesta jak dosáhnout svého. Já osobně bych také byla s tou sprchou opatrná, není to sranda, pokud má tvůj syn skrytý problém, tak to může odstartovat něco ošklivého. A co se týče toho, že tě napadá, promiň, ale ať je mu kolik chce, tohle si nesmí dovolit, teď se možná proti mě spustí lavina nevole,ale takovou bych mu šoupla, že to ještě neviděl…držím ti palce, kdybys nevěděla kam se obrátit, zkus ranou péči, určitě ti poradí kontakty kam se obrátit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 19:48
Janulko, to musí být teda dost hukot…
sprchu bych urcite nezkousela…
Přečti si knihu „Malý tyran“ a „Pevné objetí“ od J. Prekopové. Případně koukni sem
Zkusila bych psychologa, rodinné konstelace, terapii pevného objetí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 20:05
Já osobně bych sprchu nepoužila nikdy, to je lepší nechat dítě v pokoji a jít do vedlejší místnosti (a zavřít dveře), když nemá publikum, tak ho to přejde, pokud není jiný problém. Pokud už jsi odhodlaná ho sprchovat, tak to nejprve prober s psychologem, protože si nemusíš pomoct, ale přidat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 20:11
Já souhlasím s názorem JaSa, dítě vycítí,že seš nervózní, svoje může hrát i to, že máte problémy se vztahem, jak jsi psala na začátku. Podle mě dvouleté dítě nemá cenu tahat k dětskému psychologovi, na tvém místě bych si tam zašla nejdřív sama se sebou. Velkou roli hraje přístup k dítěti, sama to vidím na svých dětech, když jsem nervní a spěchám, děcka mi to pěkně odzrcadlí svých chováním zpátky. Jakmile jsem v pohodě, jsou naprosto úžasný a s ničím není problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 20:25
No já bych řekla, že podle prvního příspěvku to není jen běžně se vztekající dítě, psycholog přece neznamená žádnou újmu, spíš potvrdí či vyvrátí, zda je dítě ok. Mně by teda jedna návštěva u něj stála za větší klid a případnou pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 20:31
JaSa píše:
já si myslím, že je synek celkem normální, taky jsi ho asi kapku rozmazlila, když jsi mu každých 15 minut dávala prso, když si na tohle zvykl, nediv se, že si furt vyřvává, ono to rodičovství je i o trpělivosti a učení samostatnosti, navíc dítě cítí matčinu nervozitu a špatnou náladu, za tím psychologem by jsi měla nejprve asi ty, trošku se srovnat, hodit do klidu a pak řešit syna. Nic ve zlém, každý to má jinak, je to jen můj názor, a rozhodně tím nechci říct, že něco děláš špatně, jen to rodičovství není sranda, je potřeba se nad vším co člověk dělá a k čemu dítě vede zamýšlet.
S tímhle souhlasím…syn se taky v období vzdoru choval tak, že to hodně vyčerpávalo, ale já z tvých příspěvků cítím něco studeného, nezlob se (abych byla konkrétní, třeba napsat to, že syn byl zdravý, ale nenormální 
mě to popisované chování zase tak nenormální nepřipadá)…opravdu bych v tvém případě začala u sebe, hranice synova chování nastavuješ ty, ale mělo by to být s láskou.Ledovou sprchu bych vynechala (jsou situace, kdy vlažná voda může pomoct, ale tohle se mi nezdá ten případ)..
Jak to po sobě čtu, zní to hodně neempaticky, ale já to nemyslím zle, ani nemyslím, že jsi špatná máma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 20:44
Judycum, víš, ono když 2 roky nespíš, od rána do večera lítáš kolem děcka, nervy stále v kýblu, pak ti nezbývá na láskyplný popis svýho dítěte. Už jen to nespaní mění osobnost, na to jsou výzkumy. Já měla staršího taky divočejšího, tak vím, o čem mluvím. Takhle intenzivní to teda nebylo, ale taky nespal ani v noci ani přes den, vše měl tendenci si vyřvávat - i když jsme mu neustupovali, pochopil, že si nic nevyřve až po několika letech. Nechápu, jak jsem to tenkrát přežila. Mladší syn je pohodový sluníčko, starší už teď docela taky, ale je mu taky 5 let.
Zakladatelko, zkusila bych klasickou homeopatii, konstelace nebo SRT - prostě podívat se, kde to pramení a co s tím. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 20:51
Asi jsem to napsala nepřesně, omlouvám se.Já nechci být na nikoho hnusná, byl to jen dojem, vím, že hodnotit situaci, kterou neznám a ve které nejsem se nedá.
(jen malé vysvětlení, syn má ADHD a veselo s ním bylo taky dost dlouho (občas stále je), ale je pravda, že on v noci spal).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 20:57
Lasičko SRT?? POkud máš na mysli Synergickou reflexní terapii tak na to zcela určitě není…ta se zabývá nápravou svalových kontraktur, spazmů u dětí s DMO nebo naopak hypotonickými dětmi…možná jsi myslela kraniosakrální terapii…SRT dělám a na tohle teda určitě není
Lasicka píše:
Judycum, víš, ono když 2 roky nespíš, od rána do večera lítáš kolem děcka, nervy stále v kýblu, pak ti nezbývá na láskyplný popis svýho dítěte. Už jen to nespaní mění osobnost, na to jsou výzkumy. Já měla staršího taky divočejšího, tak vím, o čem mluvím. Takhle intenzivní to teda nebylo, ale taky nespal ani v noci ani přes den, vše měl tendenci si vyřvávat - i když jsme mu neustupovali, pochopil, že si nic nevyřve až po několika letech. Nechápu, jak jsem to tenkrát přežila. Mladší syn je pohodový sluníčko, starší už teď docela taky, ale je mu taky 5 let.Zakladatelko, zkusila bych klasickou homeopatii, konstelace nebo SRT - prostě podívat se, kde to pramení a co s tím. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.10 21:06
Janinko, asi musíš být hodně utahaná, dovedu si to představit, taky jsem kojila „po 15 minutách“ jak píšeš a můj syn je právě teď hrozný mamánek, trpí separační úzkostí, takže ho mám neustále nalepeného na noze 
Vem si, že jsi sama taky jistě hodně „mimo“, kdo by nebyl a nedělej nic, co by tě v budoucnu mohlo mrzet (studená sprcha, facka, nadávky). Sama si potřebuješ odpočinout, tak popřemýšlej zda by to šlo zařídit (máte babičky?). Jít s malým k psychologovi považuju za dobrou volbu, lepší by byl nějaký rodinný, aby pomohl i tobě - třeba aby tě naučil nějak efektivně relaxovat. Já se kdysi na škole účastnila semináře o autogenním tréningu a ani v náročném zaměstnání jsem to nepotřebovala a nepraktikovala tak, jako teď na MD 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Svitavy - pardubický kraj