Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
tak jste mi to daly pěkně sežrat. takhle jsem to vůbec nemyslela. malého u sebe mívám a v té ohrádce na mě stále vidí. beru si ho i na sedačku kde si hrajeme a povídáme. taky s ním cvičím a masíruji ho. myslím že se mu věnuji hodně a když jsme si ho dělali, jak jedna z vás píše tak jsem určitě nemyslela na to ,že ho budu nechávat celej den samotného. pláče až ted po návratů od těch rodičů. jinak si myslím že je šikovný ale děkuji za pranýř.
Tak udělej kompromis, vem na ruku a ukazuj hračku. Postupně ukazuj hračky, když není na ruce a když vidíš, že jí sám zkoumá, nech ho. Těžko určit, kdy by se dítě mělo zabavit samo, někdy o verunce nevím hodinu (resp.koukám kde je, ale nechávám jí, nevyžaduje mě), někdy chce každých pár minut změnu. Mám tedy samostatné dítě?
Každý den jinak
Dokud se veru nezačla točit (začla docela pozdě), dala jsem jí někdy i na bříško na stůl, aby lépe viděla, dávala jsem teda majzla jak prase, ale strašně se jí to líbilo. Pokud to jen trochu jde, dala bych přednost volnému pohybu byť s trochou remcání, před lehátkem, ať se pěkně pohybově vyvíjí. Jo a taky často pomohlo, když jsem jí svlíkla jenom do bodýčka nebo na plínu, najednou zjistila, že má taky nohy a že jsou děsně zajímavý
Nejspíš se po někom opakuju, ale co ![]()
Vždyť jsi dostala spoustu konstruktivních připomínek, tak jaký pranýř? ![]()
Teď jsem dočetla. No u nás teda taky nejde, aby byla pořád se mnou, plazí se a zhruba v půlce baráku máme studenou dlažbu..takže vlastně celý den tráví v ložnici na koberci nebo hned vedle v obýváku na plovoučce a já pendluju mezi tím. Je fakt, že i když má den blbec, vydrží sama aspoň pár minutek. Když byla trošku menší a vydržela třeba hodinu drkat na dece do hrazdičky, přišlo mi zbytečný jí přenášet do vedlejší místnosti za mnou, stejně mě nechtěla. Tak jsem jí nechala vedle a povídala jsem a zpívala, aby mě aspoň slyšela, pak jsem po chvíli za ní šla, pochválila, dala pusu a zas šla po svých. Nic špatného v tom nevidím ![]()
zuzouš píše:
Teď jsem dočetla. No u nás teda taky nejde, aby byla pořád se mnou, plazí se a zhruba v půlce baráku máme studenou dlažbu..takže vlastně celý den tráví v ložnici na koberci nebo hned vedle v obýváku na plovoučce a já pendluju mezi tím. Je fakt, že i když má den blbec, vydrží sama aspoň pár minutek. Když byla trošku menší a vydržela třeba hodinu drkat na dece do hrazdičky, přišlo mi zbytečný jí přenášet do vedlejší místnosti za mnou, stejně mě nechtěla. Tak jsem jí nechala vedle a povídala jsem a zpívala, aby mě aspoň slyšela, pak jsem po chvíli za ní šla, pochválila, dala pusu a zas šla po svých. Nic špatného v tom nevidím
Každé dítě je jiné, některé potřebuje víc blízkost jiného člověka, některé méně. Důležité je, aby se dítě cítilo v pohodě, neplakalo, netrápilo se.
zuzouš píše:
Teď jsem dočetla. No u nás teda taky nejde, aby byla pořád se mnou, plazí se a zhruba v půlce baráku máme studenou dlažbu..takže vlastně celý den tráví v ložnici na koberci nebo hned vedle v obýváku na plovoučce a já pendluju mezi tím. Je fakt, že i když má den blbec, vydrží sama aspoň pár minutek. Když byla trošku menší a vydržela třeba hodinu drkat na dece do hrazdičky, přišlo mi zbytečný jí přenášet do vedlejší místnosti za mnou, stejně mě nechtěla. Tak jsem jí nechala vedle a povídala jsem a zpívala, aby mě aspoň slyšela, pak jsem po chvíli za ní šla, pochválila, dala pusu a zas šla po svých. Nic špatného v tom nevidím
Taky na tom nic špatného nevidím, když nebrečí, je spokojená, tak je to ok, ne? Kdyby brečela, bylo by to o něčem jiném
Šebina Nemyslím, že by jsi se dostala do pozice krkavčí matky nebo že by ti to někdo dal sežrat
I když by to tak člověk mohl cítit, když dostane v drtivé většině odpovědi, které jsou opačné, než to co zatím dělá. Ale jednak není všem dnům konec, třeba sem přijde ještě někdo s jiným názorem. A pak taky se mi zdá, že ty ještě hledáš, jak nejlíp s tímhle tématem zacházet. Tady jsi se dozvěděla, co si o tom myslí pár lidí. Stejně to budeš pak dělat tak, jak si budeš myslet, že je to dobře. Ale není dobré se nechat ovlivnit zastaralými názory že dítě se nemá chovat (teď jsem to trochu přehnala, tvoje mamka řekla, jen že ho máš rozmazlené, ale tento podtext tam asi byl).
Držím palce, ať to děláš tak, jak ti to bude vyhovovat ![]()
jenny.fields - kápla jsi na to. máti je ras a vždy na mě byla hodně přísná. hodně mě to mrzelo že řekla že je malej rozmazlenej a to ještě ze všech vnoučat nejhorší. nevím jak mě vychovávala když jsem byla malá ale vždy tvrdila že mě nechtěla, tak si to dovedeš představit. ona má tu starou školu a ještě povahu že je nejlepší. vím jedno, jako ona nejsem a nechci taková být. jen jsem chtěla vážně vědět kdy se děti začínají osamostatňovat a vydržet chvilku bez mámi.vím že je ještě hodně malinkej a potřebuje mě ale tak se to vše hloupě sešlo. zrovna když jsme přijeli tak začal tak vyvádět. dělali jsme si z toho s přítelem srandu že nám ho babička zaklela.
malého miluji z celého srdce a doufám že budu dobrá máma.snad se to vrátí do starých kolejí a k babičce pojedeme za hodně dlouhou dobu. děkuju všem pa
Šebino To je mi líto
Rodiče se na nás často podepíšou
(Snad my budeme lepší). S maminkou bych se asi moc nestýkala, protože by v tobě asi jen probouzela pocity méněcenosti a to nemáš zapotřebí.
Jsi dobrá máma! Zajímáš se, přemýšlíš, aby se tvoje miminko mělo co nejlépe. Rozhodně si nenech mámou namluvit nic jiného. Držím palce
Čím bude dítko větší, tím víc bude samostatnější a vydrží samo. A nakonec budou radší bez nás, rodičů:)
A co takhle miminko, kterému jsou 3 týdny? Já vím, že si teprve zvyká na světe, ale dnes pláče doslova celý den a nepomáhá nic!
Odpoledne jsem byla už tak zoufalá, že jsem si malou vzala do poslete a tam jsme teda společně na 2 hodinky usnuly, ale jinak pláče a pláče a pláče… hlad nemá, prdíky netrápí, v košíku nechce být, v postýlce… jenom když už je opravdu ubrečená a člověk jí chová, tak na chvíli ztichne… ale přijde mi, že jakmile si uvědomí, že je vlastně ticho, začne nanovo!
bořková píše:
A co takhle miminko, kterému jsou 3 týdny? Já vím, že si teprve zvyká na světe, ale dnes pláče doslova celý den a nepomáhá nic!
Odpoledne jsem byla už tak zoufalá, že jsem si malou vzala do poslete a tam jsme teda společně na 2 hodinky usnuly, ale jinak pláče a pláče a pláče… hlad nemá, prdíky netrápí, v košíku nechce být, v postýlce… jenom když už je opravdu ubrečená a člověk jí chová, tak na chvíli ztichne… ale přijde mi, že jakmile si uvědomí, že je vlastně ticho, začne nanovo!
Bořková, píšeš, že jsi si vzala malou do postele a tam jste na 2 hodky usnuly. No a to je přesně ono. Byla v bezpečí u tebe v bříšku a teď je najednou v cizím světě, takže se nediv, že pláče a chce být stále s tebou. Tak ji měj co nejvíc u sebe a spí společně s ní. Naše mladší (dnes 5 měsíců) byla taky uplakánek, takže jsem si pořídila manducu a hodně jsem ji nosila. Dnes ji nosím už daleko méně.
nj, já tomu rozumím, že to tak je… ale zase názory jiných jsou totálně odlišné, nevím, co si z toho vzít…
nerozmazlovat, naučit samotnou usínat…
jsem z toho jelen a nechci, abych malou musela celý den všude nosit… to je celkem otročina, ne? ![]()
zÁLEŽÍ JEN NA TOBĚ. Já malého nosila do roka, brala jsem ho i na WC všichni říkali jak je rozmazlený atd ty strašné připomínky…Ve dvou letech je samostatný, všechno chce dělat sám i to co ještě nemůže zvládnout a když jdu pro poštu tak mi dá pusu řekne ahoj a je mu úplně putna, že jdu pryč(asi ví, že budu do 2min doma
) a když si vzpomenu jaký to byl mamánek, jsem ráda, že jsem toho tenkrát využila dokud chtěl jen mámu…ale bylo to náročné-hlavně u domácích prací-také jsem kolikrát nevěděla jak to s dítkem v náručí (v nosítku nechtěl být)udělat. A dnes jsem ráda za každou chvilku, když ho chytne tulivá a přijde mě objímat a pusinkovat. Vydrž, je ještě maličký ![]()
šebina píše:
jenny.fields - kápla jsi na to. máti je ras a vždy na mě byla hodně přísná. hodně mě to mrzelo že řekla že je malej rozmazlenej a to ještě ze všech vnoučat nejhorší. nevím jak mě vychovávala když jsem byla malá ale vždy tvrdila že mě nechtěla, tak si to dovedeš představit. ona má tu starou školu a ještě povahu že je nejlepší. vím jedno, jako ona nejsem a nechci taková být. jen jsem chtěla vážně vědět kdy se děti začínají osamostatňovat a vydržet chvilku bez mámi.vím že je ještě hodně malinkej a potřebuje mě ale tak se to vše hloupě sešlo. zrovna když jsme přijeli tak začal tak vyvádět. dělali jsme si z toho s přítelem srandu že nám ho babička zaklela.malého miluji z celého srdce a doufám že budu dobrá máma.snad se to vrátí do starých kolejí a k babičce pojedeme za hodně dlouhou dobu. děkuju všem pa
Jsem ráda,že v tom nejsem sama,to s tvojí mamčou mi přijde podobné jako jsem měla také. Když u nás byly minulý týden rodiče, popřát malému ke druhým naroz. hned jsem poslouchala jak blbě vypadá v tý plíně, že se s ním pářu,po kom sem, že takhle se to nikdy nenaučí, když ho nechám (malý kaká na normálním wc-ale čůrá do plíny, jelikož čůrá každých 8min)a kdyžbyl malý tak takyříkaly ať ho nechám „řvát“ že ho to přestane bavit.Ale nikdy mi ho ještě nepohlídali. Kašli na mámu…teď jsimamina ty, a vychováváš dítě podle svého dobrého svědomí ![]()
Hodně záleží na povaze dítěte - první syn se snad celý první rok choval nebo řval. Sám si začal hrát až někdy ve 4 letech. Druhý syn prvních 6 měsíců v podstatě prospal, dalšího jeden a půl roku byl mazel vyžadující někoho, aby ho bavil nebo choval. A teď ve třech letech si hraje sám i dvě hodiny (stačí mu moje přítomnost v místnosti).