Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neuzná vlastní chybu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.2.23 20:40
Promluvit si o tomhle tématu ne, když po něm chceš zrovna omluvu, ale spíše ve chvíli, kdy jste v pohodě, v klidu a bez emocí to můžete projít.
Jsou lidé, kteří se omlouvat neumí. Nenaučili je to a nebo nemají dostatek sebevědomí, aby uznali, ze se dopustili chyby… pak totiž přichází ta nepříjemná fáze a to, že ji musí napravit.
Upřímně podle popisu bych neřešila to, ze se neumí omluvit, ale to, že nedrží slovo (domluvili jste se, že se máte vidět) a ze pro nej nejsi priorita (i přes smluvený společný čas, jde s někým jiným i když ví, že tě to pak mrzí)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 20:43
Tyho jebeš, on se vymlouvá. Jakej šel, takovou potkal - holt se doplňujete, jen to není partnerství, ale vztah matka/neposlušný syn.
Pokud se nenaučíte oba konfklity řešit konstruktivně, tak to bude kalamitní vztah - hlavně si do té doby nepořizujte děti.
pro inspiraci ¨https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/laska-a-ucta-535116
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 20:46
@Ou
Jo, takže má držet hubu, i když ji právem mrzí, že se na ní vykvákl.. Nebo ještě lépe - ještě ho za to má pochválit a donést snídaňku do postele 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 20:48
@werajsik píše:
@Ou
Jo, takže má držet hubu, i když ji právem mrzí, že se na ní vykvákl.. Nebo ještě lépe - ještě ho za to má pochválit a donést snídaňku do postele
Ne - řešit konflikty konstruktivně není držet hubu. To je neřešit konfklitky a pak bouchnout a nebo si vypěstovat úzkostnou poruchu.
A jestli si to tak představuejš že je to buď a nebo, tak vřele doporučuju rozšířit si obzory.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 21:06
@werajsik píše:
@Ou
Jo, takže má držet hubu, i když ji právem mrzí, že se na ní vykvákl.. Nebo ještě lépe - ještě ho za to má pochválit a donést snídaňku do postele
Nikdo jí ho nepřidělil, tak stačí, když mu udělá 
.
A pak si najít někoho jiného. Nadáváním toho blba asi nijak nepolepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 21:09
@Anonymní píše:
Hezký den, mám takové trápení. Můj přítel nedokáže uznat chybu ani selhání. Pokud udělá něco špatně a já ho na to upozorním, otočí se to proti mně. Například něco slíbí ale nedodrží to. Já mu to vytknu a on se naštve za moji reakci na danou situaci. Neřekne, promiň, omlouvám se. Naštve se a začne mi říkat, že moje reakce je špatná, pro to je takový, že si mám odpustit to a ono, aby se tak nechoval. O to, aby se omluvil, se musím doprošovat. Sám od sebe to neudělá. Pak je na mě stejně naštvaný a dělá ze sebe oběť. Nebaví se se mnou, stěžuje si, že on nic řešit nebude. Nemůžu mu nic říct. A několikrát jsem mu to říkala a stejně s nic nezměnilo. Třeba mi slíbil, že budeme spolu a dopadlo to tak, že jsme spolu nebyli. Když jsem mu řekla, že to slíbil, začal mít spoustu argumentů, že jednou něco a je zle, že mi dává všechen čas a že jestli mi vadí, že po dlouhé době šel s kamarádem a ne se mnou. Přitom jsem jasně řekla, že jde o princip. Že něco slíbí a není to tak a neřekne ani bu a to je celé. A tak je to dokola. Co s tím?
Lepší to s ním nebude. Spíš se to všechno bude zhoršovat. Takže si ho buď nech a nadávej nebo se ho zbav.
Já třeba nesnáším lhaní a nespolehlivost. S takovým člověkem bych dlouhodobě nemohla být.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 21:15
Když to máš zapotřebí, se doprošovat jednoho egoistického idiota, tak good luck.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 21:50
@werajsik píše:
@Ou
Jo, takže má držet hubu, i když ji právem mrzí, že se na ní vykvákl.. Nebo ještě lépe - ještě ho za to má pochválit a donést snídaňku do postele
Ne, ale pokud je to chlap, co nedodržuje sliby, má se na nej vykašlat, kdyz ji to žere a pokud rozumná domluva nefunguje, ne ho pravidelně plísnit jako malýho kluka a pak se divit, ze se jak malej kluk vytáčí a prehazuje vinu na jiného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.23 22:00
Zakladatelko, lepší to nebude, spíše horší.
Já řešila u sebe i způsob komunikace, zda třeba není příliš agresivní apod. Stále je to stejne - kdykoliv řeknu, ze mě něco (konkrétní věc) vadi, je oheň na střeše. Řešila jsem to i v manželské poradně a bohuzel také nic. Jedine co mě osobně pomohlo, když jsem si promluvila s psychlozkou a ta mě řekla, ze i když komunikuji stylem “Mě vadi; mě se nelíbí,…”, tak ne každý je schopen přijmout “kritiku” i v neagresivní podobě. Od té doby jde vztah do kopru, já i přes to, ze se manžel naštve (jeho problém), mu řeknu co mě vadi. Jen se tím už netrapim a vím ze to nezmenim.
- Citovat
- Upravit
16.2.23 22:00
@K2 8611 píše:
Nikdo jí ho nepřidělil, tak stačí, když mu udělá
Tak to každopádně.
Mě jen vadí ten soud - ty ho jebeš, chováš se jako jeho matka, nauč se jednat konstruktivně. U těchto typu lidí, jako je partner zakladatelky, můžeš jednat sebevíc konstruktivně, přesto se budou cítit ukřivděně a budou ti říkat že je neprávem jebeš.
Tady žádné učení se konstruktivního řešení problémů nepomůže. Konstruktivně můžeš jednat s člověkem, který má alespoň trochu sebereflexe. Tento týpek jí nemá ani miniaturní špetičku. Tady pomůže jedině rozchod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 22:17
@Mar__tanka1983 píše:
Ne, ale pokud je to chlap, co nedodržuje sliby, má se na nej vykašlat, kdyz ji to žere a pokud rozumná domluva nefunguje, ne ho pravidelně plísnit jako malýho kluka a pak se divit, ze se jak malej kluk vytáčí a prehazuje vinu na jiného.
Snad na to jednou taky přijde řada. Ale tak znáš to. Člověk v určité fázi vzhahu a bez předchozích zkušeností je ochoten tolerovat dost blbostí. Když já si vzpomenu na svůj první vztah a jak jsem se sebou nechala orat, tak je mi špatně ještě dnes. To co jsem dovolila jemu, jsem následnému (můj manžel) v životě nedovolila.
Jak jsem už psala mě vadí to, že se mq zakladatelka naučit konstruktivně řešit problémy. To u tohoto typu lidí fakt nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 22:24
Ta nenásilná komunikace, na kterou tady máš odkaz, spočívá v tom - a teď odpovídám na víc příspěvků než jen zakladatelčin -, že naopak říkáš, co (od něj chceš), aniž bys kritizovala, stěžovala si, vyčítala, a zároveň se snažíš pochopit/doptat, co (od tebe) chce on.
Neznám detaily, takže si neumím představit, o co přesně jde, ale například:
On: Večer mě chce Petr vytáhnout na pivo.
Ty: Byli jsme domluvení, že se uvidíme spolu. Těším se na to. Jak to teda vymyslíme?
Je to těžké nenechat se unést emocemi a automatickou tendencí začít přestřelku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.23 22:49
Z toho, co píšeš, nemam pocit, ze by delal neco hrozného. Pokud mi muj přítel řekne, ze by se rad zitra viděl, ale pak mu napsal kamarád, ze je možnost zajit na hokej, který ma rad/vidět se s kamarády ze školy, proste naskytne se neco výjimečného, nemam problém s tím, ze “nesplní, co slíbil”.
Působí to na mě, ze jsi na něho nepříjemná a nevysvetlujes mu danou situaci s klidem a nadhledem, a proto ta jeho obranná reakce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Hezký den, mám takové trápení. Můj přítel nedokáže uznat chybu ani selhání. Pokud udělá něco špatně a já ho na to upozorním, otočí se to proti mně. Například něco slíbí ale nedodrží to. Já mu to vytknu a on se naštve za moji reakci na danou situaci. Neřekne, promiň, omlouvám se. Naštve se a začne mi říkat, že moje reakce je špatná, pro to je takový, že si mám odpustit to a ono, aby se tak nechoval. O to, aby se omluvil, se musím doprošovat. Sám od sebe to neudělá. Pak je na mě stejně naštvaný a dělá ze sebe oběť. Nebaví se se mnou, stěžuje si, že on nic řešit nebude. Nemůžu mu nic říct. A několikrát jsem mu to říkala a stejně s nic nezměnilo. Třeba mi slíbil, že budeme spolu a dopadlo to tak, že jsme spolu nebyli. Když jsem mu řekla, že to slíbil, začal mít spoustu argumentů, že jednou něco a je zle, že mi dává všechen čas a že jestli mi vadí, že po dlouhé době šel s kamarádem a ne se mnou. Přitom jsem jasně řekla, že jde o princip. Že něco slíbí a není to tak a neřekne ani bu a to je celé. A tak je to dokola. Co s tím?