Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nevděčné, protivné dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.1.21 22:41
@Trojlístek píše:
Jestli on to nemá po tobě. Teď to neber nějak zle, ale tady se ti někdo snaží poradit a jsi docela taky protivná. Jsi jeho zrcadlo, jaké mu ho nastavis, takový bude. Nejsem dítě, jsme dospělá, nicméně potkat bych tě asi nechtěla, máš takovou zvláštně přin@sr@nou komunikační vlnu.
Ta komunikační vlna mě dostala 
Jinak taková obvyklá diskuse: Poraďte, mám rozbitý dítě, nefunguje tak, jak chci. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.1.21 22:45
Já tady asi dostanu vynadáno, ale nedá mi to 
. Jsem už na prahu 50tky mám už dospělé děti a nejmladší na prvním stupni ZŠ. Svoje děti miluju a mohu s čistým svědomím říct, že pro ně dělám první poslední, jinak mám ráda všechny děti, pracuji ve školství -dříve na prvním stupni ZŠ, nyní v MŠ. Práce mě baví a naplňuje s dětmi i rodiči vycházím více než dobře.
Ale z vlastních zkušeností mohu říct jedno. Opravdu jsou děti, které to prostě mají v sobě, v povaze a charakteru, že chtějí škodit, dělat naschvály „nespolupracovat“ a cestou tzv. po dobrém se nic nevyřeší. A pomáhá jediné -trestat něčím, co tomu dítěti skutečně vadí/ to si musí maminka vychytat sama/ a být naprosto důsledná. A pro úplnost uvádím, že rozhodně neschvaluji tělesné tresty a řvaní po dětech.
Prosím o anonym nebo o smazání.
- Citovat
- Upravit
4.1.21 22:48
@Anonymní píše:
Já tady asi dostanu vynadáno, ale nedá mi to
Ale z vlastních zkušeností mohu říct jedno. Opravdu jsou děti, které to prostě mají v sobě, v povaze a charakteru, že chtějí škodit, dělat naschvály „nespolupracovat“ a cestou tzv. po dobrém se nic nevyřeší. A pomáhá jediné -trestat něčím, co tomu dítěti skutečně vadí/ to si musí maminka vychytat sama/ a být naprosto důsledná. A pro úplnost uvádím, že rozhodně neschvaluji tělesné tresty a řvaní po dětech.
Prosím o anonym nebo o smazání.
Však jo, klidně souhlas. Ale tady ta pisatelka má v sobě přímo to, co jí vadí na vlastním děcku. Je protivná a otravná úplně stejně, tak co by jako chtěla. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.21 22:51
@Secado píše:
Ta komunikační vlna mě dostala
Na mě jdou prostě z těch příspěvků totálně negativní vibrace a to se mi dlouho nestalo, když je to jen v psané podobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.21 22:59
@Trojlístek píše:
Na mě jdou prostě z těch příspěvků totálně negativní vibrace a to se mi dlouho nestalo, když je to jen v psané podobě.
Jj, chápu, co myslíš. Koneckonců chtít po 4 letym decku vděk.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
smajlik345
4.1.21 22:59
@Anonymní píše:
Napomenu ho - „víš, že si máš dávat jen půlku, nevylívej to, pak ti to teče a všude to lepí. Podej si utěrku a utři si to prosímtě“ Pokud k tomu dělá nějaké vztetkle vopičárny, přidám přednášku i o tom, jak mě to přidává práci a pak ať se nediví, že s ním nepůjdu dělat, co chce on.Uděláš mi analýzu toho, co říkám špatně?
Je mi ho upřímně nesmírně líto. Není to velký kluk, je mu 4 let je to ještě velmi malé dítě, které jediné co potřebuje k živote (a hračky to nejsou) je usměvavá maminka, která mu ukáže že ho miluje (a taky i tatínek, kterému bych to řekla jako pokyn a ne volbu jestli by si mohl hrát se svým synem, ale že se mu věnovat bude)
A tím, že mu budeš dávat pokyny udělej to takhle, ale ne takhle. Fakt lásku necítí. Ty ho možná máš ráda, ale on má ze sebe jen pocit jak vše co dělá, dělá špatně.
Dej ho do školky, uleví se tobě i jemu. A příště mluv na něj mile, s úsměvem, ukaž mu jak na to a chval ho.
Co tak něco o tom. Já ty budu pomáhat jak to pití nalít, ano, (a přitom ho nechat ať to dělá zaroveň s tebou) No vidíš jak jsi šikovný kluk, jak krásně si umíš nalít hrnek a teď si půjdeme spolu pohrát a nebo víš co když jsi tak šikovný co kdyby jsi mi pomohl ve vaření oběda…atd…
Chválit, chválit, chválit…
- Citovat
- Upravit
4.1.21 23:00
Toho chlapa zaukoluj a vypadni ven z bytu. Ale opravdu zavri dvere..
Vybijis si frustraci na mladem (verim, ze je narocnejsi), ale potrebujes nekde nacerpat energii. Nebo zacni chlastat, vytrp to nebo prasky na nervy.
Bohuzel nezmenis dite, pouze muzes zmenit svuj pristup k nemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.21 23:02
Chápu, že jsi unavená a přetažená, a každá synovo nepředvídatelná akce Tě prostě rozhodí. Připomíná mi to mojí mámu v 80.letech. Tenkrát to ženská prostě zvládnout musela, ale za jakou cenu??? Kdy jsi ho naposledy pohladila, pomazlila? Kdy se cítil důležitý a šikovný? Kdy jsi mu dala na jevo, že ho máš ráda? Vždyť jsou mu jen čtyři. Já přesně v tomto vyrostla, a právě pro to se ke svému dítěti snažím chovat jinak. Samozřejmě, že ho za rozlitý hrnek chválit nebudu, ale tak ho třeba pochválím, že se skoro sám oblékl, že si sám bez říkání umyl ruce před jídlem, uklidil si stavebnici…vždycky se něco dá najít😃
Hlavně, že je zdravý…v mém okolí je jeden těžký 6letý autista, a to pak jsou priority někde úplně jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.21 23:16
@Anonymní píše:
Já tady asi dostanu vynadáno, ale nedá mi to
Ale z vlastních zkušeností mohu říct jedno. Opravdu jsou děti, které to prostě mají v sobě, v povaze a charakteru, že chtějí škodit, dělat naschvály „nespolupracovat“ a cestou tzv. po dobrém se nic nevyřeší. A pomáhá jediné -trestat něčím, co tomu dítěti skutečně vadí/ to si musí maminka vychytat sama/ a být naprosto důsledná. A pro úplnost uvádím, že rozhodně neschvaluji tělesné tresty a řvaní po dětech.
Prosím o anonym nebo o smazání.
dobře, ale nejdřív se s dítětem snad musí po dobrém a začít s ním mluvit vlídně a až když to např. na potřetí nefunguje pak tedy trestat. Ale ze zakladatelky tedy žádné vlídné slovo a chování rozhodně nečiší. Jsou to samé příkazy, zákazy a někde to zavání vydíráním. Promiň, ale to bych nespolupracovala ani já natož 4 leté dítě. A podle mě se ani o žádné náročnější dítě jednat nemusí. Je to dítě, které prostě ztratilo své místo na slunci, tím, že se narodil mladší sourozenec, tak se to zákonitě někde projevit musí. A pokud s ním zakladatelka mluví, tak jak zde předvedla, tak se není čemu divit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.21 23:18
@summersun píše:
Chápu, že jsi unavená a přetažená, a každá synovo nepředvídatelná akce Tě prostě rozhodí. Připomíná mi to mojí mámu v 80.letech. Tenkrát to ženská prostě zvládnout musela, ale za jakou cenu??? Kdy jsi ho naposledy pohladila, pomazlila? Kdy se cítil důležitý a šikovný? Kdy jsi mu dala na jevo, že ho máš ráda? Vždyť jsou mu jen čtyři. Já přesně v tomto vyrostla, a právě pro to se ke svému dítěti snažím chovat jinak. Samozřejmě, že ho za rozlitý hrnek chválit nebudu, ale tak ho třeba pochválím, že se skoro sám oblékl, že si sám bez říkání umyl ruce před jídlem, uklidil si stavebnici…vždycky se něco dá najít😃
Hlavně, že je zdravý…v mém okolí je jeden těžký 6letý autista, a to pak jsou priority někde úplně jinde.
hele ale ono to není o rozlitém hrnku. Na ten se dá reagovat naprosto jinak než dělá zakladatelka. Prostě stylem win-win. Ano je těžké se často udržet, zvlášť, když je na to zakladatelka v podstatě sama, ale měla by projevit aspoň snahu, což se mi tedy nezdá, že by se snažila… už jen, že čeká vděk od dítěte… jako za co?! proč by dítě mělo být za něco vděčné… jak píše Carnegie - očekávejte nevděk… lidé nevědí, že mají být za něco vděční… (viz kniha Jak získávat přátele a působit na lidi).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.21 23:24
Si pamatuju, jak 4leta chtěla sama, sama lít mléko k cerealiim. Samozřejmě to několikrát rozlila bokem a možná tak 2× vylila téměř celou láhev, prostě jí to tam chvístlo. Mám ještě 9 letou dceru. Totálně zlaté dítě furt. Ta je z ní kolikrát víc na nervy jak já. Já jedu stylem, že raději odcházím a uklízíme až se osobně uklidním, dcera je na vývrat a reaguje výčitkami. Samozřejmě na to mladší reaguje vztekem a vzdorem. Tudíž na vlastní oči vidím je někdy raději neříkat a nedělat nic je lepší. Teď o víkendu na sebe rozlila hrnek s horkou čokoládou. Byla jsme šťastná, že už byla studená a jí se nic nestalo. Kdybys zakladatelko viděla jak se na mě v ten okamžik podívala co já na to… A pak prý, to je jak s tím mlickem maminko, já to nedělám schválně… A ono asi fakt samo. Opravdu nemyslím, že se to děje naschvál. Velká láhev, špatný odhad, cokoliv. Já taky teď pila džus u lednice z krabice a nalila jsem si ho půl za triko, se stane ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.21 23:37
Taky me napadlo, jestli to s tim pitim dela vazne schvalne. Jsou deti, ktere jsou extra nesikovne a nemohou za to a kolikrat ani neudrzi pozornost a vylejou to. At pije vodu. Je to zdravejsi a nelepi👍. Jinak maji holky pravdu-dite tatinkovi a taky do skolky. Jinak ja verim, ze je narocny. Taky doma jednoho mam. Knoura, prudi atd. Co na nej rikaji ve skolce? Doma pevny rezim. Pak nebude prudit, ze se jde ven, protoze se tak bude chodit kazdy den. Podruzne veci neresit a zamerit se na ty podstatne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.21 23:53
@Oriseka tak třeba dcera má taky 4 roky, doma silně emotivní a vzdorne vzteklé scény. A ve školce zlatíčko, vše funguje, vše sama, tam nikoho neprudí, takže doma to trénuje a ve školce by mi ani nikdo nevěřil, co doma páchá. Dnes šla do školky z vesela po svátcích, takže doma upustila páru a tam bude v klidu. Tak nějak to snad přežijeme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.21 23:57
Moje děti mi kazí soustavně všechno, o co se snažím. Ať se snaží mi pomoci nebo na sebe chtějí třeba upozornit nebo mi chtějí něco sdělit nebo provedou něco ve vzteku - vždycky je to k mé škodě 
. Když se na to podívám ze svého hlediska, dělají mi to fakt naschvál. Když se na to podívám jejich očima, snaží se mě cíleně vytočit pouze zhruba v 5% případů. Já si myslím, zakladatelko, že děláš, co můžeš. Do školky ho kvůli nemocnosti dávat víc nemůžeš. Doma mu to už nestačí. V prvé řadě by bylo třeba, aby se víc zapojil tatínek - prostě proto, aby měl kluk změnu, jiný přístup a ty abys měla šanci si odpočinout (to je nejdůležitější). Pak bych koukla na to, zda neexistuje nějaký typ zábavy, který by ho mohl zaujmout, něco, co jste ještě nezkoušeli. Já mám pro případ dnů, kdy uvíznu s dětmi doma třeba kvůli nemoci jednoho z nich, předpřipravené „bojovky“ do bytu. Plní úkoly, hledají vzkazy, najdou poklad. Někdy tím proložím celý den (žijeme určitým příběhem, plníme úkoly), jindy je navnadím, že hra bude od 16h odpoledne a oni se prostě těší. Ten den tím získá takový pozitivní náboj. A pak mi pomáhá (nevím, jak je tvůj syn mazlící), že když cítím, že mě některé dítě začíná štvát (ne, že bychom se třeba hádali, ale rozčiluje mě právě tím vším, co dělá), tak se zastavím a klidně najednou řeknu: „Míšo, zrovna mám volno na klíně. Nechceš se se mnou pomazlit?“ A když přijde, já ho obejmu, podrbu atd., tak ten můj vztek zmizí.
No, a pak si myslím, že některé děti jsou extra vysírací a že je to období, které přejde. Stejně jako období vzdoru nebo puberta. Chápu, že tu píšeš už docela naštvaně a rezignovaně. Kdyby jsi tu položila dotaz s tím, že to dítě je takhle na zabití 3 dny, ještě by z toho textu mohlo být cítit pochopení a láska a já nevím, co všechno. Ale když to trvá dlouho, musíš být prostě frustrovaná a demotivovaná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.21 00:01
Dívejte se, já jsem tady z nějakého úhlu popsala to, co mě štve na synovi, chtěla jsem nějaký názor, JAK konkrétně změnit to, aby mě poslechl a nehleděl na mě s posměchem a nedělal ještě jednou tolik naschválů. Nebudu tu vypisovat každý konkrétní úkon, za co ho chválíme a jak postupujeme a kolik minut s ním kdo aktivně tráví, prostě jsem stručně nastínila problém. Zatím jsem si tady poslechla, jak jsem troll, zlá, mám špatný vibrace a blbka, co neumí s dítětem mluvit a určitě ho jenom týrá. A že ho mám dát do školky. Takže znovu. S dětmi jsem celé dny, prostě toho mám dost, nemůžu nic dělat, aniž by na mě neviselo dítě, protože do školky nyní nemůže chodit nachlazený, a že takové dítě pokašlává a smrká celý podzim víme všichni. Takže školka nic nevyřeší. Že tam byl dvakrát tři dny někdy v září a v říjnu, to mě opravdu nespasí. Manžel celé dny pracuje a pak opravdu nemá náladu rozčilovat se s naschválníčkem, který neví, co chce. Mladší syn si ukáže, co budeme dělat nebo když někoho kopne, rozsype, umí přijít, říct „pomiň“ a jede se dál Starší je prostě zarputilý, nespokojený dítě. Jako je sice krásné tu psát, jak jsem samý příkaz a zákaz, ale chtěla bych vidět vás, jak byste popadesáté hrozně mile braly láhev a nalévaly dítěti, které vám láhev vytrhne z ruky a schválně ještě mrskne na zem. A to je jeden z mnoha příkladů. Chce se mnou péct, nechávám ho sypat mouku, říkám stačí a on se na mě podívá, začne se chichotat, mouku roztrhne a vysype celou. No hrozná legrace. Jako vím, že mi tu napíšete, hlavně, že se zabaví a má z toho radost, ale já z pěti vteřin jeho zábavy mám půl hodiny napravování. 
Včera u nás byla babička, šla si s ním hrát do pokojíku. On akorát rozházel hračky a začal jí skákat na záda, v legraci jsme ho brzdily, ale on prostě vůbec neposlechne. Začal ji tahat za vlasy, to už jsem ho plácla a vykázala z místnosti. Takže babička šla domů. Mladší sourozenec tou dobou spal, takže v tom vůbec roli nehrál. Jako proč to to dítě dělá, jakou by teda chtěl tu pozornost? Ve školce s dalšíma 25 dětma té pozornosti jako bude mít víc? 
P. S. Díky všem, co pochopily a odpověděly normálním konstruktivním nápadem. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
