Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Co si myslim? Ze to dite z popisu zoufale prahne po pozornosti i kdyz odezva bude negativni, tak alespoň nějaká, nerikam, ze se mu poradne nevenujes, ale musis najit jinou cestu, ktera bavi hlavne jeho a tohle je spise pozornost ze žárlivosti. Zamysli se nad sebou jak se chováš k mladšímu & k němu.
Tohle vznika vetsinou, kdyz davas vetsi pozornost mladsimu - bez vysvetleni nebo zapojeni se toho starsiho, vicemene odsoupnes ho na druhou kolej a kdyz „prekazi“ tak mu vynadas namisto ukazani smeru.
@Anonymní píše:
On to moc dobře ví, ukazovala jsem mu to milionkrát. Neobrátit zbrkle celou láhev do hrnku, ale nalít si jen půl hrnku a pak si třeba přidat. On to moc dobře ví a je mě takovými věcmi schválně vytáčí. Je pravda, že se nechám vytočit snáz, protože by to podle mě měl fakt už dávno chápat. Ale zkusím na to mrknout, díky.
Tak za uprimnou pochvalu od srdce to udela kazde dite rádo spravne. Motivuj driv, nez to udela.
I muj, teprve rocni syn, ktery nema poradne rozum a snazi se dohadovat pred kazdym oblekanim, za pusu a slova „ty jsi šikulka“ drží ![]()
@Anonymní píše:
A kolik takových otců je? Já takové znám akorát z komedií pro děti.Jinak buď jsou od nevidím do nevidím v práci, nemají na děti čas a energii nebo se k tomu vůbec nemají.
Ani ze své generace si nepamatuju, že by někoho otec učil takové ty extra dobrodružné věci, co se o nich píše. Jako semtam zajet na bazén nebo spolu večer číst, ale to je tak všechno. Tak jsem tomu asi nepřikládala takovou dulezistot, být věřím, že to určitě přínosné je.
Tak to já ve svém okolí nemám jedineho otce, který by se o svoje děti nestaral. Už od mimin chodí s detma normálně ven, učí je na kolo, lyžovat. Ti, co makaj v korporatu, se zaměřují na vikendy. V okolí mého manžela se považuje za normální, že chlap umí nakrmit a přebalit.. Je to možná blbost, ale diky tomu si už od batolat můžou brát dítka na výlety klidně na půl dne. I soused - obyc delnas-vyfasuje odpol3dne děti a delaj spolu takové ty chlapske práce kolem baraku.
Jakych otcu? kteri se venuji svym detem? to je snad samozrejmost, ne?
Muj chlap je kamioňák a i kdyz se domu vraci obden navečer unaveny a hned rano zase jede, tak se synovi venuje, koupe, krmí, čte, vezme si ho k pribuznych, za kamarady, ven… Proste ho jeho syn neobtezuje. A syn je z nej uneseny. Ke me se vrací v dobre nalade. Je mu teprve rok, takže pohoda, ale chlap uz má plány a desne se tesi na ty lumpárny, učení a klučičí blbiny… a já u nich byt asi nechci, protože bych se jen bála a vsechno jim kritizovala ![]()
@Secado S tim prebalovanim ano, ale nesmí tam být houno
![]()
To mi chlap zásadne odmítá, jen kdyz musí tak proste musí, ale nechce to nikdo slyšet, jak se mu zvedá kejblík
![]()
A ty jsi dostatečně vděčná za dvě zdravé děti? Děti jsou naším odrazem. Jsi vypruzena, malý je vypruzeny taky. On toho moc nezmění, ty můžeš změnit vše. Jaký si to uděláš, takový to máš. Podívej se třeba na Nevychovu, Respektovat a být respektován.. Malý už ti vyrostl a chce být rovnocenny partner a ne malá ovečka. Hlavně s láskou. Určitě to dáš! 🙂
@Anonymní píše:
A kolik takových otců je? Já takové znám akorát z komedií pro děti.Jinak buď jsou od nevidím do nevidím v práci, nemají na děti čas a energii nebo se k tomu vůbec nemají.
Ani ze své generace si nepamatuju, že by někoho otec učil takové ty extra dobrodružné věci, co se o nich píše. Jako semtam zajet na bazén nebo spolu večer číst, ale to je tak všechno. Tak jsem tomu asi nepřikládala takovou dulezistot, být věřím, že to určitě přínosné je.
Takových otců je podle mě hodně. A v práci od nevidím do nevidím, skoro žádné neznám.
Vím že různý zednicí, elektrikáři apod…kteří pracují okolo různých staveb příp. jsou osvč tak ty jsou sice v práci od rána do večera. (měla jsem takovou jednu chytru šefovou, podle které má být chlap od rána do večera v práci, jinak to není správný chlap
) Ale i tak si najdou čas na své dětí.
Kamoš sice pracuje v jedné firmě, která dělá různé stavebnické práce, do toho dělá kolem své novostavby, ale i tak si čas na své malé dítě najde a nemá ani problém své dítě, kterému není ani rok pohlídat.
Jinak je spoustu firem, dokonce většina, kde chlapi mají normální prac. dobu 8 hod (většinou) příp. 12 hod a nebo mají volné víkendy a během nich se dítěti věnují.
Jinak nám se otec věnoval a i spoustě mých kamarádu a známých se otcové věnovali. Dokonce s námi kolikrát hráli sportovní hry, takže jejich naštěstí víc než dost ![]()
Zakladatelko, já mám obecně ráda děti, ale zažila jsem takové období na mateřské, přesně jak píšeš. I věk dětí odpovídá. Musíš vydržet
dělej jen to, co tě nejméně vytáčí. Určitě bych nenechala nalévat pití a sypat mouku apod. Prostě ne. To by byla hranice. Dítěti bych to nevysvětlovala. Prostě pití nálevam já a ty(dítě) piješ.
Souhlas že chce pozornost, tak se mu věnuj přes den. Děti kolikrát nepotřebuji přímo program, nebo hračky… Venku jsme částo v parku hráli na schovku cestou, tzn za nejbližší stromy, děti to bavilo. Doma ho můžeš polechtat, atd. Nemusí u toho mít hračky, možná to pro něj je víc strávený čas s tebou nebo tatínkem než když pečete a tak. A hlavně: to dítě potřebuje děti. Přesně takto se chová naše mladší (4roky) když má zavřenou školku, nebo je nemocná. Tato doba je blbá totálně. Děti potřebují děti, ne matky za zadkem každou minutu.
V první řadě by to asi chtělo změnit přístup. Nepřemýšlet tak, že ti to dělá naschvál, aby tě vytočil. Nejdřív zvážit, zda prostě jen není příliš zbrklý nebo nešikovný. A rozumí tomu, co mu říkáš a umí to aplikovat. Rozumí tomu, co je to polovina? Umí polovinu odhadnout? Teprve po vyloučení takto podobných možností by měla přijít úvaha o tom, že to dělá záměrně. Ale zase nejdřív ne záměrně, aby tě vytočil, ale záměrně, protože si chce nalít skleničku plnou, protože se mu líbí, jak to pití přetéká, protože chce, aby sis ho všímala. To, že to dělá jen proto, aby tě vytočil, to si myslím, že by mělo přijít v úvahu až jako úplně krajní možnost. A i pak si myslím, že by stálo za to se zamyslet, proč tě chce vytočit, proč se na tebe zlobí. Stejně s procházkou. Proč nechce chodit? Aby ti dělal naschvály? A není to spíš tím, že ho procházka nebaví, chtěl by se nosit, vozit v kočárku, dělat něco jiného, jít jinam, dřou ho boty…? Proč si nechce hrát s hračkami? Nebaví ho to bez dětí? Nebaví ho to samotného? Má ty hračky už okoukané? Má hračky, které se pro něj nehodí? Chtěl by raději dělat něco jiného? Je rozmrzelý a dává tím jen najevo svou náladu?… Já si myslím, že je dobře, že chce být samostatný a pomáhat, ale zároveň si myslím, že to chce rodiče, který přijme to, že tomu dítěti se občas nebo i často něco nepovede. A který ho vše bude v klidu učit a bude přemýšlet za to dítě. Pokud mám zbrklé dítě, které při tom pomáhání často něco udělá jinak, něco rozsype, vylije, tak mu přece nedám do ruku celý pytlík s moukou, ale odsypu jen potřebné množství (pokud mi teda celá rozsypaná mouka tak strašně moc vadí). Pokud dítě často rozlévá pití, tak může mít třeba v lednici svou menší lahev s džusem a může být naučeno, že si to pití nalévá na tácku, u kterého má rovnou i připravený hadr. Pokud to přijmout a přizpůsobit se tomu nedokážeš, tak by asi bylo lepší, mu to rovnou zakázat a počkat s tím, až trochu dospěje. A pokud mu to nezakážeš, tak pak ale nechat ty věci na něm, nebo se dopředu dohodnout. Proč ti vytrhuje pití z rukou? Buď by měl být zvyklý, že si pití nalévá sám a nemá se teda proč bát, že mu ho naleješ ty, nebo na to zvyklý není a snaží se to změnit. Pak by možná stačilo jen změnit přístup, dohodnout se vždy, kdo pití nalije, kdo ho vyndá z lednice, kam ho položí. Myslím si, že to chce s ním mluvit o tom, co a jak bude a co jde, to ho nechat rozhodnout. Jestli na to není zvyklý a snaží si to prosadit, tak je jasný, že pak jančí. Co se mi pak opravdu ale nelíbí, tak to je to, jak mu vysvětluješ, že je ostatním nepříjemný. Tak to se potom musí opravdu strašně dobře cítit, když je ostatním nepříjemný tolika jmenovanými věcmi. Vždyť mu to musí připadat, že ostatním vadí úplně vším, By to šlo snad vysvětlit jinak. Nebo místo toho navrhnout nějakou alternativu, ať jasně vidí, že je odmítána nějaká aktivita a ne on, protože takhle mi to přijde, že to na něj musí působit tak, že je odmítaný on. Chování manžela také nechápu. Udělal si děti, tak by se jim měl věnovat. A ne že dítě není dle jeho představ, tak se na něj vykašlu. Ne, tohle opravdu není chyba syna, to je chyba tvého manžela a taky tvá, že s tím nic neděláš a hlavně, že to takto přijímáš. Bože, je to čtyřletý dítě, nemůžeš na něj házet zodpovědnost za vztah mezi jím a jeho otce, to otec je dospělý a má mít zodpovědnost. A co mladšímu synovi, tomu se věnuje? Nebo tam má zase nějakou jinou výmluvu, proč se mu nevěnovat? A jak staršímu synovi pořád říkáš, že je velký. On není ale velký. Je to malý kluk. Chce to vůbec pořád poslouchat? To třeba slyší občas rád, ale možná by i rád slyšel, že je mámino malé milované miminko. Možná by občas nebyl rád velký.
@Hlaholice
super, vnímám to podobně, ale tak pěkně bych to nenapsala.
@Anonymní píše:
A kolik takových otců je? Já takové znám akorát z komedií pro děti.Jinak buď jsou od nevidím do nevidím v práci, nemají na děti čas a energii nebo se k tomu vůbec nemají.
Ani ze své generace si nepamatuju, že by někoho otec učil takové ty extra dobrodružné věci, co se o nich píše. Jako semtam zajet na bazén nebo spolu večer číst, ale to je tak všechno. Tak jsem tomu asi nepřikládala takovou dulezistot, být věřím, že to určitě přínosné je.
Vsak ono vam to nedava nikdo za vinu… navic je celkove jina doba. Znam otce co se venuji versus co se nevenuji asi pul napul a je fakt ze tam kde nevenuji je to na detech znat ale ono to muze mit vliv hodne i na matku ze je nevozni kdyz je sama a dite to citi… nebo je to dite holt takove a jak rikam ja zkusenost nemam. Rozhodne bych zkusila toho psychologa odkud jste? Pokud nekde od olomouce muzu vam dat tip co pomohl prave jit. Za zkousku nic nedate…
Náhodou jsem narazila na tento rozhovor. Myslím, že paní psycholožka krásně popisuje vliv pokynů na dítě, atd. Pokud máš dvtv, tak stojí za to si to poslechnout. ![]()
https://www.dvtv.cz/…ika-pekarova
@Anonymní píše:
Dívejte se, já jsem tady z nějakého úhlu popsala to, co mě štve na synovi, chtěla jsem nějaký názor, JAK konkrétně změnit to, aby mě poslechl a nehleděl na mě s posměchem a nedělal ještě jednou tolik naschválů. Nebudu tu vypisovat každý konkrétní úkon, za co ho chválíme a jak postupujeme a kolik minut s ním kdo aktivně tráví, prostě jsem stručně nastínila problém. Zatím jsem si tady poslechla, jak jsem troll, zlá, mám špatný vibrace a blbka, co neumí s dítětem mluvit a určitě ho jenom týrá. A že ho mám dát do školky. Takže znovu. S dětmi jsem celé dny, prostě toho mám dost, nemůžu nic dělat, aniž by na mě neviselo dítě, protože do školky nyní nemůže chodit nachlazený, a že takové dítě pokašlává a smrká celý podzim víme všichni. Takže školka nic nevyřeší. Že tam byl dvakrát tři dny někdy v září a v říjnu, to mě opravdu nespasí. Manžel celé dny pracuje a pak opravdu nemá náladu rozčilovat se s naschválníčkem, který neví, co chce. Mladší syn si ukáže, co budeme dělat nebo když někoho kopne, rozsype, umí přijít, říct „pomiň“ a jede se dál Starší je prostě zarputilý, nespokojený dítě. Jako je sice krásné tu psát, jak jsem samý příkaz a zákaz, ale chtěla bych vidět vás, jak byste popadesáté hrozně mile braly láhev a nalévaly dítěti, které vám láhev vytrhne z ruky a schválně ještě mrskne na zem. A to je jeden z mnoha příkladů. Chce se mnou péct, nechávám ho sypat mouku, říkám stačí a on se na mě podívá, začne se chichotat, mouku roztrhne a vysype celou. No hrozná legrace.Jako vím, že mi tu napíšete, hlavně, že se zabaví a má z toho radost, ale já z pěti vteřin jeho zábavy mám půl hodiny napravování.
Včera u nás byla babička, šla si s ním hrát do pokojíku. On akorát rozházel hračky a začal jí skákat na záda, v legraci jsme ho brzdily, ale on prostě vůbec neposlechne. Začal ji tahat za vlasy, to už jsem ho plácla a vykázala z místnosti. Takže babička šla domů. Mladší sourozenec tou dobou spal, takže v tom vůbec roli nehrál. Jako proč to to dítě dělá, jakou by teda chtěl tu pozornost? Ve školce s dalšíma 25 dětma té pozornosti jako bude mít víc?
P. S. Díky všem, co pochopily a odpověděly normálním konstruktivním nápadem.
zakladatelko já tě chápu, ani nevíš jak, ale tady se ti fundované rady nedostane, zkus napsat o radu panu Zdeňku Oklešťkovi, je velice ochotný a zrovna teď myslím bude probíhat online kurz „jak zvládat emoce dětí“ (https://suctou.zdenekoklestek.cz/…-ii-on-line/?…) Myslím, že to ti pomůže mnohem více
@hopsalka vypada to zajimave, ale dost nestastne zvolili cas. 17:30-20:30 je tak mozna pro bezdetne 🤣