Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra manželek
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.7.26 14:50
@Muž 1.2 píše: Více
Moc se mi to nechce rozpitvávat. Pokusy o takové analýzy u mne vedou jen k iracionálním pocitům viny, to je sebepoškozování. Třeba, že kdybych zlepšil támhle to nebo tamto, nebo že kdybych s ní tenkrát šel na výstavu miniatur Kryšpína Nádherného, tak by se to třeba nestalo Ale stalo, protože to je osud.. A stejnak jsou to jen mé dohady, mé projekce, protože jsem nikdy nevnímal jaká opravdu je, ale jen svou idealizovanou představu o ní.. Kamarád mi k tomu jen řekl „ženské do hlavy nevidíš“
Popisoval jsem to do AI chatu a z toho vypadlo, že tam vidí opakující se vzorec, že pokud přijde nějaká krize, ať ve vztahu nebo její osobní, tak má tendenci řešit to venku, ne doma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.26 19:27
@Sear_Me_MCMXCIII píše: Více
Vítej v klubu, v kterém nikdo z nás nechtěl být.
Ano, bude to trvat hodně dlouho, zvlášť pokud jsi ji měl opravdu rád. Mnoho lidí říká, že to nikdy úplně nepřejde, ale že si tak nějak zvykneš. Já mám „za sebou“ nějakých 15 měsíců, a ještě jsem si nezvykl. Tak snad někdy…
Přeju ti spoustu sil a návrat k sobě samotnému, k té nejlepší verzi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.26 19:32
@Kuff Díky. Beru antidepresiva, teprve 9. den. Údajně by se plný účinek měl projevit až tak za 2 až 3 týdny. Tak to snad trošku taky pomůže?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.26 21:23
@Sear_Me_MCMXCIII píše: Více
To není osud, to je její volba.
Zažila jsem nevěru manžela, respektive paralelní vztah. Po 20 letech manželství. Bylo mi 41. Taky jsem se psychicky zhroutila. On odejít nikdy nechtěl. Já jsem si počkala pár let, až děti odrostou a pak jsem šla já. Nevěřil, že to někdy udělám. Provázely to strašné scény. Vlastně to ještě není úplně za námi, stále nemáme dořešený majetek.
Já nechápu, proč někdo- ať už muž nebo žena, má potřebu se sebebičovat a odpouštět nevěru. Nevěra je vždycky o svobodném rozhodnutí toho, co podvádí. není to ani osud, ani náhoda, ani omyl. Nevěra- pokud není jednorázová, se musí plánovat, promýšlet, je provázena lží a pohrdáním partnera.
I když ten můj lhal jak když tiskne a tvářil se, že mě vlastně pořád miluje. Houby s voctem. Kecy, aby nepřišel o děti, komfort, zázemí…
Já jsem strašně šťastná, že jsem to nakonec dokázala ukončit, i když až po letech. Ale vím, že bych se s tím nikdy nesmířila. Nikdy bych v tom vztahu nebyla už šťastná. Život je moc krátký na to, abych se „obětovali“.
- Citovat
- Upravit
19.7.26 21:36
@Anonymní píše: Více
Též jsem to měl tak v plánu. Akorát jsem o tom doma neměl mluvit nahlas. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.26 21:45
@Muž 1.2 píše: Více
Já jsem o tom mluvila, ale manžel stejně nevěřil. Myslel si, že jen blafuju.
Teď je v šoku, že jsem to fakt udělala.
- Citovat
- Upravit
19.7.26 22:00
@Anonymní píše: Více
Díky za sdílení zkušenosti. To mi zvedlo morálku.
Příspěvek upraven 19.07.26 v 22:04
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.26 22:01
@Muž 1.2 píše: Více
A proč si o tom neměl mluvit nahlas, plz?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.26 23:02
@Sear_Me_MCMXCIII píše: Více
Prostě, když ti ženská doma řekne, že už se tě nikdy nepustí a pro záchranu manželství udělá všechno - tak je třeba fakt počítat se vším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.7.26 00:54
@Muž 1.2 píše: Více
Četla jsem to a vím, co se u vás přihodilo.Na jednu stranu gratuluji, na druhou nezávidím. Tak snad budete ti jedni z mála, co to zvládnete.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.7.26 07:16
@Anonymní píše: Více
není to vždy provázeno lží a pohrdáním partnera.. já k tomu došla třeba přes nenaplněnou touhu, která zahrnovala ale další osobu s ním.. bylo mi jedno jaká ta osoba bude, ale nikdy nechtěl, ve mně to sílilo, ale nepohrdala jsem a nelhala mu. Až mi nakonec řekl že si mám najít někoho jinýho na to a já začala „hledat“ milence.. ještě pořád jsem reálně ale nikam nešla a pořád se ohlížím na to co on.. on se po několika letech řešení se mnou rozešel, prý ne kvůli tomu ale kvůli mému chování.. byla jsem frustrovaná a vadilo mi i všechno ostatní na vztahu i on postupně se choval neadekvátně, oba jsme se chovali hnusně, ale zároveň i hezký k sobě. Skončilo to tak že jsme kamarádi a já pořád nikde nebyla, ale řekl mi že když nepůjdu všechno bylo zbytečné i jeho snahy a i všechny ty hádky. Zjistila jsem pár věcí co mi chybí. Ale nikdy jsem nelhala, nebrala to jako nevěru když člověk nelže, až on mě to naučil tak brát.. a pořád jim nepohrdam naopak se na něj ohlížím a o několik možností jsem takto přišla.. s tím že si budu psát byl i jeho nápad protože jsem měla myšlenky.. ale nikdy to nepodporoval stylem, že by se mu to taky líbilo. 
teď mě nemiluje, má mě na sex a kvůli dětem, jsme tu pro děti jako rodiče, tak mi to prezentuje a tím pádem můžu dělat co chci… vykašlat jsem se na to už chtěla taky, přece jen už jsem starší.. ale prý je to zbytečné nebo mu zase vadí že budu nějaká a takto si užívá se mnou aspoň v posteli
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.7.26 07:30
@Anonymní píše: Více
Gratuluji k rozhodnutí a odvaze. A je super, že jsi teď spokojená a šťastná.
Já vím, že kdyby neodešel on, tak to neudělám. Důvodem jsou finance. Dlouhodobě mám problém najít stabilní práci (mám 2 VŠ a několik rekvalifikací, ale jsem prostě LAMA a mám i zdravotní omezení). I když je mi psychicky bez něj lépe (za rok, co nejsme spolu, jsem neměla ani 5 minut, co by mi jako člověk chyběl!), organizačně padám dost často na ústa. A odráží se to hodně na mém zdraví, ale i na psychice dětí a dalších aspektech.
Takže když jsem zjistila nevěru (dlouhodobou, opakovanou), dala jsem si na misky vah svou psychickou pohodu, úplnou rodinu, finance, bydlení a bylo to jednoznačné. Rozhodla jsem se zůstat. Na druhou stranu jsem neustále měla v hlavě tu myšlenku, že nás může opustit on a tím měla připraven jakýsi backup, který jsem nakonec skutečně z velké části použila.
Ale kdybych se měla rozhodnout zda žít v tomto manželství další roky, nebo odejít, znova bych zvolila manželství. I za cenu, že jsem musela skousnout dost věcí. Ale aspoň jsem měla co jíst i před výplatou a spala jsem osm hodin denně, nemusela jsem bydlet ve dvou pokojích baráku mých rodičů, se kterými taky nemám bůhví jak ideální vztahy. A děti vyrůstaly v úplné rodině, kde (světe div se) skoro nebyly hádky.
Prostě - často člověk volí mezi menším zlem…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.7.26 11:07
@Anonymní píše: Více
Ano, u tebe tomu rozumím. Zvolila jsi menší zlo. Ja mam tu výhodu, ze jsem vzdycky byla dost samostatná, pracovitá a že slušně vydělávám. Nepíšu to proto, abych se vychloubala. Vsecko, co mám, jsem si vydřela a zasloužila.
Ale moje schopnosti a povaha mi dovoluji byt samostatná a nezávislá.
A rozumím tomu, ze každý to tak nemá a potom volí tu variantu, která je pro něj výhodnější. Pro tebe by bylo výhodnější zůstat a dělala bys zcela pragmaticky to, co je pro tebe lepší.
- Citovat
- Upravit
21.7.26 02:50
Nemůžu spát, už jsem si vzal druhÿ Lexaurin a nic 
Do h.jzlu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.26 06:24
@Sear_Me_MCMXCIII píše: Více
Se spánkem se asi rozluč na delší dobu, bohužel. 
Ohledně toho zůstat/nezůstat po zjištění nevěry, nabídnu svou variantu, lidé jsou různí. Když jsem to zjistil, chtěl jsem zůstat, udržet rodinu atd. Ale žena měla po 3 měsících s milencem jasno, a odešla k němu. Čekal jsem rok, než jsem si připustil, že je konec. Zůstává ve mě ze všeho nejvíc pocit křivdy, že po 30 letech vztahu jí nestojím ani za tu nejmenší snahu. Jasně, třeba by to dopadlo stejně, a statistiky to tak i říkají, ale bylo by to aspoň z části moje rozhodnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
