Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Josef_t píše: Více
Dobře píšeš, ale skutečnost může být těžší a nebo až přejde prvotní bolest a člověk si začne zvykat na novou situaci i lepší.
Ale toto má každý jinak.
@Anonymní píše: Více
Jo. A až budeš @bolt2 mýt okna, tak nepodceňovat bezpečnost práce.
@Steve718 Díky, taky ti přeju, ať se ti daří a vše se vyvíjí tak, jak je ti příjemné ![]()
@Josef_t Jestli to bylo na mě, tak asi ne. Ve mně se to hromadilo hodně dlouho během manželství, ale ex roky odmítal intimnosti, tak už jsem si dávno zvykla. Roky žiju bez s.xu. Nechybí mi to. Je to podobné, jako to mám se smetanovou zmrzlinou. Dlouho jsem ji milovala, pak jsem (někdy v rané dospělosti) zjistila, že mi vadí mléko a od té doby ji nejím. Jo, když jdu kolem stánku, vzpomenu si, že mi kdysi chutnala. Ale to je tak všechno. Žít se bez ní dá celkem v pohodě.
Zas netřeba tuhle jednu aktivitu tak moc přeceňovat.
Je to jen jedna z mnoha příjemných kratochvílí.
@Anonymní píše: Více
Odříkaného chleba největší krajíc.
Takže spíš to vidím tak, že se v tom brzy budeš až po uši. ![]()
@Josef_t Ok, dám ti kdyžtak vědět. ![]()
Pro mě to prostě není nijak důležitá položka. Navíc často přináší dost komplikací okolo (jako že ten vztah musíš nějak udržovat, přizpůsobovat tomu svůj čas apod.) a já už jsem na to asi zlenivěla nebo co
Ta představa mě ani trochu neláká.
Prostě ten čas raději investuji do svých potomků, do rozvoje kariéry, do sportování a do bydlení než do nějakého milence jen kvůli tomu, abych si uspokojila tuhle tu jednu potřebu.
Ale chápu, priority jsou různé a sto lidí, sto chutí
Konec konců je to prostě vrozený pud.