Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěrná :-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.7.10 20:28
Tak když se nechceš rozejít, tak si prostě jen užíváš. To mi moc fér nepřijde. Vím, že je těžké překonat se, ale zase využívat jednoho k udržení zázemí a s druhým spát, …
Líbil se mi ten nápad s dovolenou, co takhle na dva týdny někam odjet?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.7.10 21:23
Vím, že dělám moc velkou chybu..
Bývalému řeknu, že to ukončíme. Budu se trápit kvůli němu. A zároveň budu nešťastná ve vztahu.
Kdybych opustila svého nynějšího muže, tak budu smutná, že nemůže být s malou. Je to hlavně moje chyba, ale jeho taky…
Jak jsem říkala, na dovču jet nemůžeme. Máme tedy zamluvenou chalupu na týden, ale kdoví. Nám by prospělo být aspoň týden sami dva. Abychom si vše vysvětlili, o všem si promluvili. Jenže nikdo nám malou takovou dobu nepohlídá, tak budeme muset trpět …
- Citovat
- Upravit
26.7.10 21:26
Anonymní píše:
Vím, že dělám moc velkou chybu..
Bývalému řeknu, že to ukončíme. Budu se trápit kvůli němu. A zároveň budu nešťastná ve vztahu.
Teď mi připadá, že se tak trošku lituješ. Uvědom si, co je pro tebe v životě opravdu důležité, tohle si musíš všechno rozhodnout sama, nám se radí, když to přímo nezažíváme, to je jasný.. Přeju ať se to vyřeší co nejdříve, musíš myslet taky na budoucnout..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.7.10 21:31
Nelituji se… Ale je to tak… Proto sjem tak nerozhodná… Kdybych věděla, že se doma něco změní, neváhám a na bývalého okamžitě zapomenu… Asi je chyba, že potřebuji mít někoho, kdo mě dělá šťastnou…
- Citovat
- Upravit
26.7.10 21:33
Anonymní píše:
Nelituji se… Ale je to tak… Proto sjem tak nerozhodná… Kdybych věděla, že se doma něco změní, neváhám a na bývalého okamžitě zapomenu… Asi je chyba, že potřebuji mít někoho, kdo mě dělá šťastnou…
Nenene.. já to nemyslela tak že ze sebe děláš nějakou chudinku, když je to tak, tak to přítelovi zkus říct na rovinu - že se někdo objevil, jestli si myslí, že to má mezi váma nějakou cenu ještě a co s tím. Budeš vědět na čem jsi a ještě ke všemu pro dobrý pocit - nebudeš lhát..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.7.10 21:59
PetaP píše:Anonymní píše:Nenene.. já to nemyslela tak že ze sebe děláš nějakou chudinku, když je to tak, tak to přítelovi zkus říct na rovinu - že se někdo objevil, jestli si myslí, že to má mezi váma nějakou cenu ještě a co s tím. Budeš vědět na čem jsi a ještě ke všemu pro dobrý pocit - nebudeš lhát..
Nelituji se… Ale je to tak… Proto sjem tak nerozhodná… Kdybych věděla, že se doma něco změní, neváhám a na bývalého okamžitě zapomenu… Asi je chyba, že potřebuji mít někoho, kdo mě dělá šťastnou…
Jo, tohle mě taky napadlo… A vím, že on je hrozně horká hlava, tak se bojím následku.. Ale určitě lepší, než kdyby se to dozvěděl náhodou nebo od někoho cizího…
Ukončím to s bývalým, když mi bude opravdu tak moc chybět, nebo on se bude snažit mě dostat zpět, tak zkusím o tom promluvit s nynějším partnerem… Nechci ubližovat nikomu, ikdyž vím, že v tuto chvíli ubližuji asi všem 
- Citovat
- Upravit
27.7.10 07:45
Anonymní píše:
Nelituji se… Ale je to tak… Proto sjem tak nerozhodná… Kdybych věděla, že se doma něco změní, neváhám a na bývalého okamžitě zapomenu… Asi je chyba, že potřebuji mít někoho, kdo mě dělá šťastnou…
Když budeš ale počítat s tím, že se doma nic nezmění, tak se taky nic nezmění. Musíte na tom zapracovat oba, je to možná běh na dlouhou trať, ale myslím, že to za to stojí. Pokud tu „káru“ táhne celou dobu jen jeden, tak ho to bude bavit chvíli a pak si uvědomí, že takhle to nejde… Samozřejmě, to beru podle toho, že píšeš, že svého nynějšího partnera miluješ… Protože kdybys ho neměla už ráda, je to pak samozřejmě úplně o něčem jiném 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.10 09:50
Už tak půl roku se snažím jen já. On si prostě zvykl na to, že mu všechno budu tolerovat nebo odpouštět. Ale mě už to přestalo bavit, dělat ze sebe pořád jen blbku. Udělám pro něj všechno a i tak jsem špatná…
Dnes ráno přijel z práce a hned mě seřval, na co že mám ten telefon, když mu ho neberu. Vypínám si zvuky kvůli malé, aby nás nikdo nebudil. Pak, že jsem mu neřekla, že se všechen chléb snědl (nikdy se u nás nesní), taky jsem byla totální kráva, která nemyslí na nic… Pak narážel ještě na spoustu věci, o kterých ví, že mě bolí když to říká…
Doteď jsem mu všechno trpěla, před ostatníma jsem se snažila hrát si na šťastnou rodinku. Ale už toho mám dost… Říkala jsem si, že bych mu aji řekla, ž se objevil člověk, se kterým mi je najednou dobře. Že třeba si uvědomí, že mě může kdykoli ztratit a začne se víc snažit…
Ale nejde tady ani o mě, ani o bývalého, ani o nynějšího partnera… Mě jde hlavně o malou… Pořád přemýšlím, zda zůstat ve vztahu, kde nejsme v pohodě nebo zkusit štěstí jinde…
- Citovat
- Upravit
Marry11
27.7.10 09:54
no nevím podle mně to není život být s někým kdo pořád se mu něco nelíbí a držet vtzah jen kvůli malé. Nevím měla bys byt štastná i ty a to malá pozná že i nejsi uplně v pohodičce.
Já teda kdybych pul roku se snažili a bylo to čím dál horší asi bych utekla. Já jsem taková akční takže já bych určitě utekla 
- Citovat
- Upravit
27.7.10 17:58
Rozdíl mezi mužskou nevěrou a ženskou nevěrou je ten, že chlap vytěží z milenky maximum, dostává se mu toho, co postrádá s manželkou, ale nikdy neboří mosty. Už kvůli dětem, nebo prostě proto, že si uvědomuje, že milenecký vztah jednou přejde do toho samého vzorce co ten předchozí. Že je velká pravděpodobnost, že ho přitahuje jeden a ten samý archetyp ženy-tudíž se zamiloval jen do další manželky v novém obalu. Žena když je nevěrná, tak má potřebu nevěru odhalit, aby chlap viděl oč přichází, má dojem, že je potřeba radikálního řezu. Zatímco chlap je schopen odejít od milenky s níž měl sex a ten sex požadovat i od manželky ten samý večer, žena už druhý sex manželovi nenabídne.
Možná že je to teď těžké rozhodování, ale rozhodně bych nerozbíjela vztah ve kterém je dítě v období největšího bláznovství a zamilovanosti. Co brání tomu dál se scházet, mít to, co ti chybí u partnera, brát tudíž ten váš vztah s větším nadhledem (já být někde poblázněná a zamilovaná, tak se nad chlebem jen pousměju a nevnímám 
) a vztah s milencem nechat trochu vyšumět z prvotní vášně.
Pokud jde o malou, pak si myslím všeobecně, že nikdo jí nebude milovat víc než její vlastní táta-pominu-li ty největší pobudy, kteří o svoje děti nestojí, což si nemyslím, že je jeho případ. Vím dobře jaké to je vyrůstat s otčímem, který sice neublíží, ale taky neměří stejným metrem co svým vlastním dětem (žijícím s jejich matkou jinde). Čest výjimečným novým vztahům, vím, že takové jsou, ale nebořila bych mosty dřív než bych měla jasno, že to skutečně už nejde napravit. Chápu tě, že tě to trápí, že ti skutečně něco chybí, ale nikde není psáno, že tohle za pár let nebude s milencem-zvlášť když už jednou ten vztah nevyšel.
Držím palce ať se to brzy ustálí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.10 18:05
Ještě stále jsem se nerozhodla.
Musím se ale přiznat, že s „milencem“ si dále píšu. Domluvili jsme se dokonce, že dnes se sejdeme. Třeba si o tom promluvíme. Nechci opouštět svého partnera jen kvůli chvilkovému poblouznění. Ale taky nedokážu skončit s „milencem“ jen tak ze dne na den… Pořád mě přitahuje a to moc. Je mi s ním krásně. A vždy když se vracíš ze schůzky s ním, tak jsem opravdu šťastná. Když jsem s chlapem poslední dobou doba, jsem akorát nervní, neboť pořád je něco špatně
Jak jsem psala, že uvažuji, že bych od partnera odešla, tak to není kvůlu bývalému. Ale že už toho prostě mám dost, toho jeho chování ke mě. Nad tímto rozhodnutím jsem přemýšlela ještě než něco s bývalým začalo… On mi akorát dává ten další inpuls, že opravdu už s ním asi nedokážu být šťastná 
- Citovat
- Upravit
27.7.10 22:48
Anonymní píše:
Pamatuji si ho jako největšího zmetka, ale i s naší společnou (výbornou) kamarádkou jsem se bavila, že už je jiný…
Nikdo se nezmění ze „zmetka“ na pana „Božského“. Vem rozum do hrsti, snaž se nemyslet „hormonama“, ale hlavou. Přeji ti, ať to vyřešíš správně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 22:52
Chlap se nezmění.Naučí se jen jak na tebe aby tě víc oblbnul.Nevěřila bych mu.Pokud si nerozumíš ani se stávajícím přítelem rozejdi se s nima obouma a najdi si někoho třetího.Já nevěřim na slepované vztahy,mám vyzkoušeno a dvakrát do stejné řeky už fakt nevstoupim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.10 23:20
Berun, hovoříš jako kniha. I když je to klišé.
Hrozné, děsivé, pravdivé.
Zakladatelce bohužel rozumím víc než bych chtěla. Kdo nedostal (nebo má pocit že nedostal) dost lásky, bude vždycky hledat dál, pokud to jaxi neodpovídá jeho představě pohádky. Myslím, že nás pojí nějaká společná životní zkušenost. Vám že si neužíváš a že tě tenhle stav trápí. Taky by jsi chtěla jen „obyčejné“ štěstí, rodinu. Totálně abstraktní zidealizovaný pojem. Brnkačka.
Ale když nemáme ten správný vzor, máme pocit že je to zdarma. A ono asi fakt ne. Taky nevím, co jsem komu udělala, že je to tak jak to je, ale i tím že tohleto to píšu si uvědomuju, že to tak má být. Jsem schopna změnít formu, nikoli obsah. Zatím. Nikdo mě to nenaučil. Milovat?
Výsledkem této rovnice o jedné neznámé je to, že za pár let by to bylo stejné i s milencem. Což je dnes šílená představa.
AN2
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.7.10 11:24
Vím, že většinou všechny vztahy se stanou jakýmsi stereotypem… Takže nepočítám, že by s milencem mohlo být něco jiného.
Můj muž býval kdysi hodně velký děvkař, dnes už tomu tak není. Ano, podívá se po jiných, občas zakoketuje, ale to dělá každý muž. Milenec též dříve střídal ženy, ale dnes už je hodně dlouho bez partnerky, přestal si užívat tak jako dřív a chce se usadit. Názory má hodně jiné, než kdysi, když byl takové to pako mladé… V tomhle jsem myslela, že se změnil…
Je to hodně složité. Kdyby v tom bylo opravdu jen to užití a konec. Ale začali se do toho míchat city. Ne, že bych ho milovala či něco podobného. Ale strašně moc mě přitahuje. Nevím, jak to popsat. Když vidím, že mi píše, rozsvítí se mi očka, jsem šťastná. Vím jistě, že v tuhle chvíli je to spíše poblouznění. Ale kdoví, zda ještě někdy opadne uplně.
Ubližuji tím sobě, příteli, milencovi, hlavně malé. Ale nedokážu s tím přestat. Jsem ráda, že konečně po delší době jsem šťastná. Odráží se to pak i doma, když se sejdu s milencem. Prostě jsem pak více v pohodě, než poslouchat peskování, urážení,atp…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
