Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Takže ráda jezdí v kočáru a vydrží v něm delší dobu? To by bylo ideální dítě pro mě, já bych vozila a vozila kilometry
. U nás je to spíš naopak, po 40 minutách v kočáru už je zle a musí jít ven. Jsem ráda aspoň za to.
@Anonymní píše:
Bydlíme v bytě a nemáme zahradu. Malá se nerada prochází. Když jdem jinym směrem nez k babicce tak se zacne vztekat, ze pesky nepujde. Kdyz se dovsteka, ujde jinym smerem par kroku a uz se natahuje, ze chce abych ji nosila. V kocaru vydrzi v pohode, kdyz jede, kdyz stojim chce ven ale za chvili zpet. Na hristi chvili vydrzi, ale hrste byvaji preplnena a většinou se tam setkavam s maminkami, ktere moc nemusim
Zacina být uz hezky a tak me zas premahaji deprese jako minuly rok.
a proč vadí přeplněnost hřiště? Ona nemá ráda děti? Maminky můžeš ignorovat. Když párkrát na otázku odpovíš jen krátkou větou a nebudeš se ptát nazpět, tak budeš mít imho klid.
my byly dnes celé dopoledne v „lese“ (prostě víc stromů kousek od nás) okolo akorát pejskaři a kluk nosil klacky na hromadu a pak otrhával šišky z každé modřínové větve co našel. A vystačil si pěkně dlouho. Akorát se tam tentokrát taky nechal dovézt v kočárku. Ale jindy tam dojde i sám. Nebo ho nechám vybrat, kam chce jít (chvíli třeba jezdíme a on na křižovatce vždy ukáže kam) a snažím se, aby i tak na konci bylo něco zajímavého. I kdyby jen návštěva pekárny ![]()
Ono jí nic nezajímá? Taky třeba chodíme pozorovat broučky, čteme o nich knížky (Ferdu mravence, nejlíp) a pak mu je ukazuju venku.
Mám něco podobného…Taky bude mít dcera dva roky a dovede se vzteknout. Když není po jejím. Ale naštěstí nemáme přeplněné hřiště a hlavně ji baví, když můžeme jít i se starší sestřičkou. S ní ji to baví. Bohužel neporadím, protože mám mnohdy taky nervy, co s ní.
No jo, to je docela těžký, když jí nebaví chodit. Napadlo mě-nemáte možnost si pronajmout, pořídit nějakou zahradu, kam byste z bytu mohli vypadnout? tam by měla třeba své pískoviště, kytičky, prolejzačky třeba… a určitě by jí to tam bavilo.Nebo chodit procházkou s cílem na nějaká zvířata-např. my chodíme na slepičky, ovečky, koně, kachny..,ale nevím, kde bydlíte, jestli na vsi nebo ve městě..Odrážedlo jí také nebaví? Já ti tedy řeknu, co děláme my s 2letým-každý den jdem na procházky(kočár už dávno nemáme),je zvyklý, ujde hodně..,buď jdem pěšky, nebo berem motorku.Nebo jsme na zahradě-tam má právě svůj domeček, pískoviště, na kterém se obzvlášť až letos vyřádí a baví ho, houpačku, klouzačku, míč, sekačku, tatru, různě nakládá-písek, hlínu, zalejvá kytičky, zkrátka lítá po zahradě…Nebo chodíme či jezdíme na kole k rybníkům krmit ryby rohlíkama. tak tolik nějaká inspirace pro vás dle vašich možností ![]()
Plastová motorka, ta bývá u většiny dětí oblíbená. Jinak na hřiště bych normálně chodila kvůli dceři, ostatních si snad všímat nemusíš.
@Ornwen Jo a pozorovat broučky našeho malého taky baví, hlavně když je sluníčko a jsou vylezlý hromady takových těch červených ploštic, to je pak i chytá a přenáší různě. a s tím lesem-taky tam chodíme a jeden takový tip-stavíme domečky u kořenů stromů, z klacíků, šišek, mechu…
Přizpůsobit se, syn taky nebyl procházkový, chodit začal víc až teď ve třech letech. Střídat venku aktivity, vzít s sebou něco na zabavení. Dvouleťák je ještě prcek, co nemusí spolupracovat, chce to hlavně klid:-)
@zuzukobylka Ani já nechodím na hřiště pokecat s maminama…když někam jdeme, věnuju se výhradně malému (asi taky proto, že se bojí dětí, které se přiblíží moc blízko
) a ostatích si nevšímám.
Já bych jí pořídila plastovou motorku, nebo koloodrážedlo. To se u nás užilo až až a nebylo to takové to popocházení z nohy na nohu. Jinak jsme chodily s dcerou do parku pozorovat brouky, ptáky, krmit kačeny, nebo prostě chodily bez cíle a povídaly co vidíme… Plné hřiště také nemusím. Nechali jsme udělat pískoviště na dvorek k bytovce. Kočárek jsme ve 2 letech zrušili, přijde mi, že pak děcka nejsou zvyklá ujít kousek pěšky.
@Anonymní píše:
Bydlíme v bytě a nemáme zahradu. Malá se nerada prochází. Když jdem jinym směrem nez k babicce tak se zacne vztekat, ze pesky nepujde. Kdyz se dovsteka, ujde jinym smerem par kroku a uz se natahuje, ze chce abych ji nosila. V kocaru vydrzi v pohode, kdyz jede, kdyz stojim chce ven ale za chvili zpet. Na hristi chvili vydrzi, ale hrste byvaji preplnena a většinou se tam setkavam s maminkami, ktere moc nemusim
Zacina být uz hezky a tak me zas premahaji deprese jako minuly rok.
Přizpůsob se tomu co baví dceru, někam ji v kočáru vyvez a vypusť ať se vyběhá, cizích maminek si nemusíš všímat, podstatné je aby dcera byla spokojená. My chodíme na hřiště, střídáme je, na procházky se psem, na zahradu, krmit kachny k řece. Já mám problém dceru dostat z venku domu, na nějaké dlouhé procházení jí také neužije, ale ráda se hrabe v písku, zbírá kamínky, klacky, lítá s dětma…
U nas vede odrazedlo, ted dostane to koloodrazedlo tak sem zvedava, jinak na hristi si malej vyhraje pul dne a pak este dela scenu kdyz musi jit domu, ostatnich si vsimat nemusis… nebo udelej nejakou motivaci, ja treba kdyz jdem dem nekam dal, tak slibim ze kdyz vydrzi jit tak se cestou zpatky stavime pro dobrotu a pak ho vemu do kramu co mame kousek od baraku a koupim mu neco na zub.
Bydlíme v bytě a nemáme zahradu. Malá se nerada prochází. Když jdem jinym směrem nez k babicce tak se zacne vztekat, ze pesky nepujde. Kdyz se dovsteka, ujde jinym smerem par kroku a uz se natahuje, ze chce abych ji nosila. V kocaru vydrzi v pohode, kdyz jede, kdyz stojim chce ven ale za chvili zpet. Na hristi chvili vydrzi, ale hrste byvaji preplnena a většinou se tam setkavam s maminkami, ktere moc nemusim
Zacina být uz hezky a tak me zas premahaji deprese jako minuly rok.