Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Klid to je normalni, malej to dela taky, moc nemluvi, vsechno je u nej tata takze pochopit co po me chce je obcas nadlidskej vykon, nejlepsi je kdyz me vezme za ruku a ukaze co chce
kdyz konecne pochopim co chce ale reknu mu na to ne, tak se vztekne a hodi sebou o zem ![]()
@Kriss Tina kolik mu je?
A ano, je to normální, ale neskutečně únavné
A hlavně obtěžující to násilí.
@Anonymní píše:
@Kriss Tina kolik mu je?
A ano, je to normální, ale neskutečně únavnéA hlavně obtěžující to násilí.
Koncem mesice mi budou 2 roky, uz se tesim az zacne pouzivat vic jak 5 slov jinak za chvili zesilim ![]()
A kolik je synovi? Mám 2,5letou dceru, s mluvením je na tom bídně
ale, já ji rozumím dobře, má svoje slova a gesta, se domluvíme celkem bez problému. Ona mě ve většině případů rozumí taky, což ale neznamená, že mě vždycky poslechne, povaha je to velmi svéhlavá, vztekat se když není po jejím umí pěkně
Jinak když se stane, že ji náhodou nepochopim, tak na mě taky začne hulákat
Kolem sebe má samozřejmě samé hodné děti, kterým se řekne,,zlatíčko nedělej to, nebo se maminka bude zlobit,, a dítě poslechne, o tom, že v mluví v souvětích a recitují básně ani nemluvim ![]()
Přijde to tak jenom mě, že zakladatelka chtěla asi porodit robůtka a nevyšlo to? Omlouvám se, ale přijde mi to velmi chladné. ![]()
@Kobliha51 píše:
Přijde to tak jenom mě, že zakladatelka chtěla asi porodit robůtka a nevyšlo to? Omlouvám se, ale přijde mi to velmi chladné.
Nepripadne mi to tak.
Taky se s 2 letou nedomluvim, jeden jeji zvuk znamena tri veci minimalne a je to jen hadani vetsinou. Kdyz se trefim, ma
Mega radost ![]()
@Kriss Tina u nás je taky všechno táta občas dede. Když něco chce, tak si ukáže.
@kryha no este ze umej ukazovat
nadruhou stranu musim uznat ze malej vsechno dokonale chape, takze jak mu neco reknu tak to udela, pochopi, ze obcas neposlechne uz je vec druha ![]()
Malý mi v roce a půl nemluvil, neukazoval, domluvit se s ním skoro nedalo. Do čtyř let nepoužíval vůbec gesta, neuměl ano-ne ![]()
Mluvit začal pomalu po třetím roce a pak už to pomalu, hodně pomalu, začalo jít ![]()
Nechci strašit.
Malý nemluvil, velice často se vztekal.Ve 3,5 letech měl 10 „slov“(vč. citoslovců).
Dlouho neuměl ani ano a ne.
Nechápal, neragoval.
Má smíšenou vývojovou dysfazii.
Pro svůj klid bych situaci probrala s dětskou lékařkou, zda by neradila doporučení na základní vyšetření na ORL(foniatrie),zda problém není v mluvidlech či sluchu.
Pak bych se zkusila podívat na „znakovku“ z ticha.cz.
Dá se naučit i bez kurzu z internetu.
Jelikož komunikace bude sloužit mezi vámi a dítětem jen, můžete si znaky vymýšlet sami.
Skoro 2 roky nemusí znamenat vůbec nic. Je spousta dětí, které ve 2 letech nemluví a pak se zcela ok rozmluví. Jsou ale děti, které se „sami od sebe“jednoduše nerozmluví, ani kdyby člověk chtěl. To nechci strašit, jen že takové děti jsou.
My pak používali i komunikační kartičky, ale to je další level, který bych zatím asi nechala být.
@Alušáček synovi jsou 2 roky a 10 měsíců.
On je celkově pomalejší. Do 2 let neukazoval, takže teď si libuju, že mi aspoň ukáže a někdy dokonce ukáže to, co chce. Hodně nosí věci, aby mi je ukázal. Ale komunikační šum je náš každodenní problém.
Bohužel, když mu řeknu, aby ukázal, co chce, znamená to jen další záchvat vzteku. Když se uklidní, tak se toho dobereme a ukáže to. Akorát to už trvá hodně dlouho… Často nerozumí a vím to. Musím to opakovat jinými slovy, mluvit jednoslovně, přehrávat, ukazovat. Ale i to se lepší.
Ale nejvíc mi vadí to násilí. Nedávno sejmul kamarádce chlapečka o rok mladšího, protože stál, kde neměl.
Je malej a ještě nerozumí tomu co po něm chcete, trošku slevte ze svých představ a přizpůsobte tempo - u takhle maličkých dětí se stejně nic jiného nedá dělat, každý má individální tempo vývoje a srovnává se to až okolo školního roku.
Čím víc si budete trvat na tom, že to přece musí umět a musí mu to být jasné, tím víc budete oba frustrovaní.
Hlavni zasada zustat v klidu. Pokud dvoulety dite slysi na jmeno, reaguje na lidi a normalne si hraje, pravdepodobne je zdrave a vyroste z toho blbnuti.
Klid, u nas to bylo to same. Do dvou let asi 10 slov a jinak ukazoval a hucel. A vztekal se kdyz jsme nerozumneli. A okolo druhych narozenin se rozmlouval. A ted ve trech letech mluvi nadherne i vyslovnost ma krasnou vcetne R.
Hledám spřízněné duše, které mají také problém se domluvit s vlastním dítětem. Potřebuju asi vidět, že v tom nejsme sami. Skoro všechno opakuju několikrát, než se dostaví výsledek, často něco řeknu, dítě zareaguje, ale po chvíli zjistíme, že zareagovalo, protože vědělo, že čekám na nějakou odezvu.
Kromě toho nepoužívá moc slov, takže jedno sdělení může znamenat nespočet možností. Dneska mi sdělil nadšeně, že „Ham tam“. Když jsem byla zmatená a řekla jsem mu, že má jíst u stolu, přidal na hlasitosti a ukázal na myčku. Pak na misku od jídla a nakonec po nekonečných 5 minutách jsem pochopila, že dojedl svačinu a sám dal misku do myčky. Když nechápu, tak přidává na hlasitosti, že nakonec hystericky ječí, když nepochopím vůbec, tak se vztekne úplně.
Kromě toho ubližuje ostatním. Když si chce s někým hrát, nebo ho druhá strana nechápe, tak bouchne, štípne, kousne.
Vím, že to časem přejde, ale hledám někoho, kdo prožívá a řeší to samé. Kamarádky na mě koukají jak na vyvrhele a na mé dítě, jak na zločince a už jsem se několikrát dozvěděla, že „asi nebude úplně normální“. Vždycky od maminky holčičky, která v 18 měsících mluvila ve větách a celkově je hodně napřed. Pro ně je setkání s mým synem jak z jiného světa.
Klidně časem můžeme založit skupinu