Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
mám doma to samé… Holka byla úplný opak, hodná, klidná a rozumná a víc v jeho věku mluvila. Tak jsme si řekli - super - jdeme do druhého to se dá zvládnout
..ty kráááso… kluk je mazec!! Jsou mu dva roky a měsíc. Začíná teprv používat víc slov a jeho první včerejší věta: „Ne ty, já!“
Jak není po jeho tak se vzteká a hází i věcmi.. musím se smát když jsem si četla o výchově kdy má člověk s dítětem diskutovat
on je paličák. děsnej. Blázen bez pudu sebezáchovy.. no prostě kluk ![]()
@Schara našemu budou 3 za 2 měsíce. Ve 2 letech nemluvil vůbec. 10 slov používá teď.
JInak vím, že to je normální, ani nemám žádná očekávání, spíš jsem už jen unavená, když celý den melu a je to k ničemu. Syn nerozumí, nechápe, nemluví a mlátí cizí děti.
@Schara a výslovnost má příšernou. Rozumím mu jen já. Dýta = panda, kaj = koko, edade = nejde. I když si myslím, že to říká pěkně, tak mu nikdo cizí nerozumí.
@Ou nemám žádné představy, jen je prostě únavné, že se dítě denně tak 5 hodin provzteká a proječí. Rozhodně netrvám na tom, že má něco umět a všemu rozumět. Tempo má přizpůsobené - už jsem to psala, hodně mluvím jen jednoslovně, všechno ukazuju, přehrávám, používáme několik znaků, když mluvím o něčem novém, tak mám obrázky, nebo ukazuju názorně.
Akorát mě to zmáhá. Denně totéž, fyzické ataky, ječení, řev, jídlo na zdi, válení se po zemi… Něco chce a jsem jak čtenář myšlenek, protože si to neukáže, nebo ukazuje někam jinam na něco jiného a čeká, že to pochopím.
Pokud dítě jedlo a pak řekne „ham tam“ a ukáže na myčku, tak jsi opravdu minimálně lehce nenaladěná na své dítě, když nechápeš, co se Ti snaží sdělit. Ani jedno moje dítě žádný speaker není, s klukem jsem takhle „mluvila“ do dvou a půl roku a vždy jsme si rozumněli, domluvil se i s cizími (ve školce, u babiček).
Dvouletá šprechtí „ven tam hačí“ plácá se do hlavy a všem je nám včetně jejího čtyřletého bratra jasné, že chce vozit na kole.
Některým dětem holt chvilku trvá, než řeknou „Milá maminko, dojedl jsem a uklidil po sobě misku do myčky.“
Jinak všechna batolata až na jedno, co s námi chodila do kroužku na cvičení, v tom roce a půl zvládla tak máma, táta, ham, pápá, babí, na, jo/ne… Rozmlouvat jako fakt rozmlouvat se začaly kolem toho druhého roku.
@Anonymní píše:
@Schara našemu budou 3 za 2 měsíce. Ve 2 letech nemluvil vůbec. 10 slov používá teď.JInak vím, že to je normální, ani nemám žádná očekávání, spíš jsem už jen unavená, když celý den melu a je to k ničemu. Syn nerozumí, nechápe, nemluví a mlátí cizí děti.
Jako problem vidim to, ze nerozumi a nechape. Byli jste na ORL? Slysi dobre? Nekdo to muze byt pricina tohoto problemu.
@Anonymní píše:
@Schara a výslovnost má příšernou. Rozumím mu jen já. Dýta = panda, kaj = koko, edade = nejde. I když si myslím, že to říká pěkně, tak mu nikdo cizí nerozumí.
Prave, vyzadala bych si vysetreni sluchu.
@Svistice on nejdřív řekl jen „ham tam“ a nic neukázal. Když ukázal „ham tam“ s myčkou posledně, tak to znamenalo, že zavřel jídlo do myčky, pak tu je taky varianta, že chce jíst z oblíbeného talířku a vysypal jídlo pod stůl a čeká, že mu talířek umyju v ruce a přeložím jídlo na jiný talíř.
Pokud řekne „ham tam“ bez ničeho, tak to může znamenat i to, že chce jít nakoupit, že chce jít jíst k babičce, že chce jíst v jiné místnosti…
PS: Našemu jsou skoro 3 roky - skoro 34 měsíců ![]()
V roce a půl nemluvil, neukazoval, nežvatlal…
@Anonymní píše:
@Ou nemám žádné představy, jen je prostě únavné, že se dítě denně tak 5 hodin provzteká a proječí. Rozhodně netrvám na tom, že má něco umět a všemu rozumět. Tempo má přizpůsobené - už jsem to psala, hodně mluvím jen jednoslovně, všechno ukazuju, přehrávám, používáme několik znaků, když mluvím o něčem novém, tak mám obrázky, nebo ukazuju názorně.
Akorát mě to zmáhá. Denně totéž, fyzické ataky, ječení, řev, jídlo na zdi, válení se po zemi… Něco chce a jsem jak čtenář myšlenek, protože si to neukáže, nebo ukazuje někam jinam na něco jiného a čeká, že to pochopím.
Asi by to chtělo posoudit od nějakého odborníka. Na mluvení je teoreticky do 3let čas, ale to neporozumění může mít hlubší příčinu ![]()
@Anonymní píše:
@Svistice on nejdřív řekl jen „ham tam“ a nic neukázal. Když ukázal „ham tam“ s myčkou posledně, tak to znamenalo, že zavřel jídlo do myčky, pak tu je taky varianta, že chce jíst z oblíbeného talířku a vysypal jídlo pod stůl a čeká, že mu talířek umyju v ruce a přeložím jídlo na jiný talíř.
Pokud řekne „ham tam“ bez ničeho, tak to může znamenat i to, že chce jít nakoupit, že chce jít jíst k babičce, že chce jíst v jiné místnosti…
PS: Našemu jsou skoro 3 roky - skoro 34 měsíců
V roce a půl nemluvil, neukazoval, nežvatlal…
Aha, tak to promiň, špatně jsem to pochopila. Myslela jsem, že mu je 18 měsíců
V téměř třech letech už je to dost na pováženou a asi bych vážně zvážila kolečko foniatrie-klinický logoped, případně i klinický psycholog.
@Svistice tohle v 1,5 roce dělal prvorozený. Ten uměl v 1,5 roce 80 slov - tehdy jsem si je akčně vypisovala
U malého je mám taky vypsané a pořád není ani v půlce a to i když počítám znaky a citoslovce.
Nenajde se tu někdo, kdo to aktuálně řeší taky u staršího batolete nebo i staršího dítěte.
Bylo by fajn se s někým podělit o zkušenosti.
PS: Vím, že na tom je syn ještě dobře a jsou na tom děti hůř.
Nechci nikoho plašit, taky jsem si říkala, že má čas, že jednou začne mluvit. Že se vztekají extrémně všechny děti a tváří se jak mimoň též.
Jeho živost a akčnost(nemá pud sebezáchovy) omlouvala povahou.
Mluvili jsme na něj, chodili do společnosti dětí, chodili ven, narodil se jako pohodář.
V 10ti měs. normálně chodil (spíš běhal).
Začali kolečko, ORL(foniatrie)díky nevyšetřitelnosti na 5×, pak následoval neurolog (vč. EEG), klinický logoped (za mě to chce najít logopeda který neučí pouze písmenka, ale má nějaké zkušenosti) a pak tedy paní dr. Krejčířová, která nám stanovila konečnou dg. Díky dlouhým obj. lhůtám nám konečné určení dg. trvalo skoro 9 měs.
Extrémnní nesnášenlivost změn, emoční labilita, expresivní složka řeči(tam byl úplně jinde), porozum. taky uplně jinde(pak těžko bude mluvit), malá slovní zásoba. Šlo to ruku v ruce.
Od 3.5 let chodil na logopedii, doma jsme se učili použivat znakovku, požívat komun. kartičky.
Na logopedii se učil vše od práce s jiným člověkem, motivace po barvy, zápory, skladby vět, řady, dějové linie(to bylo neskutečný drama),časovou osu. K písmenkám se dostal někdy v 5-6ti letech a začínal G, K,L, M…k sykavkám se dostal v první třídě.
Oni by ho možná vyhodili i ze školky nemít zprávu od dr. Krejčířová a PPP, jelikož ani tam nefungoval(řval a vztekal se).
Jasně, je to extrém 1 z x…Ale je.
Naše dětská mě neustále uklidnovala, že je holt živější a kluci mluví prostě dýl.
No prd no. ![]()
Já ted řeším se synem - 3roky - něco podobného - všemu nerozumí, mluví maaalo ![]()
@Anonymní píše:
Já ted řeším se synem - 3roky - něco podobného - všemu nerozumí, mluví maaalo
A jak to řešíte? Kolik umí slov?
Zakladatelka?
Ahojky, jsme na tom podobně. Mluví akorát citoslovce, ham, mňam, ne, na, hmmm, haf, mňau, buuu, beee, brrrrm, občas řekne máma, táta.. V srpnu mu budou 3. Není vředy zatím zlej, neubližuje, do kolektivu chodí často, má dva dny v týdnu i sám, beze mně. Ukazuje, tím se dorozumívá, dotáhne si i učitelky, kam chce. Zvládá nočník od 2 let (na spaní má plinku). Někdy dělá, že mě neslyší a nereaguje na jméno ani na „povely“, někdy funguje úplně normálně. Slyší i trávu růst. Ale přijde mi, že rozumí. Dneska mu třeba babička řekla, že tady má 3 lžičky a ať nám je donese a on přišel, jednu dal mě, jednu tátovi a jednu prababičce. To je pro mě strašný úspěch, přitom je to asi banalita. Na kroužku chápe, že si má pro něco jít, sednout si, odnést židličku a tak… Ale i tak mi přijde, že na běžný věci je hodně pozadu.