Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nezvladatelný syn
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.1.14 14:33
@Anonymní píše:
@hanka.br. jenže jak já můžu někoho změnit. manžel k psychologovi nepůjde jemu nic není babička v něm vidí jen nevychovaného zmetka.
Tak když tam nepůjde, minimálně respektovat všechna jeho doporučení by mohl. Když má dítě cukrovku, taky se rady lékaře musí respektovat. Jestli z něj bude tvoje okolí dělat nevychovaného zmetka, pravděpodobně se jím stane. To už je na tobě, jak zabojuješ jako máma o zdraví a štěstí svého syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.14 14:49
Já osobně bych řekla, že je to projev ADHD. Mám s tím zkušenosti, synovi bude za dva měsíce 10, a je to stejné, od mala. Tyhle děti mají tak trochu „svůj“ svět, často si mluví sami se sebou, mají bujnou fantazii, jsou neklidné, divoké, opravdu na okolí působí jako nevychovanci. Vaše psycholožka Vám nedala žádné rady a postupy, jak s dítětem zacházet? To mě udivuje. Po diagnostice ADHD u syna to bylo první, co nám řekla. Tyto děti potřebují pravidelný režim, na vše. Ráno budíček, jídlo, oblékání, denní režim, prostě na všechno, když bude chodit do školy, učit se v pravidelnou dobu apod. Režim je nutný, protože si na to dítě zvykne a zklidní ho to. U nás to zafungovalo. Když je mimo režim, je dítě zmatené. Můžu říct, že po dvou letech režimu a s přibývajícím věkem se to lepší. Musíte být ale s manželem jednotní. Je to moc těžké, ale jde to. Lékama bych ho necpala, pokud to není velmi těžká forma ADHD. Sama psycholožka mi to nedoporučovala, že se lékama může stav i zhoršit. Léky se musí brát v krátkých intervalech, tzn. v průběhu dne, když by byl ve škole, i 3×, sám by si je nevzal, a učitelka mi to na dotaz odmítla, že mu nemůže dávat léky. Zvládli jsme to i bez nich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
9.4.14 07:55
Holky nezkoušely jste lidového léčitele? To co se tu odehrálo včera, už byl vážně vrchol, jsem totálně bezradná. Celou noc jsem probrečela a v myšlenkách si balila kufr a utíkala někam hodně daleko. Dcera k těm svým šíleným emocionálním výbuchům, ještě začla ubližovat malé, protože jí mám ráda, starší nenávidím(její slova).Když holky spaly šla jsem se psem a odchytla mě sousedka, co s tím jako chceme dělat, že se tu nedá bydlet, každý den řev jak když ji na nože berou, že by asi měla na nějaký čas zůstat v nějakém ústavu 
Omluvila jsem se jí, řekla jsem jí, že moc dobře ví, jak na tom holka je a že se s tím snažíme pracovat. Odpověď byla.To že jí neumíš pořádně zmalovat prd. l odnáší celý barák, tak na to asi nestačíš 
Bere léky, ale myslím, že jí to dopoledne, tak nějak zklidní a odpoledne to na nás naloží dvojnásob 
Už mě napadá jen ten léčitel 
- Citovat
- Upravit
9.4.14 08:38
@rozmary Krom toho, co jsi teď napsala, o situaci nic víc nevím… Takže pokud dcera bere nějaké léky, asi jste už navštívili psychiatra? Chodíte na nějaké terapie? Pravidelně k psychologovi? Najít dobrého dětského psychologa je hodně těžké, ale on by pomoct dokázal. Kolik dceři je? Nebylo by pro ni řešení diagnostický ústav? Pro každého to není, opravdu o vaší situaci nic víc nevím, ale možnosti určitě jsou. Nevím, jestli jsi na holky sama (pokud jo, musí to být extra těžké) nebo máš i oporu v muži. Dcera potřebuje vidět, že ji máš ráda, je to složité a asi tě to bude stát i přemáhání přímo jí říkat, že ji máš moc ráda, jen některé chování nemůžeš přehlížet, ale tím se nesnižuje tvoje láska k ní. Hodně lidí se chová „špatně“ kvůli pocitu, že je nikdo nemá rád… Léčitele nevím, tohle vypadá spíš na problém s duší. Každopádně zkus to, o čem jsi přesvědčená, že by mohlo pomoct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
9.4.14 09:00
@zuzkasim Dceři je 9,od šesti let ma dgn.ADHD,pravidelně dojíždíme na kontrolu k psychiatričce. Druhým rokem bere ritalín, kvůli soustředění ve škole. Někdy mám pocit, že v tom diagnosťáku opravdu jednou skončí, protože se s ní nedá vyjít, nijak domluvit. A je to čím dál horší. Včera měla jakousi recitační soutěž, byla jsem se tam na ní podívat, malý prostor, asi 30 dětí. Muselo tam být ticho, aby špunti byli slyšet. Holka šla na řadu po deseti minutách, odrecitovala, tak jí říkám půjdem domů? Ona že tam chce být až dokonce, o.k.,jenže po pěti minutách už tam začla s holkama lítat na záchod a zpět pořád dokola, dvakrát jsem ji napomenula, ale neposlechla, nakonec už jim nadala i paní z komise, ať tam nelítají, že ruší recitující, ale opět letěly na záchod. Sebrala jsem bundu, vyzvedla jí na záchodě, že když se neumí chovat, tak odcházíme. No co jsem od toho mohla čekat, holka začala řvát na celé kolo, že nikam nejde, kluk který recitoval musel přestat a madam řvala vesele dál a prala se se mnou, že nikam nejde. Všichni po nás koukali a ona nebyla k odvlečení. Sebrala jsem se a z hanbou odešla, ještě jsem jí řekla, ať okamžitě příjde domů. Dorazila za hodinu a půl, pochvalu samozřejmě nedostala, jen jsem jí řekla, že když takhle, tak má na celý zbytek týdne na starost nádobí, načež následoval další hysterák nééééééééééé já nechci, malá jí šla obejmout a ona do ní tak hrubě vrazila, až jí schodila na roh linky.To už se do toho vložil táta a zařval na ní, což vyvolalo další mnohem silnější řvací reakci. Malá se jí bojí, když ječí, je u mě nalepená a neví co se děje. Tak je to u nás každý den po ránu, pak je chvíle klidu, když je ve škole a po škole to pokračuje až do večera. Už jsem psychicky fakt totálně vysátá a do toho ještě poslouchat keci, kdyby mě měla ráda, tak bys, máš ráda jenom ji, je to hnusnej mrňous a nezapomene jí přitom jednu natáhnout, tak do toho všeho řve ještě malá 
Už mi docházej síly
- Citovat
- Upravit
9.4.14 09:07
Rozmary, nebylo by dobré docházet na psychoterapie s holkou a řešit to nějak víc než jen léky? (já mám kluka s těžkou dysfázií, tak vím že léky prostě někdy jsou nutné) Možná by bylo možné i zkusit najít vhodnější léky? Ale ona agresivita s ADHD musí nadělat pěknou paseku kor v pubertě. Myslím že já osobně bych to řešila vyhledáním co nejlepšího dětského psychologa, který bude s dítětem vést nějakou terapii.
Vím o skvělém v Praze - Dr. Los na Bulovce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.14 09:12
@rozmary tohle je velmi velmi náročné, nevím, jak se to dá dlouhodobě vydržet. Co změna léků, nepomohla by? Měla jsem to stejné s dcerou, ale bylo to ve věku 3-5 let, když si vzpomenu na ty neovlivnitelné hysteráky, dodnes se mi dělá husí kůže. Ale z velké většiny z toho vyrostla, občas výjimečně ještě takhle reaguje. I když je citlivější a náročnější než její mladší sestra, mají se hodně rády. S devítiletou netuším, jak bych pracovala, pokud takhle neguje i mladší sestřičku 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
9.4.14 09:13
@ygreen Naše psychiatrička je taky dobrá, budu to s ní muset nějak pořešit, jestli by nešly domluvit nějaké ty terapie, tohle je strašně ubíjející, jak pro ni, tak pro všechny z rodiny, no a sousedi už nás mají taky plné zuby Jsou tu jen důchodci.
- Citovat
- Upravit
9.4.14 09:17
@rozmary tak sousedi by byli to poslední co bych řešila, na ně se klidně vyprdni, spíš by mi vadilo jak to ovlivňuje tu mladší. Hele známá měla podobné problémy s holkou a psychiatr jim doporučil psych. léčebnu, byla tam dva měsíce a vyloženě se vrátilo úplně jiné dítě. Denně tam s ní pracovali při terapiích a bylo to opravdu znát, po prvním měsíci si ji brali na víkendy domů. Ale tedy byla starší (13) a byla na tom ještě o kousek hůř, záchvaty vzteku už přecházeli směrem k sebepoškozování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
9.4.14 09:21
@Aamanda Psych. mi řekla, že jiné léky jí na tohle nepomohou, ale musím to s ní ještě probrat, agresivní nebývala, až poslední dobou. Chápu, že žárlí na malou, vadí ji, že na ní jsem jenom hodná, nemusím zvýšit hlas, pořád se s ní směju, malá je prostě anděl, není s ní vůbec problém. To ona nedokáže pochopit, že kdyby byla aspoň z třetiny hodná jak malá, šlo by to mnohem líp.
- Citovat
- Upravit
rozmary
9.4.14 09:25
@anickadomnik Sebepoškozování u nás proběhne občas taky, teda v lehčí formě, třískání hlavou do zdi, mám strach kam by to mohlo zajít dál, sebepoškozování se snižuje, za to narůstá agresivita Mě je taky strašně líto malé, odnáší to hodně i když ségru hrozně miluje, nikdy ji nezapomene v krámě vzít lízátko, nebo bombon, ta starší na ni taky myslí, když je na táboře, brečí, že se jí po malé stýská, ale jak jsou spolu je zle.
- Citovat
- Upravit
9.4.14 09:26
@rozmary a zkoušela jsi ji třeba poslat na tábor pro takovéhle děti? Víš kde by měla i tu pravidelnou psychoterapii
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
9.4.14 09:35
@anickadomnik Ne,ani nevím, že něco takového existuje. Jezdí se skautama a letos bude mít ještě jeden Haryho Potera.
- Citovat
- Upravit
9.4.14 09:38
@rozmary mrkni ale osobní zkušenost nemám http://www.hyperaktivita.cz/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
