Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nezvládnutá výchova
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.2.17 12:39
@martina.se píše:
taky jsem měla první ve 23, druhé mnohem později, věnuju se oboum.. ale v okolí mám dost příkladů, kdy mladé mamky se chtějí spíš bavit
Já to vidím i u starších, žiju na vesnici a koukala bys jak to tu uměj maminy roztočit, na to že maj malé děti a už i třicet jim bylo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.17 12:43
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat.
Mám 2,5 letou dceru, se kterou jsou docela problémy. Nezvládla jsem její výchovu. Je strašně hyperaktivní a vůbec neposlouchá. Poslouchá jenom mě a to jen zřídka. Doma se to zvládnout ještě dá, ale když se dostane mezi lidi, tak vůbec. Např. jí říkám, ať si uklidí hračky a ona si dělá co chce do té doby než na ní zařvu. Když se dostaneme někam do obchodu, tak si vzeme nějakou sušenku apod. a když jí to vezmu tak si lehne na zem a řve. Je mi trapně. Jít s ní mezi lidi je prostě za trest. Už nevím co s ní. Nevydrží chvilku sedět, jen lítá. Jsem jediná, která má nad ní nějakou autoritu, ale když je mezi lidma, tak už to tak není. jak mám tohle řešit? Jsem úplně zoufalá. Bojím se s ní chodit ven.
Tak se sebou nenech cvičit, válí se vzteky po zemi? Tak atˇse válí, nevšímej si jí a jdi pomalu dál. Ono jí to přestane za chvilku bavit když zjistí že to s tebou nic nedělá. Má si uklidit hračky a neudělá to? Tak hračky schovej a prostě nejsou. Je nepříjemné když ti dělá scény na veřejnosti ale ber to tak že nejsi první ani poslední komu se takhle vzteká dítě. Musí pochopit že ona bude poslouchat tebe a ne ty jí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.17 12:46
Zakladatelko, KLID!!! Mě připadá tvoje dítě úplně normální. Bohužel je mateřství úplně jiné, než na hezkých fotkách v časopise. Já mám čerstvého dvouleťáka a taky se někdy vzteká, předvádí scény, hysteráky, chodí kam chce, kudy chce a tak. Pokud je nedospalej nebo ho bolí zuby, je k nesnesení a chce to opatrné zacházení, předcházet scénám. Např. když byla blbá noc, dopoledne nejdeme nakoupit, protože by se asi vztekal, šetřím jeho i své nervy.
V obchodě chodí volně, do vozíku ho nenarvu. Většinou před sebou tlačí košík a já mu ukazuji, co tam má dát (tzn. ukázat co, zvednout k regálu, on to vezme a dá do košíku). Když chce něco koupit sám od sebe (osvědčená lákadla žampiony, vajíčka, brambory, pečivo) a já ne, tak se mu snažím říct, že žampiony nepotřebujeme, ať vybere jablka (ty se u nás sežerou vždycky, sice jsem je nechtěla, ale žíly mi to netrhá). V oddělení sladkostí vždycky něco chce, má dovolenou jednu věc, na to ho upozorním. Takže v každé ruce pytlík bonbónů, znovu říkám, že jen jeden. Když se mu ho pokusím vzít, začne řvát. Když mu v klidu řeknu, že se koupí jen jedny, ať ten druhý uklidí zpátky, tak v klidu řekne „uklidí sám“ a opravdu ten jeden vrátí. Platit samozřejmě musí taky sám. Jo, po zaplacení na bonbony ani nevzpomene, většinou je sežeru večer já 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.17 12:47
@galantni jelenice píše:
Zakladatelko, KLID!!! Mě připadá tvoje dítě úplně normální. Bohužel je mateřství úplně jiné, než na hezkých fotkách v časopise. Já mám čerstvého dvouleťáka a taky se někdy vzteká, předvádí scény, hysteráky, chodí kam chce, kudy chce a tak. Pokud je nedospalej nebo ho bolí zuby, je k nesnesení a chce to opatrné zacházení, předcházet scénám. Např. když byla blbá noc, dopoledne nejdeme nakoupit, protože by se asi vztekal, šetřím jeho i své nervy.
V obchodě chodí volně, do vozíku ho nenarvu. Většinou před sebou tlačí košík a já mu ukazuji, co tam má dát (tzn. ukázat co, zvednout k regálu, on to vezme a dá do košíku). Když chce něco koupit sám od sebe (osvědčená lákadla žampiony, vajíčka, brambory, pečivo) a já ne, tak se mu snažím říct, že žampiony nepotřebujeme, ať vybere jablka (ty se u nás sežerou vždycky, sice jsem je nechtěla, ale žíly mi to netrhá). V oddělení sladkostí vždycky něco chce, má dovolenou jednu věc, na to ho upozorním. Takže v každé ruce pytlík bonbónů, znovu říkám, že jen jeden. Když se mu ho pokusím vzít, začne řvát. Když mu v klidu řeknu, že se koupí jen jedny, ať ten druhý uklidí zpátky, tak v klidu řekne „uklidí sám“ a opravdu ten jeden vrátí. Platit samozřejmě musí taky sám. Jo, po zaplacení na bonbony ani nevzpomene, většinou je sežeru večer já
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.17 12:50
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat.
Mám 2,5 letou dceru, se kterou jsou docela problémy. Nezvládla jsem její výchovu. Je strašně hyperaktivní a vůbec neposlouchá. Poslouchá jenom mě a to jen zřídka. Doma se to zvládnout ještě dá, ale když se dostane mezi lidi, tak vůbec. Např. jí říkám, ať si uklidí hračky a ona si dělá co chce do té doby než na ní zařvu. Když se dostaneme někam do obchodu, tak si vzeme nějakou sušenku apod. a když jí to vezmu tak si lehne na zem a řve. Je mi trapně. Jít s ní mezi lidi je prostě za trest. Už nevím co s ní. Nevydrží chvilku sedět, jen lítá. Jsem jediná, která má nad ní nějakou autoritu, ale když je mezi lidma, tak už to tak není. jak mám tohle řešit? Jsem úplně zoufalá. Bojím se s ní chodit ven.
Si pamatuji, jak syn nechtel domu z hriste, tak si lehl venku na chodnik a rval. My s manzelem stali a cekali, az ho to prejde. Vydrz mel slusnou Druhy den se me v praci kolega ptal, jestli jsme to byli my s tim rvoucim ditetem
Dalsi dobry zazitek byl, kdyz jsme sli i s babickou. Podobna situace, ale spechala jsem, nebyl cas cekat. Drapla jsem decko pod pazi, to rvalo, machalo rukama a nohama a ja se tvarila, te se nic nedeje, ze je vse OK. Casem z toho vyrostl.
Kdyz potkam venku stejne „postizene“ rodice, vzdycky si na tyto dve historky vzpomenu a s manzelem, dnes uz i se synem, se tomu spolecne smejeme 
Zakladatelko vydrz, obdobi vzdoru prejde a vsechno zase bude OK 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.17 14:56
@kdochcekam píše:
Ano, ale musí se to naučit. Když vidí, že ty nakládáš věci do košíku, tak přeci nemůže vědět, že ona nesmí na nic sahat.Mě to děti v obchodě nikdy nedělaly. Brala jsem je sebou všude od malinkata a všechno spolu v obchodech prohlížíme. I zajdem do hraček nebo učuchat mýdlíčka a tak…to jim stačí. vědí, že nelze vše kupovat, ale potěšit se těmi věcmi můžeme přeci.
Jo to jo, ja ji to vysvetlovala driv, ted uz ocekavam, ze to vi. Prece to nebudu vysvetlovat u kazdeho nakupu. Ale ted staci rict ne a staci to. Jen teda v potravinach je ve vozicku, bavim se o nakupech v drogerii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.17 17:19
Holky, jdu si k vám pro radu. Mám doma téměř čtyřleťáka, od září chodí do školky. Vždycky byl úplně v pohodě, ale poslední dva až tři měsíce, si na něho učitelky neustále stěžují, že bije děti (ty ho teda notně provokují a dávají mu zabrat), uráží se, neposlouchá a vzteká se…Nutno říct, že má bohužel povahu po manželovi (tvrdohlavý, paličatý, horká hlava, vzpurný, nikdy nedělá to, co stádo).
Učitelka na mě dneska vyrukovala, že už se to nedá, že třeba jsou na zahradu a on si postaví hlavu, že se nebude oblíkat a nikdo s ním nehne. Doma to někdy dělá taky, ale nikdy „nevyhraje“, vždycky nakonec poslechne. Prý nás pošlou do poradny a k psychologovi, že má nejspíš poruchu chování a je asociální. Že jsme ho neměli nechávat jako jedináčka (už nemůžeme mít druhé), že se to takto nedá, že by ho museli vyloučit…Úplně jsem se sesypala, celý odpoledne tu řvu, že jsem nezvládla výchovu vlastního dítěte a co s ním.
Přitom je strašně šikovný, kamarádský, děti miluje, na hřišti je hodný. Jasně, je hlučný, běhá, „zlobí“, ale neřekla bych, že jeto nějak nezvladatelné…
Máte nějaké zkušenosti jak na urážlivého vzteklouna? Nedovedu si představit, že s ním půjdu do poradny, já ybch to prořvala a on by nevydržel sedět na židli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.17 17:21
@RencaVlkova do te poradny běžte. Není to nic špatného a poradi kompetentně ke konkrétními dítěti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.17 17:22
@Tichošlápek píše:
@RencaVlkova do te poradny běžte. Není to nic špatného a poradi kompetentně ke konkrétními dítěti
Pro mě je to úplně selhání, že jsem to sama nezvládla, nerozumím vlastnímu dítěti, je jiný…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.17 17:24
@RencaVlkova teď ale nejde o tebe. Takže bych ho vzala v klidu do poradny a uvidíš. Vždyť o nic nejde. Třeba ma jen pitomé období
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.17 17:25
@RencaVlkova píše:
Pro mě je to úplně selhání, že jsem to sama nezvládla, nerozumím vlastnímu dítěti, je jiný…
Neblázni, to bude dobrý.
Tu poradnu ber naopak jako šanci. Podle mě by to bylo tvé selhání, kdybys situaci neřešila.
Je to paradoxní - na emiminu chceš radu od lidí, co tvé dítě neznají, ale konkrétním radám od odborníků se bráníš. Škoda, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.17 17:27
@RencaVlkova Hlavne klid, ano ? Neni to prijemne, ale syn je jeste maly, predstav si, kdyby ti zacal blbnout v puberte, to by bylo horsi. To obcasne sprajcnuti se ma spousta deti, z toho bych az takovou vedu nedelala, horsi je tedy to biti. Psychologa bych se vubec nebala, naopak, pokud by mel opravdu nejaky problem, poradi vam a budete spolecne pracovat na jeho zvladnuti. A v lepsim pripade vas uklidni, pokud je to jen detsky vzdor.
PPP se opravdu neboj, umi s detmi pracovat a nikdo nepredpoklada, ze tam ctyrletak bude zpusobne sedet. Pokud by to pro tebe bylo psychicky narocne (a dite by to z tebe citilo), vezmi si jako podporu manzela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.17 17:31
@RencaVlkova Psychologická poradna není ani teror ani ostuda, neboj 
Taky jsme s dcerou byly (kvůli něčemu jinému) a psycholožka byla super. Poradí ti, rozumí tomu. Za mě zajít tam!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.17 17:33
@vonajebohyne já jsem přecitlivělá, takže tu od příchodu ze školky ustavičně brečím…kritika vlastního dítěte se holt špatně poslouchá..Uvidíme, co s ním udělají prázdniny a odchod velkých dětí…já tuším, že to vzdor není, že je to prostě povaha, protože manžel se projevuje naprosto totožně..akorát teda samozřejmě nikoho netluče
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
