Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat.
Mám 2,5 letou dceru, se kterou jsou docela problémy. Nezvládla jsem její výchovu. Je strašně hyperaktivní a vůbec neposlouchá. Poslouchá jenom mě a to jen zřídka. Doma se to zvládnout ještě dá, ale když se dostane mezi lidi, tak vůbec. Např. jí říkám, ať si uklidí hračky a ona si dělá co chce do té doby než na ní zařvu. Když se dostaneme někam do obchodu, tak si vzeme nějakou sušenku apod. a když jí to vezmu tak si lehne na zem a řve. Je mi trapně. Jít s ní mezi lidi je prostě za trest. Už nevím co s ní. Nevydrží chvilku sedět, jen lítá. Jsem jediná, která má nad ní nějakou autoritu, ale když je mezi lidma, tak už to tak není. jak mám tohle řešit? Jsem úplně zoufalá. Bojím se s ní chodit ven.
drapnu, odtáhnu - že řve? nezájem
to samé scény někde venku - vezmu, odtáhnu - nelíbí se Ti to, neumíš poslouchat, nebude nic
se bojíš vlastního děcka?
Jestli je dcera hyperaktivní, tak budete muset zajít k odborníkovi, jinak to nevyřešíš. On ti poradí co/kdy/jak dělat a co nedělat, věř že to pomůže. Nejsi špatná matka, podívej já taky občas bojuju se synem (5). On není hyperaktivní, ale inteligentní. Docházíme do poradny a moc nám to pomáhá. I tak mě občas dostane do trapné situace, protože si neumím zvyknout že má vyšší iq a často s ním jednám jako s prckem. Protože to on přece je
Takže se nekoná válení a vztekání, ale proslovy (dloooóuhé unavující proslovy), mluví skoro jako dospělý. Někdy je to boj (psychický) ale vím co mám a nemám dělat a zbytek se snažím přetrpět.
Nejdriv si to srovnej v hlave, bpjis se vlastniho ditete? Kdo ma mit autoritu a hlavni slovo? Tak rve v obchode, no a? Trocha ostudy, ale nechej ji tam vyvalet klidne pul hodiny, zdurazni, ze to nedostane, zlobi. Neustupuj.
Trvej na uklidu tech hracek, zarves, poslechne. Opet neustupuj.
Ja si rika, ze tim prosla spousta lidi, tak nekteri budou mit pochopeni a zbytek me nezajima, i kdyz je to zkouska nervu. Nechej vyrvat, neustupuj. A zkus udrzet chladnou hlavu a neukazovat, ze ses v koncich, vyciti to.
Potřebujet najít vlastní jistotu a klid, abyste se nechytala do emocí, které trable s dcerou jen komplikují.
To co popisujete ještě není nic strašného - je to běžné chování živějšího dítěte, které zkouší, kde jsou hranice a jak kdo na co reaguje. Což je přesně to, co má v tomhle věku dělat.
To co říkáte je u takhle malého dítěte vcelku irelevantní, reguje především na emoce které skutečně prožíváte. Proto je potřeba se především srovnat sama v sobě.
Dva trošku odlišné, ale ne zas tak moc, přístup, které vás mohou insporovat
https://www.nevychova.cz/…muzete-uzit/
http://obchod.portal.cz/…uji-hranice/
Osvědčilo se mi domluvit se, ještě před návštěvou obchodu, že si dítko vybere jeden „rohlíček“ pro sebe, a pak si ho neslo samo až k pokladně. Mělo v ruce pytlík s rohlíkem, cítilo se důležitě a nevymýšlelo kraviny.
Úklid moje děti taky nezajímal - takže jsem pouze hlásila, že za chvilku pouštím vysavač - „pokud nebudou hračky uklizené, tak je za chvíli sežere vysavač“ - a pak to šlo samo. ![]()
Příspěvek upraven 20.02.17 v 11:45
Když děla scény doma, jde do pokojicku a zpět az se uklidní. Venku ho proste popadnu a odchazime. Nervy mam jen jedny a mimino k tomu. Ty jsi matka a ty rozhodujes. A klidně na nej i občas houknu, protože vse ma své hranice
@kdochcekam píše:
Zakladatelko hyperaktivitu jsi jí jako diagnostikovala ty sama? Je hodně malá. Má teprve 2,5 roku a ty si docela brzo uvědomuješ, že jsi zřejmě nebyla dosti důsledná. Já teda moc neuznávám tyhle metody drapnu, vezmu, odtáhnu…dítě naprosto nechápe souvislosti, neví proč mu to děláš, jen chtělo sušenku. Evidentně máš problém s holčičkou komunikovat. Je to dítě a to potřebuje všechno vysvětlit asi tak osumtisíckrát. Takže když víš, že půjdeš do obchodu, kde bude chtít sušenku, můžeš na tom postavit i úklid hraček. Je hnus, když rodič dítěti poroučí: ukliď si hračky. Ona má 2,5 roku a nevnímá nepořádek. Tzn, když chceš poklízet, musíš jí asi tak osumtisíckrát ukazovat jak, povídat o tom, aby se jí hračky nepostrácely nebo aby na ně někdo nešlápl a neudělal si bebino a kde by si tak to bebino mohl udělat…začít to rozebírat a holčička bude tak zaujatá vyprávěním od tebe, že bude hračky uklízet naprosto bezmyšlenkovitě. Samozřejmostí je říct, jak je najednou ten pokojíček krásný, že tam bydlí asi nějaká šikovná holčička, která se umí krásně starat o svoje hračky…v obchodě, když si bez dovolení vezme sušenku, proč jí ji hned bereš? Nemůžeš s ní vést dialog? Zeptat se jí, jestli vydrží počkat na tu sušenku až po obědě, protože jinak by měla nemocné bříško a nebo jí říct, že sušenku kupovat nebudete, protože spolu upečete koláčky a ty budou mnohem lepší a dáte si je spolu a k nim kakajo…Je to jenom o tvém přístupu. Dítě dělá jenom a pouze to, co ho rodiče naučili. A když se válí po zemi a řve, potom je to jenom její bezradnost a vztek z čistého zoufalství, protože když jí nerozumí ani máma, tak potom kdo??!!![]()
@alifie píše:
Osvědčilo se mi domluvit se, ještě před návštěvou obchodu, že si dítko vybere jeden „rohlíček“ pro sebe, a pak si ho neslo samo až k pokladně. Mělo v ruce pytlík s rohlíkem, cítilo se důležitě a nevymýšlelo kraviny.Úklid moje děti taky nezajímal - takže jsem pouze hlásila, že za chvilku pouštím vysavač - „pokud nebudou hračky uklizené, tak je za chvíli sežere vysavač“ - a pak to šlo samo.
Souhlas s oběma
Akorát u nás už se přišlo na to, že vysavač hračky nežere
![]()
Že si neuklidi hračky je vcelku normální, to (ne) dělá i můj sestilety syn. A já to na jednu stranu chápu. Takže mu vždycky pomůžu, pak to jde líp. A v obchodě ji dej třeba do sedátka do košíku, to nejde? Všude litá - no ano, je to malé dítě, ne cvicena opicka. teprve se všechno učí, musíš ji to naučit ty, dát ji hranice a dodržovat. A vysvětlovat, vysvětlovat, donekonečna.
@kdochcekam
Nesmíš zapomínat že dnešní mamky se svým dětem nerady věnují, a když už ano, tak nekvalitně (nepovídají si)
Spíš to vypadá, že problém máš ty (nejistota) než dcera. Její chování je úměrné věku. S uklízením bys ji měla pomoci, čekat, že 2,5 dítě bude s nadšením uklízet je nereálné, udělej z toho třeba závod, prostě ji motivuj. Venku ať se vztekne, co je ti do jiných lidí, pokud neotravuje někde v restauraci? Nechám ji vztekat a rozhodně neustoupím. Případně odtáhnu, pokud je potřeba. Pokud jsi takhle nejistá, tak nejsi její oporou a neděláš ji jasné hranice, ona se je pak snaží posouvat.
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat.
Mám 2,5 letou dceru, se kterou jsou docela problémy. Nezvládla jsem její výchovu. Je strašně hyperaktivní a vůbec neposlouchá. Poslouchá jenom mě a to jen zřídka. Doma se to zvládnout ještě dá, ale když se dostane mezi lidi, tak vůbec. Např. jí říkám, ať si uklidí hračky a ona si dělá co chce do té doby než na ní zařvu. Když se dostaneme někam do obchodu, tak si vzeme nějakou sušenku apod. a když jí to vezmu tak si lehne na zem a řve. Je mi trapně. Jít s ní mezi lidi je prostě za trest. Už nevím co s ní. Nevydrží chvilku sedět, jen lítá. Jsem jediná, která má nad ní nějakou autoritu, ale když je mezi lidma, tak už to tak není. jak mám tohle řešit? Jsem úplně zoufalá. Bojím se s ní chodit ven.
Můj syn jednou udělal brutální scénu kvůli lizatku.. ten den už asi po 20.. Už mi ruply nervy.. vzala jsem ho za ruku a odtáhla násilím pryč.. prodavačka a lidi na mě koukali jak na idiota.. Nezájem.. Už si to nedovolí..
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat.
Mám 2,5 letou dceru, se kterou jsou docela problémy. Nezvládla jsem její výchovu. Je strašně hyperaktivní a vůbec neposlouchá. Poslouchá jenom mě a to jen zřídka. Doma se to zvládnout ještě dá, ale když se dostane mezi lidi, tak vůbec. Např. jí říkám, ať si uklidí hračky a ona si dělá co chce do té doby než na ní zařvu. Když se dostaneme někam do obchodu, tak si vzeme nějakou sušenku apod. a když jí to vezmu tak si lehne na zem a řve. Je mi trapně. Jít s ní mezi lidi je prostě za trest. Už nevím co s ní. Nevydrží chvilku sedět, jen lítá. Jsem jediná, která má nad ní nějakou autoritu, ale když je mezi lidma, tak už to tak není. jak mám tohle řešit? Jsem úplně zoufalá. Bojím se s ní chodit ven.
Jednou jsem už nevěděla co dělat a tak jsem dělala přesně to samé co on.. najednou vykulil oči..vzal za ruku a táhl mě pryč.. už si to nedovolí
@kdochcekam píše:
Je to fakt divné. Lidi mají malé dítě, ale nemají čas se mu věnovat a ani trpělivost přizpůsobit jim třeba nákup nebo obstarávání domácnosti. A to jsem nedávno přemýšlela, že ty starší maminky, jak teď jsou často až dlouho po třicítce jsou už takové trpělivější a láskyplnější, než nějaká rapl máma co pořádně neví co sama ze sebou čerstvě po dvacítce…![]()
Doba je opravdu sobecká. Já chci uklidit, já chci nakoupit, já chci jít…
Mam hranice. Jsou veci o kterych diskuzuji a o kterych ne. Pri nakupu se s ni opravdu vybavovat nebudu, bez dovoleni nic brat nesmi, at to bere jako fakt.
@kdochcekam píše:
Zakladatelko hyperaktivitu jsi jí jako diagnostikovala ty sama? Je hodně malá. Má teprve 2,5 roku a ty si docela brzo uvědomuješ, že jsi zřejmě nebyla dosti důsledná. Já teda moc neuznávám tyhle metody drapnu, vezmu, odtáhnu…dítě naprosto nechápe souvislosti, neví proč mu to děláš, jen chtělo sušenku. Evidentně máš problém s holčičkou komunikovat. Je to dítě a to potřebuje všechno vysvětlit asi tak osumtisíckrát. Takže když víš, že půjdeš do obchodu, kde bude chtít sušenku, můžeš na tom postavit i úklid hraček. Je hnus, když rodič dítěti poroučí: ukliď si hračky. Ona má 2,5 roku a nevnímá nepořádek. Tzn, když chceš poklízet, musíš jí asi tak osumtisíckrát ukazovat jak, povídat o tom, aby se jí hračky nepostrácely nebo aby na ně někdo nešlápl a neudělal si bebino a kde by si tak to bebino mohl udělat…začít to rozebírat a holčička bude tak zaujatá vyprávěním od tebe, že bude hračky uklízet naprosto bezmyšlenkovitě. Samozřejmostí je říct, jak je najednou ten pokojíček krásný, že tam bydlí asi nějaká šikovná holčička, která se umí krásně starat o svoje hračky…v obchodě, když si bez dovolení vezme sušenku, proč jí ji hned bereš? Nemůžeš s ní vést dialog? Zeptat se jí, jestli vydrží počkat na tu sušenku až po obědě, protože jinak by měla nemocné bříško a nebo jí říct, že sušenku kupovat nebudete, protože spolu upečete koláčky a ty budou mnohem lepší a dáte si je spolu a k nim kakajo…Je to jenom o tvém přístupu. Dítě dělá jenom a pouze to, co ho rodiče naučili. A když se válí po zemi a řve, potom je to jenom její bezradnost a vztek z čistého zoufalství, protože když jí nerozumí ani máma, tak potom kdo??!!![]()
Skvele napsáno. I kdy občas nervy povolí, snažím se to delat jako vy.
Příspěvek upraven 20.02.17 v 12:26
Ahoj, chtěla jsem se zeptat.
Mám 2,5 letou dceru, se kterou jsou docela problémy. Nezvládla jsem její výchovu. Je strašně hyperaktivní a vůbec neposlouchá. Poslouchá jenom mě a to jen zřídka. Doma se to zvládnout ještě dá, ale když se dostane mezi lidi, tak vůbec. Např. jí říkám, ať si uklidí hračky a ona si dělá co chce do té doby než na ní zařvu. Když se dostaneme někam do obchodu, tak si vzeme nějakou sušenku apod. a když jí to vezmu tak si lehne na zem a řve. Je mi trapně. Jít s ní mezi lidi je prostě za trest. Už nevím co s ní. Nevydrží chvilku sedět, jen lítá. Jsem jediná, která má nad ní nějakou autoritu, ale když je mezi lidma, tak už to tak není. jak mám tohle řešit? Jsem úplně zoufalá. Bojím se s ní chodit ven.