Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, je pravda, že v tomhle věku není navazování sociálních kontaktů zas tak podstatné, ačkoli po tom roce bude určitě občasná společnost dětí prima - malá si sice s dětmi ještě nebude hrát, ale bude od nich lecos okoukávat, bude to pro ni zpestření. Kolem druhého roku už naše malá děti aktivně vyhledávala. Do MC i na plavání jsme chodili, ale ani ne tak kvůli dětem jako kvůli té činnosti samotné - a i já jsem byla ráda, že vypadnu ze stereotypu… S druhým prckem asi nikam moc chodit nebudeme, protože jsme se odstěhovali na maličkou dědinu, kde jsou jen starší lidé, ale zas tu bude aspoň starší sourozenec…Pokud se malé věnuješ tak jak máš, tak v tomhle nevidím problém, i když já jsem jiná krevní skupina a musím pořád něco dělat, někde jezdit, být akční…
Ale jak bude malá růst, tak bude podle mě v jejím zájmu ji občas vytáhnout mezi děti nebo jí nabídnout nějakou netradiční alternativu trávení společného času…
Ahoj,to máš úplně stejný jako já,akorád já nechodím ven z jiného důvodu a to je že můj přítel na mě desně žárlí,a proto si nechci dělat zbytečné problémy a jsem radči doma na zadku,utěšuju se aspon tím,že máme dvorek,takže jsem denně s holkama na dvorku,jinak taky hodně lídí mi říká,že prej na dvorku to nestačí,že mám chodit ven,spíš mě štve,že když už někdy musím jít ven a malá vidí houpačky,tak tam jdeme,ale když vidím jak je štastná a pak musíme jít,tak mi to trhá srdce,kyž vím že by byla štastná jako blecha kdyby jsme tam chodili častějc a já nemůžu
![]()
pokud ti to takto vyhovuje, tak je to v pořádku. Já osobně bych se třeba doma zbláznila. Fakt je to o povaze. Pravda je, že s Klárkou jsem od 3 měsíců chodila na cvičení do mateřského centra a bylo to strašně super. A hodně jí to pomohlo v psychomotorickém vývoji, protože měla až do půl roku široké balení kvůli kyčlím. ale opravdu se netrap s tím, že tě někdo „odsuzuje“. Je to každého věc, jak si život zařídí a dítko tím určitě trpět nebude. v tomto věku stejně nějaká komunikace s vrstevníky moc není.
Jinak do mateřského centra taky jsme nechodili ani na plavání,ted mě akorád tahá kámoška na nějaké cvičení s dětma,ale to zase nemám hlídání pro mimčo,jinak bych tam ráda zašla
Myslím si, že se za to nemusíš stydět. Já jsem prakticky s malou taky pořád byla doma, když byla takhle malá, měly jsme ten problém, že mě v kočárku vůbec nechtěla spát, nebo spala velice krátce a byla potom protivná a i s jídlem jsme měly problémy. Kamarádku se stejně starým dítětem tady taky nemá, jezdím k našim. Na plavání ani v mateřském centru jsme taky nebyla. Teď co je větší tak s ní jezdím do klubu Šneček, kde se cvičí, hraje a děti se starají o různá zvířátka.
ahoj,
tak to jsme na tom podobně, taky nechodím do MC, ani na plavání, jenže já to mám v povaze
jsem domácí typ a pecivál. Mám ráda ten stereotypní režim, kdy vím, co a jak a každé rozhození mě zdeptá (stačí když si to rozhodí nějak prcek a už vyšiluju). Bydlíme na krajíčku Brna a výlet do centra je záležitost na půl dne a přesně jak ty, nemám na to nervy, nemáme auto.
Ale díky za diskusi, prckovi bude rok a vlastně moc jiné děti nezná. Jenže se utěšuju jako ty, že časem, až bude chodit (zatím popochází kolem nábytku), tak ho popadnu a vyrazíme na hřiště za barák. Snad se nebude dětí bát, sourozence nemá ![]()
No já bych se teda taky zbláznila
, ale v únoru to nějaké trajdání po venku nebude
. Mám kamarádku, co má podobně starého syna a ten taky děti moc nevídá a je vidět, že se jich bojí. Ale to se snad časem zlepší.
No, já myslím, že pro dítě to určitě žádný velký handicap v tomto věku není, vždyť všechno co potřebuje, má. Ale smekám před tebou, že to takhle zvládáš, přiznám se, že kdybych měla sedět doma na zadku, tak se přinejmenším zblázním.
Vyloženě sama s prckem jsem byla do jeho 4 měsíců, pak nám zavedli internet, na Emiminu jsem našla 3 skvělé kámošky ze stejného města a strávili jsme spolu celou mateřskou (podnikaly jsme vše možné od celodenních výletů do lesa, přes návštěvy různých kroužků, až po každoroční společnou dovolenou s dětmi bez chlapů), na což mám teď úžasné vzpomínky. I když už teď všechny chodí do práce, v rámci možností se stýkáme dál a s prckama podnikáme různé akce, děcka jsou na sebe zvyklá a moc se na sebe vždycky těší a my matky na sebe taky ![]()
Takže za mě bych se na tvém místě časem poohlédla po nějaké spřízněné dušičce, protože pokud nejsi vyloženě domácí puťka a hospodyňka, mohl by tě pobyt na RD časem solidně otrávit a ono je možné si ho i super užít ![]()
KACERVAL - tak přístup tvého přítele je teda dost drsný a tebe lituju, že sebou necháš takto manipulovat ![]()
JANDULKA
Nemas se zac stydet. Spatna rozhodne nejsi. Delej si vse tak, jak to tobe vyhovuje. Na ostatni se vyprdi. ![]()
kacerval píše:
Ahoj,to máš úplně stejný jako já,akorád já nechodím ven z jiného důvodu a to je že můj přítel na mě desně žárlí,a proto si nechci dělat zbytečné problémy a jsem radči doma na zadku,utěšuju se aspon tím,že máme dvorek,takže jsem denně s holkama na dvorku,jinak taky hodně lídí mi říká,že prej na dvorku to nestačí,že mám chodit ven,spíš mě štve,že když už někdy musím jít ven a malá vidí houpačky,tak tam jdeme,ale když vidím jak je štastná a pak musíme jít,tak mi to trhá srdce,kyž vím že by byla štastná jako blecha kdyby jsme tam chodili častějc a já nemůžu![]()
Ahoj,
nechci být vlezlá, ale chápeš, že tímhle chováním si naopak na problémy zaděláváš? Pokud budeš žárlivosti ustupovat, tj. že ani s dětmi nesmíš pomalu na hřiště, tak počítej s tím, že to pak bude horší a horší.
Jak to budeš dělat až budou větší? a co po nástupu do práce? Tobě nechybí kontakt s jinými lidmi, když jsi takhle odřízlá?
Vím o čem mluvím, jednu dobu jsem si něčáím takovým prošla, běžela jsem z práce pro dítě a nejkratší cestou zpět domů. Běda, jak byla v krámě fronta a nebo jsem toho měla víc apřišly jsme pozdě. Nesměla jsem nikam, ani mezi kamarády, protože on sice „dovolil“ ale pak z toho byla hádka a klidně i několikahodinový výslech kdo tam byl, vedle koho jsem seděla, co jsem pila a jestli jsem se náhodou nebavila „víc než je zdrávo“, protože jak se můžu veselit, když tam není on - mělo by se mi pece stýskat a měla bych se těšit až budu doma.
začalo to úplně nenápadně - vlastně až mile, pořád jsem slýchala, jak se mu beze mě stýská a ať nikam nechodím, že on o žádné kamarády nestojí, tak proč bych měla já, proč bych měla trávit čas někde jinde - to se mi nelíbí doma, jak to všechno zařídil a jak se o nás stará … a po dvou letech to takhle dopadlo. Vyúčtovávala jsem mu pak každou korunu a musela obhajovat, proč jsem třeba zaplatila ten den víc za oběd, nebo proč jsem si koupila třeba nové tričko / ponožky / kalhotky - určitě to je proto, že mám milence ![]()
Chodila jsem domů a už předem jsem se děsila, co tentokrát budu muset vysvětlovat, že jsem opravdu minimalizovala čas, kdy jsem musela být mimo domov a asi 5× denně jsem se mu hlásila mobilem, myslela jsem, že to pomůže, ale prd.
brrr… tak nerada na to vzpomínám. Naštěstí je to za náma.
omluva za anonym, jistě chápeš
Taky nikam nechodíme. Protože Mareček dopo i odpo spí a za rozhození jeho režimu mi žádné MC apod. nestojí. Malej je hodně uplakaný mimčo a mě se nechce nikde stresovat tím, že bude protivnej a ostatní děti hodné. Chodili jsme na masáže pro miminka, 2 lekce z 5 mi vyloženě prořval, v kurzu nošení v šátku jsme byli 2× - jednou z toho křičel, podruhé to prospal.
A popravdě-nikam se mi nechce se vláčet, ale kdyby byl malej pohodové klidné miminko jak ostatní, tak bych ráda měla nějakou společnost
(
Ahojky, já mám tedy děti dvě, když jsem měla jen jedno, tak jsme pořád někam chodili a jezdili, ted starší chodí do školky, ale s mladším už tolik nejezdím. Nějak mi někdy připadá, že už na to nemám sílu. Tak jsme max. na zahradě, a taky to jde. Prostě podle času a nálady. Trochu mě zarazil příspěvek od kacerval, že nechodí ven kvůli žárlivosti přítele? To jako proč?A na cvičení s dětma by mu to nevadilo? Omlouvám se za odbočení.
Ahoj,my chodíme tedy jen 1× týdně plavat,občas na nákupy.Jinak do MC taky nechodíme,nějak na to nemám.Nedávno tu o tom byla diskuse.
Co se týče jídla,tak taky jíme doma,a pití jsem mu včera vzala poprvé na plavání,a měla jsem ho skoro vylité,naštěstí víčko těsnilo ![]()
Pokud ti to takhle vyhovuje,tak proč ne?Co jsem četla,tak dítě by mělo mít stabilní prostředí,a ne ho pořád někam tahat.
Tak my třeba do města chodíme, ale spíš po obchodech nebo do knihovny a tak. Na hřiště jdeme velmi občas - kamarádek s dětma mám hodně málo, pískoviště máme doma a na ostatní průlezky je stejně malý. Když jsme někde s dětma, tak v tomto věku si stejně spolu nehrajou, spíš se tak pozorujou a přemýšlejí, komu by vyškubli hračku
![]()
Na plavání jsme chodili, ale ostatní děti ho stejně nezajímaly. Já jsem s maminkama pár slov prohodila, ale jsou to stejně cizí lidi. Totéž by bylo v MC, které se mi u nás nelíbí (programem), takže jsme tam ještě nebyli.
Takže nemyslím, že v tomto směru v jejím věku o něco přichází.
Ale trochu se divím, kde bereš jistotu, že až bude chodit, tak ti venku začne jíst a pít? Nechápu, v čem to bude jiné, když je toto hlavní problém… Možná bych nějak zpracovala na tomto, protože abysme si nemohli zajet ani na rodinný výlet, to by mě štvalo. Jsem v tomto asi drsná, ale myslím, že když bude někde celý den o hladu a žízni, tak si ráda vezme
![]()
Kacerval, taky hledím… Ale znám též takovou holku. Ještě za bezdětna ji přítel furt hlídal, nemohla si zajít ani ke kadeřníkovi, nedejbože, když pozdravila nějakého chlapa nebo mu v práci nevzala telefon, protože neměla čas (prodavačka, tak ani třeba neslyšela). To volal jak šílenec furt dokola. Jediné, kam mohla chodit, bylo s ním na fotbal, dívat se, jak hraje. Pak si ho vzala
Teď mají dvě děti, ona je na MD, on je šťastný, že ji má doma na zadku. Nechápu, nechápu… Hezká, chytrá holka… ![]()
ahoj,
mám 10 měsíční mimčo a nikam nechodíme, ani do MC ani plavat, kamarádky s miminkama tu nemám nebo jsou daleko a vidíme se jednou za pár měsíců.
Malá není už kojená, UM nechce, láhev s dudlíkem taky ne, takže pije z pítka nebo klasického plastového hrníčku, jí 5× denně příkrmy, spí 2× denně na zahradě. Venku nechce vůbec pít, jíst a mně to za ty nervy nestojí. Jezdí sem pravidelně babičky a nebo jezdíme na pár dnů k nim, takže snad má malá kontakty i na jiné lidi.
Okolí, hlavně kamarádky, na mě koukají jak na krkavčí matku a nechápou, že jet na půl dne někam do města je nad mé síly, když malá odmítá jíst a pít jinde než doma, způsobem, jak je zvyklá.
Takže nikam nejezdíme a vlastně nám to docela vyhovuje, nebo možná jen mně??
Je tu taky nějaká maminka, co je s dítětem v podstatě pořád doma?
Jsem opravdu tak špatná a nerozvíjím své dítě po stránce sociálních kontaktů? Vždyť až bude chodit, budeme chodit na hřiště jako každý, ale teďka se teprve začíná stavět.
Omlouvám se za anonym, ale nějak se trochu stydím, že nikam nechodíme… možná nemusím a nemám za co.