Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dohodly jste se, že to vrátí, pokud to bude jedna z vás potřebovat…takže bych jí řekla, že to potřebuju…navíc to byly tvoje věci, ne? Takže by to hezky vyndala…
..řekla bych jí, že až bude mít druhé, též může jít do sekáče…
@Anonymní píše:
Ahoj. Jen tak se tu zeptám. Svojí dá se říct i hodně dobré kamaradce jsem dala obleceni po synovi. Bylo toho opravdu hodne, hodně a od všeho něco. Necekala jsem ze mi to vrati az to nebude potrebovat, to vubec ne, spise jsme se dohodli ze co bude pouzitelne se schova a zase pouzije kdyz bude nektera z nas mit druhe nebo je potrebovat.
Kazdopadne narodila se mi neteř, me poprosili o nejake obleceni.
Ja poprosila ji, jestli to nemuzeme zase prebrat a neco vybrat a odpoveď byla „já to mám uklizený a nebudu to vyndavat, mam to schovany pro svoje kdyby jsme chteli druhé“pry ať ji treba něco koupim v sekáči za pár korun.
Co by jste si jako mysleli… věřím, že mít mimčo já tak mi to dá, ale tohle mě docela i naštvalo.
Tak je drsná teda, dohoda neplatí, a ještě tě pošle do sekáče? Co jsi jí na to řekla?? Já bych asi byla hodně nepříjemná teda.
Jestli jste se opravdu tak dohodly tak by mela dohodu dodrzet, to je jasne. No asi to z ni nasilim nedostanes…sestre/bratrovi rekni, ze bohuzel zadne obleceni uz nemas a „kamaradce“ uz nic nedavej…
Je možný, že to má zamíchány s dalším oblečením, co kupovala ona a neví, co je co. Proto věci, co jsem dostala dávám bokem, kdyby se po nich ještě někdo sháněl
Jinak po tomhle by naše vztahy asi dost utrpěly. Hlavně kvůli tomu jejímu přístupu.
@Anonymní píše:
Ahoj. Jen tak se tu zeptám. Svojí dá se říct i hodně dobré kamaradce jsem dala obleceni po synovi. Bylo toho opravdu hodne, hodně a od všeho něco. Necekala jsem ze mi to vrati az to nebude potrebovat, to vubec ne, spise jsme se dohodli ze co bude pouzitelne se schova a zase pouzije kdyz bude nektera z nas mit druhe nebo je potrebovat.
Kazdopadne narodila se mi neteř, me poprosili o nejake obleceni.
Ja poprosila ji, jestli to nemuzeme zase prebrat a neco vybrat a odpoveď byla „já to mám uklizený a nebudu to vyndavat, mam to schovany pro svoje kdyby jsme chteli druhé“pry ať ji treba něco koupim v sekáči za pár korun.
Co by jste si jako mysleli… věřím, že mít mimčo já tak mi to dá, ale tohle mě docela i naštvalo.
Za dobrotu no
asi by to už nebyla tak dobrá kamarádka.
Hlavně když bych plánovala další dítě tak si oblečení schovám sama a daruji ať další nebude v plánu.
Nechce se jí to třidit… ta mě klasika za dobrotu na žebrotu…
příště to ber tak že jak něco půjčíš je možnost že se ti to nevrátí. Tak to prostě je. Oblečení na deti zásadně dávám…
Stalo se mi totez, kamaradka byla taky pekne oprskla a fakt se ji do vraceni nechtelo. Ale natvrdo jsem rekla, ze ty veci potrebuju (taktez pro neter), velmi neochotne to se mnou probrala a ty moje veci mi vratila. Ja ji je tedy ani nedarovala, ale pujcila. Uplne vidim ten jeji protazeny oblicej kdyz to vracela ![]()
Ja teda, co jsem komu dala, tak to uz jsem vracet nechtela. Obcas se mi neco stejne vratilo. Kamaradka je teda celkem drsna, kdyz jste se nejak dohodli. Zase tech detskych veci je vsude bambilion a jsem rada, kdyz si to vubec nekdo vezme. Dostavame cele tasky a take posilam tasky. Je velka pravdepodobnost, ze neter dostane zase od nekoho jineho pouzite obleceni a trebas i holcici, kdyz vy jste meli kluka. Takze bych to nehrotila.
Ježíš ta je drzá.
Nenech se, prostě to potřebuješ a původně je to tvoje, ona to má ve výpůjčce.
@Anonymní píše:
Necekala jsem ze mi to vrati az to nebude potrebovat, to vubec ne, spise jsme se dohodli ze co bude pouzitelne se schova a zase pouzije kdyz bude nektera z nas mit druhe nebo potrebovat
Co znamena SPÍŠE jsme se dohodly?
Zrejme nastala chyba v komunikaci a pochopeni situace.
Ta je dobrá. Teď bych to neřešila, ale už by ode mě nic nedostala. Kdyby něco chtěla, tak to schovavam pro neteř, ať to pak nemusím pro ni kupovat v bazaru ![]()
Proto jsem to buď někomu dala a nebo prodala. Sama mám něco od kamarádky a rovnou ji to platím a je to. Vubec si neumím představit, ze bych to po několika letech měla prehrabovat a pamatovat si, co je od ni a co jsem koupila sama. To se nezastavam toho jak se chová, ale jako ja bych to vážně nedala už dohromady.
V pohodě. Já jsem dala oblečení po synovi sestřenici. Ona se dušovala jak si to označí na cedulce od koho to je aby to mohla vrátit.
No a když její syn odrostl tak jsem našla to oblečení na sbazaru kde ho prodává.
Naštvalo mě to. Ale neřešila jsem to. Neukazuje to nic o mě ale o ní. A v životě se dějou horší věci pro které stojí za to se stresovat. Nechala jsem to být ![]()
Z tohohle jsem byla vždycky ve schíze, když se mi tu míchaly věci, které jsem koupila nebo dostala já, poděděné darované a poděděné vypůjčené
Dělala jsem si pak permanentním fixem značku na cedulku, protože to se fakt nedalo, něco jsem si i fotila, aby to šlo kdyžtak dohledat. Naštěstí si to pak sestřenice rozmyslela, že ty věci vracet nechce, že toho má sama bambilion a není to kde schovávat, to se mi opravdu ulevilo, že už to nemusím sledovat. Sama věci daruju a jsem ještě ráda, když mě toho někdo zbaví. Každopádně, konkrétně ve tvém případě vidím spíš nejasnost v tom, jak jste se domluvily, ty sama to popisuješ jako „určitě ne vracet, spíš schovat“, možná to prostě ona špatně pochopila. Nicméně, na jejím místě bych se do toho teda se skřípěním zubů ponořila a ty věci ti vytřídila. Nepomohlo by, kdybys jí nabídla, že si to projdeš sama a vybereš si to, co je tvoje?
Ahoj. Jen tak se tu zeptám. Svojí dá se říct i hodně dobré kamaradce jsem dala obleceni po synovi. Bylo toho opravdu hodne, hodně a od všeho něco. Necekala jsem ze mi to vrati az to nebude potrebovat, to vubec ne, spise jsme se dohodli ze co bude pouzitelne se schova a zase pouzije kdyz bude nektera z nas mit druhe nebo je potrebovat.
pry ať ji treba něco koupim v sekáči za pár korun. 
Kazdopadne narodila se mi neteř, me poprosili o nejake obleceni.
Ja poprosila ji, jestli to nemuzeme zase prebrat a neco vybrat a odpoveď byla „já to mám uklizený a nebudu to vyndavat, mam to schovany pro svoje kdyby jsme chteli druhé“
Co by jste si jako mysleli… věřím, že mít mimčo já tak mi to dá, ale tohle mě docela i naštvalo.