Od doby co jsem matkou jsem nesnesitelná

Anonymní
9.2.20 22:10

Od doby co jsem matkou jsem nesnesitelná

Hezký večer, nedavno jsem tu viděla diskuzi o tom, že nějaká maminka po porodu je nervní a agresivní… Nemůžu tu diskuzi už najít… Prostě mám podobný problém a už si nevím rady. Od té doby, co jsem byla těhotná (ted jsem cca rok po porodu), se mi začalo nějak plíživě měnit chování a pomalu to graduje. Nechápu vůbec proč. Jsem prostě nesnesitelná, jsem hrozně popudlivá, netrpělivá, nervozní, odsekávám… V docela normálních situacích se chovám hrozně impulzivně, vyjíždím na partnera, jsem prostě hnusná a jsem nesnesitelná i sama sobě a absolutně nechápu, proč jsem taková. :,( Včera to nejak vygradovalo a já z toho začínám být neštastná. Včera jsem nechala díte na chvilku v postýlce a odešla na wc. Vrátila jsem se a zjistila, že okousalo kus postýlky. Dostala jsem hrozný vztek, že to udělalo, protože jsem mu stokrát vysvětlovala, že to nesmí dělat (přitom vím, že tak malé dítě to nemůže ještě chápat). Na dítě nikdy hnusná nejsem a ani jsem nebyla, max. trochu zvýším hlas, ale trápí mě, že dostanu vždycky takovej vztek, že mám normálně chut něco udělat. A včera jsem měla chut vzít sekeru a tu postýlku rozmlátit na kusy. Už jen při tý představě se mi dělalo dobře. A to mě prostě šokuje. Tyhle moje myšlenky… Den předtím jsem si zase představovala (když jsem zakopla o partnerovu tašku), jak jí vezmu, nakopu, pak rozstřiham a spálím. A tak je to pořád dokola. Nemáte to tu někdo taky nebo nevíte, co by mohla být příčina?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

6674
9.2.20 22:18

Mam. Nevyspani? Aspon ja to tomu prisuzuju.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.2.20 22:19

Taky to vidím v nedostatku spánku.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.2.20 22:31

Mam to samy. Jsem na ranu. Vecne napruzena ze staci jedna kapka a bouchnu. Nervni a vystresovana. U me je to tim ze 16m syn vecne beha po byte, rostou mu zuby, vzteka se, jidlo hazi po zemi a jako bonus nespi. Takže doslova 24h sichta bez odpocinku

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22953
9.2.20 22:33
@Anonymní píše:
Hezký večer, nedavno jsem tu viděla diskuzi o tom, že nějaká maminka po porodu je nervní a agresivní… Nemůžu tu diskuzi už najít… Prostě mám podobný problém a už si nevím rady. Od té doby, co jsem byla těhotná (ted jsem cca rok po porodu), se mi začalo nějak plíživě měnit chování a pomalu to graduje. Nechápu vůbec proč. Jsem prostě nesnesitelná, jsem hrozně popudlivá, netrpělivá, nervozní, odsekávám… V docela normálních situacích se chovám hrozně impulzivně, vyjíždím na partnera, jsem prostě hnusná a jsem nesnesitelná i sama sobě a absolutně nechápu, proč jsem taková. :,( Včera to nejak vygradovalo a já z toho začínám být neštastná. Včera jsem nechala díte na chvilku v postýlce a odešla na wc. Vrátila jsem se a zjistila, že okousalo kus postýlky. Dostala jsem hrozný vztek, že to udělalo, protože jsem mu stokrát vysvětlovala, že to nesmí dělat (přitom vím, že tak malé dítě to nemůže ještě chápat). Na dítě nikdy hnusná nejsem a ani jsem nebyla, max. trochu zvýším hlas, ale trápí mě, že dostanu vždycky takovej vztek, že mám normálně chut něco udělat. A včera jsem měla chut vzít sekeru a tu postýlku rozmlátit na kusy. Už jen při tý představě se mi dělalo dobře. A to mě prostě šokuje. Tyhle moje myšlenky… Den předtím jsem si zase představovala (když jsem zakopla o partnerovu tašku), jak jí vezmu, nakopu, pak rozstřiham a spálím. A tak je to pořád dokola. Nemáte to tu někdo taky nebo nevíte, co by mohla být příčina?

Jsi přetažená. Potřebuješ se pořádně vyspat a jít ven sama jako člověk.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
48
9.2.20 22:38

Budi se to co je potlacovano? K miminku jsme mile hodne ovladame se…ale ta agrese v nas je a kdyz ji uplne zaslapeme do zeme tak pak bouchne jak sopka. Nebo jsme pod tlakem toho ze k miminku mame citit lasku a byt hypercitlive, jen hladit a houpat a blabla. Predstava ze materstvi je jako v reklame na pampersky. A pak realita a my se furt snazime nastavit tu idylku ktera je ale jen pozlatko, neexistuje. Pak zazivame treba zklamani, pocit ze jsme neschopne nebo prave vybubla to co zavrhujeme jako nepripustne. Az s druhym ditetem jsem se probrala a jsem v klidu. Ale taky teda ne vzdy :-D Kdyz na me prijde agrese tak parkrat poradne bouchnu do matrace nebo polstare

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1671
9.2.20 23:00

Agrese bude silnější a silnější. Když bude dítě extrémně zlobit se zblaznis. Nezůstane to jen u myšlenek. Ty potřebuješ restart.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1900
9.2.20 23:08

Ano mam, uz jsem rekla chlapovi, ze potrebuji na ten zazitek, jak muzete rozmlatit auto. Mam v sobe strasne potlaceneho vzteku az bych brecela.Deti nebiju :andel:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
120
10.2.20 03:41

Mam to taky tak, vim ze se chovam strasne ale nejde to ovladnout i kdyz se snazim. Jsem nastvana kvuli malickostem. Nedavno jsem hodila odrazedlem o zed, ted uz vlastne ani nevim kvuli cemu. Pred tehotenstvim jsem nemluvila sproste, ted to pro me vubec neni problem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10.2.20 13:16

Zkus absolvovat kineziologii na ten potlačený vztek a agresi, někde uvnitř tebe je spouštěč, příčina, něco třeba v podvědomí, chce to vyčistit a bude líp. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11.2.20 09:25

Podle mě to je kombinací nedostatku spánku (fyzická frustrace z únavy jakoby) a přírodou - vždy jsem na sobě cítila v těhotenství a v době kojení zvýšenou agresivitu vůči okolí ale citlivější máme i smysly atd. Přijímám to jako dar přírody abychom byly schopny lépe chránit své děti. Podle mě je to přirozené. Stejně jako pokles libida. Bohužel moderní člověk s tím potřebuje bojovat. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama