Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Daanco já ten pocit prvotně taky měla.Protože nt + uz dopadl na výbornou, amnio jsem nejdřív odmítla. Po konzultaci s lékařkou a vlastně i po rozhovorch s maminkami,co na ni v "našich " letech nešly a mělo to své bohužel špatné závěry… Jsem se rozhodla,že za to nic nedám, půjdu. Já nejsem jedna z těch,které by byly schopné se starat o těžce postižené dítko,nebo jej vidět pomalu umírat… Mám tu možnost vyloučit rizika,tak je preventivně vyloučím.
Jinak jsem téhož názoru,mám dvě dcery-20 a 11 let a jak mi bylo krásně, když jsem nic nevěděla,v klidu si těhulkovala a neřešila miliony vyšetření,co jsou dnes…Občas mám taky pocit,že přemíra informací prostě škodí..... ![]()
Vrobca, dítko po 40ti doporučuji opravdu si to moc užívám manžel je v sedmém nebi a děti se taky těší na sourozence jen syn měl žádost ať je to kluk,aby to prý bylo vyrovnané ![]()
Jestli se nepletu, tak amniocentéza přece stejně není samospasitelná a některé vývojové vady prostě neodhalí
A pak se taky zapomíná na falešně pozitivní výsledky AMC… ![]()
Není. Nic není 100%, ale je větší šance skryté vady odhalit. O falešně pozitivních výsledcích u AMC jsem ještě neslyšela.Pouze u tripl testů… Asi mám mezery ![]()
Daanco je to paráda, já si užívám i teď. Všechny mé vrstevnice mají děti odrostlé a nevědí co roupama, zatímco my doma máme úplně jiné starosti a radosti ![]()
Souhlasím s tebou,jen jedinou vadu to má tedy pro mě nemůžu jezdit na koni a to mi trochu vadí, ale to se zas napraví po porodu ![]()
To doženeš, uteče to jako voda
Já jsem to měla trošku delší, než jsem otěhotněla, tak jsem si zlomila nohu v Krkonoších a půl roku byla na vozíčku a o berlích a sotva jsem se postavila zpět, tak jsem si pořídila pupík a znovu jsem měla po srandě
Ale teď mi to připadá jako mžik
Jen mě čeká vyndání železa až přestanu kojit ![]()
Tak to ti přeju at ti ho vyndají co nejdýl jen hezky koj
a hlavně at to dobře dopadne.A ježdění to doženu, ale pro mě je to ohromnej relax a dá se říct i droga takže i teď se aspoň jednou týdně svezu,aby manžílek nevěděl toho by asi trefil šlak kdyby to věděl sice žádný divočiny nedělám,ale prostě musím
mám odzkoušené už z dřívějška,že do 5 měsíce se dá jezdit.
Oni ti chlapi jsou trošku cíťové, já jsem musela skoro vše také tajně. Ale zase je hezké, že se o nás a ty drobečky tak bojí, ne?
Koně jsou nádherná stvoření, chápu tě ![]()
Mě je 32let. Ve 12tt dělali screening, v 16tt náběr krve kvůli vývojovým vadám, hodnota jednoho ze tří hormonů, které zkoumaly byla nižší, tak mi doporučili amnio a můžu to všem jen a jen doporučit!!! Sice se o nějakém minimálním riziku píše, ale můj doktor mi řekl, že osobně se s tím ještě nesetkal a to to není žádný mladíček a jeho praxe je fakt obrovská. Výsledky jsou pak za 2 týdny a pokud chcete navíc vědět pohlaví mimíska, tak je to na 100%. Odběr vůbec nebolí!!! A máte pak jistotu, že je vše opravdu ok, protože žádný screening ani žádný odběr krve vám to nikdy s takovou přesností nezajistí … Né, že by se pak nemohlo i tak stát, že miminko nějakou tu vadu mít bude, ale tady je pak riziko už tak minimální, že je přímo zanedbatelné a nemá smysl o něm ani mluvit. Takže je to fakt ok, jen se pak doporučuje 1-2dny polehávat a poté se opět věnovat tomu co dřív ![]()
po problémech o kterých píšeš, bych být tebou na plodovku radši nešla, zvlášť když má dítě nosní kůstku a dobrý projasnění. ve tvém věku možná nebudeš mít druhou šanci, kdyby se to nepovedlo. každopádně ti i miminku budu držet pěstičky, aby vám to dobře dopadlo ať už se rozhodneš jakkoliv.
Děvčata,
musím se přidat k této diskuzi.
Můj první, desetiletý syn má LMD, ADHD. Mnoho problémů, běhání po psychologii, neurologii, eeg a tak dále. Prošli jsme vším, od agresivity, po jeho výroky, že jsme hnusní, zlí, nejhorší, po výroky typu, že chce být mrtvý…
Nebudu rozepisovat, jak moc je to těžké a složité a co taková výchova obnáší.
Ale JE ZDRAVÝ. Co to je ADHD, pouhé nic proti tělesnému či mentálnímu postižení.
S oběma syny jsem byla na odběru plodové vody. S prvním jsem dva měsíce čekala na výsledky, pološílená strachy. Na genetice mi rovnou řekli, ať se připravím na postižené dítě a ZDA JSEM JAKO SCHOPNÁ SE O NĚJ STARAT??? LASKAVĚ SI TO ROZMYSLETE, AŤ STIHNETE JÍT NA POTRAT!!
PO AMnio jsem měla šílené křeče dva dny, brečela jsem bolestí a myslela, že prostě potratím.
Po dvou měsících nekonečného šílenství a strachu jsem se dozvěděla, že muj syn je zcela zdravý.
Jak se asi vyvíjelo mé miminko, když jeho matka byla strachem bez sebe, v šíleném stresu, pominu-li mé okolí, od příbuzných po přátele, kteří do mě „hučeli“, že je snad JASNÉ, že bych si ho nechala vzít!!!
Můj druhý syn měl šílené riziko Downova syndromu, poslali mě na Amnio okamžitě do druhé budovy. De facto mě k tomu přinutili a já jako ovce, šílená strachy, jsem šla a dělala, co mi říkali.
Nastalo deja vu, stejné, šílené křeče, které trvaly skoro dva dny.
Modlila jsem se (ač nevěřím v Boha), aby byl malý v pořádku.
Po milionech vyšetření se zjistilo, že můj druhorozený syn je zcela zdráv. A já zase žila měsíc v neskutečném stresu.
Můj překrásný syn, zcela zdravý, zemřel měsíc před porodem.
Nemohu vysvětlit, ani popsat, co to s člověkem udělá, protože, kdyz jsem ho chovala v naruci a libala jeho tvar, zemřela jsem společně s ním.
Dala bych cokoli, abych zemřela já a ne on.
Dala bych cokoli, aby byl můj syn postižený. Ale aby žil.
Dala bych cokoli za to, chovat ho v mé náruči a vozit ho třeba na vozíku, ale vidět jeho úsměv a cítit vůni jeho kůže.
Věřte mi, že už mě nikdy, nikdo k odběru plodovky nedonutí.
Skutečně byste nemohly mít doma postižené dítě?
DOkázaly byste nechat Vaše dítě dobrovolně zabít poté, co byste jedno pohřbily pod hromadu kamenů a chodily plakat na jeho hrob?
DOkázaly byste to s klidným svědomím udělat?
Pokud bych měla postižené dítě, opravdu by trpělo jiné či další sourozenci? Čím? ŽE by kolem sebe viděli handicap? Že by se museli zapojit? Že by si uvědomili o to víc hodnotu života? Že by se k lidem s postižením chovali „normálně“?
Když mé dítě skočí po hlavě do vody a zůstane do smrti postižený, také se ho nějakým způsobem zbavím? Protože by další děti trpěly??
NIKDY nemůžeme vědět, co přijde. Člověk musí změnit svůj život, to ano.
Ale každý má právo na lásku.
MOžná nesouhlasíte, ale tohle je můj názor.
POkud by Vás zajímal celý muj příběh, podívejte se na nenarozenemiminko.cz.
Ahoj holky,
me prisel vcera dopis z nemocnice, ze me zaradili do nizkorizikove skupiny a zadne dalsi testy ani vysetreni mi nabizet nebudou (ziji v zahranici). Projasneni jsem mela 2mm (12.10 a byla jsem 12+6tt).
Riziko mam 1:241.. Je mi 29let.
me se to teda nezda moc nizke…
![]()
hanapospis píše:
Ahoj holky,
me prisel vcera dopis z nemocnice, ze me zaradili do nizkorizikove skupiny a zadne dalsi testy ani vysetreni mi nabizet nebudou (ziji v zahranici). Projasneni jsem mela 2mm (12.10 a byla jsem 12+6tt).
Riziko mam 1:241.. Je mi 29let.
me se to teda nezda moc nizke…![]()
Tak ono je taky otázka na co to riziko je a na základě jakých hodnot to je spočítané…
Jinak co jsem koukala na svoje, tak bylo 1,2mm ale ty 2 mm mi podle grafu přijdou ještě taky v normě… ale pak nevím proč dospěli k takovému číslu? já měla riziko cca 1:10000 (na downa) a bylo mi 31 let.
j.a.n.i1 píše:hanapospis píše:Tak ono je taky otázka na co to riziko je a na základě jakých hodnot to je spočítané…
Ahoj holky,
me prisel vcera dopis z nemocnice, ze me zaradili do nizkorizikove skupiny a zadne dalsi testy ani vysetreni mi nabizet nebudou (ziji v zahranici). Projasneni jsem mela 2mm (12.10 a byla jsem 12+6tt).
Riziko mam 1:241.. Je mi 29let.
me se to teda nezda moc nizke…![]()
Jinak co jsem koukala na svoje, tak bylo 1,2mm ale ty 2 mm mi podle grafu přijdou ještě taky v normě… ale pak nevím proč dospěli k takovému číslu? já měla riziko cca 1:10000 (na downa) a bylo mi 31 let.
no jak k tomu dospeli nevim. Vysledky prisly postou.
Jsem z toho uplne spatna. Vsude tady na diskuzich ctu vysledky v radach tisich nebo desetitisicich… a ja mam 1:241
![]()