Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Omylem jsem plácla syna po zádech :(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.2.22 09:30
@unuděná píše:
@e-Surfařka
Mimochodem, už jsem se taky setkala s odsuzováním kolegyně v práci, když jsem přiznala, že semtam jednu výchovnou dám. Ona totiž NIKDY své dítě nebije. A pak jsem zjistila, že adekvátnější trest za nějaký prohřešek je pro ní třeba zmíněné „zůstaň v pokoji, dokud ti to nedojde“ nebo „teď na mě nemluv, naštvala jsi mě“. Za mě stokrát horší tenhle psychoteror než jedna na zadek.
Koukam, ze jsem teroristka, páč ‚nevypravej, jsem na tebe nastvana‘ aplikuju taky 
No…zajimave. kazdopadne, vsimla jsem si, ze deti i dospeli velmi dobre vedi, kdy neco prepiskli. Poznavaji to a uci se prave na tech dospelych, na vyrazu tvare, na emocich nebo na cinech. Pokud prave komunikacni partner (rodic, autorita, partner) drzi poker face, jsou signaly necitelne. Tam se pozna intenzita prave podle trestu. Pokud neni trest, ale vysvetlovani, tak je zmatek.
Pro ty deti jsme my rodice cely svet a svym chovanim, ne slovy, predavame hodnoty.
K trestum, mnohem dulezitejsi, nez trest jako takovy, je prave ta faze ‚odpusteni‘, očišteni. TEČKA. A jedeme dal. Jak tu nekdo psal, tak matka brečící v koupelne kvuli petce by nebyl az takovy problem, kdyby z te koupelny vylezla a rekla: dneska jsi me fakt dostal. Ale uz jsem se vybrecela, jedeme dal/jdem se podivat, jak neschytat dalsi petku.
Za me, i ta rana, pokud neni provazena ritualem poniženi a demonstrace síly, neni traumatizujici.
Nejhorsi je pro deti i dospele to dusno bez jasneho ukonceni, odpusteni, smireni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 09:32
@Němý Bobeš píše:
@naty1010 třeba svou babičku taky biješ, když udělá něco, co se ti nelíbí, protože… proč vlastně, že jo… protože je fyzicky slabší než ty?
Tohle jsou nejlepší argumenty. Copak babičku vychováváš? Máš za ní právní zodpovědnost? Asi těžko ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 09:35
At si říká kdo chce,,. plácnutí, rok a půl dítěte přes oblečení, jako výchovné, neudělá dlouhodobě červený otisk. A pokud se tam rozmáchla na holé tak to je ještě horší
Proto jsem psala, že bych se k tomu nevracela, ale trochu se nad tím zamyslela.. Ono existují i mámy, co drží, nu, nu, nu, tu tu, tu, a pak rupnou a stojí to za to.. Neni to o tom, že někdo plácne, a ted bože, nadělá se z toho.. ale spíš jakou mírou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 09:48
@PetraMeli co je podle tebe mega prusvih? Hele holky a ta vychovna, o ktere tady porad pisete, ta ma teda bolet? Nebo ne? Ja to nejak nechapu, vlastne pisete, ze to neni biti, tak to teda neboli? A k cemu to teda je? Pochopte, to, ze ja sve dite neplacam a myslim si, ze jde dite zvladnout vychovat bez toho, to neznamena, ze se povazuju za lepsi matku, nebo, ze vas nejak odsuzuju, nebo ze me dite nema hranice a necham ji delat cokoli, to ne, proste si myslim, ze to jde i jinak, a ze i placnuti muze (nemusi) narusit vztah s rodici a duveru ditete k rodicum…to by byl stejne extremni nazor, jakoze vsechny deti, ktere placany nejsou, jsou nevychovani spratci a radsi by byli schytavali na holou, nez poslouchali proslovy…a zavirani se v koupelne a breceni kvuli znamkam (nebo cemukoli) wtf, to je hruza, chudak holka, i smutek a zklamani rodicu, je pro deti velky trest…kazdy prusvih se da vyresit, idealne navest dite, aby samo navrhlo, co se da udelat…tresty, biti, plac rodicu, to nauci dite predevsim lhat, nesverovat se, zapirat a bat se…navic vy si tady za svou vychovou stojite, a to je ok, je to vase vec a verim, ze jste skvele matky, bez ironie, sve deti milujete, to je dulezite, to mame vsechny spolecne…pokud ale zakladatelka bouchne sve dite a pak ji to mrzi a breci, tak to nema delat a ma hledat jiny zpusob
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 09:58
@Melodie91 souhlasím.. Člověk zpětně vidí věci i jinak a třeba něco ho zamrzí, že by udělal jinak..
Ale u těcho příspvěvků mám vždy pocit, že někdo něco udělá, vnitřně nemá čisté svědomí, a tady jde napíše a očekává, že ho všichni ujistí, že je vše v pohodě..
A když někdo napíše, stejné pocity jako má zakldadatelka, že to v pohodě neni, tak hned soudí a kamenuje a nevím co..
Kdo plácne má být si být tím jistý.. ne se pak někde ujištovat, jestli je špatný nebo ne..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jolka86
22.2.22 10:03
@e-Surfařka píše: Člověk, kterej je sám psychicky v pořádku, nezaměňuje plácnutí přes zadek a mlácení. Já to nedávno psala v jiné podobné diskusi a já i moje kamarádka, co jsme nikdy na zadek nedostaly, to za žádný výchovný přínos nepovažujem. Naopak jsme vždycky záviděly spolužákům, co po „prohřešku“ dostali jednu po zadnici a bylo vyřešeno. U nás trest nikdy nepřišel a člověk na rodiči viděl, že je naštvanej. Pro dítě mnohem horší než nějaký blbý plácnutí (pro citlivé dítě, pro spratka naopak lepší - ten si pak dělá, co chce a rodiče má u zadnice). Máma další spolužačky ve třídě se zas po špatný známce zamykala v koupelně (prý na hoďku až dvě) a brečela tam
Když jsem to minule schytala s tím, že jsme asi nějaký divný s kamarádkou, když nám ta bezplácací výchova nevyhovuje, začal mi někdo omlacovat o hlavu psychologické knížky - to jsem se skoro bála napsat, že pár semestrů psychologie mám za sebou (vedlejší předmět, hlavní obor jiný). Přednášející měl na výchovu dětí dle mne naprosto normální názor. Děti se nesmí mlátit, ale výchovný plácnutí přes zadek, když dítě fakt zlobí, mu rozhodně neublíží - v některých situacích a u některých dětí je mnohem efektivnější než cokoliv jinýho. Nedávno jsem narazila na tenhle rozhovor s psychologem Klimešem: https://www. novinky. cz/domaci/clanek/fyzicke-tresty-nejsou-zasadni-problem-rika-psycholog-klimes-40386351#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky. sznhp. box&dop_req_id=cTnFQ17MAcu-202202071328&dop_id=40386351&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
A to musim uznat, že já bych nikdy plácnutí nesměřovala na hlavu (takže žádná facka, pohlavek) ani si nevzala žádný předmět (vařečka). Prostě jen to plácnutí rukou…Ale pokud někdo jakékoliv plácnutí hystericky zaměňuje za bití a srovnává plácnutí dítěte s násilym mezi partnery, tak podle mne sám není psychicky v pořádku a měl by se zaměřit na vlastní psychiku, protože něco tam prostě nepasuje
A pokud výchova bez plácnutí neni nic extra pro dítě, pro minimálně část psychologů taky ne…pro koho je to teda tak skvělý? Pro hysterické matky, které si můžou hrát na něco lepšího
Ona ta máma té mojí spolužačky, co se po její čtyřce/pětce zamykala s brekem v koupelně, taky byla přesvědčená o tom, jaká je super matka. To, že holku tim svym manipulovánim a v podstatě psychickym deptánim ničila mnohem víc, by jí nikdo na světě nevysvětlil. Čímž teda vůbec nechci říct, že by jí za blbou známku měla dávat na zadek. Ale jenom to, že NĚKDY a u NĚKTERÝHO dítěte je zrovna to plácnutí po zadku to nejvhodnější a nejefektivnější „řešení“ (třeba když dítě, který ví, že do silnice nemůže vbíhat, tam po x tý vběhne a z rodičů má čůrinu, že se zase jenom vykecaj v rámci miliontý domluvy). A pokud někdo fanaticky odsuzuje plácnutí rukou po zadku, měl by se možná taky trochu zamyslet nad sebou (jestli skutečně nevidí rozdíl mezi lehkym plácnutim dítětem a mlácenim, popř. násilim mezi partnery, neni to podle mne úplně normální) místo toho, aby se tvářil, že je rodič roku
Edit: V odkazu na článek to pořád dělá automaticky mezery, tak mi to nejde vložit, aby se to jen rozbalilo. Ale kdo má zájem, určitě si to podle názvu (Pohlavek dítěti je v pořádku, tři dny dusna jsou krutější, říká psycholog Klimeš) dohledá. Je to psycholog, tak o tom asi trochu ví
Příspěvek upraven 22.02.22 v 09:10
Mě taky nikdo nebil a určitě jsem spolužákům nezávisela výprask nebo bití.
- Citovat
- Upravit
22.2.22 10:05
Citace] @unuděná píše:
@Melodie91 Já své děti nebiju. Po zdech mi nikdy nekreslily, do záchoda nic nevyhazovaly, respektovaly zákaz sahání do zásuvek a na sporáky, ještě něco tam máš?Já pouze říkám, že výchovné plácnutí pokud dítě neposlechne v situaci, která je život/zdraví ohrožující, určitě není nic, za co byste tu měli někoho pranýřovat
citace] @unuděná píše:
@e-Surfařka
Mimochodem, už jsem se taky setkala s odsuzováním kolegyně v práci, když jsem přiznala, že semtam jednu výchovnoudám. Ona totiž NIKDY své dítě nebije. A pak jsem zjistila, že adekvátnější trest za nějaký prohřešek je pro ní třeba zmíněné „zůstaň v pokoji, dokud ti to nedojde“ nebo „teď na mě nemluv, naštvala jsi mě“. Za mě stokrát horší tenhle psychoteror než jedna na zadek.
@Melodie91 Já své děti nebiju. Po zdech mi nikdy nekreslily, do záchoda nic nevyhazovaly, respektovaly zákaz sahání do zásuvek a na sporáky, ještě něco tam máš?Já pouze říkám, že výchovné plácnutí pokud dítě neposlechne v situaci, která je život/zdraví ohrožující, určitě není nic, za co byste tu měli někoho pranýřovat
citace] @unuděná píše:@e-Surfařka
Mimochodem, už jsem se taky setkala s odsuzováním kolegyně v práci, když jsem přiznala, že semtam jednu výchovnoudám. Ona totiž NIKDY své dítě nebije. A pak jsem zjistila, že adekvátnější trest za nějaký prohřešek je pro ní třeba zmíněné „zůstaň v pokoji, dokud ti to nedojde“ nebo „teď na mě nemluv, naštvala jsi mě“. Za mě stokrát horší tenhle psychoteror než jedna na zadek.
Tak je teda bijes nebo ne? 
a za co je placas, kdyz vsechny zakazy respektovaly?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 10:09
@Melodie91 Už dávno ne, mám děti ve škole, bití není potřeba. Ale v batolecím věku, kdy zkoušely hranice občas výchovnou přes zadek dostaly. Nebo přes ruku, která opakovaně sahala tam, kam nemá. Nestydím se za to. Mám děti vychované, vědí, kde jsou hranice a máme skvělý vztah. Rozhodně je nepoznamenalo, že dostaly přes plenu poté, co se pošesté zkusily přizabít sourozence například 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 10:20
@Melodie91 píše:
@PetraMeli co je podle tebe mega prusvih? Hele holky a ta vychovna, o ktere tady porad pisete, ta ma teda bolet? Nebo ne? Ja to nejak nechapu, vlastne pisete, ze to neni biti, tak to teda neboli? A k cemu to teda je? Pochopte, to, ze ja sve dite neplacam a myslim si, ze jde dite zvladnout vychovat bez toho, to neznamena, ze se povazuju za lepsi matku, nebo, ze vas nejak odsuzuju, nebo ze me dite nema hranice a necham ji delat cokoli, to ne, proste si myslim, ze to jde i jinak, a ze i placnuti muze (nemusi) narusit vztah s rodici a duveru ditete k rodicum…to by byl stejne extremni nazor, jakoze vsechny deti, ktere placany nejsou, jsou nevychovani spratci a radsi by byli schytavali na holou, nez poslouchali proslovy…a zavirani se v koupelne a breceni kvuli znamkam (nebo cemukoli) wtf, to je hruza, chudak holka, i smutek a zklamani rodicu, je pro deti velky trest…kazdy prusvih se da vyresit, idealne navest dite, aby samo navrhlo, co se da udelat…tresty, biti, plac rodicu, to nauci dite predevsim lhat, nesverovat se, zapirat a bat se…navic vy si tady za svou vychovou stojite, a to je ok, je to vase vec a verim, ze jste skvele matky, bez ironie, sve deti milujete, to je dulezite, to mame vsechny spolecne…pokud ale zakladatelka bouchne sve dite a pak ji to mrzi a breci, tak to nema delat a ma hledat jiny zpusob
Ja teda o vychovne nepsala, ale vyjadrim se. Osobne jsem chaoticka a ne uplne zorganizovana, neumim to moc zmenit, i kdyz se snazim. Takze dite si jede sve, ja ho nekolikrat varuju a pak ‚to bouchne‘. U nas fakt neni vychovne placnuti, vychovny proslov, odstupnovane tresty dle prohresku apod.
Jedeme v lasce a dite se orientuje podle mych emoci. Jako megaprusvih je u nas pokladano: LHANI, opakovane, vyrazne, pripadne umyslne porusovani vyhlasenych opatreni, umyslne ublizovani ci sikana zvirat a jinych lidi.
Vsechno ostatni (napr. poznamky za zapominani pomucek, chaoticnost v priprave, zanedbani nastroje) bereme jako rodinny prusvih.
Emoce jsou ale pritomny, takze obcas se rozervu, obcas nemluvim a jednou se mi fakt splašila kladiva (tam to dopadlo ale remizou, protoze moje sebevedome dite udelalo paragánsky kotoul a kvičelo jak podsvinče na porážce a ja se zamotala do rozhazenych hracek, takze jsem se nemohla trefit a ten kvikot natrasal krovy, takze jsem se uklidnila jen do řevu).
Takze terminu ‚jedna vychovna‘ taky nerozumim, u nas je dulezite jednoznacne oznacit ten prusvih, pak se zklidnit a pracovat na naprave.
Kdysi jsem cetla super prispevek: dusledkem zanedbani povinnosti nema byt trest (a forma je jedno), ale jednoznacne pociteni dusledku. Takze kdyz dite neumyje nadobi, tak si nema jit kleknout na hrach, ale ma pocitit, ze to nadobi umyje nekdo jiny a teprve z toho vyplyvaj ty dusledky, at uz ‚mama je nastvana‘ nebo ‚nemuzeme jit na hriste, protoze mama nema cas‘.
Ale to jsem odbocila.
Myslim, ze se tady hodne dba na formu (zda je trest bolestivy nebo ne), ale ucel nebo smysl nam unika
Kazdopadne, i se mi stalo, ze jsem reakci prepiskla a pak se diteti omlouvala, kupodivu, me autorite to vubec neubralo. Bordelarime v lasce pospolu dal
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 10:32
@Jolka86 píše:
Mě taky nikdo nebil a určitě jsem spolužákům nezávisela výprask nebo bití.
Umíš číst? Psala jsem někde o tom, že výprask by byl vhodnej prostředek? Ty opravdu nepoznáš rozdíl mezi bitim, výpraskem a plácnutim? To podle mne v pořádku neni. Mlácení ani výprask určitě vhodný nejsou, plácnutí mi v určitých situacích přijde jako tisíckrát lepší než křik, nemluvení, zákazy, dusno… Jestli ono to teda neni tak, že hysterický vykřikování o tom, že se člověk dítěte nesmí skoro dotknout, praktikují lidé, kteří maj nějak narušený vnímání, že nedokážou odlišit běžný plácnutí od mlácení
A je fajn, že tys to tak neměla, ale já jo. A ta moje kamarádka taky. Přesně, jak tu někdo psal, prostě to nebylo ukončený. Člověk pak jenom po očku pozoroval rodiče, jestli je ještě naštvanej, nebo už ne (jsem přesvědčená o tom, že rodiče si to to ani neuvědomovali, že prostě byli naštvaní a určitě by dneska řekli, že nebyli, že fakt žádný trest nebyl). Člověk kladl nesmyslný otázky, aby zjistil, jestli rodič normálně odpoví, nebo odsekne/bude nějak znát, že je pořád naštvanej. Zlatý plácnutí. Ale od začátku píšu, že co jsem vysledovala, nevyhovuje to citlivejm dětem. Sígři jsou za to šťastní, protože si dělaj, co chtěj, na rodiče dlabou, trest nikde a že jsou rodiče naštvaní? To ať klidně jsou, když je to baví
A jak víš, jestli děti matek, které se tu „vytahujou“, že na dítě by ani „pírkem“ nesáhly, to budou mít jako ty a ne jako já s kamarádkou? A podle toho, jak to bude mít konkrétní dítě, se změní pořadí kvality matek? Nebo kdo to podle tebe určuje? Mně jako neplácnutýmu dítěti to správný nepřijde, kamarádce ve stejný situaci taky ne, psychologovi Klimešovi přijde pohlavek lepší než dusno, našemu psychologovi na přednáškách přišla výchovná přes zadek lepší než stý vysvětlování. Ty a další odbornice na emiminu nevidíte rozdíl mezi mlácenim a plácnutim a myslíte si, že když dítě nikdy neplácnete, jste lepší rodiče než ti, co plácnou. A kdo myslíš, že o tom rozhodl? Vy? Já si zrovna myslim, že jsem lepší rodič já, už jenom proto, že nejsem hysterka, co nepozná plácnutí od mlácení a týrání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 10:42
Osobně mám taky dojem, že ty, které tu nejvíce odsuzují ty fyzické tresty, mají nějaký problém, třeba i pramenící ze stylu výchovy, kterou na ně uplatňovali jejich vlastní rodiče. Pochopit rozdíl mezi mlácením a bitím versus plácnutím přes ruku, když dítě sahá kam nemá nebo jednou přes zadek, když se batole zlomyslně plíží se skleničkou vody ke kocourovi a ještě se ohlíží přes rameno, co máma na to, by neměl mít nikdo problém. Samozřejmě je fajn upozorňovat na to, že domácí násilí je špatné. Ale ono paradoxně děti může víc poznamenat násilí psychické, než jeden přehnanej lepák.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 10:56
@Melodie91
Výchovný plácnutí má dítě cítit, ale rozhodně nemá nijak vyloženě bolet, max. lehce. Nepřichází v úvahu zranění Taky je dobrý k tomu, že dítě tak nějak „probere“. Já mam třeba 2 děti, i na základě odezvy ze školy si troufam říct, že obě vychovaný, ale u jednoho to byla dost fuška, protože od malička mělo sklony ke scénám - a to pak fakt nevnímalo, nehodlalo poslechnout, nic - a to i v situacích, kdy to prostě bylo nutný. A občas jediný, co zafungovalo, bylo ten „amok“ přerušit plácnutim po zadku. To se pak po člověku fakt překvapeně podívalo a přestalo. Druhé dítě opak, na to vždycky stačilo zvýšit hlas. Paradox je, že to vůbec nesouvisí s inteligencí, protože u toho dítěte, co dělalo scény, se už teď ví, že má inteligenci hodně nadprůměrnou - scény už dávno nedělá a plácnutý bylo naposled tak před 4 lety. Naopak sourozenci, kterej je naprosto „průměrnej“, vysvětlování stačilo. A taky to u nás bylo spíš výjimečně. Teď nevim, jak často tam Klimeš říkal, že to je v pořádku - ale jednou za měsíc určitě. Tak u nás to bylo tak jednou za půl roku (možná i rok) a max.do věku poloviny 1.stupně ve škole.
A já taky nikoho nenutim, aby svoje dítě plácal, ale vadí mi, když se někdo tváří, jako že má patent na výchovu a nerozlišuje symbolický plácnutí a mláceni. Ono taky na každý dítě platí něco jinýho. Ale mne to psychický deptání (nemluvení, dusno, to psycho brečení v koupelně) přijde MNOHEM horší než nějaký plácnutí po zadku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.22 10:59
@unuděná píše:
Osobně mám taky dojem, že ty, které tu nejvíce odsuzují ty fyzické tresty, mají nějaký problém, třeba i pramenící ze stylu výchovy, kterou na ně uplatňovali jejich vlastní rodiče. Pochopit rozdíl mezi mlácením a bitím versus plácnutím přes ruku, když dítě sahá kam nemá nebo jednou přes zadek, když se batole zlomyslně plíží se skleničkou vody ke kocourovi a ještě se ohlíží přes rameno, co máma na to, by neměl mít nikdo problém. Samozřejmě je fajn upozorňovat na to, že domácí násilí je špatné. Ale ono paradoxně děti může víc poznamenat násilí psychické, než jeden přehnanej lepák.
Přesně, taky mam právě pocit, že člověk, kterej nevidí rozdíl mezi symbolickym plácnutim a mlácenim, kterym se může ublížit, má sám nějakej problém. Proti mlácení já jsem taky. Ale pokud někdo hystericky vykřikuje, že symbolický plácnutí je na úrovni mlácení, kterým se dá ublížit, popř. násilí na partnerovi/babičce, tak dotyčný sám podle mne neni psychicky v pořádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jolka86
22.2.22 11:11
@e-Surfařka píše:
Umíš číst? Psala jsem někde o tom, že výprask by byl vhodnej prostředek? Ty opravdu nepoznáš rozdíl mezi bitim, výpraskem a plácnutim? To podle mne v pořádku neni. Mlácení ani výprask určitě vhodný nejsou, plácnutí mi v určitých situacích přijde jako tisíckrát lepší než křik, nemluvení, zákazy, dusno… Jestli ono to teda neni tak, že hysterický vykřikování o tom, že se člověk dítěte nesmí skoro dotknout, praktikují lidé, kteří maj nějak narušený vnímání, že nedokážou odlišit běžný plácnutí od mláceníA je fajn, že tys to tak neměla, ale já jo. A ta moje kamarádka taky. Přesně, jak tu někdo psal, prostě to nebylo ukončený. Člověk pak jenom po očku pozoroval rodiče, jestli je ještě naštvanej, nebo už ne (jsem přesvědčená o tom, že rodiče si to to ani neuvědomovali, že prostě byli naštvaní a určitě by dneska řekli, že nebyli, že fakt žádný trest nebyl). Člověk kladl nesmyslný otázky, aby zjistil, jestli rodič normálně odpoví, nebo odsekne/bude nějak znát, že je pořád naštvanej. Zlatý plácnutí. Ale od začátku píšu, že co jsem vysledovala, nevyhovuje to citlivejm dětem. Sígři jsou za to šťastní, protože si dělaj, co chtěj, na rodiče dlabou, trest nikde a že jsou rodiče naštvaní? To ať klidně jsou, když je to baví
A jak víš, jestli děti matek, které se tu „vytahujou“, že na dítě by ani „pírkem“ nesáhly, to budou mít jako ty a ne jako já s kamarádkou? A podle toho, jak to bude mít konkrétní dítě, se změní pořadí kvality matek? Nebo kdo to podle tebe určuje? Mně jako neplácnutýmu dítěti to správný nepřijde, kamarádce ve stejný situaci taky ne, psychologovi Klimešovi přijde pohlavek lepší než dusno, našemu psychologovi na přednáškách přišla výchovná přes zadek lepší než stý vysvětlování. Ty a další odbornice na emiminu nevidíte rozdíl mezi mlácenim a plácnutim a myslíte si, že když dítě nikdy neplácnete, jste lepší rodiče než ti, co plácnou. A kdo myslíš, že o tom rozhodl? Vy? Já si zrovna myslim, že jsem lepší rodič já, už jenom proto, že nejsem hysterka, co nepozná plácnutí od mlácení a týrání.
Po obyčejném plácnutí by dítě neplakalo a nemělo by červené kolečko, ale obhajuje se tu jak chceš.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
