Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Opožděný vývoj u batolete 13 měsíců?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.4.26 22:50
Je to normální roční dítě.
Ono v tomhle věku se ty děti z ničeho nic něco naučí během dne.
Já mám skoro 15m a ve 13m neuměla dát míček na kuličkodráhu. Pořád se vším jen házela.
Pak najednou druhý den tu kuličku na tu dráhu úplně v klidu dala.
To samé pápá a paci. Pořád jen koukala a nic a pak jeden den odcházíme od babičky a sama udělala pápá.
Jinak nějaký slova už říká, ale rozumí jen asi na 3 fráze.
Rozhodně mi na povel nic nepodá a ani neukazuje.
Když vidí psa, tak řekne haf a to je asi tak vše.
Opravdu, jak říká doktorka.
Do 18m nic neřešit. Vše pravděpodobně do té doby přijde, ani nebudeš vědět jak….
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.26 23:18
Hele mně přijde normální. každé dítě je jiné. z toho co píšeš tak není pozadu ve všem. neřešila bych. dcera 23 měsíců třeba už v 10 měsících sice poskládala na sebe i 10 kostek dle velikosti od největší po nejmenší a uměla poznat v knížce na ruznych obrazcich asi 50 zvířat, ale asi do 18 měsíce neříkala vůbec „mama“ ani „baba“ ani jiná jednoduchá slova, uměla snad jen „tata“, a možná jedno dvě další slova, pokud si pamatuji dobře… ale přitom rozuměla všemu a ted se za poslední měsíc najednou rozmluvila ve větách a skládá i jednoduchá souvětí, nepochybuji ze na sve druhé narozeniny nám už okomentuje úplně vse. zvuky zvířátek ale doted neopakuje. asi je zna, ale proste ji to podle mě nebavi. je ještě malý, ma podle me jeste cas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.26 08:13
Mě přijde jako normální roční dítě.
Co čekáš? Že bude stavět hrady z koštěti a večer si stihnete člověče? Takhle to nefunguje. Zaručeně umí věci, které jiné děti neumí. Nech ho žít! Třeba odpozorujes co ho baví a zaměříte se na to. 
Jestli tinto pomůže tak u nás se vždycky větší pokroky odrazili odedne narození. Bylo jedno jestli je to půl roku nebo devět. Jak se blížil ten den, tak lehce po něm, přišlo něco většího ve vývoji.
- Citovat
- Upravit
20.4.26 08:45
Normalni rocni dite. Kdyz si vzpomenu na maleho, jaky byl kolem roka, tak to bylo jeste takove prerostle mimino. Komunikoval spis gesty a zvuky, nez naznaky slov, nejake pozadavky rozumel, nejake ne, zviratka v knizce vubec. Vsechno pak zacal delat skokove, jednoho rana se vzbudil a opakoval zvuky zviratek, i je sam poznal, stejne tak i s povely a slovy. Proste jsem jen donekonecna opakovala a povidala. Ted se tak v necelych dvou letech uci zdravit, umi uz kdyz odchazime, a zacina uz i kdyz prijdeme, stejne tak i dekovat a prosit.
Jeste bych jako dulezite videla nebrzdit, takze, kdyz projevi o neco zajem, nechat ho zkouset a prezit i bordel, nepovedene pokusy a pod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.26 09:10
Mně to nepřijde nijak drastické, nejdete k doktorce na nějaké očkování? Zeptala bych se jí na možnost problému se sluchem, když to prvotní vyšetření v nemocnici dopadlo dobře(předpokládám, že kdyby ne, tak to napíšeš).
Pohyb u Vás je naprosto v normě, oční kontakt drží, ukazuje, snaží se s těmi vkladačkami úměrně věku, kostky staví krásně a zvládá odrážedlo, i když nechodí, to mi přijde spíš hodně dopředu.
Jedinné dost pozadu je to napodobování a trošku pozadu řeč. Někdo řekne, že není cvičená opice, jenže u dětí je to dost podstatná součást vývoje, kterou yb nemělo přeskakovat.
Jako očividně něco slyší, jen bych se chtěla ujistit, že dobře. Pokud ano, počkala bych do těch 18 měsíců.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.26 11:32
@Sany80s Na očkování teď v nejbližší době nejdem. Máme naplánovanou 3. dávku hexy až na tu 18m prohlídku. Já jsem si právě říkala, že bych se zkusila doktorky znovu zeptat, ale nechci zase vypadat jako nějaká hysterka. Zkusím jí zavolat a domluvit se s ní.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
20.4.26 11:51
Ještě teda jsem nezmínila, že jsme vlastně bilingvní rodina (manžel cizinec), tak nevím, jestli to třeba taky nemůže mít vliv na vývoj? Že je vlastně odmalička vystavený 2 jazykům? Nemáte někdo zkušenost?
- Citovat
- Upravit
20.4.26 12:57
@Anonymní píše: Více
Jsou děti, kterým to problém udělá, ale je mnohem více dětí, kterým ne, a pak z toho profitují.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.26 13:39
@Anonymní píše: Více
Máme známé žijící v zahraničí. Doma mluví česky. Dítě chodí do běžné školky tam.
Představa rodičů byla taková, že dítě bude ihned žvatlat oběma jazyky. Že bude jednoduše přepínat mezi nimy. Pořád si zatím stoji. Ale já osobně nikdy neslyšela mluvit dítě jinak než český a to jen pár slov. Rozdíl mezi dětmi máme půl roku.
Na druhou stranu v rodině přímo máme rodinu, kde se děti ve věku 6 až 10 let naučili anglicky během roku a jedno z nich téměř český nemluví a když tak velmi špatně. Odpovídá pouze anglicky. Další děti do se tam narodili si vlastně ani nepřejí aby na ně někdo mluvil česky. Hlavně mladší ti má jako naprosto podřadný jazyk, který zdárně ignoruje.
Třeba je pro malého druhý jazyk přirozenější. Na ten reaguje jak?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.4.26 14:52
@Anonymní píše: Více
Na ten druhý jazyk reaguje víceméně stejně. 
Nevidím tam nějaký rozdíl. Kolikrát s námi jakoby „mluví“, tj. když já nebo manžel něco řekneme, spustí tu svoji hatmatilku, jako kdyby reagoval, intonuje, ale prostě paci, paci, nebo takové věci jdou úplně mimo něj. Se synem trávím většinu času já, takže češtině je vystavený trochu víc, proto bych tak nějak čekala, že minimálně ze začátku mu to v ní půjde prostě líp, ale nějak nejde… 
- Citovat
- Upravit
20.4.26 15:31
Hele ale to se prece obecne vi, ze deti co vyrůstají v bilingvnich rodinách maji ze začátku verbalni vývoj zdanlive pomalejsi - hlavně mensi slovni zásobu v jednotlivých těch jazycich oproti vrstevnikum, protoze jim nějakou kapacitu zabira samozrejme i uceni toho druheho jazyka. pak se jim to v nejakou dobu bude plést, jeden jazyk do druheho, ale v dlouhodobém horizontu pak budou ovladat oba jazyky a „prepinat“ mezi nimi přirozeně, jak uz tu zaznelo. ja sama jsem z biligvni rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Zdravím, a prosím o uklidnění případně radu.
Mám doma 13m batole. Chodí s oporou, už udělá i pár krůčků samostatně, hodně žvatlá, směje se, ukazuje, ale absolutně nezvládá věci typu Paci, paci, Pápá, Jak jsi veliký, nechápe pokyny, když řeknu třeba „Podej mi…“ Když třeba někam leze, a já řeknu „Nene“, tak se zastaví, podívá na mě, takže toto asi chápe (ikdyž většinou neposlechne), ale jinak mám pocit, že vůbec neví, co říkám. Vypadá to, že se ani nesnaží napodobovat… Reaguje na jméno, když přijede návštěva, tak leze zvědavě naproti, když je to někdo, koho dobře zná, tak se hned směje, žvatlá, ale neříká nic, co by mělo smysl. Žádné mama, tata, ham, nebo tak, spíš jen takové „papapa, bffff, adada“, atd. Jen když ukazuje, tak řekne většinou „Tje“, což jsem pochopila, že je asi něco ve smyslu „To je“, protože když jdeme třeba venku, nebo si prohlíží knížku, a na něco ukáže, tak já říkám „To je pes, to je strom,“ atd. Co se týče hraní, tak na nějaké společné hry moc není, vyhraje si sám, postaví třeba věž z kostek (rekord byl 5 kostek na sobě), prohlíží si knížku, jezdí s odrážedlem (ještě na něj nedosedne), snaží se zjistit, co za tvar patří do vkládací kostky. Když začnu zpívat, tak na chvilku zabrouká, ale pak mě zase ignoruje, a jde si po svém. Jediné, co ho ze společných her baví, je když ho honím, a takové „baf“ a „kuk“ hry. O ostatní děti se zajímá v tom smyslu, že se třeba na ně kouká, usměje se, ale ne že by se třeba snažil si s nimi hrát. Snažím se mu věnovat, hrát si s ním, čtu mu, zpívám… snažila jsem se k němu přidat, když si hrál třeba s kostkama, nebo s tou vkládací kostkou, ale on se potom vždycky sebere, a jde za něčím jiným. Když odejdu do jiné místnosti, je v pohodě, kolikrát si sám odleze jinam, a tam si hraje, ale když je u nás i nějaká návštěva (naši, a tak), tak přestože je zná, tak v momentě, kdy zmizím z dohledu, začne plakat.
Na roční prohlídce doktorka řekla, že zatím si nemám dělat hlavu, prý uvidíme, jak dopadne dotazník v 18m, ale mně to prostě nedá. Když vidím a slyším, co umí ostatní děti v jeho věku (právě třeba pápá, nebo už opakují zvuk zvířat, třeba haf, a tak), pochopí, když rodič řekne „podej mi kostku“, nebo ukáží, když se zeptá „kde je pejsek“, tak si nemůžu pomoct, ale mám strach, aby nebyl opožděný, nebo aby dokonce neměl nějakou diagnózu. Soused říkal, jestli prý nebude autista… no, možná to myslel dobře, ale mně to teda na klidu nepřidalo.
Omlouvám se za výlev, vím, že bych neměla srovnávat, ale je to první dítě, tak nemám zkušenost, co se ještě dá dohnat, a co už ne… a mám prostě strach… asi jen potřebuju slyšet, že je moje dítě normální.
Prosím o zachování anonymu (chodí sem i známí, se kterými nejsme moc v kontaktu, a nechci, aby věděli, co řeším), nebo smazat.
Moc děkuji.