Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Opustil mě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.11.14 18:00
@Evinda61 píše:
Evičko je to těžký a čeká tě rok dva bolesti od které ti nikdo nepomůže, pouze čas. Ale až to bude za tebou, bude to super, bude z tebe nová, jiná, silná žena.
Já za sebe: vykopla jsem ho hned a poté jsem se složila. A po dvou letech můžu říct, že to bylo to nejlepší co jsem mohla udělat. Udělala bych to znova, i když jsem trpěla jak zvíře. NEODPOUŠTĚT!!! Udělá ti to znova. Třeba po 10 ti letech (můj případ).
Je to běžná záležitost v tomto věku. Bohužel. Drž se.
Pokud by se někdy v budoucnu měl vrátit, tak ANI OMYLEM. Člověk, který mi způsobí takovou bolest (a nejen mě, máme rodinu) si nezaslouží nic jiného, než partnerku, se kterou bude mít doživotní peklo, u mě už nikdy nebude mít místo! Dva dny jsem se doprošovala, protože mě hodně ranilo, že nám nedal ani šanci, ale to akorát zhoršuje celou situaci, takže zkusila jsem to, holt to nejde… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
adriana2000
20.11.14 18:07
@eva76 píše:
Pokud by se někdy v budoucnu měl vrátit, tak ANI OMYLEM. Člověk, který mi způsobí takovou bolest (a nejen mě, máme rodinu) si nezaslouží nic jiného, než partnerku, se kterou bude mít doživotní peklo, u mě už nikdy nebude mít místo! Dva dny jsem se doprošovala, protože mě hodně ranilo, že nám nedal ani šanci, ale to akorát zhoršuje celou situaci, takže zkusila jsem to, holt to nejde…
už se ho nedoprošuj, bude to chtít čas, ale jednou bude líp jak píše @Evinda61 pro tebe by bylo nejlepší se odstěhovat, abys s ním nebyla každý den, aby ses mohla pomalu z toho dostávat.
- Citovat
- Upravit
20.11.14 18:45
Stěhování mám v plánu, máte pravdu, takhle žít nelze. Aktuálně jsem nepoužitelná, ale dávám se dohromady, v této době pracuji z domova, mám dobré zakázky, ale samotnou by mě to neuživilo, je to spíš jen takovej příspěvek do domácnosti, což je ale v pohodě, protože manžel vydělává dost peněz. Teda do teď to bylo v pohodě…Proto se taky snažím vzchopit, chci si najít práci, být mezi lidmi a vím, že pak to půjde 
Opravdu jsem holky vděčná za vaše názory, píšete. Já si vždycky dělala legraci z toho, že každý chlap jednou dostane krizi středního věku a takhle to dopadne, jen jsem nikdy nevěřila, že se to stane zrovna mě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.14 19:08
Jsi úžasná, silná. Hlavně držte na uzdě tu svini depresi. A tomu hormonálnímu pomatenci nevěř nic. A možná se stane zázrak (jako mne) a až z toho vylezeš, bude po depresích úplně. Já silná nebyla, položilo mne to, mnoho holek tady nechápalo jak příšerně to prožívám (dva roky). Ani můj psychiatr. Furt jsem brečela… A najednou, jak lusknutím prstů jsem byla OK. Jsem bez prášků (depresí jsem trpěla roky) a jsem silná samostatná jednotka, vydělávám díky projektu který mě napadl ani nevím jak, v 53 letech studuji vysokou školu (druhou) která mě asi hóóódně dává, je to úžasné naplnění volného času. Mám přítele kterému ex nesahá ani po kotníky - a kdybych ho neměla, nevadí! Je tolik jiných zajímavých věcí. Vybudovala jsem si svůj nádherný a harmonický domov, raduji se z každé prkotinky z Tescomy… Syna rozmazluji jak jen můžu. A ex? Bydlí na ubytovně, jeho životní láska si ho k sobě nenastěhovala, pouze může opravovat její domek (šikovná holka) a chodí jak když mu někdo urval koule (řeka mi moje kamarádka která ho potkává). Já jsem a budu navždy smutná z toho, že se moje rodina rozpadla. To JE strašná věc. Ale NIKDY bych takového chlapa nevzala zpět. Protože si ho nevážím. Je to zmetek - vadný kus. A jak jsem za nám lkala!!! Slavit jsem měla!
Nezakazuj si smutit, brečet… Kašli na všechny. Mysli jen na sebe. A dělej si co chceš. Každému je do toho ho…
Pomáhalo mi (v těch nejhorších měsících) pročítat diskuse, je v nich mnoho rad, postřehů… A v jedné diskusi jsem si našla kamarádku. Denně jsme protelefonovaly hodiny. Obě opuštěné. Nikdo by na nás neměl nervy a čas, byly jsme proto darem jedna druhé. A neumím si představit že bychom si nezavolaly denně alespoň dvakrát. Držíme se v dobrém i zlém. Kdo neprožil - nepochopí co je to za bolest zrada toho nejbližšího. A nejvíc to odnesou děcka. Protože partnerů lze mít libovolný počet, ale tátu nebo mámu bohužel ne. Drž se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.14 19:11
@marina80 píše:
ahoj holky,
co mám dělat, přítel mě opustil, našel si jinou a já jsem najednou sama s dvěma dětma a nemám silu jim ani uvařit, hrát si s nimi. Pořád kouřím, pláčů, nemám sílu se zaměřit na sebe a povzbudit se, pořád volám kamarádce a už je mi to trapné, už asi otravuji.
Jak to bude dlouho trvat tahle krize ? jak z ní ven. Nemám sílu dělat cokoliv.
Vím jak ti je, něco podobného jsem zažila .Bude lépe uvidíš. Časem se ti hrozně uleví a pokud by si to nezvládala tak navštiv psychiatra a on ti napíše nějaké prášky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanney
20.11.14 19:25
@maminka189 píše:
Prosím tě reaguješ na diskuzi starou 4 roky! Sleduj příště vlákno, kde začíná.
- Citovat
- Upravit
20.11.14 19:26
@Evinda61 píše:
Jsi úžasná, silná. Hlavně držte na uzdě tu svini depresi. A tomu hormonálnímu pomatenci nevěř nic. A možná se stane zázrak (jako mne) a až z toho vylezeš, bude po depresích úplně. Já silná nebyla, položilo mne to, mnoho holek tady nechápalo jak příšerně to prožívám (dva roky). Ani můj psychiatr. Furt jsem brečela… A najednou, jak lusknutím prstů jsem byla OK. Jsem bez prášků (depresí jsem trpěla roky) a jsem silná samostatná jednotka, vydělávám díky projektu který mě napadl ani nevím jak, v 53 letech studuji vysokou školu (druhou) která mě asi hóóódně dává, je to úžasné naplnění volného času. Mám přítele kterému ex nesahá ani po kotníky - a kdybych ho neměla, nevadí! Je tolik jiných zajímavých věcí. Vybudovala jsem si svůj nádherný a harmonický domov, raduji se z každé prkotinky z Tescomy… Syna rozmazluji jak jen můžu. A ex? Bydlí na ubytovně, jeho životní láska si ho k sobě nenastěhovala, pouze může opravovat její domek (šikovná holka) a chodí jak když mu někdo urval koule (řeka mi moje kamarádka která ho potkává). Já jsem a budu navždy smutná z toho, že se moje rodina rozpadla. To JE strašná věc. Ale NIKDY bych takového chlapa nevzala zpět. Protože si ho nevážím. Je to zmetek - vadný kus. A jak jsem za nám lkala!!! Slavit jsem měla!
Nezakazuj si smutit, brečet… Kašli na všechny. Mysli jen na sebe. A dělej si co chceš. Každému je do toho ho…
Pomáhalo mi (v těch nejhorších měsících) pročítat diskuse, je v nich mnoho rad, postřehů… A v jedné diskusi jsem si našla kamarádku. Denně jsme protelefonovaly hodiny. Obě opuštěné. Nikdo by na nás neměl nervy a čas, byly jsme proto darem jedna druhé. A neumím si představit že bychom si nezavolaly denně alespoň dvakrát. Držíme se v dobrém i zlém. Kdo neprožil - nepochopí co je to za bolest zrada toho nejbližšího. A nejvíc to odnesou děcka. Protože partnerů lze mít libovolný počet, ale tátu nebo mámu bohužel ne. Drž se.
Evičko (snad se nepletu), moc ti děkuji za všechna ta povzbuzující slova!!! 
Taky jsem dneska kamarádce, se kterou to rozebírám (má podobný osud) a zítra za mnou přijede, o tom mluvila, navíc moc mi pomáhají tady ta fora. To co píšeš o těch partnerech, jsem říkala, kdyby si narazil 20tiletou modelku, dobrý, ale ta druhá je moje kopie a je to navíc svobodná matka se stejně starou dcerou, jako máme my… to prostě nechápu?!?!?!?!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
21.11.14 13:23
@Evinda61
Pamatuji si tvoje zoufalé diskuse, když jste šli s partnerem od sebe. Jsem hrozně moc ráda, že už to přebolelo a že jsi na tom takhle. Mám z toho velikou radost a moc ti to přeju 
- Citovat
- Upravit
káťa
21.11.14 13:33
@eva76 píše:
V tomhle jsme rozumní, prozatím „zůstaneme“ jako že spolu, protože máme malou 5tiletou dcerku. Manžel je poměrně rozumnej, jsem ráda, že se vyhneme různým komplikacím, akorát to nejsem schopna přijmout.Já vím, že bude líp, i když jsem se zhroutila, dávám se dohromady, komunikuji s psychiatrem, v pondělí jdu do krizového centra na terapii, ale stejně, tohle jsem nechtěla a ani mě nikdy nenapadlo, že by mě taková situace mohla potkat.
Evi, mně tohle přijde jako vychcanost a neohleduplnost vůči tobě a nikoli rozumnost. Jemu zůstane hospodyně do domácnosti a chůva pro dítě, denní vídání dcery a zároveň i nová ženská. A bez finanční újmy.
Tobě zůstanou jen nervy a oči pro pláč.
Tanhle model má pro něj samé výhody a pro tebe nevýhody.
Odešla bych. Kde jsi bydlela, než jste se poznali??? Přece musí být kam. Dala bych si nervy dohromady a našla si slušnou práci. Jinak se ode dna neodpíchneš. Jako první bych zažádala péči o dítě i alimenty, neusnadňuj mu to a nenech s sebou orat.
- Citovat
- Upravit
22.11.14 13:02
Káťo i já si na tebe dobře pamatuji. tvoje rady mi několikrát zvedly hlavu z bláta!
pořád bolí ta jizva po rozvodu. ale včera jsem byla na maturitním plese synovi - už s novým partnerem který mi je oporou. velkou. není to takový „oblbovač“ jako ex, ale drží mě a pomáhá mi. a asi je i hezký, baby ho docela okukovaly, na baru i oslovovaly to mě udivilo. ale hlídat ho nebudu, zamávám mu už bez slz kdyby něco. má to se mnou asi těžké. no a co. budu klidně sama.
ale to přišlo po nekonečných dvou letech!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.14 14:44
@káťa Máš naprostou pravdu Káťo. Včera jsem strávila celej večer s kamarádkou, navíc mi začínají zabírat léky, takže se vracím zpět do života, začínám fungovat, hodně o tom mluvím s přáteli a jsem v šoku z jejich reakcí, jak mě podporují a stojí za mnou. Za těch pár let, co jsem doma jsem nabyla pocitu, že jsem se zavřela do klece a už nemám žádné kamarády, úplně jsem se odstranila společnosti. Myslela jsem, že žiju jen pro svou rodinu a pak se dozvím, že se se mnou žít nedá 
Přitom měl takovou volnost, mohl se věnovat všem svým koníčkům, já jsem neměla problém s tím být doma s dcerou a dělat tu spolu něco hezkýho. Téměř každý víkend měl něco. V tu chvíli mi to začalo být jasné, protože se dřív vyjadřoval tak, že je na společenský život už starý a teď bude žít ten rodinný, plánovali jsme další děti… Příští víkend má také plány, poprvé v životě jsem si je udělala taky. Sdělila jsem mu, že když bude mít ty své aktivity (ať už jsou jakékoli), my s dcerou pojedeme na víkend za mým nejlepším kamarádem do Zlína. Musím říct, že byl tou informací malinko zaskočen, ale samozřejmě nebyl proti, tak co teď už může chtít, žeano? Můj muž si myslí, že budeme nějaký čas fungovat před veřejností, jako že se nic neděje, teď jsem na to přistoupila, protože tak rychle nemám moc možností. ALE intenzivně jsem si začala hledat práci, kontaktuji své známé, obdržela jsem spoustu dobrých tipů a rad. Udělám maximum, aby to vyšlo co nejdříve. Budu se zase cejtit potřebná a třeba jednou časem i někým znovu obdivovaná. On počítá s tím, že takto budeme žít ještě pár let, já naopak budu dělat maximum proto, abych se co nejdříve osamostatnila. A na střídavku ať taky zapomene. On opustil rodinu, jo a až mu budu zítra žehlit košile, tak si ho k tomu přizvu, ať se to naučí, protože zítra to budu dělat naposled. Když si chce jet po vlastní ose, fajn, ale pak se vším všudy… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.14 14:54
@eva76 na toto lze říct jediné: BRAVO!!!
Ten bude holka čumět! Super.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.14 14:57
@eva76 píše:
@káťa Máš naprostou pravdu Káťo. Včera jsem strávila celej večer s kamarádkou, navíc mi začínají zabírat léky, takže se vracím zpět do života, začínám fungovat, hodně o tom mluvím s přáteli a jsem v šoku z jejich reakcí, jak mě podporují a stojí za mnou. Za těch pár let, co jsem doma jsem nabyla pocitu, že jsem se zavřela do klece a už nemám žádné kamarády, úplně jsem se odstranila společnosti. Myslela jsem, že žiju jen pro svou rodinu a pak se dozvím, že se se mnou žít nedá
ahoj, moc se mi líbí, jak jsi se (k) tomu postavila… ať to dopadne, jak chce, věřím, že budeš vítěz… super… moc se mi líbí, že bojuješ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanney
22.11.14 15:12
@Hanney ano!!! PROČ mu posluhovat??? Řekni Evino, že se můžeš před okolím tvářit, že mu je žehlíš! Ale že to je maximum, co pro jeho košile můžeš udělat. Partnerka už nejsi - proč bys měla být služkou???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
