Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Opustil mě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
rukapane
31.5.13 09:17
- Citovat
- Upravit
lenkapro
31.5.13 11:51
@bolavá píše:
Ahoj, vím upřimně jak se cítíš, i mě opustil manžel bez varování. Máme dvě malé děti. Tenhle pátek odjel hrát svůj oblíbený poker a už se z něho nevrátil. Cěkala jsem na něho těšila se a přišla jen sms, odpust mi to nemůžu jinak, snad mi někdy dokážeš odpustit. Zůstal u ní a mě zbyly jen oči pro pláč a obrovské dluhy.Taky kouřím jednu za druhou a obvolávám kamarádky. Cítím strašnou bolest prázdnotu a zradu. Vubec nevím jak se s tím vyrovnám.
Moc jsem o milovala a žila v tom jak je náš vztah pevný.
Mě odešel manžel před týdnem, a po 14 letech mi to zavolal do práce, že takhle nemůže dál, řešili jsme půl roku krizi, vzala jsem ho i nazpátek, a on chudák nemohl jinak, chyběla mu, no a za 5 hodin opět telefon, že se chce vrátit. Začala jsem z toho akorát opět kouřit, volám kamarádkám, jednou je líp, jednou hůř, tohle prostě nepřejde jen časem. Poslala jsem ho psychologovi, ať si to tam vyříká sám, ve finále byla vlastně v životě nuda, a to máme dvě děti.
- Citovat
- Upravit
Evinda2013
20.11.14 13:47
Ráda bych obnovila tuhle diskuzi. Naskytla jsem se ve stejné situaci, snažím se, ale je to strašně težký 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.14 14:03
@eva76 píše:
Ráda bych obnovila tuhle diskuzi. Naskytla jsem se ve stejné situaci, snažím se, ale je to strašně težký
Neboj, bude lépe. To chce čas. Máš kde bydlet?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.14 14:13
V tomhle jsme rozumní, prozatím „zůstaneme“ jako že spolu, protože máme malou 5tiletou dcerku. Manžel je poměrně rozumnej, jsem ráda, že se vyhneme různým komplikacím, akorát to nejsem schopna přijmout. Já vím, že bude líp, i když jsem se zhroutila, dávám se dohromady, komunikuji s psychiatrem, v pondělí jdu do krizového centra na terapii, ale stejně, tohle jsem nechtěla a ani mě nikdy nenapadlo, že by mě taková situace mohla potkat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
20.11.14 14:28
@eva76 píše:
V tomhle jsme rozumní, prozatím „zůstaneme“ jako že spolu, protože máme malou 5tiletou dcerku. Manžel je poměrně rozumnej, jsem ráda, že se vyhneme různým komplikacím, akorát to nejsem schopna přijmout.
„Rozumnej“ chlap by to asi vyřešil jinak, podle mého. I kdyby se zamiloval jinde, tak by se snažil to své brzy expartnerce podle mého udělat co nejméně bolestné…
Jinak mnoho sil, fakt to přejde a bude líp 
- Citovat
- Upravit
20.11.14 14:37
@eva76 píše:čím déle budeš protahovat agonii tím hůř… vím o čem mluvím - z dnešního úhlu pohledu bych ten vztah řízla rovnou protože veškeré pomalé rozumné končení se mi podepsalo na zdraví…
V tomhle jsme rozumní, prozatím „zůstaneme“ jako že spolu, protože máme malou 5tiletou dcerku. Manžel je poměrně rozumnej, jsem ráda, že se vyhneme různým komplikacím, akorát to nejsem schopna přijmout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.14 14:38
@káťa píše:
„Rozumnej“ chlap by to asi vyřešil jinak, podle mého. I kdyby se zamiloval jinde, tak by se snažil to své brzy expartnerce podle mého udělat co nejméně bolestné…
Jinak mnoho sil, fakt to přejde a bude líp
Děkuju Káťo, podobně mě drží nad vodou kamarádi. Já si taky myslím, že tomu mohl dát šanci, přeci jen jsme spolu 11 let a máme 5tiletou dceru, ale on si prý bohužel z našeho vztahu pamatuje jen to špatný, přitom jsme byli vždy harmonický pár. Najednou jsem se dozvěděla, že tomu tak nebylo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.14 14:41
@jdukolem já bych to udělala, ale nemám kam jít a nechci přijít o dceru. Samozřejmě se snažím udělat maximum, aby ani jeden z nás z toho neměl žádnou újmu, hlavně dcera. Teď nejsem moc schopna racionálně uvažovat, protože to je čerstvý, ale zrovna mířím k psychiatrovi a v ponděli jsem objednaná na terapii v krizovém centru. Já bych ho hrozně chtěla zpátky, ale vypadá to, že to nejde. Pomalu se snažím smiřovat se situací…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.14 14:45
@eva76 píše:
Samozřejmě se snažím udělat maximum, aby ani jeden z nás z toho neměl žádnou újmu, hlavně dcera.
Radím ti jedno, odstěhuj se. Jinak věř tomu, že újmu z toho budeš mít ty. Manžel bude v pohodě, bude jezdit za milenkou a doma bude mít servis a dítě. A ty budeš nešťastná.
Hele, od nás manžel odešel loni v prosinci. Pak se chtěl vrátit, tak jsme řekli, že to ještě zkusíme. Jenže stejně jezdil za ní, já to věděla, on se s tím pak už ani netajil, scházel se s ní veřejně. Pak jsem ho vykopla a nakonec se odstěhovala do jinýho města, abych ji nemusela potkávat. Jak dlouho si myslíš, že to vydržíš? Pokaždé, když se zdrží, budeš trnout, kde je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.14 14:47
@eva76 píše:
@jdukolem já bych to udělala, ale nemám kam jít a nechci přijít o dceru. Samozřejmě se snažím udělat maximum, aby ani jeden z nás z toho neměl žádnou újmu, hlavně dcera. Teď nejsem moc schopna racionálně uvažovat, protože to je čerstvý, ale zrovna mířím k psychiatrovi a v ponděli jsem objednaná na terapii v krizovém centru. Já bych ho hrozně chtěla zpátky, ale vypadá to, že to nejde. Pomalu se snažím smiřovat se situací…
to je ještě brzy - smířit se - to nepůjde tak naráz..máš před sebou delší cestu, hlavně na sebe nespěchej pocity lítosti a strachu a bezmoci jsou normální, patří k tomu, nejdůležitější je to v sobě nedržet, dovol si plakat, dovol si se zlobit, musí to ven
proč bys měla přijít o dceru? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanney
20.11.14 15:04
@eva76 píše:
@jdukolem já bych to udělala, ale nemám kam jít a nechci přijít o dceru. Samozřejmě se snažím udělat maximum, aby ani jeden z nás z toho neměl žádnou újmu, hlavně dcera. Teď nejsem moc schopna racionálně uvažovat, protože to je čerstvý, ale zrovna mířím k psychiatrovi a v ponděli jsem objednaná na terapii v krizovém centru. Já bych ho hrozně chtěla zpátky, ale vypadá to, že to nejde. Pomalu se snažím smiřovat se situací…
V tom má „@jdukolem“: svatou pravdu. Bohužel, že nemáš kam jít je moc šptaný neboť ho budeš mít pořád na očích… prostě ta rána bude pořád krvácet Ať to bude znít jakokoliv sobecky, mysli především na sebe, děti se se vším vyrovnají rychleji a zvlášť v tomhle věku.
Svým způsobem buď ráda, že je tak malá a nemáš s ním víc dětí… přebolí to, všechno přebolí, chce to hodně osobní síly a čas. Držím palec
- Citovat
- Upravit
20.11.14 16:31
Evičko je to těžký a čeká tě rok dva bolesti od které ti nikdo nepomůže, pouze čas. Ale až to bude za tebou, bude to super, bude z tebe nová, jiná, silná žena.
Já za sebe: vykopla jsem ho hned a poté jsem se složila. A po dvou letech můžu říct, že to bylo to nejlepší co jsem mohla udělat. Udělala bych to znova, i když jsem trpěla jak zvíře. NEODPOUŠTĚT!!! Udělá ti to znova. Třeba po 10 ti letech (můj případ).
Je to běžná záležitost v tomto věku. Bohužel. Drž se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.11.14 17:57
Děkuju Vám moc holky!!! Máte naprostou pravdu. I když to tak strašně moc bolí, tak vím, že ho musím nechat jít a neřešit to. Proto jsem byla dnes u psychiatra a v pondělí jdu na terapii do krizového centra. Sice už nemám žádné jiné rodinné příslušníky, ale díky bohu mám alespoň pár kamarádů, kteří mě podporuji. Mimochodem, říkají to samé co vy. Vím, že to nebude lehké, ale jednou jsem do té situace byla postavena a neudělám nic. Možná se ještě pořád nacházím v situaci, kdy stále nechci uvěřit, že je to pravda a že se z toho špatného snu probudím. Jsem ráda, že o tom mám alespoň možnost mluvit, s kamarády, vámi tady… Vím, že musím fungovat, nechci, aby mě viděl úplně na dně. Ví, že se dlouhá léta léčím s klinickou depresí, tady se trošku bojím, že by to moh použít u rozvodu proti mě, i když říká, že to neudělá. Nicméně, já pravidelně docházím k lékaři a dělám, co můžu, díky tomu má nemoc nijak neovlivňuje můj život, pouze, když dojde k něčemu takovému…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Pokud o těch dluzích jsi nevěděla, pak jsi z obliga. Neřešila bych ale nejdřív dluhy, ty se nakonec vždycky nějak vyřeší.