Opustit nebo odpustit?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
kate02
26093
16.5.11 12:20
strace píše:
lucineeccka píše:
Syna plácat rozhodně nehodlám. Připadá mi to jako selhání…Co tím jako vyřešíš? Vběhne ti do silnice a ty ho potom zmlátíš? Jaký to má řešení? To akorát ty selžeš, protože Tobě ujedou nervy.
Myslím, že z dítěte jde vychovat hodný člověk i bez facek…
Ano, a to je přesně to, o čem mluvím. Synovi jsem nikdy facku nedala. Ale plácla jsem ho. Přes zadek. Vytrhnul se mi z ruky a vlítnul do silnice. Ano, bylo to mé selhání, přesně jak píšeš. Ruply mi nervy. Vím, že už to tak nechci řešit. A co teď - má si syn sbalit svou bedýnku hraček a odejít, protože ho máma nemiluje a od těď ho bude pořád mlátit? Člověk se učí celý život. Učí se zkušenostma. A i tahle špatná zkušenost může být pro život dobrá.
Přenes si to na vztah dvou dospělých. je to hodně podobné. A ve vztahu - hoď kamenem, kdos bez viny.
Neobhajuju mlácení žen, to v žádném případě, ale taky mi vadí radikální názor typu - jednou a vždycky.
Pokud nikdo nezná, co přesně se u zakladatelky stalo a jaká je ona a jaký její partner, tak názor „pryč od něj, umlátít tě k smrti“ mi prostě přijde zvláštní :nevim:

Ale ty furt řešíš jednu facku, ale co ta druhá? :-) To se ti syn vytrhnul, pláclas mu přes zadek, on ti řekl něco ve smyslu, že už to příště neudělá a tys řekla „tu máš ještě jednou, ať si pamatuješ, že do silnice se neběhá“? :wink: já když teda prckovi plácnu a po chvíli s chladnou hlavou usoudím, že to byl můj přestřel (a že většinou je), tak za ním přijdu a omluvím se mu, že jsem to tak nemyslela a že mi ruply nervy… Neuznávám názor, že „přece se dítěti nebudu omlouvat“…

Prostě podle mě jednou nervy rupnou můžou, ale jakmile by mi manžel vrazil ještě jednou i po omluvě s tím, „abych si to pamatovala“, tak bych začla hodně přemýšlet… A opravdu „bych si to pamatovala“ a i když si nejsem jistá, jestli bych byla shcopná hned z minuty na minutu odejít, jsem si jistá, že by ten vztah už nikdy nebyl takovej jako před tím… :wink: Přinejmenším proto, že on mě nemá co „vychovávat“. Tuhle práci odvedli moji rodiče, on si mě jako manželku vybral dobrovolně, nikdo mu u hlavy s pistolí nestál, věděl, do čeho jde. A já při řešení vztahu řešila někoho, kdo mi bude rovnocenným partnerem, ne třetím rodičem… :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kate02
26093
16.5.11 12:25
Bábi Zlopočasná píše:
kate02 píše:
strace píše:
Nedá mi to nereagovat.
Po roce vztahu jsem od svého nynějšího manžela dostala facku. Byla to přesně ta situace, kdy ona facka vyřešila jinak nezvladatelný, zdraví nebezpečný afekt. S manželem jsem 15 let. Od té doby mě nikdy neuhodil ani jinak na mě „nevztáhl ruku“.
Pokud by se mi ona situace stala ještě někdy znovu, byla bych velmi ráda, kdyby mě někdo nafackoval.

A samozřejmě nesouhlasím s tím, že „ZA NĚCO“ je facka přijatelná. Není! Jak zde bylo napsáno, vždy je možnost odejít, …
Ale v „NĚKTERÝCH SITUACÍCH“ je prostě jediným řešením. Z vlastní zkušenosti. Teda pokud zrovna ten dotyčný nemá po ruce třeba kýbl ledové vody.

Mimochodem, vy, které zde tak radikálně trvdíte, že nikdy chlap nesmí uhodit, jakmile jednou, tak už vždycky apod., tak se ptám - nikdy jste neplácly svému dítěti? OPRAVDU NIKDY? ANI JEDNOU? Ani když se vám vytrhlo a vlítlo do silnice? A přitom jaký je v tom rozdíl? Znamená to, že od té chvíle ho budete mlátit pořád?
prcek sem tam plácanec (ale facku teda fakt ne) dostane, neříkám, že ne, i když to spíš beru jako svoje selhání… ALE já jsem už dospělá a nepotřebuju, aby mě někdo vychovával… Teda aspoň myslím, že když si někoho beru, neberu si ho, abych měla někoho na vychovávání, ale spíš někoho, s kým budu společně procházet životem :wink: Ale jak jsem už psala dřív, ani dítěti bych nevrazila druhou facku „aby si to pamatovalo“, když už by se přišlo omluvit a slíbilo by, že už to neudělá… I když většinou se za to plácnutí omlouvám spíš já malýmu :nevim: :mrgreen:
Trochu od temy, ale ked sa prckovi ospravedlnis za placnutie je to horsie akoby si ho za to, za co dostal placnutie pochvalila.

S tímhle nesouhlasím… :-) Podle mě pokud udělám chybu, tak se mu za ni omluvím, pokud to plácnutí i po zvážení s chladnou hlavou uznám jako už „přehnaný“ a z rupnutí nervů… :nevim: Samozřejmě, že pokud si po 150 stoupne v jídelní židličce a začne z ní vystupovat i když moc dobře ví, že to nesmí a plácnu mu za to, omlouvat se mu pak nebudu, ale když je to kvůli nějaké kravině a i kvůli tomu, že já jsem ten den třeba hodně unavená a prostě to přepísknu, klidně se mu omluvím a vysvětlím, že toho na mě už bylo moc… Kdo ví, jak ta výchova dopadne, ale to ukáže až čas :mrgreen:

Manžel má výchovu takovou, že chodili klečet do kouta, dostávali na zadek a občas to schytal někdo jinej, než za to ve skutečnosti mohl a do teď to bere jako křivdu a ani mezi těma dětma to nedělalo dobrotu, zpětně ho štve, že i když jeho rodiče zpětně zjistili, že on za něco třeba nemohl, nikdy se mu neomluvili, i když byl potrestanej neprávem, protože se „přece nebudou omlouvat dítěti, který stejně ničemu nerozumí“… :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Bábi Zlopočasná
20730
16.5.11 12:30
kate02 píše:
strace píše:
lucineeccka píše:
Syna plácat rozhodně nehodlám. Připadá mi to jako selhání…Co tím jako vyřešíš? Vběhne ti do silnice a ty ho potom zmlátíš? Jaký to má řešení? To akorát ty selžeš, protože Tobě ujedou nervy.
Myslím, že z dítěte jde vychovat hodný člověk i bez facek…
Ano, a to je přesně to, o čem mluvím. Synovi jsem nikdy facku nedala. Ale plácla jsem ho. Přes zadek. Vytrhnul se mi z ruky a vlítnul do silnice. Ano, bylo to mé selhání, přesně jak píšeš. Ruply mi nervy. Vím, že už to tak nechci řešit. A co teď - má si syn sbalit svou bedýnku hraček a odejít, protože ho máma nemiluje a od těď ho bude pořád mlátit? Člověk se učí celý život. Učí se zkušenostma. A i tahle špatná zkušenost může být pro život dobrá.
Přenes si to na vztah dvou dospělých. je to hodně podobné. A ve vztahu - hoď kamenem, kdos bez viny.
Neobhajuju mlácení žen, to v žádném případě, ale taky mi vadí radikální názor typu - jednou a vždycky.
Pokud nikdo nezná, co přesně se u zakladatelky stalo a jaká je ona a jaký její partner, tak názor „pryč od něj, umlátít tě k smrti“ mi prostě přijde zvláštní :nevim:

Ale ty furt řešíš jednu facku, ale co ta druhá? :-) To se ti syn vytrhnul, pláclas mu přes zadek, on ti řekl něco ve smyslu, že už to příště neudělá a tys řekla „tu máš ještě jednou, ať si pamatuješ, že do silnice se neběhá“? :wink: já když teda prckovi plácnu a po chvíli s chladnou hlavou usoudím, že to byl můj přestřel (a že většinou je), tak za ním přijdu a omluvím se mu, že jsem to tak nemyslela a že mi ruply nervy… Neuznávám názor, že „přece se dítěti nebudu omlouvat“…

Prostě podle mě jednou nervy rupnou můžou, ale jakmile by mi manžel vrazil ještě jednou i po omluvě s tím, „abych si to pamatovala“, tak bych začla hodně přemýšlet… A opravdu „bych si to pamatovala“ a i když si nejsem jistá, jestli bych byla shcopná hned z minuty na minutu odejít, jsem si jistá, že by ten vztah už nikdy nebyl takovej jako před tím… :wink: Přinejmenším proto, že on mě nemá co „vychovávat“. Tuhle práci odvedli moji rodiče, on si mě jako manželku vybral dobrovolně, nikdo mu u hlavy s pistolí nestál, věděl, do čeho jde. A já při řešení vztahu řešila někoho, kdo mi bude rovnocenným partnerem, ne třetím rodičem… :wink:

Nechapem „rupnu nervy a prilozim“. Ja som ako decko na zadok dostavala, ale nebolo to ze mame rupli nervy, ja som si zasluzila. Ak decko placnes a ospravedlnis sa za to, znizujes svoju autoritu. Teda v pripade ze si to to dieta zasluzilo a neciti to ako krivdu.

Inak s fackami nesuhlasim, ani voci detom a uz vobec nie voci dospelym. A facku po ospravedlneni, ked uz su obidve strany ukludnene a odreagovane? Vsak to si nedovolim ani voci psovi 8-o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Vlkoška
4132
16.5.11 12:31

Dovedu si tu facku představit, pokud třeba ublížila vědomě svému nenarozenému dítěti(píchla si drogu, opila se do němoty, vyspala se s feťákem…).
Jinak pro jednu facku (zaslouženou)bych se nerozváděla. Rozlišuju určitě „jednu na vzpamatování jednou za život“ a bití jako takové. Jinak já nikdy žádnou od chlapa nedostala, ani prý nedostanu 8-) .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
dada1511
16.5.11 12:33

Lucinecka,jsme zvědavá,zda ti tvé názory vydrží,a dítě opravdu nikdy neplácneš,či nelištíš,zvlášť až s ním bude házet puberta,a bude se ti smát do očí i za zády…Ale to je na jinou diskuzy :-D :wink:

Příspěvek upraven 16.05.11 v 12:36

  • Citovat
  • Upravit
Banny
3396
16.5.11 12:36
Anonymní píše:
Zakladatelka tu nejspíš není proto, že se její chlap domáknul o emiminu a dal jí facku 8-)

:palec: nebo si to tady pročítá a dělá si u toho dobře, jak si tady vyměňujete názory…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kate02
26093
16.5.11 12:40
Bábi Zlopočasná píše:
kate02 píše:
strace píše:
lucineeccka píše:
Syna plácat rozhodně nehodlám. Připadá mi to jako selhání…Co tím jako vyřešíš? Vběhne ti do silnice a ty ho potom zmlátíš? Jaký to má řešení? To akorát ty selžeš, protože Tobě ujedou nervy.
Myslím, že z dítěte jde vychovat hodný člověk i bez facek…
Ano, a to je přesně to, o čem mluvím. Synovi jsem nikdy facku nedala. Ale plácla jsem ho. Přes zadek. Vytrhnul se mi z ruky a vlítnul do silnice. Ano, bylo to mé selhání, přesně jak píšeš. Ruply mi nervy. Vím, že už to tak nechci řešit. A co teď - má si syn sbalit svou bedýnku hraček a odejít, protože ho máma nemiluje a od těď ho bude pořád mlátit? Člověk se učí celý život. Učí se zkušenostma. A i tahle špatná zkušenost může být pro život dobrá.
Přenes si to na vztah dvou dospělých. je to hodně podobné. A ve vztahu - hoď kamenem, kdos bez viny.
Neobhajuju mlácení žen, to v žádném případě, ale taky mi vadí radikální názor typu - jednou a vždycky.
Pokud nikdo nezná, co přesně se u zakladatelky stalo a jaká je ona a jaký její partner, tak názor „pryč od něj, umlátít tě k smrti“ mi prostě přijde zvláštní :nevim:

Ale ty furt řešíš jednu facku, ale co ta druhá? :-) To se ti syn vytrhnul, pláclas mu přes zadek, on ti řekl něco ve smyslu, že už to příště neudělá a tys řekla „tu máš ještě jednou, ať si pamatuješ, že do silnice se neběhá“? :wink: já když teda prckovi plácnu a po chvíli s chladnou hlavou usoudím, že to byl můj přestřel (a že většinou je), tak za ním přijdu a omluvím se mu, že jsem to tak nemyslela a že mi ruply nervy… Neuznávám názor, že „přece se dítěti nebudu omlouvat“…

Prostě podle mě jednou nervy rupnou můžou, ale jakmile by mi manžel vrazil ještě jednou i po omluvě s tím, „abych si to pamatovala“, tak bych začla hodně přemýšlet… A opravdu „bych si to pamatovala“ a i když si nejsem jistá, jestli bych byla shcopná hned z minuty na minutu odejít, jsem si jistá, že by ten vztah už nikdy nebyl takovej jako před tím… :wink: Přinejmenším proto, že on mě nemá co „vychovávat“. Tuhle práci odvedli moji rodiče, on si mě jako manželku vybral dobrovolně, nikdo mu u hlavy s pistolí nestál, věděl, do čeho jde. A já při řešení vztahu řešila někoho, kdo mi bude rovnocenným partnerem, ne třetím rodičem… :wink:

Nechapem „rupnu nervy a prilozim“. Ja som ako decko na zadok dostavala, ale nebolo to ze mame rupli nervy, ja som si zasluzila. Ak decko placnes a ospravedlnis sa za to, znizujes svoju autoritu. Teda v pripade ze si to to dieta zasluzilo a neciti to ako krivdu.

Inak s fackami nesuhlasim, ani voci detom a uz vobec nie voci dospelym. A facku po ospravedlneni, ked uz su obidve strany ukludnene a odreagovane? Vsak to si nedovolim ani voci psovi 8-o

Myslím to tak, že jsou věci, co mu běžně „prochází“ a jen pořád vysvětluju a vysvětluju, proč to tak nemá dělat, normálně to třeba zabírá, ale občas prostě nastane situace (třeba teď jsme měli nějakou střevní chřipku, já pak byla šíleně utahaná a podrážděná), kdy už v úpnlě stejné situaci, kterou bych normálně přešla jen vysvětlením prostě „rupnou nervy“ a on místo vysvětlení dostane třeba přes ruku… To já osobně prostě beru jako svoje selhání, protože vím, že kdybych byla v pohodě, v životě bych mu neplácla, ale tím, že jsem víc podrážděná „odnese“ to on… A za takovýhle „ujetí“ se mu prostě omluvím… Možná tím snižuju svou autoritu, ale podle mě on to může chápat jako křivdu a nebo to nemusí chápat vůbec, proč jsem se v té dané situaci zachovala tak a ne jinak… Asi to není úplně dobře vysvětlený a hlavně tady je to OT. Každopádně podle mě omluva nesníží autoritu, rozhodně si nechci před prckem hrát na někoho neomylnýho, když moc dobře vím, že to tak není… A nemyslím si, že tím, že dokážu přiznat chybu bych byla pro dítě menší autoritou…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
kate02
26093
16.5.11 12:44
dada1511 píše:
Lucinecka,jsme zvědavá,zda ti tvé názory vydrží,a dítě opravdu nikdy neplácneš,či nelištíš,zvlášť až s ním bude házet puberta,a bude se ti smát do očí i za zády…Ale to je na jinou diskuzy :-D :wink:Příspěvek upraven 16.05.11 v 12:36

Fakt myslíš, že tím, že 16 letýmu puberťákovi, kterej třeba v tu dobu už bude o hlavu vyšší jak já, vrazím, bude to brát vážně? :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Bábi Zlopočasná
20730
16.5.11 12:48

Kate, ale ono to decko velmi dobre vie ked si to placnutie zasluzi. A vtedy je to ospravedlnovanie na skodu. Ale vobec som to nemyslela tak, ze sa hrat na neomylnu…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Bábi Zlopočasná
20730
16.5.11 12:51
kate02 píše:
dada1511 píše:
Lucinecka,jsme zvědavá,zda ti tvé názory vydrží,a dítě opravdu nikdy neplácneš,či nelištíš,zvlášť až s ním bude házet puberta,a bude se ti smát do očí i za zády…Ale to je na jinou diskuzy :-D :wink:Příspěvek upraven 16.05.11 v 12:36
Fakt myslíš, že tím, že 16 letýmu puberťákovi, kterej třeba v tu dobu už bude o hlavu vyšší jak já, vrazím, bude to brát vážně? :mrgreen:

Ak bude vediet ze dostal pravom, tak ano. Ale to zase predpoklada naozaj vazny precin. Ako napriklad u nas doma jedine sproste slovo v pritomnosti rodicov. (A aj to sa len prepoculi, ale mozem brat ako krivdu ze je mama hlucha? :mrgreen: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
dada1511
16.5.11 12:55

Dámy,tak usuzuji s téhle diskuze,že ženská,jen pro to,že je ženská,se opravdu může chovat jako svině,a je to v pořádku.Nedej bože,když je těhotná,to pak může všechno.

Mě by parner neuhodil,myslím,že u normálních vztahů je to normální,ale to se musí dospělí,chovat jako dospělí,chovám se k němu tak,jak chci aby se choval on ke mě.

A pokud by mě někdo fláknul,jak „právem“,tak „neprávem“,může čekat,že mu taky jedna přiletí,myslím,že to je normální,že u druhého vyletí ruka taky :mrgreen:

A už se opakuju,kdyby zakladatelce lištil,za to,že má moc teplý,nebo studený čaj,tak to je týrání a mlácení,ale né,že zakladatelka vědomě spáchá akci,a pak se diví,že byla reakce,a ještě chuděra si myslí,že když je těhotná,může mu s...... na hlavu,a bude ona ta litovaná chudinka.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
16.5.11 12:56

xyz

já od manžela taky už facku dostala.Skočila jsem po něm vzteky a vydrápala bych mu asi oči kdyby mi jí nelupnul :oops:

Akorát se tady spekuluje za co tu facku(facky) dostala.Radikální názory se mi moc líbí :-P Už vás vidím jak po x letech zabalíte sebe.děti a ukončíte vše kvůli pohlavku nebo co to bylo :think:

Přesvědčení máte hezké,ale kdyby se to nedejbože někdy stalo tak na 99% se zachováte jinak než teď hlásáte :wink: Byla jsem stejná jako vy :-)

  • Citovat
  • Upravit
dada1511
16.5.11 12:57

Lucinečka,měla by jsi být pro syna autoritou i ve čtyřiceti,a proč né,snad by jsi se nebála,že ti to vrátí???

A puberta začíná mnohem dříve,jak u koho,u někoho v 10letech. u někoho ve 12letech ,v 16 už bude na něco takového myslím pozdě.

  • Citovat
  • Upravit
Bábi Zlopočasná
20730
16.5.11 13:00
dada1511 píše:
A pokud by mě někdo fláknul,jak „právem“,tak „neprávem“,může čekat,že mu taky jedna přiletí,myslím,že to je normální,že u druhého vyletí ruka taky :mrgreen:A už se opakuju,kdyby zakladatelce lištil,za to,že má moc teplý,nebo studený čaj,tak to je týrání a mlácení,ale né,že zakladatelka vědomě spáchá akci,a pak se diví,že byla reakce,a ještě chuděra si myslí,že když je těhotná,může mu s...... na hlavu,a bude ona ta litovaná chudinka.

Dospelemu cloveku snad ani nejde jednu strelit pravom. Aj ked viem o tom ze sa pobili dvaja chlapi a ten co to zacal bol od zenskych pochvaleny :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
eMaminka
16.5.11 13:08
Anonymní píše:
Představte si situaci že neco provedete a jste těhotné. Manžel vás za to uhodí. Stalo by se to u vás nebo co tak strašného byste museli provést aby se tohle stalo? A odpustili bys te mu?

záleží proč tě uhodil.. jsou dvě situace.. buď jsi ty hysterka a v těhu je to ještě podpořený hormonama a chlap už nevěděl kudy kam a prostě tě sklidnil, někdy se nedá jinak :wink:

Nebo druhá situace kdy je chlap šmejd a pokud to udělal jednou udělá to znovu a bude to jen horší a horší…

Musíš se sama podívat do zrcadla a ujastnit si jestli máš odpouštět ty jemu nebo on tobě :wink:

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

Woman Aloe lubrikační gel

  • (4.3) + 62 recenzí

WOMAN Super Soft silikonový...

  • (4.2) + 61 recenzí

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Infinity FLEX sušák na prádlo 30m

  • (5) + 11 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Snažení a nezdary

  • 22.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, nevím jak to popsat s partnerem se snažíme o dítě 4 měsíce a stále nejsem těhotná vždy se mně spermie vytečou před tím dřívější byl sex... Odpověď

Sex ve vztahu

  • 29.05.26
  • Anonymní

Dobrý den mě zajímá proč je ve vztahu sex důležitý když má pár sex každý den může to znamenat že jsou šťastní? Odpověď

Výchova

Dobrý den. Jak prosím přežít a případně řešit spory mezi dvěma sourozenci, kterým je 6 let a 3 roky? Každou chvíli se hádají, strkají, křičí na... Odpověď

Operace a přechod.

  • 30.07.26
  • Anonymní

Dobrý den, nevím, jak to napsat. Prostě partnerka přišla kvůli rakovině o vaječníky. Operace trvala dlouho, brali jí také dělohu. Substituci... Odpověď

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď