Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Opustit nebo odpustit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.5.11 11:41
strace píše:
Nedá mi to nereagovat.
Po roce vztahu jsem od svého nynějšího manžela dostala facku. Byla to přesně ta situace, kdy ona facka vyřešila jinak nezvladatelný, zdraví nebezpečný afekt. S manželem jsem 15 let. Od té doby mě nikdy neuhodil ani jinak na mě „nevztáhl ruku“.
Pokud by se mi ona situace stala ještě někdy znovu, byla bych velmi ráda, kdyby mě někdo nafackoval.A samozřejmě nesouhlasím s tím, že „ZA NĚCO“ je facka přijatelná. Není! Jak zde bylo napsáno, vždy je možnost odejít, …
Mimochodem, vy, které zde tak radikálně trvdíte, že nikdy chlap nesmí uhodit, jakmile jednou, tak už vždycky apod., tak se ptám - nikdy jste neplácly svému dítěti? OPRAVDU NIKDY? ANI JEDNOU? Ani když se vám vytrhlo a vlítlo do silnice? A přitom jaký je v tom rozdíl? Znamená to, že od té chvíle ho budete mlátit pořád?
Ale v „NĚKTERÝCH SITUACÍCH“ je prostě jediným řešením. Z vlastní zkušenosti. Teda pokud zrovna ten dotyčný nemá po ruce třeba kýbl ledové vody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
neprhlasena
16.5.11 11:42
radek9 píše:
Po přečtení některých Vašich radikálních rad bych sic jako chlap - také prosil o radu.Stalo se mi asi 3× za poslední 4 roky. Po ostřejší (slovní) domácí výměně názorů jsem se zavřel do pracovny a snažil se pracovat, když moje drahá otevřela a snažila se dodiskutovat něco ve smyslu, kdo tedy dojede pro nějaký věci k jejim rodičům … já neříkal nic - vůbec nic a dál pracoval, na její křik, že se s ní budu bavit, jsem se krásně usmál a s nevinýma očima jsem řekl „nebudu“.
Pak jsem si musel chránit hlavu a horní čast těla .. ženu jsem opatrně vytlačil z pracovny a zamknul se.Tato situace se stala nejmíň 3× možná 4× …
Vzhledem k rovnoprávnosti pohlaví - předpokládám, že mi stejně jako zakladatelce poradíte, abych okamžitě opustil ženu a 3 děti - přestal se o ně starat a živit je a odešel bydlet sám, protože uhodila jednou - uhodí vždycky - navíc to ani nebyla facka, ale útok pěstmi na hlavu ..
Tak a teď si jenom představte, že tohle napsala zakladatelka a já to její … budou Vaše reakce a rady pořád stejné ????
Radku, odepirani komunikace je stejne agresivni jako treba krik nebo nadavani. Jenom to vypada jinak.
Vypada to, ze bojujete o moc: budes/nebudu/budes/ nebudu..Kdyz se ti s n nechtelo bavit, stacilo rict, ted ne, promin, proberem to za pet minut, pul hodiny, nebo alespon neco.slovo nebudu se s tebou bavit a usmev k tomu, jsou spolehlive provokativni. vubec tm neomlouvam tvoji zenu, ale zjevne je v koncich a ty taky.
taky jsem jedou afektu do manzela strcila a bylo mi ze sebe dost zle, jak jsem vubec mohla zajit tak daleko. pak mi doslo, ze jsme tak daleko zasli spolecne, on tim, ze vubec nebral to jak mi je, ze to bagatelizoval, ja tim, ze jsem mu vysvetlovala a vysvetlovala misto toho abych si rekla o konkretni pomoc. ..dost jsme tehdy zvazovali odbornou pomoc.
pokud chces to manzelstvi zlepsit, mozna stoji za to se zamyslet nad tim, ze nikdy neni chyba jen na jedne strane, i kdyz by se to u hystericke manzelku mohlo zdat.
- Citovat
- Upravit
16.5.11 11:44
strace píše:
Nedá mi to nereagovat.
Po roce vztahu jsem od svého nynějšího manžela dostala facku. Byla to přesně ta situace, kdy ona facka vyřešila jinak nezvladatelný, zdraví nebezpečný afekt. S manželem jsem 15 let. Od té doby mě nikdy neuhodil ani jinak na mě „nevztáhl ruku“.
Pokud by se mi ona situace stala ještě někdy znovu, byla bych velmi ráda, kdyby mě někdo nafackoval.A samozřejmě nesouhlasím s tím, že „ZA NĚCO“ je facka přijatelná. Není! Jak zde bylo napsáno, vždy je možnost odejít, …
Mimochodem, vy, které zde tak radikálně trvdíte, že nikdy chlap nesmí uhodit, jakmile jednou, tak už vždycky apod., tak se ptám - nikdy jste neplácly svému dítěti? OPRAVDU NIKDY? ANI JEDNOU? Ani když se vám vytrhlo a vlítlo do silnice? A přitom jaký je v tom rozdíl? Znamená to, že od té chvíle ho budete mlátit pořád?
Ale v „NĚKTERÝCH SITUACÍCH“ je prostě jediným řešením. Z vlastní zkušenosti. Teda pokud zrovna ten dotyčný nemá po ruce třeba kýbl ledové vody.
prcek sem tam plácanec (ale facku teda fakt ne) dostane, neříkám, že ne, i když to spíš beru jako svoje selhání… ALE já jsem už dospělá a nepotřebuju, aby mě někdo vychovával… Teda aspoň myslím, že když si někoho beru, neberu si ho, abych měla někoho na vychovávání, ale spíš někoho, s kým budu společně procházet životem 
Ale jak jsem už psala dřív, ani dítěti bych nevrazila druhou facku „aby si to pamatovalo“, když už by se přišlo omluvit a slíbilo by, že už to neudělá… I když většinou se za to plácnutí omlouvám spíš já malýmu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.11 11:45
karinka píše:RyBANA píše:karinka píše:Rybano, já jsem psala JEDNA NEBO OBČASNÁ, chápeš?baghira píše:
Vyrojilo se tady tolik teorií - a zakladatelka nikde. Čili se taky přikláním k názoru, že zas někdo potřeboval rozvířít vody
Ale to neva - diskuse je podnětná a - až na zvracející diskutující - taky velice slušná.Nezlobte se na mě, vy, co tu házíte blicí smajlíky - chtělo by to projevit diskutujícím s opačným názorem aspoň trochu úcty
Sice jsem blicí smajlíky nepoužila, ale docela se těm holkám nedivím, páč jsem taky v šoku, kolika tady maminám přijde jedna nebo občasná facka naprosto normální. Jenom doufám, že to nečte nějaká žena, kterou doma manžel občas propleskne a tady zjistí, že je to skutečně normální, takže ji to nemusí zneklidňovat. Podle mne, chlap udělá tolik, kolik mu my samy dovolíme a když mu dovolíte 1× facku, tak se vsadím, že to příště udělá znovu, páč se vlastně nic nestalokarinko proboha jaká občasná facka, o tom tady nepadlo ani slovo
já konkrétně jsem dala příklad, který jsem viděla na vlastní oči a s tímto jediným případem jsem souhlasila…
tak zas tady nevymýšlej, ani jedna tu neřekla, že je schopna to akceptovat trvale
Takže chápu, že ty jsi velmi horká hlava a snadno vyletíš, jako čertík, jak jsem si už všimla, ale, příště čti trošku pomaleji
Z pár příspěvků jsi mi určila diagnózu, bravo
Opak je pravdou ale budiž
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.11 11:47
Škoda, že už se neozvala zakladatelka.
Já jsem s manželem 11 let, facku jsem dostala jednou - psychicky jsem ho vydeptala a fakt jsem si to zasloužila. Vydeptat ho znova, tak ho klidně poprosím, aby mi tu facku dal, abych se probrala. Je to šest let zpátky a od té doby na mě nesáhl… Takže, očividně z první facky fakt nemusím hned soudit, jaký je to tyran…
U našich to bylo jinak. Taťka by nikdy neublížil snad ani mouše. Ale něco se mezi rodiči stalo, nevím co, mamča něco provedla a taťka s ní snad měsíc nemluvil. Bylo dusno, smutno, šílená atmosféra. Dodnes si na to pamatujeme všichni (už je to skoro 20 let) a mamča nedávno přiznala, že by jí bylo mnohem milejší, kdyby jí taťka jednu fláknul a tím by se to vyřešilo rychleji a bez těch šílených pocitů, když s ní nemluvil…
Upřímně si myslím, že ty, které tady chlapa odsoudí a hnedka mají řešení - „sbal se a jdi od něj, protože když uhodí jednou, tak to bude dělat pořád“ - se do podobné situace nikdy ani zdaleka nedostaly. Ono není snadné být s někým pár let, žít s ním, čekat rodinu a potom se najednou sebrat a odejít jen proto, že jemu ruply nervy…
A znám spousty ženských, které by pár facek potřebovaly, protože svého chlapa ponižují, využívají, psychicky deptají,… Ale na venek to není vidět, tak je vše v pořádku 
. A potom, když mu jednou rupnou nervy, tak je z něj hned nejhorší tyran
- tyhle názory fakt nechápu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sisule
16.5.11 11:49
radek9 píše:
Po přečtení některých Vašich radikálních rad bych sic jako chlap - také prosil o radu.Stalo se mi asi 3× za poslední 4 roky. Po ostřejší (slovní) domácí výměně názorů jsem se zavřel do pracovny a snažil se pracovat, když moje drahá otevřela a snažila se dodiskutovat něco ve smyslu, kdo tedy dojede pro nějaký věci k jejim rodičům … já neříkal nic - vůbec nic a dál pracoval, na její křik, že se s ní budu bavit, jsem se krásně usmál a s nevinýma očima jsem řekl „nebudu“.
Pak jsem si musel chránit hlavu a horní čast těla .. ženu jsem opatrně vytlačil z pracovny a zamknul se.Tato situace se stala nejmíň 3× možná 4× …
Vzhledem k rovnoprávnosti pohlaví - předpokládám, že mi stejně jako zakladatelce poradíte, abych okamžitě opustil ženu a 3 děti - přestal se o ně starat a živit je a odešel bydlet sám, protože uhodila jednou - uhodí vždycky - navíc to ani nebyla facka, ale útok pěstmi na hlavu ..
Tak a teď si jenom představte, že tohle napsala zakladatelka a já to její … budou Vaše reakce a rady pořád stejné ????
Kduž pominu, že mícháš hrušky s jablkama- vztah se ženou a postarat se o tři děti …
Za mě ano ..nikdo nemá nikoho právo uhodit, potažmo bít pěstma na pohlaví nezáleží … s takovou ženou pokud setrváváš je chyba.
| A péči a starání o děti bych do toho netahala… otec zůstáváš navždy ..je otázka zda navždy chceš, „musíš“ být partner ženy co Tě fyzicky napadá. |
Proto za sebe říkám … pryč.
- Citovat
- Upravit
16.5.11 11:49
tterka píše: Škoda, že už se neozvala zakladatelka.
Já jsem s manželem 11 let, facku jsem dostala jednou - psychicky jsem ho vydeptala a fakt jsem si to zasloužila. Vydeptat ho znova, tak ho klidně poprosím, aby mi tu facku dal, abych se probrala. Je to šest let zpátky a od té doby na mě nesáhl… Takže, očividně z první facky fakt nemusím hned soudit, jaký je to tyran…U našich to bylo jinak. Taťka by nikdy neublížil snad ani mouše. Ale něco se mezi rodiči stalo, nevím co, mamča něco provedla a taťka s ní snad měsíc nemluvil. Bylo dusno, smutno, šílená atmosféra. Dodnes si na to pamatujeme všichni (už je to skoro 20 let) a mamča nedávno přiznala, že by jí bylo mnohem milejší, kdyby jí taťka jednu fláknul a tím by se to vyřešilo rychleji a bez těch šílených pocitů, když s ní nemluvil…
Upřímně si myslím, že ty, které tady chlapa odsoudí a hnedka mají řešení - „sbal se a jdi od něj, protože když uhodí jednou, tak to bude dělat pořád“ - se do podobné situace nikdy ani zdaleka nedostaly. Ono není snadné být s někým pár let, žít s ním, čekat rodinu a potom se najednou sebrat a odejít jen proto, že jemu ruply nervy…
A znám spousty ženských, které by pár facek potřebovaly, protože svého chlapa ponižují, využívají, psychicky deptají,… Ale na venek to není vidět, tak je vše v pořádku
- tyhle názory fakt nechápu…
tak, to je přesně co jsem myslela, ale asi blbě napsala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucineeccka
16.5.11 11:49
Mě máma plácala furt. A co tím vyřešila? Akorát jsem na ní měla vztek, neposlechla jsem a dodneška to mezi náma skřípe.
Táta na mě ruku nikdy nevztáhnul, všechno se mnou řešil, když jsem něco provedla probral to se mnou. A taky jsme jeho víc poslouchala. A náš vztah je ok.
Syna plácat rozhodně nehodlám. Připadá mi to jako selhání…Co tím jako vyřešíš? Vběhne ti do silnice a ty ho potom zmlátíš? Jaký to má řešení? To akorát ty selžeš, protože Tobě ujedou nervy.
Myslím, že z dítěte jde vychovat hodný člověk i bez facek…
[citacestrace píše:
Nedá mi to nereagovat.
Po roce vztahu jsem od svého nynějšího manžela dostala facku. Byla to přesně ta situace, kdy ona facka vyřešila jinak nezvladatelný, zdraví nebezpečný afekt. S manželem jsem 15 let. Od té doby mě nikdy neuhodil ani jinak na mě „nevztáhl ruku“.
Pokud by se mi ona situace stala ještě někdy znovu, byla bych velmi ráda, kdyby mě někdo nafackoval.
A samozřejmě nesouhlasím s tím, že „ZA NĚCO“ je facka přijatelná. Není! Jak zde bylo napsáno, vždy je možnost odejít, …
Ale v „NĚKTERÝCH SITUACÍCH“ je prostě jediným řešením. Z vlastní zkušenosti. Teda pokud zrovna ten dotyčný nemá po ruce třeba kýbl ledové vody.
- Citovat
- Upravit
16.5.11 11:50
tterka píše: Škoda, že už se neozvala zakladatelka.
Já jsem s manželem 11 let, facku jsem dostala jednou - psychicky jsem ho vydeptala a fakt jsem si to zasloužila. Vydeptat ho znova, tak ho klidně poprosím, aby mi tu facku dal, abych se probrala. Je to šest let zpátky a od té doby na mě nesáhl… Takže, očividně z první facky fakt nemusím hned soudit, jaký je to tyran…U našich to bylo jinak. Taťka by nikdy neublížil snad ani mouše. Ale něco se mezi rodiči stalo, nevím co, mamča něco provedla a taťka s ní snad měsíc nemluvil. Bylo dusno, smutno, šílená atmosféra. Dodnes si na to pamatujeme všichni (už je to skoro 20 let) a mamča nedávno přiznala, že by jí bylo mnohem milejší, kdyby jí taťka jednu fláknul a tím by se to vyřešilo rychleji a bez těch šílených pocitů, když s ní nemluvil…
Upřímně si myslím, že ty, které tady chlapa odsoudí a hnedka mají řešení - „sbal se a jdi od něj, protože když uhodí jednou, tak to bude dělat pořád“ - se do podobné situace nikdy ani zdaleka nedostaly. Ono není snadné být s někým pár let, žít s ním, čekat rodinu a potom se najednou sebrat a odejít jen proto, že jemu ruply nervy…
A znám spousty ženských, které by pár facek potřebovaly, protože svého chlapa ponižují, využívají, psychicky deptají,… Ale na venek to není vidět, tak je vše v pořádku
- tyhle názory fakt nechápu…
já mám prostě „problém“ s tím, že nešlo o jednu facku, ale o dvě, o jednu, která se pochopit možná za určitých okolností dá a potom o druhou po tom, co se zakladatelka omluvila „aby si to pamatovala“ a to už by na mě bylo moc, i když netvrdím, že bych byla schopná odejít, na 90% bych měla tendenci taky manžela omlouvat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucineeccka
16.5.11 11:51
Pak je otázka, proč se ten chlap nechá ponižovat? Proč s takovu ženou je?
Mě chlap uhodil jednou a od tý doby jsem ho neviděla…
tterka píše: Škoda, že už se neozvala zakladatelka.
Já jsem s manželem 11 let, facku jsem dostala jednou - psychicky jsem ho vydeptala a fakt jsem si to zasloužila. Vydeptat ho znova, tak ho klidně poprosím, aby mi tu facku dal, abych se probrala. Je to šest let zpátky a od té doby na mě nesáhl… Takže, očividně z první facky fakt nemusím hned soudit, jaký je to tyran…U našich to bylo jinak. Taťka by nikdy neublížil snad ani mouše. Ale něco se mezi rodiči stalo, nevím co, mamča něco provedla a taťka s ní snad měsíc nemluvil. Bylo dusno, smutno, šílená atmosféra. Dodnes si na to pamatujeme všichni (už je to skoro 20 let) a mamča nedávno přiznala, že by jí bylo mnohem milejší, kdyby jí taťka jednu fláknul a tím by se to vyřešilo rychleji a bez těch šílených pocitů, když s ní nemluvil…
Upřímně si myslím, že ty, které tady chlapa odsoudí a hnedka mají řešení - „sbal se a jdi od něj, protože když uhodí jednou, tak to bude dělat pořád“ - se do podobné situace nikdy ani zdaleka nedostaly. Ono není snadné být s někým pár let, žít s ním, čekat rodinu a potom se najednou sebrat a odejít jen proto, že jemu ruply nervy…
A znám spousty ženských, které by pár facek potřebovaly, protože svého chlapa ponižují, využívají, psychicky deptají,… Ale na venek to není vidět, tak je vše v pořádku
- tyhle názory fakt nechápu…
Příspěvek upraven 16.05.11 v 11:54
- Citovat
- Upravit
16.5.11 11:53
tterka píše: Škoda, že už se neozvala zakladatelka.
Já jsem s manželem 11 let, facku jsem dostala jednou - psychicky jsem ho vydeptala a fakt jsem si to zasloužila. Vydeptat ho znova, tak ho klidně poprosím, aby mi tu facku dal, abych se probrala. Je to šest let zpátky a od té doby na mě nesáhl… Takže, očividně z první facky fakt nemusím hned soudit, jaký je to tyran…U našich to bylo jinak. Taťka by nikdy neublížil snad ani mouše. Ale něco se mezi rodiči stalo, nevím co, mamča něco provedla a taťka s ní snad měsíc nemluvil. Bylo dusno, smutno, šílená atmosféra. Dodnes si na to pamatujeme všichni (už je to skoro 20 let) a mamča nedávno přiznala, že by jí bylo mnohem milejší, kdyby jí taťka jednu fláknul a tím by se to vyřešilo rychleji a bez těch šílených pocitů, když s ní nemluvil…
Upřímně si myslím, že ty, které tady chlapa odsoudí a hnedka mají řešení - „sbal se a jdi od něj, protože když uhodí jednou, tak to bude dělat pořád“ - se do podobné situace nikdy ani zdaleka nedostaly. Ono není snadné být s někým pár let, žít s ním, čekat rodinu a potom se najednou sebrat a odejít jen proto, že jemu ruply nervy…
A znám spousty ženských, které by pár facek potřebovaly, protože svého chlapa ponižují, využívají, psychicky deptají,… Ale na venek to není vidět, tak je vše v pořádku
- tyhle názory fakt nechápu…
naprostý souhlas!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.11 12:02
lucineeccka píše:
Syna plácat rozhodně nehodlám. Připadá mi to jako selhání…Co tím jako vyřešíš? Vběhne ti do silnice a ty ho potom zmlátíš? Jaký to má řešení? To akorát ty selžeš, protože Tobě ujedou nervy.
Myslím, že z dítěte jde vychovat hodný člověk i bez facek…
Ano, a to je přesně to, o čem mluvím. Synovi jsem nikdy facku nedala. Ale plácla jsem ho. Přes zadek. Vytrhnul se mi z ruky a vlítnul do silnice. Ano, bylo to mé selhání, přesně jak píšeš. Ruply mi nervy. Vím, že už to tak nechci řešit. A co teď - má si syn sbalit svou bedýnku hraček a odejít, protože ho máma nemiluje a od těď ho bude pořád mlátit? Člověk se učí celý život. Učí se zkušenostma. A i tahle špatná zkušenost může být pro život dobrá.
Přenes si to na vztah dvou dospělých. je to hodně podobné. A ve vztahu - hoď kamenem, kdos bez viny.
Neobhajuju mlácení žen, to v žádném případě, ale taky mi vadí radikální názor typu - jednou a vždycky.
Pokud nikdo nezná, co přesně se u zakladatelky stalo a jaká je ona a jaký její partner, tak názor „pryč od něj, umlátít tě k smrti“ mi prostě přijde zvláštní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.11 12:11
Vztahy lidí jsou různé…za co by mě muž tak uhodil? Za nevěru, za opilství, za hloupé řeči?
Jedno vím, nejsem žádná kravka,která má potřebu flirtovat s jinýma chlapama, něco si dokazovat, nepiju, miluju svého muže a svou rodinu..nemám potřebu ho jakkoliv provokovat a narušovat hezký vztah. Žiju v 21 století, chlap také není žádný kromaňonec a o touhách a potřebách dokážeme mluvit.
Chlap, jenž uhodí i netěhotnou ženu je nula, která to udělá zas. To je můj názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.11 12:19
kate02 píše:strace píše:prcek sem tam plácanec (ale facku teda fakt ne) dostane, neříkám, že ne, i když to spíš beru jako svoje selhání… ALE já jsem už dospělá a nepotřebuju, aby mě někdo vychovával… Teda aspoň myslím, že když si někoho beru, neberu si ho, abych měla někoho na vychovávání, ale spíš někoho, s kým budu společně procházet životem
Nedá mi to nereagovat.
Po roce vztahu jsem od svého nynějšího manžela dostala facku. Byla to přesně ta situace, kdy ona facka vyřešila jinak nezvladatelný, zdraví nebezpečný afekt. S manželem jsem 15 let. Od té doby mě nikdy neuhodil ani jinak na mě „nevztáhl ruku“.
Pokud by se mi ona situace stala ještě někdy znovu, byla bych velmi ráda, kdyby mě někdo nafackoval.A samozřejmě nesouhlasím s tím, že „ZA NĚCO“ je facka přijatelná. Není! Jak zde bylo napsáno, vždy je možnost odejít, …
Mimochodem, vy, které zde tak radikálně trvdíte, že nikdy chlap nesmí uhodit, jakmile jednou, tak už vždycky apod., tak se ptám - nikdy jste neplácly svému dítěti? OPRAVDU NIKDY? ANI JEDNOU? Ani když se vám vytrhlo a vlítlo do silnice? A přitom jaký je v tom rozdíl? Znamená to, že od té chvíle ho budete mlátit pořád?
Ale v „NĚKTERÝCH SITUACÍCH“ je prostě jediným řešením. Z vlastní zkušenosti. Teda pokud zrovna ten dotyčný nemá po ruce třeba kýbl ledové vody.
Trochu od temy, ale ked sa prckovi ospravedlnis za placnutie je to horsie akoby si ho za to, za co dostal placnutie pochvalila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.11 12:20
strace píše:
Nedá mi to nereagovat.
Po roce vztahu jsem od svého nynějšího manžela dostala facku. Byla to přesně ta situace, kdy ona facka vyřešila jinak nezvladatelný, zdraví nebezpečný afekt. S manželem jsem 15 let. Od té doby mě nikdy neuhodil ani jinak na mě „nevztáhl ruku“.
Pokud by se mi ona situace stala ještě někdy znovu, byla bych velmi ráda, kdyby mě někdo nafackoval.A samozřejmě nesouhlasím s tím, že „ZA NĚCO“ je facka přijatelná. Není! Jak zde bylo napsáno, vždy je možnost odejít, …
Mimochodem, vy, které zde tak radikálně trvdíte, že nikdy chlap nesmí uhodit, jakmile jednou, tak už vždycky apod., tak se ptám - nikdy jste neplácly svému dítěti? OPRAVDU NIKDY? ANI JEDNOU? Ani když se vám vytrhlo a vlítlo do silnice? A přitom jaký je v tom rozdíl? Znamená to, že od té chvíle ho budete mlátit pořád?
Ale v „NĚKTERÝCH SITUACÍCH“ je prostě jediným řešením. Z vlastní zkušenosti. Teda pokud zrovna ten dotyčný nemá po ruce třeba kýbl ledové vody.
naprosto souhlasím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
