Panický strach a úzkosti

Anonymní
12.11.11 19:27

Panicky strach a uzkosti

Ahoj,
chtela bych se zeptat, jak zvladate zivot, pokud jste vic citlivi…nebo spis precitliveli:o)
Ja uz prave nekolik let trpim neopodstatnenym a svazujicim strachem, takovym vnitrnim napetim a to zel i bez vnejsiho duvodu. Do toho mi masivne padaji vlasy, coz jeste zhorsuje.
Blby je, ze mi ten strach brani v tom, abych zila naplno, radsi se tem vice zatezovym situacim vyhybam a mam tendence byt nejradsi doma. Ted delam kvuli stehovani se na vesnici ridicak a cekaji me zkousky, coz neni teoreticky nic desivyho…clovek to bud udela nebo ne :nevim: Jenze pro me je to jako nocni mura. 8-o 8-o
Mame malyho chlapecka a kdyz uz to napeti nezvladam a on je treba vic ubrecenej, bouchnu. Stejne tak i s partnerem :-( Psychiatr mi predepsal antidepresiva, ale ja nevim, jestli to neni jen zaplata na moje problemy, nejak mam pocit, ze bych na tom mela zapracovat, ale neumim to.
Prosel si nekdo z vas necim podobnym?
Dekuju za rady a preju vam vsem, at se mate dobre :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
995
12.11.11 19:34

Ahoj anonymní, vypadá to jako úzkostná panická porucha. Chce to spíš psychologa, terapii. Naučíš se postupy jak strach a fobii zvládat. Funguje to ale chce to nějaký čas, spíš delší. Já tím procházím a fakt je lepší s tím začít něco dělat, protože se to bude horšit. Vím o čem mluvím. U mně to začalo strachem z létání letadlem a za rok se to rozšířilo, bojím se chodit ven a podobně…držím palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4577
12.11.11 19:41

Ano já, a to kvůli škole. Strašný stres ze zkoušek atd.
Ale u mě to rozjela i porucha spánku ze stresu. Chodívala jsem spát pozdě, protože jems e učila a pak logicky jsem usínala po škole. Kvůli tomu jsem pak večer mívala spánkovou paralýzu (možná někteří znáte), to je sstav, kdy tělo spí, ale mozek je vzhůru, máte halucinace a slyšiny, jste při věědomí, ale nemůžete se hýbat. Nevěděla jsem, co to je, tak jsem se vždy lekla a byl z toho šok. Na internetu to prezentují jako noci plné strachu a úzkosti.
Pak jsem brala AD, ale nejnižší dávku a jsem už 3 roky bez AD, ale někdy se ta úzkost vrací, ale já vím jak na tu svini. :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4577
12.11.11 19:43
Maja7756 píše:
Ahoj anonymní, vypadá to jako úzkostná panická porucha. Chce to spíš psychologa, terapii. Naučíš se postupy jak strach a fobii zvládat. Funguje to ale chce to nějaký čas, spíš delší. Já tím procházím a fakt je lepší s tím začít něco dělat, protože se to bude horšit. Vím o čem mluvím. U mně to začalo strachem z létání letadlem a za rok se to rozšířilo, bojím se chodit ven a podobně…držím palce.

Jo, já měla problém jezdit tramvají do školy, ale musela jsem každý den! Prostě jsem měla strach, že se něco stane a že nemůžu utýct, protože jsou zavřené dveře. Jsem jednou musela vystoupit a málem jsem omdlela.

Dnes je to v pohodě a nechápu, proč jsem měla strach.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2682
12.11.11 20:15

Taky trpim uz nekolik let panickymi zachvaty a uzkostmi. V posledni dobe se to nejak horsilo tak jsem se konecne dokopla zacit to resit u psychiatra. Beru antidepresiva a chodim na psychoterapii - mas pravdu, je nutne najit pricinu, spustece atd. Me dost pomohlo k pochopeni ten mechanismu a spoustecu knihy od Jana Praška (doporucili mi je krizovem centru, kde jsem skoncila). Musim rict, ze konecne zacinam citit jako clovek co zije zivot a nejen „preziva“, dokonce po letech zazivam i pocity obycejneho stesti. Je to obrovska uleva necitit porad to iracionalni napeti a tesit se z kazdeho dne. U me to napriklad hodne vyvolava stres, takze pracuji na tom.
Jinak me jeste napadlo, jestli ti nekdo kontroloval cinnost stitne zlazy - to me napada v souvislosti s tim padanim vlasu. Me ostatne tyto stavy spustila poporodni snizena funkce stitne zlazy a i psychiatricka mi rikala, ze to musime hlidat. Bohuzel nedostatek techto hormonu zpusobuje mj. psychicke poruchy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
cher
12.11.11 22:20
Sumaya píše:
Ano já, a to kvůli škole. Strašný stres ze zkoušek atd.
Ale u mě to rozjela i porucha spánku ze stresu. Chodívala jsem spát pozdě, protože jems e učila a pak logicky jsem usínala po škole. Kvůli tomu jsem pak večer mívala spánkovou paralýzu (možná někteří znáte), to je sstav, kdy tělo spí, ale mozek je vzhůru, máte halucinace a slyšiny, jste při věědomí, ale nemůžete se hýbat. Nevěděla jsem, co to je, tak jsem se vždy lekla a byl z toho šok. Na internetu to prezentují jako noci plné strachu a úzkosti.
Pak jsem brala AD, ale nejnižší dávku a jsem už 3 roky bez AD, ale někdy se ta úzkost vrací, ale já vím jak na tu svini. :mrgreen:

8-o 8-o tak to je ono- tu spánkovou paralýzu jsem občas měla a myslela jsem, že mi hrabe. Konečně vím, co to teda je.

  • Citovat
  • Nahlásit
4577
12.11.11 23:33
sieta.m píše:
Sumaya píše:
Ano já, a to kvůli škole. Strašný stres ze zkoušek atd.
Ale u mě to rozjela i porucha spánku ze stresu. Chodívala jsem spát pozdě, protože jems e učila a pak logicky jsem usínala po škole. Kvůli tomu jsem pak večer mívala spánkovou paralýzu (možná někteří znáte), to je sstav, kdy tělo spí, ale mozek je vzhůru, máte halucinace a slyšiny, jste při věědomí, ale nemůžete se hýbat. Nevěděla jsem, co to je, tak jsem se vždy lekla a byl z toho šok. Na internetu to prezentují jako noci plné strachu a úzkosti.
Pak jsem brala AD, ale nejnižší dávku a jsem už 3 roky bez AD, ale někdy se ta úzkost vrací, ale já vím jak na tu svini. :mrgreen:
8-o 8-o tak to je ono- tu spánkovou paralýzu jsem občas měla a myslela jsem, že mi hrabe. Konečně vím, co to teda je.

Jo, hnusnej pocit že? Usínáš..začínáš cítit jak to přichází, propadáš se do postele a cítíš, že je někdo s tebou v pokoji, ale nemůžeš se pohnout a máš tlak na hrudi. Nejčastěji se to stává při spánku na zádech. Moje mamka to měla v těhotenství a nevěděla co to je, až jsem jí to popsala já. Ale už se toho nebojím. Už se mi to dlouho nestalo. Ale je fakt že poprvé, to jsem měla z toho šok, protože jsem viděla černou postavu u mé postele a jak se mi chce dotknout. Tu noc jsem nešla spát a 14 dní poté usínala s rožnutým světlem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
cher
13.11.11 09:16
Sumaya píše:
sieta.m píše:
Sumaya píše:
Ano já, a to kvůli škole. Strašný stres ze zkoušek atd.
Ale u mě to rozjela i porucha spánku ze stresu. Chodívala jsem spát pozdě, protože jems e učila a pak logicky jsem usínala po škole. Kvůli tomu jsem pak večer mívala spánkovou paralýzu (možná někteří znáte), to je sstav, kdy tělo spí, ale mozek je vzhůru, máte halucinace a slyšiny, jste při věědomí, ale nemůžete se hýbat. Nevěděla jsem, co to je, tak jsem se vždy lekla a byl z toho šok. Na internetu to prezentují jako noci plné strachu a úzkosti.
Pak jsem brala AD, ale nejnižší dávku a jsem už 3 roky bez AD, ale někdy se ta úzkost vrací, ale já vím jak na tu svini. :mrgreen:
8-o 8-o tak to je ono- tu spánkovou paralýzu jsem občas měla a myslela jsem, že mi hrabe. Konečně vím, co to teda je.
Jo, hnusnej pocit že? Usínáš..začínáš cítit jak to přichází, propadáš se do postele a cítíš, že je někdo s tebou v pokoji, ale nemůžeš se pohnout a máš tlak na hrudi. Nejčastěji se to stává při spánku na zádech. Moje mamka to měla v těhotenství a nevěděla co to je, až jsem jí to popsala já. Ale už se toho nebojím. Už se mi to dlouho nestalo. Ale je fakt že poprvé, to jsem měla z toho šok, protože jsem viděla černou postavu u mé postele a jak se mi chce dotknout. Tu noc jsem nešla spát a 14 dní poté usínala s rožnutým světlem.

Naprosto přesně jak popisuješ a ten tlak na hrudi, naprosto přesně jsem cítila, jak na mě někdo lehl a začla jsem slyšet hlasy. Stávalo se mi to, když jsem občas pařila a měla nepravidelný režim, teď už jsem to dlouho neměla. Taky se mi stávalo, že jsem zapomněla dýchat a vzbudila jsem se a lapala po dechu jak topící. Chlap mi říkal, ať to hlavně neříkám u Dr. nebo mi nasadí svěrací kazajku :lol:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.11.11 09:50

(zakladatelka)
teda, holky, s tim spanim je to drsny, ja dybych videla nejakou postavu, tak ji beru jako ducha a do rana nespim :mrgreen:
jaky mate zkusenosti s ad, byly nejake co vam nesedly nebo naopak pomohly? ja mam predepsany zoloft, ale jeste ho nemuzu zacit brat, protoze me cekaji zkousky v autoskole…
jinak je urcite dobry donutit se cvicit nejaky relaxacni cviky, dneska jsem zkusila hodinku jogy, sama podle knizky a byly to cviky specialne na nervovou soustavu. je fakt, ze to cloveka donuti soustredit se a vypustit zmeteny myslenky.
jen mit tu disciplinu :wink:

  • Citovat
  • Nahlásit
4577
13.11.11 16:34

Holky ale to s tím spaním není nic neobvyklého. Já jsem si ze začátku také myslela, že jsem asi blázen, že mám slyšiny a halucinace, pořád jsem to odkládala, ale když se to stalo zase tak jsem našla odvahu a šla k obvodní. Ta mě poslala na EEG, EKG (nosila jsem holter), na psychologii. Nikde nic nenašli, a pořád si mě přehazovali, nakonec jsem šla na tu psychologii a tam se mě nepříjemná ženská ptala..co mám za problém? Tak říkám, že nevím, že mám problémy se spaním. Ona aby se se mnou nezaobírala, tak mě hned poslala do druhých dveří na psychiatrii, kde jsem dostala lehké AD…už si nepamatuji název. Nějak mi nesedly, tak jsem dostala serlift, po tych se mi chtělo zvracet. Nakonec jsem skončila u velaxinu, dnes už má jinej název, ale pomocná látka je venlafaxinum. První týden to je strašný! Jsem myslela, že umřu, že snad vyskočím z okna. Ve škole jsem se nesoustředila a když jsem se doma učila na důležitou zkoušku, tak jsem během 1 hodiny usla třikrát. Po týdnu se to ulepšilo. Sama doktorka mi řekla, že první týden braní AD se příznaky o hodně zesílí. Jinak brala jsem to 2 roky, ale nejnižší dávku, pak jsem to začala půlit, až jsem najednou brala 1/8. Má se to bráát ráno, ale já jsem to brala před spaním.

Ještě dodám, to, že mám poruchu spánku z důvodu rozházeného režimu atd.., mi nikdo nezjistil, takže jsem celé 2 roky nevěděla, co to je.

Zjistila jsem to až na internetu!!
Tady je hekzý článek http://procproto.cz/…i-plne-desu/

Plno lidí o tomto neví a právě proto z toho mají strach to i někde říct, aby je ostatní neměli za blázna, ale podle mě úplně normální porucha spánku.

To je podobná situace, jako když usínáte a zdá se vám, že padáte ze schodů a cuknete nohama…ale v tomto případě je tělo s mozkem ještě vzhůru. Ta spánková paralýza je, když tělo už spí, ale mozek ještě ne a toto zažije tak 30 % populace.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4577
13.11.11 16:38

Zakladateko, zkus si ještě koupit magnesium, to tě může zklidnit. Jinak já žádnou terapii neměla, já vím jak na to. Když cítím, že se mi začínají brnět ruce a nohy, tak přepnu myšlení někam jinam a samo to odejde. Ještě mám doma knížku „jak na úzkost a deprese“ Něco takového a tam jsou příběhy lidí a terapie. Celou jsem ji nečetla, protože jsem měla zrovna zkoušky a pak jsem na ni zapoměla. Stála okolo 250,– a měli by ji mít u každého většího knihkupectví.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.11.11 21:24

Diky za tip, po knizce se podivam :wink:
Dneska se mi dostal do ruky casopis Medunka a je tam clanek o pani, jez trpela roztrousenou sklerozou - pomalu prestavala mit cit v rukach, pak i v nohach…dostala se z toho pomoci pravidelneho cviceni jogy a upravy stravy. Normalni doktori ji vicemene odepisovali. Dneska je fit a pomaha ostatnim.
Z toho vyvozuju, ze nehlede na nemoc, ktera nas trapi, na sobe vzdy musime nejak pracovat a snazit se jit dopredu. Kdyz je lip, tak nepolevit a kdyz hur, nevzdavat se.
Hodne sil, holky, at jsme klidne a dobre se nam spinka! :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit
MACKAKACKA
25.1.12 18:03

mackakacka

Ahoj jsem tady prvně,ale jsem moc ráda že panickou poruchou netrpím pouze já. Mám pocit že jsem uplný blb. Bojím se delších cest,výkendů mimo domov. Vše mi začalo v mých 16 letech kdy se mi udělalo zle v autobuse od té doby jsem trpěla panickou hrůzou s jízdy autobusem,ale pak se to rozšiřilo na další dopravní prostředky. Dnes jezdím pouze autem. Léčim se Ad,ale je to jak na houpačce jednou je to fajn potom hotová katastrofa kdy musím užívat i neurol nebo lexaurin. Právě dnes jsem se dočetla že nám s vyrovnáváním psychické strability může kineziologie,takže jdu do toho a uvidím. Přeju Vám Všem hodně štěst,protože vím co to je s něčím takovým žít. Omlouvám se za chyby jsem dislektik. :mavam:

  • Citovat
  • Nahlásit
396
20.3.12 07:07

Ahoj holky, az nedavno jsem si pripustila podobny problem. Od detstvi mam zachvaty paniky pri predstave smrti a nebo nejkake nemoci. Zacinalo to nenapadne a tak jsem myslela, ze jsem jen precitlivela. Ale ted uz mi to prislo divne a konecne si o tom neco zjistila. Vzdycky se mi udela spatne a mam potrebu zacit hstericky kricet. Ta bezmoc ze se to proste stejne stane me nici. A po precteni vasich prispevku si uvedomuji prosc jsem si nebyla schopna udelat autoskolu a pred maturitou utekla ze skoly. Byl to muj panicky strach. Neprijdu si jako blazen a nerada bych si brala antidepresiva, ale myslim, ze psycholog by mi pomohl. Jen nevim jak to probehne. To se nekam objednam a az tam prijdu reknu mu: Dobry den, ja mam asi panicke uzkosti. A nebo to bude jak v tech americkych filmech? Kdy to berou od detstvi pres pubertu az k dospelosti? Muzete mi prosim poradit? Celkem mi to omezuje, protoze se bojim obcas i jet autem na vylet a jsem schopna manzela presvedcit, ze urcite umreme at nikam nechodime.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
107
20.3.12 07:28

Zdeniku, jak už tady někdo psal, doporučila bych knížku od Jana Praška. Věnuje se psychoterapeutickému směru Kognitivně behaviorální terapie, která se ukázala jako nejúčinější v léčbě panických poruch. Praško to ve svých knížkách podává opravdu srozumitelně a pomůže ti to pochopit základní souvislosti. Taky je řada psychiatrů, psychologů a terapeutů, kteří prošli tímto výcvikem. Kdybys chtěla a napsala mi třeba do SZ odkud jsi, můžu ti dát na někoho kontakt. Dobrý terapeut tě při návštěvě určitě nenechá ve štychu, ví na co se má ptát i kdybys mlčela jako hrob :) . Každopádně bys měla mít z návštěvy dobrý pocit a naději, že se s tím dá něco dělat. Co je podstatné, je tvoje spolupráce. Není to vždycky příjemné, protože se budeš vystavovat situacím, které ti dělají problém. Ale právě v těch situacích budeš mít průpravu, co dělat, až „to přijde“ a podporu terapeuta. KBT se zaměřuje na práci s myšlenkami, emocemi a chováním komplexně. Držím palce, aby sis našla pro sebe nějaké řešení. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat