Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Partner nechce být u porodu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.3.11 15:59
Tak to se teda moc nevyznamenal, on ti tam má dělat podporu a né být z toho ještě otrávený… 
Tak to se ti nedivím, že ho tam už nechceš…
To bych si spíš myslela, že bude chlap vyplašenej a né takovej flegmoš, no každej jsme jinej, ale…
No a s tím kojením by si to měl zkusit sám chytrák… 
no, tak doufám, že jinak je to s ním doma lepší, asi bych mu to pak dala trochu sežrat, že by mohl být uznalejší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.11 17:04
careynka píše:IvaX píše:Vubec nehystercil, ale byl tam k nicemu, videla jsem jak je otravenej, ze mi nosi piti, kdyz jsem sla do vany, tak sel spat a jakoby tam nebyl. Po porodu jsem byla takova vyplasena a malej nechtel pit, tak jsem ho chvilku nechala a on mel takovy blby kecy, ze ON by mu jeste dal a bla bla bla bla. Mela jsem takovyho debilniho porodniho asistenta, kterej mi dal fakt zabrat a on sedel a mlcel az jsem po nem houkla ja, kdyz uz jsem fakt nemohlacareynka píše:Čím tě zklamal? Hysterčil nebo co
muj chlap tam chtel a ve finale me strasne zklamal, uz bych ho tam nechtela, teda jeho konkretniho
teda koukám, to byl fakt tak otrávenej? Mohl teda říct hned, že tam nechce být, ty si potřebovala oporu a nic. Když jste zplodili mimčo tak u toho taky byl, tak alespoň nějaká snaha kdyby byla. Třeba jen kdyby seděl na té chodbě, ale takhle. Ono se to krásně kritizuje když to nemusí dělat, myslím tím kojení a věci okolo. Snad je ti oporou po porodu.Já nemám strach z toho, že manža bude otrávenej, ale z toho, že tam sebou flákne. Nenutím ho, chce být u toho se mnou.Vím, že mi bude oporou.Už mi to několikrát dokázal.Je to moje zlato. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.11 17:20
Můj přítel taky prve nechtěl být u porodu. protože mi řekl, že když se budu trápit bolestí a on bude zoufalej, že mi nemůže nijak pomoct, že by se potom cítil tak, že mě jakoby zklamal… Ale řekla jsem mu, že mi pomůže už jen v tom, že tam bude a ladcos mi třeba podá, nebo mi pomůže vstát z postele (od začátku těhu mám strašné křížové bolesti a on ví, jak trpím jen když chci v noci vstát na wecko 
). Tak potom řekl, že teda jo. Ale nadšenej nebyl. Potom ale mluvil s jeho kamarádem, který rodí myslím teď někdy, ten řekl, že rozhodně jde a pak mu druhej řekl, že byl u porodu a že to je takovej zážitek, kterej jen tak nezažije (pochovat si čerstvě narozený mimčo, atd atd… - chlapský řeči 
), že pak přišel domů a řekl, že k porodu jde i kdybych ho tam nakonec nechtěla 
A teď se strašně těší, dokonce se mě ptal jestli mu ke své tašce nachystám i batůžek pro něj, aby tam měl pohodlnou obuv, svačinu a oblečení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.11 09:35
ahoj, já jsem tam partnera původně ani mít nechtěla, právě proto, že jsem četla názory přímo chlapů, že jim to změnilo pohled na partnerku. takže jsem to neřešila, ale okolí do něj hrozně rýpalo, ať tam jde.
mu samotnému se moc nechtělo, představoval si to jako nějaký řeznický zápas, kde bude cákat krev, bude se ozývat řev a hysterie.
když už jsem začínala mít porodní bolesti, tak jsem měla takový pocit, že chci, aby tam byl, tak jsem si ho nechala zavolat, ale od chvíle, kdy přišly ty opravdové „vypuzující“ bolesti jsem ho nevnímala. kdyby tam nebyl, tak to nepostřehnu.
dokonce mě štval, protože přišel s úsměvem, samé srandičky a otázky typu „No co se děje?“ takže jsem měla sto chutí mu jednu střihnout. Ve výsledku viděl všechno, včetně pohledu mezi nohy i toho, jak šla placenta… a bez následků. Náš sexuální život to absolutně neovlivnilo. On byl rád, že u toho byl, nikde žádná krev, já jsem se plně soustředila na tlačení, takže potichu jako myška a po chvilce byl malý na světě… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.11 09:39
Katka_LEE píše:
Můj přítel taky prve nechtěl být u porodu. protože mi řekl, že když se budu trápit bolestí a on bude zoufalej, že mi nemůže nijak pomoct, že by se potom cítil tak, že mě jakoby zklamal… Ale řekla jsem mu, že mi pomůže už jen v tom, že tam bude a ladcos mi třeba podá, nebo mi pomůže vstát z postele (od začátku těhu mám strašné křížové bolesti a on ví, jak trpím jen když chci v noci vstát na wecko
no hlavně a't si ten tvůj chlap dá bacha, až se bude soukat do toho nemocničního mundůru.. ten můj si to otočil opačně a chodil tam jako frajírek s obrácenou halenou. už když jsem byla na hekárně, tak mi tak proletělo hlavou, že je to divná halena a po porodu jsem se na to líp podívala a došlo mi to…
dokonce to jde vidět na naší společné fotce s maloškem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanzlici
10.4.11 18:42
Elsiste píše:
Ahoj, to je mi lito…ja jsem partnera u porodu hooodne ocenila…nedokazu si predstavit tam byt bez nej. Asi jsem taky sracicka, ale pri kontrakcich mi objeti a masaze zad moc pomohly a taky mackani jeho ruky behem poroduJa chtela rodit do vody, ale nakonec jsem tam nedosla
Hehe to je, jako bys přesně popisovala můj porod Souhlasím s každým slovem 
- Citovat
- Upravit
10.5.11 20:24
Ten můj poslední dobou trvá na tom, že bude „čekat na chodbě“. Tak mu říkám, že to má rovnou sebrat kámoše, a jít to zapít, protože mi bude platnej asi tak stejně. Asi si pořídím umělou ruku, a budu drtit tu.
Ale ještě se uvidí, jak to všechno bude. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.11 11:55
Ahoj, já tam příťu měla, ale dlouho se rozmýšlel… Musel povinně skouknout pár drsných videi porodu, aby se mi tam nesesunul a stejně jsem měla podmínku, že celý porod bude absolvovat u mé hlavy A nakonec byl nadšeny a říká, že pokud bude ještě někdy další mimi, půjde znovu… Navíc každému vykládá jaký je to úžasný zažítek…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.11 22:24
Já tam manžela nechtěla, ale nakonec jsem si to rozmyslela. V porodce si mě neplánovaně nechali, když jsem šla na kontrolü, to bylo ráno. Manžel přijel v 6, v 7 mi praskla voda, přisly bolesti a já přišla na to, že chci byt radsi sama. Takže jsem ho v 8 jemně vyhodila, s tím, že mu zavoláme. Volal mi pak v půl 9 ráno, jestli už má jet. Řekla jsem, že ne. V půl 10 jsem mu volala ať už jede, že rodím. Přijel ve třičtvrtě na 10 a v 10:05 byla malá na světě. Pak tam se mnou byl 2hoďky a zase jel domů… Vyhovovalo mi to tak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.11 15:47
Já jsem toho přáklad-přítele jsem přemluvila k porodu ikdyž se mu do toho moc nechtělo…a tak proto-viděl o co vidět nemusel,nechtěl smenou spat ještě tak 5 měsícu po porodu,ale už je to dobrý. Ale jinak je dobry vzit si sebou třeba kamaradku:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.11 17:20
Já jsem přítele u porodu nechtěla, ani on se nehrnul…ale vyřešili jsme to tak, že se mnou byl na pokoji v první době porodní, odvedl mě na sál, já během půl hodiny porodila, a hned jak jsem měla malou na bříšku tak přišel. Takže jsem ani neměla pocit, že tam se mnou není, a upřímně ani bych ho nevnímala…Měla jsem skvělé PA takže porod byl krásným zážitkem a myslím, že přítel si to takhle taky užil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.11 18:59
Tak jelikož mám již víc jak měsíc po porodu, musím aspoň naspat, jak to dopadlo s přítelem u porodu psala jsem, že nakonec, i když jít nechtěl, tak šel.....
rodila jsem tři dny před termínem, zrovna když jsem ten den měla jet odpoledne do porodnice na ozvy a už od večera jsem měla pravidelné bolesti a tak jsem ráno volala do porodky, že dojedu už ráno a on jel se mnou.
V porodnici mi řekli, že jsem již na půl otevřená a tak jsme šli rovnou na sál. Porod byl pohoda, mezi bolestma jsme si povídali, pak mě doprovázel do sprchy, na posteli mi zase vlhčil čelo, abych nemusela pořád vstávat k umyvadlu a když se začal malej fest tlačit ven, držel mě za ruku a nakonec mi přidržoval hlavu a kyslík u huby, když jsem musela ze všech sil tlačit
strašně mi to pomohlo, protože jsem už potom neměla dost síly a za hlavou mi byl oprvadu oporou. Byl tam se mnou od rána až do večera a každýmu vykládal jak ohromný to bylo. Měl jiskry v očích, když viděl jak malýmu vykoukla hlavička křičel radostí jak vidí vlásky a když si ho podepisoval, byl šťastnej
pro něj to byl úžasnej zážitek a pro mě tam byl velkou oporou. A porod pro mě byl taky ohromnej zážitek vzpomínám na něj jen v dobrém.
Jediné co je pro mě nuční můrou je to, jak mě šili. 
to bylo děsný. Měla jsem skoro 20 stehů a to jsem opravdu kříčela bolestí. A dodnes nemohu pořádně na wecko 
a taky mi tam ukradli moji nejoblíbenější koženou bundu, což mě bude mrzet ještě hodně dlouho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.11 19:06
BabyNicole píše:
Ahoj maminy,mam takový problém. Budu rodit poprvé,a chtela jsem mit partnera u porodu,jelikoz jsem se prestehovala na Moravu,takze vlastne nikoho jineho tu nemam. Jenze partner mi rekl,ze k porodu nechce,ze se boji ze ho to odradi a uz to nebude v posteli jako driv. Jak to mam tedy zvladnout,kdyz rodice ziji v Praze? Mozna pusobim jako s prominutim sracicka…ale tak to cejtim a mam strach… Jaky mate na to nazor Vy?
A co kamarádka? Já bych přítele vůbec nepřemlouvala, aby jsi pak nebyla překvapená, že s tebou nebude po porodu spát.
Až budu jednou rodit, tak tam manžela určitě nebudu chtít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
