Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Partner a mé dítě, problémy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.2.17 23:52
@Knihomyš píše:
Dítě by asi dostalo ceres, neb mi to přijde jako hodně velká drzost a krom toho zastávám názor, že rodiče, potažmo dospělí v jedné domácnosti, by měli při výchově držet při sobě, byť třeba momentálně prosazovanou věc úplně nezastávám.Mimo doslech dítěte bych zkusila s partnerem promluvit a dohodnout se na nějakém oboustranně přijatelném přístupu - nejspíš, že on trochu ubere a ty trochu přitvrdíš.
už jsem se lekla, že tenhle názor mám jen já…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 23:58
@Knihomyš .. Tebe alespoň nechala ve své fantaziii žít 
Moje tehdy pětiletá své kamarádce: Pojď budeme si hrát na něco hezkýho, budeme dělat, že nám umřeli rodiče!" 
.. mimochodem toto bývá motiv v pohádkách nejen novodobých, dítko se má tak nějak potřebu osamostatňovat a vymezovat.. a i já si z dětství pamatuji ten motiv - dítě žijící u chudých rodičů zjistí, že původně rodu královského
@Knihomyš píše: Řekla bych, že to je přesně ten věk na začátek takových hlášekMého dítka oblíbená je teď „Nebudu vaše dceruška!“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.17 00:04
K výchově - né, že by neměla až takový vliv, omlouvám se, že se opakuji, ale já jsem ze 4 dětí v rozmezí 18 let, má výchova byla téměř klášterní , na stranu druhou se nám rodiče hodně věnovali. U dítka posledního - mé nejmladší sestry bylo už hodně vidět, že mí rodiče ve výchově hooodně povolili.. a musím napsat, že výsledek ve výchově tak nějak stejný.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.17 05:44
@Magdaleeena naše zabíjela většinou otce, aspoň, když si hraje se mnou. Ale to moc neřeším, právě skrz ty pohádky.
Záleží na kontextu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.17 07:56
@Bábrdl píše:
Otčím může být jako otec, když se na to cítí.
Ale reálně to tak nebývá. Pak je lepší, aby to byl „strejda“, než si násilím hrát na rodinu, o což nestojí ani dítě ani chlap, ale obvykle jen ženská. A to jen dokud budou spolu.
napostej souhlas. Pokud se na to necítí chlap a nesouhlasí ani dítě, tak prostě nemůžou hrát na átu a dceru. Prsotě to součití a role budou jiné, hlavní rodičovskou a výchovnou zodpovědnost ponese především matka. Partner bude hrát roli jinou, než otcovskou. Jde jen o to, jak to nastavíte.
Ale mě tady ten vztah přijde hodně naručenej. Především asi nedostatkem kontaktu. Který by sám o sobě nevadil, spíš dospěláci očekáváají, že takového víkendového „strejdu“ dítě přijme bez výhrad očekávají, že dítě chlapa bude respektovat jako otce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.17 07:59
@Knihomyš píše:
Dítě by asi dostalo ceres, neb mi to přijde jako hodně velká drzost a krom toho zastávám názor, že rodiče, potažmo dospělí v jedné domácnosti, by měli při výchově držet při sobě, byť třeba momentálně prosazovanou věc úplně nezastávám.Mimo doslech dítěte bych zkusila s partnerem promluvit a dohodnout se na nějakém oboustranně přijatelném přístupu - nejspíš, že on trochu ubere a ty trochu přitvrdíš.
jo, to souhlas. Nicméně, tady bych si krapet brala v úvahu to, že matka je matka, chlap rodič není. Chlap je s dítětem jen víkendy. Tak bych očekávala, že matka bude mít větší váhu. 
Ale todle si měli vyřešit už dávno, ne po 5ti letech soužití.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.2.17 08:03
@Lama Lama píše:
napostej souhlas. Pokud se na to necítí chlap a nesouhlasí ani dítě, tak prostě nemůžou hrát na átu a dceru. Prsotě to součití a role budou jiné, hlavní rodičovskou a výchovnou zodpovědnost ponese především matka. Partner bude hrát roli jinou, než otcovskou. Jde jen o to, jak to nastavíte.
Ale mě tady ten vztah přijde hodně naručenej. Především asi nedostatkem kontaktu. Který by sám o sobě nevadil, spíš dospěláci očekáváají, že takového víkendového „strejdu“ dítě přijme bez výhrad očekávají, že dítě chlapa bude respektovat jako otce.
Tak on má partner jiný náhled na výchovu. Když byl malej, tak se ho nikdo na nic neptal a tak si myslí, že je to správné Já mám s dcerou vztah naopak hodně komunikativní..prostě on to má nastaveno jinak. Někdy je chyba opravdu na její straně a někdy zase nepochopím ho.
Mám z toho šílené nervy. Když jsem s každým zvlášť tak super, ale dohromady…jsou dny, kdy v pohodě a někdy hrůza(jako zrovna včera)
Mě taky vychovával ´´strejda´´ale on byl zase úplně jinej.Co takovej vztah se ´´strejdou´´ vypadá? Je to těžký 
- Citovat
- Upravit
13.2.17 08:13
@Anonymní píše:
Tak on má partner jiný náhled na výchovu. Když byl malej, tak se ho nikdo na nic neptal a tak si myslí, že je to správné
Mám z toho šílené nervy. Když jsem s každým zvlášť tak super, ale dohromady…jsou dny, kdy v pohodě a někdy hrůza(jako zrovna včera)
Mě taky vychovával ´´strejda´´ale on byl zase úplně jinej.Co takovej vztah se ´´strejdou´´ vypadá? Je to těžký
a jak jste se domlouvali ohledně výchovy hned od začátku? Že ty jsi matka, rozhoduješ? Nebo že bude hrát roli otce a bude to fifty fifty?
Jak vztah se strejdou vypadá? tak jak si ho nstavíte, jak k tomu strejda přistoupí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.2.17 08:19
@Lama Lama píše:
a jak jste se domlouvali ohledně výchovy hned od začátku? Že ty jsi matka, rozhoduješ? Nebo že bude hrát roli otce a bude to fifty fifty?
Jak vztah se strejdou vypadá? tak jak si ho nstavíte, jak k tomu strejda přistoupí…
Tak chtěli jsme aby byl fifty-fifty..ale dcera ho moc jako autoritu nebere. Podle mě žárlí. On si výchovu představuje tak, že zvýší hlas, jenomže dcera je po mě a v ten moment se sekne a nebo něco odpoví-a to už je podle něho špatně. Těžko se to hodnotí, těžká situace. Zdá se mi, že lepší bude domluvit se, že vychovávám já..ale to zas budu poslouchat, jak se mi ta má výchova jednou vrátí 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.2.17 08:37
Prosím anonymní 
Jak už jsem psala včera, u nás podobně, stejně s tou výchovou. On byl vychováván celkem rázně ze strany otce. Toho viděl vždy po čase, když mezitím byl na montážích. A teď vzpomínal, jaká to pro něj byla autorita, jak se ho bál
Ale podle mě si ho v tomto idealizuje a chce být jako on. Na stranu druhou popisuje, jak jeho táta na něj nikdy neměl čas, a to na cokoliv, nikdy se ho neptal na to, co ho zajímá, že rád sportuje..
A můžu být tak indiskrétní ? Vám to klape jak. Ptám z toho důvodu, že bývalý partner jak kopíroval dominantního otce, tak časem vyplouvalo na povrch, jak v něm zrcadlí ideál otce jako partnera 
Jak už jsem psala, nám to neklaplo. PS: A plánujete společného potomka, bojíš toho?
Jak už jsem psala včera, u nás podobně, stejně s tou výchovou. On byl vychováván celkem rázně ze strany otce. Toho viděl vždy po čase, když mezitím byl na montážích. A teď vzpomínal, jaká to pro něj byla autorita, jak se ho bál
Ale podle mě si ho v tomto idealizuje a chce být jako on. Na stranu druhou popisuje, jak jeho táta na něj nikdy neměl čas, a to na cokoliv, nikdy se ho neptal na to, co ho zajímá, že rád sportuje..A můžu být tak indiskrétní
? Vám to klape jak. Ptám z toho důvodu, že bývalý partner jak kopíroval dominantního otce, tak časem vyplouvalo na povrch, jak v něm zrcadlí ideál otce jako partnera Jak už jsem psala, nám to neklaplo. PS: A plánujete společného potomka, bojíš toho?
@Anonymní píše:
Tak chtěli jsme aby byl fifty-fifty..ale dcera ho moc jako autoritu nebere. Podle mě žárlí. On si výchovu představuje tak, že zvýší hlas, jenomže dcera je po mě a v ten moment se sekne a nebo něco odpoví-a to už je podle něho špatně. Těžko se to hodnotí, těžká situace. Zdá se mi, že lepší bude domluvit se, že vychovávám já..ale to zas budu poslouchat, jak se mi ta má výchova jednou vrátí
- Citovat
- Upravit
13.2.17 08:43
@Anonymní píše:
Tak chtěli jsme aby byl fifty-fifty..ale dcera ho moc jako autoritu nebere. Podle mě žárlí. On si výchovu představuje tak, že zvýší hlas, jenomže dcera je po mě a v ten moment se sekne a nebo něco odpoví-a to už je podle něho špatně. Těžko se to hodnotí, těžká situace. Zdá se mi, že lepší bude domluvit se, že vychovávám já..ale to zas budu poslouchat, jak se mi ta má výchova jednou vrátí
no, tak pak ale tu dohodu porušuješ. V tom případě by jste měli být jednostní a na výchovném postupu se opravdu domluvit, dohodnout, komunikovat o tom. Hledat řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.2.17 08:45
@Anonymní píše:
Prosím anonymní
Jak už jsem psala včera, u nás podobně, stejně s tou výchovou. On byl vychováván celkem rázně ze strany otce. Toho viděl vždy po čase, když mezitím byl na montážích. A teď vzpomínal, jaká to pro něj byla autorita, jak se ho bál
A můžu být tak indiskrétní
Dítě máme právě už na cestě..Partner to zkoušel a zezačátku to byl někdy boj, ale já jsem taky dost dominantní, takže jsme se zžili a problém nemám. Já potřebuji k chlapovi vzhlížet a u něho to mám..jak jsem psala, někdy řeší zbytečné blbosti, ale každý máme něco, ve vztahu ke mě mi to nevadí, umím ho setřít..
Ale u nich doma je máma posluhovačka a chlap king.Sice už byl třeba starší(12 let) ale spal s bráchou v pokoji, kde v zimě bylo 5 stupňů-není to normální Ted vybíráme nový pokojček pro děti a diví se, že se dcery zeptám jaká postel by se ji líbila. Nevím kdo z nás je ten divnej
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.2.17 08:52
Popisuješ přesně vztah jeho rodičů Včetně řešení těch zbytečných blbostí My máme tedy také dítko společné, ale partnersky už bylo vidět, že nedopadne ještě před narozením Paradoxně nám ve vztahy (už tedy ne partnerském) ten rozchod prospěl Tak ať vám klapne!
@Anonymní píše:
Dítě máme právě už na cestě..Partner to zkoušel a zezačátku to byl někdy boj, ale já jsem taky dost dominantní, takže jsme se zžili a problém nemám. Já potřebuji k chlapovi vzhlížet a u něho to mám..jak jsem psala, někdy řeší zbytečné blbosti, ale každý máme něco, ve vztahu ke mě mi to nevadí, umím ho setřít..
Ale u nich doma je máma posluhovačka a chlap king.Sice už byl třeba starší(12 let) ale spal s bráchou v pokoji, kde v zimě bylo 5 stupňů-není to normální
- Citovat
- Upravit
13.2.17 08:52
@Anonymní píše:
Tak chtěli jsme aby byl fifty-fifty..ale dcera ho moc jako autoritu nebere. Podle mě žárlí. On si výchovu představuje tak, že zvýší hlas, jenomže dcera je po mě a v ten moment se sekne a nebo něco odpoví-a to už je podle něho špatně. Těžko se to hodnotí, těžká situace. Zdá se mi, že lepší bude domluvit se, že vychovávám já..ale to zas budu poslouchat, jak se mi ta má výchova jednou vrátí
aby to mohlo fungovat, měli byste vystupovat jako tým… ne že budete stát proti sobě… dcera by před ním měla mít stejný respekt a ty bys ho neměla shazovat zase tím, že když jí něco řekne nebo nedovolí, tak že jí to povolíš… tohle dělá právě největší paseku ve výchově dětí… a je jedno, jestli je to biologický otec nebo ne… pokud chcete spolu žít, tak si to musíte probrat a dodržovat… děti velmi rychle vycítí, co si ke komu můžou dovolit, nebo co koho „vytočí“ a co jim projde… vem si to na druhou stranu, chtěla bys žít s někým, kdo by měl své dítě v péči a dělal by všechno jinak, než ty a když bys chtěla jakkoliv zasáhnout nebo něco udělat nebo požadovat, dítě by ti odfrklo, že nejsi jeho matka, takže hahaha… učitelka taky není matka nebo otec dítěte, a přece si k ní dítě nemůže dovolit všechno a musí ji respektovat…
Proberte to, ujasněte si, co ano a co ne a dodržujte to…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.17 09:54
JInak teda obecně. Podle mě každé dítě musím vychovavat s tím, že musí fungovat s dalšími dospělými, bez ohledu na to, jestli jsou táta, přítel, učitelka, babička, sousedka. Učitelce taky neřeknou, ty nejs mooje máma, tak nebudu poslouchat. Prostě v té denné interakci to musí fungovat a dítě k tomu musím výchovně vést.
Něco jiného jsou zásadníí výchovná rozhodnutí, která v základu mají dělat rodiče, v novém vztahuzáleží, jak si to ten pár nastaví, jak se dohodnou.
U nás je to třeba „komplikovanější " o to, že biologičtí rodiče fungují oba, jak mých dětí, tak přítelových. Aby se o výchově dohadovali 4 lidi ( oba rodiče, jejich noví partneři), to už je krapet moc. Takže hlavní slovo mají v těch otázkách směru výchovy rodiče ( řešení problémů ve škole, školce, trápení dětí, výběr školy, kroužků, jak často smíbýt na tabletech, čučet na pohádky,…). Ale jak řikam, fangovat děti musí i s ostatními dospělými, včetně nových partnerů, mlsí je poslouchat.
a ono " nejsi můj táta“ záleží, na co to bylo řečeno. Jestli v běžné interakci, kdy on chtěl, aby něco v běžném denním životě udělala, tak je to prostě špatně, selhání výchovy, je třeba to řešit. Ty, on, ona, společně. Ale měla by ses v tom případě postavit za partnera, stejně jako bych se v podobné situaci postavila za učitelku, babičku, vedoucího na kroužku, kdekoli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
