Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky. Mám dotaz, už nevím, co dělat a tak si jdu sem pro radu a možná i zkušenost od vás.
Mám partnera, máme dvě děti. Dcera, 2 roky, není její biologický otec, ale ona ho tak bere, on je jí tátou a jiného nemá. Před 2 měsíci se nám narodil syn. 6nedělí pro mě byla doslova katastrofa. Poporodní úzkosti, laktační psychóza, pocit zbytečnosti, selhání a samoty. Bylo to semnou těžký. Ale na druhou stranu, za tohle asi ženská úplně nemůže a partner by měl být opora, obzvlášť v tomhle, pro ženu citlivým období. Ale asi po 4 týdnech od narození syna jsem zjistila, že se partner vídá s jednou ženskou. Tvrdil, že toho na něj bylo za poslední dobu moc a že si potřeboval jen s někým popovídat. Samozřejmě, člověk by to i pochopil, ale za prvé mi to mohl říct, a za druhé, nevím, jestli tomu mám věřit, že šlo jen o “pokec”, když se přiznal, že je to ženská, se kterou spal, než jsme spolu začali chodit my dva. Já jsem ho chtěla opustit, protože mám odjakživa nastavený určitý hranice a nedokážu se vyrovnat se lží a nevěrou už vůbec. Ale člověk přeci jen přemýšlí trochu jinak, když už jsou v tom vztahu i děti. Partner se snažil pár týdnů. Ale jakmile viděl, že jsem trochu “vyměkla”, snaha je pryč. Máme jít do poradny, je to taková pro mě poslední možnost, jak to zachránit. Ale nevím, jestli to k něčemu bude. Abyste správně pochopily moji otázku. Je to teď takový, že je spousta signálů, že to není ono, malýma skutkama mi ukazuje, že mi za to nestojí. Jsou to takový ty věci, jakože je o víkendu doma, chápu, že si chce po celým týdnu odpočinout, ale kdyby třeba přišel a řekl, zlato, já uvařím oběd, sedni si, nebo si jdi lehnou,(od porodu jsem se pořádně nevyspala, malej je hodně uplakaný miminko), samozřejmě spousta z nás je nevyspalých. Ale snad chápete. A je toho spoustu dalšího. Sžírá mě pocit, že byl partner děvkař. A pamatuju si větu, kterou mi řekl, než jsme spolu začali. “Když byl doma nějakej problém, nebo bylo málo sexu, šel jsem jinam”. Utvrzoval mě v tom, že už za tím vším udělal tlustou čáru. Ale ve mě se to hrozně bije, holky. Od začátku vztahu ví, že nesnáším lži a podrazy, a stejně udělá to, co udělal. Pořád přemýšlím, ale je víc pro, proč to skončit. Na druhou stranu si říkám, co když vlastně nic špatnýho nedělá a já kvůli tomu rozbiju rodinu? Ráda bych slyšela nějakou radu, pohled z nadhledu. Děkuji.🙂
@karol.zab píše:
Ahoj holky. Mám dotaz, už nevím, co dělat a tak si jdu sem pro radu a možná i zkušenost od vás.
Mám partnera, máme dvě děti. Dcera, 2 roky, není její biologický otec, ale ona ho tak bere, on je jí tátou a jiného nemá. Před 2 měsíci se nám narodil syn. 6nedělí pro mě byla doslova katastrofa. Poporodní úzkosti, laktační psychóza, pocit zbytečnosti, selhání a samoty. Bylo to semnou těžký. Ale na druhou stranu, za tohle asi ženská úplně nemůže a partner by měl být opora, obzvlášť v tomhle, pro ženu citlivým období. Ale asi po 4 týdnech od narození syna jsem zjistila, že se partner vídá s jednou ženskou. Tvrdil, že toho na něj bylo za poslední dobu moc a že si potřeboval jen s někým popovídat. Samozřejmě, člověk by to i pochopil, ale za prvé mi to mohl říct, a za druhé, nevím, jestli tomu mám věřit, že šlo jen o “pokec”, když se přiznal, že je to ženská, se kterou spal, než jsme spolu začali chodit my dva. Já jsem ho chtěla opustit, protože mám odjakživa nastavený určitý hranice a nedokážu se vyrovnat se lží a nevěrou už vůbec. Ale člověk přeci jen přemýšlí trochu jinak, když už jsou v tom vztahu i děti. Partner se snažil pár týdnů. Ale jakmile viděl, že jsem trochu “vyměkla”, snaha je pryč. Máme jít do poradny, je to taková pro mě poslední možnost, jak to zachránit. Ale nevím, jestli to k něčemu bude. Abyste správně pochopily moji otázku. Je to teď takový, že je spousta signálů, že to není ono, malýma skutkama mi ukazuje, že mi za to nestojí. Jsou to takový ty věci, jakože je o víkendu doma, chápu, že si chce po celým týdnu odpočinout, ale kdyby třeba přišel a řekl, zlato, já uvařím oběd, sedni si, nebo si jdi lehnou,(od porodu jsem se pořádně nevyspala, malej je hodně uplakaný miminko), samozřejmě spousta z nás je nevyspalých. Ale snad chápete. A je toho spoustu dalšího. Sžírá mě pocit, že byl partner děvkař. A pamatuju si větu, kterou mi řekl, než jsme spolu začali. “Když byl doma nějakej problém, nebo bylo málo sexu, šel jsem jinam”. Utvrzoval mě v tom, že už za tím vším udělal tlustou čáru. Ale ve mě se to hrozně bije, holky. Od začátku vztahu ví, že nesnáším lži a podrazy, a stejně udělá to, co udělal. Pořád přemýšlím, ale je víc pro, proč to skončit. Na druhou stranu si říkám, co když vlastně nic špatnýho nedělá a já kvůli tomu rozbiju rodinu? Ráda bych slyšela nějakou radu, pohled z nadhledu. Děkuji.🙂
Jak dlouho jste s partnerem spolu?
@Mall126 píše:
Jak dlouho jste s partnerem spolu?
Moc dlouho asi ne, když dvouletá neni jeho.
2 leta dcera neni jeho a ted se narodil syn. Takze jste spolu meli dite po docela kratke dobe.
Bohuzel, je takovy, jaky byl, nez te poznal. Sam ti to rikal, presto jsi s nim mela dobrovolne dite. Uplne nevim, co chces slyset. Nemela jsi verit recem o tlustych carach.
@karol.zab píše:
Ahoj holky. Mám dotaz, už nevím, co dělat a tak si jdu sem pro radu a možná i zkušenost od vás.
Mám partnera, máme dvě děti. Dcera, 2 roky, není její biologický otec, ale ona ho tak bere, on je jí tátou a jiného nemá. Před 2 měsíci se nám narodil syn. 6nedělí pro mě byla doslova katastrofa. Poporodní úzkosti, laktační psychóza, pocit zbytečnosti, selhání a samoty. Bylo to semnou těžký. Ale na druhou stranu, za tohle asi ženská úplně nemůže a partner by měl být opora, obzvlášť v tomhle, pro ženu citlivým období. Ale asi po 4 týdnech od narození syna jsem zjistila, že se partner vídá s jednou ženskou. Tvrdil, že toho na něj bylo za poslední dobu moc a že si potřeboval jen s někým popovídat. Samozřejmě, člověk by to i pochopil, ale za prvé mi to mohl říct, a za druhé, nevím, jestli tomu mám věřit, že šlo jen o “pokec”, když se přiznal, že je to ženská, se kterou spal, než jsme spolu začali chodit my dva. Já jsem ho chtěla opustit, protože mám odjakživa nastavený určitý hranice a nedokážu se vyrovnat se lží a nevěrou už vůbec. Ale člověk přeci jen přemýšlí trochu jinak, když už jsou v tom vztahu i děti. Partner se snažil pár týdnů. Ale jakmile viděl, že jsem trochu “vyměkla”, snaha je pryč. Máme jít do poradny, je to taková pro mě poslední možnost, jak to zachránit. Ale nevím, jestli to k něčemu bude. Abyste správně pochopily moji otázku. Je to teď takový, že je spousta signálů, že to není ono, malýma skutkama mi ukazuje, že mi za to nestojí. Jsou to takový ty věci, jakože je o víkendu doma, chápu, že si chce po celým týdnu odpočinout, ale kdyby třeba přišel a řekl, zlato, já uvařím oběd, sedni si, nebo si jdi lehnou,(od porodu jsem se pořádně nevyspala, malej je hodně uplakaný miminko), samozřejmě spousta z nás je nevyspalých. Ale snad chápete. A je toho spoustu dalšího. Sžírá mě pocit, že byl partner děvkař. A pamatuju si větu, kterou mi řekl, než jsme spolu začali. “Když byl doma nějakej problém, nebo bylo málo sexu, šel jsem jinam”. Utvrzoval mě v tom, že už za tím vším udělal tlustou čáru. Ale ve mě se to hrozně bije, holky. Od začátku vztahu ví, že nesnáším lži a podrazy, a stejně udělá to, co udělal. Pořád přemýšlím, ale je víc pro, proč to skončit. Na druhou stranu si říkám, co když vlastně nic špatnýho nedělá a já kvůli tomu rozbiju rodinu? Ráda bych slyšela nějakou radu, pohled z nadhledu. Děkuji.🙂
Pohled z venku: s otcem prvniho ditete to nevyslo a hned sis nasla jineho a s nim mela hned druhe dite. Vyber prvniho otce byl natolik spatny, ze dite ani sveho biologickeho tatu nezna. Nepoucila ses a ani vyber otce druheho ditete nebyl uvazeny. Ta doba jakou jste spolu moli byt je prilis kratka. Takze ted mas brzy po sobe 2 deti a kazde ma jineho otce. Nejspis nebudes ani s jednim z tech otcu, takze deti nejspis ceka zastup dalsich tatinku a mozna i dalsich sourozencu.
Tak když si uděláš dítě s někým koho sotva znáš a ještě když víš jaký to byl holkař tak jako sorry, ale co čekáš ![]()
Já tohle nikdy nepochopím, jak?
Pro mě je absolutně nepředstavitelné, když mám doma malé mimino, že bych se někde scházela s někým jiným? Jako kde bych na to brala čas? To znamená jediné…udělala jsem si dítě, které za nic nemůže, ale upřednostnila jsem cizího chlapa před svým dítětem… do takového nového vztahu se totiž musí vložit nějaký čas a energie, aby to mohlo fungovat a ten čas byl na úkor prvního dítěte, které jaksi nemůže za to, že se narodilo, nemůže vůbec za nic. Pro mě je toto absolutně nepřijatelné a už teď ty děti lituji.
No a pak to samozřejmě takto dopadá, za každou cenu jste asi musela někoho mít a přitom toho člověka sotva znáte, takže jak se říká, každý svého štěstí strůjcem.
@karol.zab píše:
Ale asi po 4 týdnech od narození syna jsem zjistila, že se partner vídá s jednou ženskou. A pamatuju si větu, kterou mi řekl, než jsme spolu začali. “Když byl doma nějakej problém, nebo bylo málo sexu, šel jsem jinam”.
Ještě mi tam od Tebe chybí tři klasické věty:
Prosím doplnit. Pak už to bude standardní situace, která se tu objevuje opakovaně, pořád zas a znova, dokola.
Příspěvek upraven 30.04.23 v 15:33
@Tala20 píše:
Ještě mi tam chybí tři klasické věty:Prosím doplnit. Pak už to bude standardní situace, která se tu objevuje opakovaně, pořád zas a znova dokola.
- „Nemám nic našetřeno.“
- „Nevím kam bych s dětmi šla, byt je jeho.“
- „Do nájmu nemůžu, nemám na kauci.“
No tak mne predikovat chlap ze po hadce byl zvykly si jit vrznout jinam tak ho opravdu nechci.
S dvouletým a dvouměsíčním dítětem zatni zuby a vydrž ve vztahu kde jsi. Tvoje dvě malé děti by jsi neměla tahat jako koťata od dalšího tatínka. A neměla bys je nechat platit za svoje chyby. Jednou - u staršího dítěte - to stačilo.
Zapracujte na vztahu, prostě někdy to není jednoduchý. Ostatně hormony po porodu se Ti ještě neusadily a zřejmě materiální zázemí nemáš.
Prostě co jsi si navařila, budeš muset sníst.
Nejsi normální. S ročním miminem ses nechala zbouchnout od prvního, co šel kolem. Gratuluji. Další budoucí samozivitelka co má děti každé s jiným.
Zakladatelko, je to tak. Vzhledem k tomu, žes OTĚHOTNĚLA dřív, než se projevily povahové vlastnosti tvého partnera, tak se teď budeš muset kousnout a prostě přivřít oči nad jeho vadami. Minimálně do té doby, než ukončíš rodičák a vyděláš si na svou nezávislost. Protože předpokládám, že nemáš finance na osamostatnění, když jdeš od porodu k porodu.
Vím, že je to blbý, ale chtělo to použít mozek dřív než dělohu. Tak aspoň teď ber ohled na děti, přece s nimi nepotáhneš k dalšímu chlapovi v řadě, i kdyby se zezačátku zdál skvělej. Jsi máma, zařiď to tak, ať netrpí děti. Domluvte se s mužem na nějakým bezkonfliktnim soužití kvůli těm malým dětem.
Příspěvek upraven 30.04.23 v 08:19
Ty varovné signály byly už na začátku vztahu a ty jsi je bohužel přešla a takhle to pak dopadlo. Stalo se. Asi bych naivně neočekávala nějaký zázrak. Buď ve vztahu zůstaneš nebo půjdeš o dům dal. Máš kam jít?
@Betty MacDonald píše:
Zakladatelko, je to tak. Vzhledem k tomu, žes zabřezla dřív, než se projevily povahové vlastnosti tvého partnera, tak se teď budeš muset kousnout a prostě přivřít oči nad jeho vadami. Minimálně do té doby, než ukončíš rodičák a vyděláš si na svou nezávislost. Protože předpokládám, že nemáš finance na osamostatnění, když jdeš od porodu k porodu.Vím, že je to blbý, ale chtělo to použít mozek dřív než dělohu. Tak aspoň teď ber ohled na děti, přece s nimi nepotáhneš k dalšímu chlapovi v řadě, i kdyby se zezačátku zdál skvělej. Jsi máma, zařiď to tak, ať netrpí děti. Domluvte se s mužem na nějakým bezkonfliktnim soužití kvůli těm malým dětem.
Jako souhlas. Ale musíte používat výraz zabřeznout? Zabřezává kráva a tento výraz používají zamindrakovaní chlapi, když si potřebují kopnout. Přijde mi jako vrcholně vulgární a nechutný, zvlášť od ženský…