Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jde vidět, že jeste nemáš děti…
Možná by ses mohla s nevlastní dcerou snažit navázat přátelství, pak byste na sebe nemusely obě tolik zarlit…
Ou, to je blbá situace. Holce se předtím nevěnoval a na tebe žárlí. Myslí si, že jí ho chceš ukrást. ![]()
A nešlo by si najít bezdětného partnera? Asi by to v tomto případě bylo jednodušší.
@Anonymní píše:
@AlexandraB Problém je, že já nemám absolutně problém je nechat spolu o samotě. Naopak jsem ráda, když jsou jenom spolu a nemusím jim dělat jenom publikum. Problém je, že partner to prostě nezládá. Pro něj to je rodinný víkend a rodina má být o tyhle víkendy pohromadě. Já když si chci udělat svůj program, tak on je z toho na prášky, že kdykoliv můžu, tak uteču
co je on zač
Je to jeho dítě tak at se o ní stará ![]()
Myslím, že až budeš mit svoje dítě pochopíš jí víc… I v 10ti letech je dítě stále dítě, spoustu věcí nechápe
@Anonymní píše:
@AlexandraB Problém je, že já nemám absolutně problém je nechat spolu o samotě. Naopak jsem ráda, když jsou jenom spolu a nemusím jim dělat jenom publikum. Problém je, že partner to prostě nezládá. Pro něj to je rodinný víkend a rodina má být o tyhle víkendy pohromadě. Já když si chci udělat svůj program, tak on je z toho na prášky, že kdykoliv můžu, tak uteču
Utíkáš? Najdi si chlapa bez dětí. Žádný vztah ti nebude fungovat, kde budou děti partnera. Může se jednou stát, že bude střídavá péče a ty by si ji nedala. Už teď tě dcera partnera obtěžuje.
@ludmilaadamkova píše:
Takže chlap je závislej na tobě holka závislá na něm.. otázka je proč je tak závislí na tobě? Zda se bojí že mu uteče bydlení a bude muset zase do sociálně nevyhovujícího? Nebo má nějaký problém? Proč tak dlouho kašlal na dceru?Ještě poslední všc ty jsi si muže vybrala věděla jsi do čeho jdeš… můžeš si vybrat jakéhokoliv jiného muže nemáte spolu závazky… děti, majetky nic ani dlouhou společnou historii. Ona si svého tátu nevybrala a jiného už mít nebude. Maximálně si to bude nahrazovat v dospělosti v nedravých vztazích s muži.
Proč sis vybrala jeho? Co ti na něm imponuje?
Takhle, já jsem dost emocionálně nestabilní. Je to asi vrozený, mám s tím problém celý život. I když mi jsou některý pocity nepříjemný a dokážu si racionálně vysvětlit, že to je hloupost nebo bych takové pocity mít neměla, otravují mě, nedokážu se jich zbavit. Čím víc se snažím je potlačovat, tím horší jsou pak moje emoční výbuchy, když to jednou za čas „rupne“. Proto si málo koho pustím k sobě, protože jsem často předrážděná a spousta věcí mi ubližuje a ne každý to dává. Takže je pro mne problém si najít partnera, který by to se mnou zvládnul. Potřebuji někoho, kdo mi dává jistotu a stabilitu. To mi tenhle kluk je schopný nabídnout, pokud zrovna tedy nemáme holčičku, protože to je pro moji křehkou emocionální stránku přímo ničivý element
I když to takhle z popisu vypadá všelijak, tak maminka holčičky byla jeho první dívka. Byl ji celý život věrný a i když zjistil, že ho podvádí, vodí si domů, kde je i jeho dcera, jiné muže, stejně s ní chtěl zůstat. Nakonec ho ale vyhodila ona, což mu zlomilo srdce. Ona si pak našla jiného a nechtěla mu dceru půjčovat. On už neměl vůbec žádný smysl žít, pak jsme se seznámili spolu a od té doby jsme se k sobě nějak upnuli… On se neskutečně zvednul za tu dobu, co ho znám a každý den mi dokazuje, že udělá všechno na světě, aby byl se mnou a mohla jsem si ho vážit. I proto chtěl napravit vztah s dcerou a víc se jí věnovat atd. Jenže se nedokázal domluvit s matkou. Má k ní docela averzi po tom všem, tak to pak dala k soudu a on byl vlastně i rád, že to za něj vyřešila „vyšší“ moc.
Já jsem z toho měla oprávněně strach, protože znám sebe a taky vím, že vztah, kde je dítě z předchozího vztahu je velmi těžký a plný nepříjemností, kterých se ve vztahu s bezdětným dívka výrazně ušetří ![]()
@ludmilaadamkova píše:
Takže chlap je závislej na tobě holka závislá na něm.. otázka je proč je tak závislí na tobě? Zda se bojí že mu uteče bydlení a bude muset zase do sociálně nevyhovujícího? Nebo má nějaký problém? Proč tak dlouho kašlal na dceru?Ještě poslední všc ty jsi si muže vybrala věděla jsi do čeho jdeš… můžeš si vybrat jakéhokoliv jiného muže nemáte spolu závazky… děti, majetky nic ani dlouhou společnou historii. Ona si svého tátu nevybrala a jiného už mít nebude. Maximálně si to bude nahrazovat v dospělosti v nedravých vztazích s muži.
Proč sis vybrala jeho? Co ti na něm imponuje?
No jo, jenže tady bude asi i problém, že v době, kdy si ho vybrala, tak na dceru kašlal a teď je hotová z toho, že ji mají čtyři dny v měsíci
Ten chlap je naprosto k ničemu a zakladatelka asi taky nebude žádný terno..
@Anonymní píše:
Partner už v garsonce bydlel, ale v nevyhovujících podmínkách. Já mám proti němu jednou tak velký byt s velkou spálnou, ale otevřenou. Byt není počítaný pro 3 lidi, kdy jedno z toho ještě bude cizí dítěŘekli jsme si, že když to bude fungovat, najdeme si větší byt, ale teď nevím, jestli by to nebylo stejné i ve větším bytě.Plánovala jsem to tak, že si pořídíme za rok, za dva děti spolu. Rozhodně jsem nechtěla vystrnadit jeho dceru, chtěla jsem, abychom byli všichni dohromady, ale ona chce být jenom s partnerem, neustále chce jeho pozornost a tím neustále myslím tak, že opravdu je schopná za hodinu 100× volat „tati, tati!“ Před nedávnem jsme se s partnerem bavili a on že to bude skvělý, že jeho malá bude mít sourozence, že bude nadšená, že má ráda děti a ráda se o ně stará. Jenže po tom, co teď z ní padá mám pocit, že to nepůjde. Začínají se mi hned honit v hlavě myšlenky, že jak tohle asi dopadne, když malá bude takhle uvázaná na tátu a já do toho přivedu další dítě, který si zase budu chtít nezdravě uvázat já na sebe, abych si nepřipadala pořád „lichá“… Prostě nevím, jak dál
Někde jsem četla, že to může trvat dalších 2-5 let, než si to všechno sedne, ale to se asi dřív z toho zblázním
To že ji vnímáš jako cizí dítě je asi kámen úrazu, pořád se snažíš psát, jak ti nevadí, ale přesně z tohodle vyjadřování je jasný, že ti ta malá bude vadit pořád ![]()
Ta malá poznala, že jí nemáš ráda. Má strach a celkem oprávněný, že se na ni za chvilku vyprdne úplně. Až si udělá tedy další děti. Snažíš se ho hajit, jak chtěl holčičku, ale nemohl se s matkou domluvit. Pravdou ale je, že na ni kaslal a vyhovovalo mu to. Jinak by to k soudu dal on a už dávno, ne matka holčičky.
@Nickjmeno píše:
To že ji vnímáš jako cizí dítě je asi kámen úrazu, pořád se snažíš psát, jak ti nevadí, ale přesně z tohodle vyjadřování je jasný, že ti ta malá bude vadit pořád
Ale bože, teď to úplně zbytečně nafukujete… Já jsem napsala cizí dítě, protože jsem chtěla jasně zdůraznit, že byt je prostě malý. Ano, je to partnerovo dítě, ale když napíšu: Byt je malý pro 3 lidi, z nichž jeden je partnerovo dítě, tak to jasně nedemonstuuje situaci, že to sice je partnerovo dítě, ale pro mě vlastně cizí člověk. Moc se neznáme, nejsme na sebe zvyklé a toto je opravdu malý prostor. Thats all. Jako rozhodně nejsem nějaká zlá macecha, naopak jsem se opravdu snažila, aby jí u nás bylo dobře. Nakoupila jsem jí spoustu věcí, aby viděla, že ji respektuji u nás doma, že tu má svoje místo. Ale přijde mi, že ona nerespektuje, že tady mám svoje místo taky já. A přitom je to původně můj byt…
@Anonymní píše:
Takhle, já jsem dost emocionálně nestabilní. Je to asi vrozený, mám s tím problém celý život. I když mi jsou některý pocity nepříjemný a dokážu si racionálně vysvětlit, že to je hloupost nebo bych takové pocity mít neměla, otravují mě, nedokážu se jich zbavit. Čím víc se snažím je potlačovat, tím horší jsou pak moje emoční výbuchy, když to jednou za čas „rupne“. Proto si málo koho pustím k sobě, protože jsem často předrážděná a spousta věcí mi ubližuje a ne každý to dává. Takže je pro mne problém si najít partnera, který by to se mnou zvládnul. Potřebuji někoho, kdo mi dává jistotu a stabilitu. To mi tenhle kluk je schopný nabídnout, pokud zrovna tedy nemáme holčičku, protože to je pro moji křehkou emocionální stránku přímo ničivý elementI když to takhle z popisu vypadá všelijak, tak maminka holčičky byla jeho první dívka. Byl ji celý život věrný a i když zjistil, že ho podvádí, vodí si domů, kde je i jeho dcera, jiné muže, stejně s ní chtěl zůstat. Nakonec ho ale vyhodila ona, což mu zlomilo srdce. Ona si pak našla jiného a nechtěla mu dceru půjčovat. On už neměl vůbec žádný smysl žít, pak jsme se seznámili spolu a od té doby jsme se k sobě nějak upnuli… On se neskutečně zvednul za tu dobu, co ho znám a každý den mi dokazuje, že udělá všechno na světě, aby byl se mnou a mohla jsem si ho vážit. I proto chtěl napravit vztah s dcerou a víc se jí věnovat atd. Jenže se nedokázal domluvit s matkou. Má k ní docela averzi po tom všem, tak to pak dala k soudu a on byl vlastně i rád, že to za něj vyřešila „vyšší“ moc.Já jsem z toho měla oprávněně strach, protože znám sebe a taky vím, že vztah, kde je dítě z předchozího vztahu je velmi těžký a plný nepříjemností, kterých se ve vztahu s bezdětným dívka výrazně ušetří
Trochu mi nesedí to že mu ji nechtěla dávat a nakonec přes soud dala aby si jí bral
trochu divný.
@Mallorka píše:
Jde vidět, že jeste nemáš děti…Možná by ses mohla s nevlastní dcerou snažit navázat přátelství, pak byste na sebe nemusely obě tolik zarlit…
Takže jinak je všechno v pohodě, zakladatelka je jen bezdětná žárlivka a partner vůbec žádný díl viny na situaci nenese, jo? ![]()
@Anonymní píše:
Takhle, já jsem dost emocionálně nestabilní. Je to asi vrozený, mám s tím problém celý život. I když mi jsou některý pocity nepříjemný a dokážu si racionálně vysvětlit, že to je hloupost nebo bych takové pocity mít neměla, otravují mě, nedokážu se jich zbavit. Čím víc se snažím je potlačovat, tím horší jsou pak moje emoční výbuchy, když to jednou za čas „rupne“. Proto si málo koho pustím k sobě, protože jsem často předrážděná a spousta věcí mi ubližuje a ne každý to dává. Takže je pro mne problém si najít partnera, který by to se mnou zvládnul. Potřebuji někoho, kdo mi dává jistotu a stabilitu. To mi tenhle kluk je schopný nabídnout, pokud zrovna tedy nemáme holčičku, protože to je pro moji křehkou emocionální stránku přímo ničivý elementI když to takhle z popisu vypadá všelijak, tak maminka holčičky byla jeho první dívka. Byl ji celý život věrný a i když zjistil, že ho podvádí, vodí si domů, kde je i jeho dcera, jiné muže, stejně s ní chtěl zůstat. Nakonec ho ale vyhodila ona, což mu zlomilo srdce. Ona si pak našla jiného a nechtěla mu dceru půjčovat. On už neměl vůbec žádný smysl žít, pak jsme se seznámili spolu a od té doby jsme se k sobě nějak upnuli… On se neskutečně zvednul za tu dobu, co ho znám a každý den mi dokazuje, že udělá všechno na světě, aby byl se mnou a mohla jsem si ho vážit. I proto chtěl napravit vztah s dcerou a víc se jí věnovat atd. Jenže se nedokázal domluvit s matkou. Má k ní docela averzi po tom všem, tak to pak dala k soudu a on byl vlastně i rád, že to za něj vyřešila „vyšší“ moc.Já jsem z toho měla oprávněně strach, protože znám sebe a taky vím, že vztah, kde je dítě z předchozího vztahu je velmi těžký a plný nepříjemností, kterých se ve vztahu s bezdětným dívka výrazně ušetří
No tvl, vy 2 jste se hledali
Fakt chudak decko ![]()
@topazio píše:
Utíkáš? Najdi si chlapa bez dětí. Žádný vztah ti nebude fungovat, kde budou děti partnera. Může se jednou stát, že bude střídavá péče a ty by si ji nedala. Už teď tě dcera partnera obtěžuje.
Tak ale zase proč by měla ona být nutně s holčinou, otec by měl mít sám zájem trávit s malou čas a věnovat se jí.