Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše:
@jasietka taky mám část děti již na VŠ, část na dobrých SŠ. A nedávno jsem řešila nějaký problém jednoho z těch „mladších“ dětí. Problém který se k počtu neváže, může ho mít i jedináček. A během hovoru přišla řeč na počet dětí a to nešlo přehlédnout. Ta reakce druhé strany
Tak ono se hodně lidí na počet děti vymlouvá. Sama jako třídní jsem kolikrát slyšela, já se mu nemůžu věnovat (kouknout zda napsat dú), protože musím s mladší dělat logo atd. Jako otvírala se mi kudla v kapse, sama jsem v té době cvičila s dvěma dětma vojtovku, dělala logo a i se jim věnovala, kontrolovala úkoly, učila se s nima atd. Je to o prioritách a kdo si to pořádně zorganizuje zvládne i víc dětí a někdo si neporadí s jednom. Za mě, pokud nebude 5 dětí v jednom věku, tak to jde v pohodě, když se chce.
@jasietka píše:
Máme 5 detí a sme spokojná rodina. Životný štandard sa nám nijako narodením piateho nezmenil. Posledné tehotenstvo bolo najpohodovejšie. Ale u nás sa deti tešili s nami na každé ďalšie. Pre mňa boli ťažšie roky, keď som mala len dve deti malé. Teraz máme už troch dospelých, štvrtá bude o rok maturovať a najmladší je na ZŠ. Navzájom sa majú radi - raz najmladší vymenovával: s A. chodím na výlety vlakom, S. so mnou chodí na bicykli, D. ma berie na futbal, T. so mnou kreslí, mne je najlepšie. Je to náš benjamínek
(a aby neboli pochybnosti - všetky deti v škole boli/sú premianti, dvaja sa dostali na školu v zahraničí, finančne si štyria privyrábali cez brigády, manžel i ja pracujeme).
No jasně, už je to tady, výčet aktivit se sourozenci a rodiče jen sekaj děti jak Baťa cvicky (stejně jako zviratka bez rozumu,) ![]()
Fakt „uzasne“,vy jako rodiče byste všechny tyhle aktivity měli dělat s dětmi, protože vy jste je chtěli a splodili, ne je hodit na krk sourozencům.
A je úplně jedno, že se tu rádoby chlubis zahr. skolami, to vůbec o ničem nesvědčí, samotné známky kazdemu pak vystaví život sám.
Důležité je, k čemu jste je doma vedli, napr. Fin. gramotnost, srbeduvera-umet si stát za svými názory a obhájit si je, samostatnost, atp.
@Tosidelassrandu píše:
To máte příjem 200 tisíc nebo jak si můžete dovolit 5 dětí, zajistit jim dobrou stravu, koníčky, tábory, hračky, hygienu, spoření atd? Jak se zvládnete reálně o 5 dětí postarat? Fakt se jim věnujete?
Ale prosím tě, nedělej si iluze, výše psala, jak se těm mladším věnují jejich starší sourozenci, a tak to tam bude se vším. Barvu tu hned tak nikdo neprizna, jen to tymnoho matky se snaží lakovat naruzovo, ale žít bys v tom určitě nechtela ![]()
@Lainaire8 píše:
No přesnětyhle částky vždycky vyplivne někdo, kdo nemá ani šajna
spíš záleží na tom, co z vydelanych peněz člověk platí. My nemáme žádné dluhy, ani hypotéku, dům vlastní, takže se dá krásně žít i s nižší částkou. Taky je nás 5 + pes.Btw k dotazu, 4 nebo 5 už neberu jako rozdíl
když jste šli do 4., zvládnete i 5. Jediný problém vidím asi v autu, ale kolik příležitostí je, že jede v autě celá rodina, to je opravdu minimum. To radši skočit na vlak
Nebo pod vlak…
A když zvladnou i 5,tak 6.ditko se taky už v tom počtu hladových krku ztrati ![]()
@Ahep píše:
No jasně, už je to tady, výčet aktivit se sourozenci a rodiče jen sekaj děti jak Baťa cvicky (stejně jako zviratka bez rozumu,)
Fakt „uzasne“,vy jako rodiče byste všechny tyhle aktivity měli dělat s dětmi, protože vy jste je chtěli a splodili, ne je hodit na krk sourozencům.A je úplně jedno, že se tu rádoby chlubis zahr. skolami, to vůbec o ničem nesvědčí, samotné známky kazdemu pak vystaví život sám.
Důležité je, k čemu jste je doma vedli, napr. Fin. gramotnost, srbeduvera-umet si stát za svými názory a obhájit si je, samostatnost, atp.
Takhle to ale vubec neni - ze by vsechno meli zvladnout rodice a pouze rodice. Ja sama mam 4 deti, a ver mi, je sice uzasne mit krasny vztah rodic-dite, ale je minimalne stejne uzazne, mit krasny vztah sourozenec-sourozenec. A ten se buduje prave tim, ze starsi bracha bere maleho na fotbal, a maji spolecne zazitky. Jo, jw uzasne, kdyz kazdemu diteti dokazes koupit barak, ale je fakt lepsi mit ty krasne vztahy s rodici a sourozenci. Pokud budes deti striktne oddelovat, a s ditetem bude travit cas pouze rodic, pripadne ty deti jeste oddelis do zvlast pokojicku, aby si nedejboze nevadily, tak mezi nima ten vztah nevybudujes.
@Anonymní píše:Žijeme ve 3+1.Dvě děti jsou v jednom pokoji, tři děti ve druhém a já mám kus obýváku.
@Lainaire8 vždy záleží na výdajích. Zase ale 5 děti nedáš to klasického auta, nedáš je do 3+1, když pak máš v létě zajistit 5× soustředění a 5× tábor je to ranec.
Samozřejmě záleží na věku dětí, to zakladatelka nepíše.
Stačí mít jedno s nějakou potřebou ( dieta, brýle, boty) a hned to může být jiné.
Pak záleží i na povaze děti.Příspěvek upraven 22.12.22 v 09:34
@Fiveone píše: Žijeme ve 3+1.Dvě děti jsou v jednom pokoji, tři děti ve druhém a já mám kus obýváku.
I ve vězení mají vezni víc prostoru než tvoje děti doma ![]()
Necetla jsem uplne celou diskuzi.. ale zakladatelko, pokud ani vlastni dite ani potrat pro Tebe ted neni uplne ok tak co treba po porodu dat dite k adopci? Asi to neni taky uplne idealni, ale mohla bys timhle pomoci nekomu kdo dite mit nemuze a nemusis resit veci okolo potratu…
@Tosidelassrandu píše:
Ten komu to stačí nemůže zajistit to ditě tak, jak si zaslouží. Chápu, že je tohle jednodušší než připustit, že na tolik dětí nemám. Chápu ale, že třeba u cikánů nebo silně věřících, je tohle běžné. V normální populaci ne.
Mám známou, která má 5 děti, dnes už to jsoz teda dávno dospelaci, ale vzpomínám si, že kdysi sama hrdě prohlasovala, jak to jde u nich tak nějak samospadem, že ti starší se automaticky starají o ty mladší.
Tyhle lidi ti vždy zácpou pusu nějakou tou jejich duchaplnou hláškou, na kterou soudný a odpovědný clovek nemá v podstatě co rict; ber to tak, že prostě úplně jiná soc. bublina lidi, s uplne jinym myslenim:nevim:
Tak teď jen doufat, že se tyhle lidicky taky v budoucnu zapojí do procesu pracovniho, aby měl kdo vydělávat na nas buď. duchodce; takže jen z tohoto důvodu mnohacetnym rodinám fandim ![]()
Příspěvek upraven 22.12.22 v 11:47
@Anonymní píše:
My sice máme 5.té opravdu plánované, je to naše jediné dítě, o které jsme se museli opravdu snažit, jinak děti přišly okamžitě, jak jsme jim dali šanci. Každopádně i já si 5 dětí nedovedla nikdy představit, proto jsem se obávala jít do 4.tého a nakonec to dopadlo takto a je pravda, že v pohodě, jenže teď čekáme neplanovaně 6.té a navíc na mě taky dost brzy po 5., i když ne zase tak brzy jako vy, jelikož jsem se nechala ukolébat, že kojím a už jsem fakt stará +ta předchozí zkušenost, že šance jsou tedy opravdu minimální, jak na oplodnění, tak i že nepotratím..No, co napsat, radost z toho tentokrát nemám, ale je u mě jak ve vatičce, máme totiž jasno, potrat nepřichází v úvahu, budeme to muset zvládnout..nikdo to ještě neví, starší 3 sourozenci to budou muset skousnout, jeden mladší bude mít radost a další je ještě moc malý..Snad to dáme, držím nám oběma palce, věřím, že ano
Neodpovednost v plné parádě, co na to říct jiného.
@Fiveone píše: Žijeme ve 3+1.Dvě děti jsou v jednom pokoji, tři děti ve druhém a já mám kus obýváku.
Tak technicky se tam samozrejme vejdete, ale je to naprd.
Ja jsem dite doby, kdy byty v Praze proste nebyly a vyrostla jsem taky jak v krabicce od sardinek, zadne soukromi- fakt by to bylo lepší mit jinak.
@Tosidelassrandu píše:
I ve vězení mají vezni víc prostoru než tvoje děti doma
Tys tam někdy byla?
Plácáš hlouposti, ne každý má vilu. Co je špatnho na tom, že jsou děti v jednom pokoji? Dřív úplná normálka, dnes se z toho dělá drama.
@axlpol píše:
Rozhodně bych si ho nechala…je to dar…ale přiznávám, že páté by se nám nevešlo do bytu. Už teď jsme na maximu
Mě přišlo takhle neplánovaně čtvrté dítě a je to nejlepší pro celou rodinu co mohlo přijít.
Nedovedla jsem si představit mít čtyři děti (situace nebyla ideální - krátce po rozvodu, nový manžel, tři hyper děti se svými starostmi…) Odsuzování rodiny a okolí jsem vůbec neřešila! my ty děti živíme, my jim věnujeme veškerý čas, výchovu, my nespíme tak nikdo nemá právo do toho kecat. A věříš, že ve výsledku nám to hodně lidi závidíPokud nemáš 4-5 batolat, které je třeba oblíkat, přebalovat, krmit atd tak to jde, protože ty starší děti pomůžou nebo se o sebe postaraj. Problém je pouze auto, řešit dovolenou nebo i běžné nákupy (pokud je otec hodně v práci jako u mě) U nás doma taky vládne režim
takže zvládám i já, pracovat on-line…tohle je individuální.
Jaké máte finanční možnosti a hlavně kolik máte na sil, protože unavení, zpruzení rodiče nejsou výhra.
Po čtvrtém dítěti mám sterilizaci. Zpětně to vidím jako moje veliké štěstí, že jsem si to nedala po třetímtakže u vás, třeba až po tom pátém
Si vedle jak ta jedle holka naivní. Starost o potomky nekončí v jejich batolecim věku, alebrz pokračuje kupodivu ještě I na studiích- tím zivenim, sacenim, placením studia a mnoha a mnoha dalších výdajů se studiem souvisejících. A je jen velmi spatnou vizitkou rodiče, jejichž deti, aby mohly studovat, se bez brigád neobejdou.
@Tosidelassrandu píše:
I ve vězení mají vezni víc prostoru než tvoje děti doma
Když myslíš, netušíš jak máme velké místnosti. Žijeme v bytovce, kde před naším nastěhováním dělala majitelka rekonstrukci. Kuchyň je zmenšená, takže narvat do ní stůl, tak se už nepohneme, takže stůl máme hned naproti kuchyni. Okolo něj je dost místa, kousek od stolu je sedačka a stěna a stolek na na druhém konci obýváku mám letiště. Jeden pokoj je větší, je tam palanda, jedna postel, skříně, syn tam má počítač(ten dostal od učitelky jiného syna, která k nám chodila i domu, než se odstěhovala a kdyby se měl učit distančně, tak aby měl na čem).I tak tam mají místo na hraní. V druhém pokoji je dětská postýlka, postel, skříně, stůl a pod ním krabice na hračky, vedle postýlky je malý gauč a i tak si tam dcera může klidně tancovat. Místo postýlky a postele tam časem bude patro a pod ním postel(máme vysoké stropy a kamarádka mi nabízela patro, že ho při další návštěvě přiveze).Oficiálně má byt 100m čtverečních, nepřeměřovala jsem to.Okna máme na tři světové strany(do čtvrté strany jsou vchodové dveře).Za barákem a z boku máme louku a lesopark.10 minut chůze do supermarketu,5 minut chůze na zastávku MHD.20 minut chůze(s dětmi) do MŠ. Opravdu si nemyslím, že trpí, bydlíme na celkem dobrém místě a v dostatečně velkém bytě a vzhledem k tomu, že jsme sem šli z azylu, ke se ospod zajímal, kam půjdeme, tak i ospodu to přijde dostačující a od té doby u nás ospod nebyl, nevolal…